• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Jsem těhotná. Syn vzdoruje, odmítá mě. Reaguje na mimi?

22. března 2012 
Ahojte maminy, obracím se na Vás jestli některá nemáte podobnou zkušenost.... Začínám 7. měsíc, období vzdoru u nás začalo v lednu, to měl syn za dva měsíce dva roky. Po prvotním nezvládání jsem načetla info, hodila se do klidu a s malým to bylo taky v klidu. Jeho záchvaty jsme zvládali v pohodě, většinou v náruči brečel až se uklidnil. Co jsem otěhotněla, tak mě přijde že se situace malinko zhoršila.. určitě to vycítil. Taky jsme mu zakazovali, aby mne nekopal do bříška, že tam mám miminko atd.. Postupně pochopil, že má máma v bříšku miminko, mazlinká se s ním, hladí ho, zpívá mu atd. .... Poslední měsíc se ale začalo horšit jeho chování - skoro neposlouchá, nejde to po dobrém ani po zlém (do té doby jsme se celkem řídili knížkou Jak žít a nezbláznit se) a vyvrcholilo to před týdnem, kdy mě od sebe začal odstrkovat, i když v noci brečí a já ho jdu uklidnit tak mě odhání: běž pič mami, chci tatinka" a uklidní se až u něj. Celý minulý týden jsme byli na dovolené, nějak se špatně vyspal, leželi s tatkou v posteli, já jsem se přitulila k manželovi a začal na mě až agresivně, že mám jít pryč, že můj tatínek, běž pryč mami a tak, po několik minutách vysvětlování jsem opravdu odešla z místnosti, protože by mu snad praskla žilka. Nevím jestli to s tím má nějakou souvislost, dostal tam horečku, jeli jsme v pátek domů....Ted v pondělí ráno záchvat, volal tatínka, říkám že je v práci - a zase nanovo - běž pryč mami, chci tatínka, kopal do mě. Chvíli trvalo než se uklidnil. Z toho zase pořád mazlinkat, vytočí ho každá blbost, okamžitě kvůli všemu brečí, ale uplně příšerně. Dnes ráno už mi ujely nervy a hrozně jsem na něj zařvala, pak jsem to obrečela. Snažím se mu věnovat co to jde, od narození vyžaduje pozornost, ale toto už je fakt moc. Nemůžu nic, furt kvůli všemu jen brečí, neposlouchá, změnil dost chování.... Byl už docela samostatnej, tedka se nechává krmit, utírat....Jsem hotová, zvažujeme s manželem, že se půjdeme zeptat za nějakým psychologem co s tím, co děláme špatně, jak na něj,Páč to fakt nezvládáme. Nedokážu si tohle představit po narození mimouše... Býval tak hrozně hodnej, milej a pořád vysmátej chlapeček. Reaguje na mimi už tak brzy?? Poradte, děkuji. I nějakého dětského psychologa v Brně.
10. srp 2011 v 19:38  •  2 děti  • Odpověz  • To se mi líbí
Přesně tohle dělala švagrové její dcera. Při narození mimina jí byly 2 roky a 8 měsíců. Ke konci těhu dělala šílené scény. Chodila kolem ní po špičkách, protože skoro všechno jí vytočilo a když se jí ptala, co má udělat, aby z ní byla zase hodná holčička, tak jí malá řekla, že si má sehnat jinou holčičku. Mimi má moc ráda, ale vůči mamince občas vyjíždí i když se to postupně upravuje.
10. srp 2011 v 19:46  • Odpověz  • To se mi líbí
@luciperka - také se přidám, u nás je to podobné :rolling_eyes: Táhnu poslední měsíc těho (termín přelom srpna/září), máme téměř dvouletou dcerku a poslední dobou, tak měsíc dva, jsem z ní dost na prášky :frowning2: Období vzdoru v lehké formě začalo krátce po prvním roce, postupně se zvyšovalo, ale co provádí teď..... :angry: Nejhorší, že tatínkovi to nedělá, jen mně. Můžu něco říct 10x, pak už to nezvládnu, zakřičím na ni a stejně je to houby platné. Pořád mi dělá nějaké naschvály. Nejhorší, že celé těho je mnohem náročnější než to první a teď to její chování....při vší vůli prostě nezvládám :pensive: Miluji ji nade vše a pak mě hrozně mrzí, že jsem na ni křičela, příp. ji plácla přes prdelku. Tatínek řekne 2x, max. 3x a je vše v pohodě. Zrovna teď čte malé pohádku na dobrou noc a ta leží a poslouchá. Když se snažím uspat já, tak dělá v posteli alotrie, protivně kňučí (tím mě vytáčí celé dny), hází po mě dudlíka....no, prostě všechno možné, jen né poslouchat a snažit se usnout. Když se v noci vzbudí a chce mlíčko, tak ho jdu připravit a jen ho přinesu, tak začne dělat naschvály, že ho nechce :angry: Teprve, když naznačím, že odcházím, tak si ho milostivě jde vypít. A to bych mohla pokračovat donekonečna. Hrozím se, jak to bude vypadat, až se vrátím z porodnice :rolling_eyes: :confounded: :frowning2:
10. srp 2011 ve 20:29  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
@beruska24.9. no koukám že u vás taky mazec. On neposlouchá ani tatku. Není to tak že by uplně vzdoroval jen vůči mě. To jen ted novinka že mě od sebe jaksi odstrkuje... No jako dost by mě zajímal názor psychologa fakt... Asi to nějak pořeším. Protože nechci aby tím trpěl atd. a chci to zvládnout pak s mimíkem. O tom, jak těžký je to při druhým těhu ani nemluvě. Je mi zle od začátku, tedka se přidala tachykardie, všechno mě bolí, pořád bych spala... Je to opravdu těžké - sem říkala onehdy ze srandy, že vlastně nechápu proč se jako rozmnožujeme :grinning: dál, když je to takovej mazec.... Je mi to hrozně líto a strašně mě to ubíjí. Nechci mu ubližovat, nevím co s ním, jak na něj.....
10. srp 2011 ve 20:34  •  2 děti  • Odpověz  • To se mi líbí
@luciperka - tak ten názor psychologa by mě také zajímal. Když něco zjistíš, tak dej vědět :wink: Také mám pocit, že ji ubližuji. A vlastně to mělo být naopak - pořídit ji sourozenečka, aby nebyla sama. I když u nás to bylo neplánované. No, já poslední dobou pořádně nezvládám sedět, ležet, chodit....prakticky nic a navíc mi začaly příšerně otékat nohy. Takže i procházky mi dělají problémy. Tak když je přítel doma, tak prostě malou vypravím a ´´vyženu´´ je ven. Je možné, že když s tatínkem tráví víc času zábavy a her než s maminkou, že proti němu se takhle vzdorovitě neprojevuje (tedy zatím). I když to je jen můj osobní názor :wink:

Já zase říkám, že naprosto nechápu, proč všichni gratulují chlapům k narození mimča :confused: Jakou na tom mají zásluhu? :grinning: Na začátku si užijí, na konci se ožerou :grinning: A to mezitím, to nejnáročnější, odnese ženská.....
10. srp 2011 ve 21:00  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
@beruska24.9. jojo chlapi to mají jednoduššíí... Myslím že se to dá popsat slovy manžela, kterej mi včera říkal, jak se ho všichni v práci (ti bezdětní) ptali, jak si o dovolené odpočal - se na ně nachápavě podíval, poklepal si na čelo, že si jako dělají srandu - že ted zrovna po týdnu v práci v klidu snídá a čte si u toho noviny a neřve mu u toho deset dětí jak o dovolené :grinning: :grinning: :grinning: - Oni mají tu výhodu, že mají kam utéct,že jsou v kontaktu s NORMÁLNÍMA lidima, odpočnou si v práci, neřeší pořád dítě. Já už jsem doma tři roky a regulerně mi hrabe, zapomínám, melu blbosti, jsem uplně mimo :grinning: Fakt bych si to s ním na týden vyměnila, jenže on by to prostě nezvládl. Nebo jako zvládl, ale musel by mít navařeno a nesměl by se synem uklízet a tak všechny ty blbosti co pořád dokola děláme..... Aspon kdyby ti chlapi rodili za nás..... :stuck_out_tongue_closed_eyes:
10. srp 2011 ve 21:54  •  2 děti  • Odpověz  • To se mi líbí
@luciperka Já mám pocit, že je to v podstatě normální chování, aspoň jsme to měli při vývojové psychologii. Teď se jakoby vrací zpátky, protože má strach, že mu nebude věnována taková pozornost jako dřív. Časem se to upraví, zkus mu říkat, že bude velký bráška a současně se mazli s ním i s bříškem. Zkuste si každý den udělat takovou chvilku pro sebe jen vy tři, kde mu budeš říkat, jak máš ráda jeho i miminko a že budete větší rodina atd. Myslím, že k tátovi teď tíhne víc, protože ten v bříšku žádné potencionální "ohrožení" nenosí.
10. srp 2011 ve 22:03  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
@ilonne no jenže od malička je to právě můj velkej mazel a pořád se spolu mazlíme. pořád mu říkám jak ho mám ráda a jak bude velkej bráška a bude mě pomáhat a tak. Chvilek pro sebe máme několikrát za den. Jeste pred 14ti dny jsem byla jeho miláček, mazlíček, dokonce před kamarádkou mi řekl, že mě miluje :sunglasses: Myslím že v tomto problém fakt nebude....
10. srp 2011 ve 22:15  •  2 děti  • Odpověz  • To se mi líbí
@luciperka Tak si prostě bude muset zvyknout, nejspíš mu teprve teď začíná docházet, že už nebude sám. A nevyrostlo Ti třeba víc bříško během těch 14 dnů? Že by to teď bylo pro něj takové hmatatelnější.
10. srp 2011 ve 22:18  • Odpověz  • To se mi líbí
@luciperka - :grinning: :grinning: :grinning:
Tak jsem se musela upřímně smát a přítel na to čemu se směji, tak jsem mu to četla a on.... ´´To bychom se mohli samooplodňovat, ne?´´ Tak vidíš, sami by se oplodnili, a pak by to i odrodili :grinning: Prostě paráda!!! :grinning:
Jinak jsme na tom podobně, také už mi doma hrabe :sunglasses: Před otěho jsem trávila celé dny v práci, na začátku těho mě odvezla sanitka s hrozícím potratem, pak celé těho doma na rizikovém, teď dva roky na mateřské..... Už ani nevím, jak vypadají ´´normální´´ lidi :grinning: Jsem jednou šla do obchodu a hlásím sekuriťákovi: ´´Máme sebou brma´´ a ukazuji mu pitíčko naší malé :grinning: :stuck_out_tongue_closed_eyes: No, asi ze mě nechápal.....
10. srp 2011 ve 22:26  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
@ilonne - to ´´vracení se zpátky´´ bych pochopila u toho, že najednou dítko přestává dělat co už zvládalo a vyžaduje, aby s tím pomáhala maminka. Malá to také dělá. Ale co to protivné kňourání, vzdorování, naschvály......???
10. srp 2011 ve 22:29  • Odpověz  • To se mi líbí
Tak naše je od malička nemazlík :frowning2: kolem roku a půl měla takové krátké mazlicí období, ale velmi rychle přešlo a nahradilo ho právě tohle ´´nesnesitelné´´ chování :stuck_out_tongue_closed_eyes:
10. srp 2011 ve 22:33  • Odpověz  • To se mi líbí
@beruska24.9. Období vzdoru - myslím, že by to mělo přestat tak okolo třetího čtvrtého roku, spíš asi čtvrtého, kolem třetího si dítě začíná uvědomovat své "já". Ale už si to moc nepamatuju, z vývojovky jsem státnicovala už před třema rokama.
@luciperka Zkus si na netu najít nějaké publikace od prof. Matějčka, byl to náš nejlepší dětský psycholog. Myslím, že tam dost vyčteš.
10. srp 2011 ve 22:34  • Odpověz  • To se mi líbí
@ilonne - jo, takže to bude kombinace všeho - období vzdoru, zneužití toho, že maminka momentálně není plně ´´funkční´´ i to, že se chystají nějaké změny :stuck_out_tongue_closed_eyes: Netuším, kolik toho chápe, i přesto se snažím vysvětlovat, připravovat na miminko, takže si uvědomuje, že bude něco jinak.
11. srp 2011 ve 20:37  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
@beruska24.9. Ahojky , tak jak to u vas vypada po porodu s malou? U nas tezka krize. O dost horsi nez byly predstavy :(
7. bře 2012 v 18:42  •  2 děti  • Odpověz  • To se mi líbí
@luciperka - ahoj, tak tady čtu pomalu celou diskuzi znovu, jsem na ni naprosto zapomněla :grinning: :pensive:

jedním slovem - očistec :rolling_eyes: vezmu to komplet.

sanitku jsem si volala v noci, takže jsem se ani nemohla rozloučit :angry:
ráno přijela malá s tatínkem, já po císaři, takže jen chvilinka. moc se mnou nemluvila.
za ten týden jsem ji viděla ještě jednou, měla horečku, poslala jsem je pryč a volala naší dětské dr.
doma pak 40cítky horečky - vyklubala se z toho 6tá nemoc.

hned po příjezdu pohoda :dizzy_face: přivítala se s miminkem, dostala ´´od miminka´´ panenku a golfáčky, takže se zabavila, pochovala si miminko v zavinovačce na klíně.....
večerní uspávání složité. ale mnohem mnohem horší byli noci - budila se každou 1,5-2h. a chtěla mlíko :angry: :rolling_eyes: miminko se budilo po 3h., takže se prostřídali. takhle to bylo měsíc, pak se to začalo lepšit, starší začala natahovat intervaly buzení se.
jo a týden, 14 dní od návratu z porodky mi přestala starší kakat - prostě ze sebe vytlačila max. maličký ´´kamínek´´. jsem z toho byla neštastná, dávala ji hrušky, hruškový kompot .....prostě co vždy zabralo, ted k ničemu. pak jsem si uvědomila, že v tom zmatku a sžívání se s miminem, jsem zapomněla hlídat, aby starší pila. takže jsem ji začala ´´nutit´´ pít a po týdnu se to zlepšilo.

maličké je půl roku a teprve teď jsou občas chvilky, kdy si obě i trochu začnu užívat. na 6tinedělí fakt hrozně nerada vzpomínám :zipper_mouth:

no, tak to je v rychlosti výcuc :grinning: :stuck_out_tongue_closed_eyes: ode mě a co ty?? už je to lepší??
7. bře 2012 ve 20:42  • Odpověz  • To se mi líbí
@luciperka - už je lépe???
21. bře 2012 v 07:11  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
@beruska24.9. ahoj, promin ze nereaguju. Já vůbec nestíhám. nééé líp není, jen malinko. spíš je to ještě horší. jak bude víc času, tak napíšu. jsme nemocní, do toho stavíme barák,nevím co dřív :slight_smile:
21. bře 2012 v 15:13  •  2 děti  • Odpověz  • To se mi líbí
@luciperka kdyz se mi narodil syn tak muj starsi mel dva a neco a bylo to taky narocne. sceny co popisujes znam taky chtela jsem te potesit ze se to zlepsi. ja to vnimam tak ze nejhorsi obdobi je od tech patnacti mesicu az do necelyh tri let. ano deti jsou roztomile v tomto veku ale je to s nima peklo. aspon s tim mym to celkem byl zahul. ale myslim ze az se spolu szijou tak to pujde fajn jen to chces. a to ze si na neho zarvala tak to to urcite uz pravem ujely nervy....nevim kolik mu je ale kolem tech tri let kdyz ho das do skolky tak si krasne odpocines a odpoledne budete oba dva na sebe usmevavi...
jinak s tim ze nechce maminku tak to neznam a nevim co ti na to napsat psycholog nevim ja osobne v to moc nemam duveru ale kazdy jsme jini a treba by ti to pomohlo.
jinak po porodu se to starsi ditko zhorsi treba se zane pocuravat, bude chtit nanovo kojit nebo dudlika nebo krmit je treba to brat jak to je a byt trpeliva a ono se to casem spravi opravdu je pak dobree aby videl nekoho sveho veku ke kterym se muze porovnavat aby si nemyslel ze musi byt jako kojenec.... :slight_smile:
22. bře 2012 ve 14:57  • Odpověz  • To se mi líbí
Tvůj příspěvek