Máme bez pár dní skoro ročního chlapečka a chtěli bychom než mi skončí rodičák pocit druhé.
Kdy myslíte, že je tak ideální doba se začít snažit?
Včera jsme o tom měli doma debatu, ale pořádně nevíme.
Problémy s početím jsme "neměli" proorte já jsem šla na slepák a přitom mi zjistili srůsty z předchozí operace skoro přes půl břicha, pár dní po operaci se zadařilo...chuť byla silnější než pooperační bolesti :D.
@martinka_33 Tak já si naprosto sobecky třetí dítě pořídila s věkovým rozdílem 7 a 5 let od těch prvních dvou - a nevadil by mi ani vetsi věkový rozdíl 😁 Tři děti jsem hrozne chtěla, ale mít je vsechny hned po sobě, mám v sobě láhev vina každý večer 😃
A taky jsem se rada na par let vrátila zpátky do práce - ono když chceš mít víc dětí, ale úplně se nevyradit z toho profesního života, je docela fajn nebýt doma třeba 8 let v kuse ...
@michaela_2 to třetí už vnímám jinak, taky máme kapitolu benjamínka otevřenou, manžel chtěl tři děti, ale to už jsem kategoricky odmítla brzy po sobě a i on uznal, že by to na nás bylo moc.. Proto třetí bude připadat v úvahu nejdřív ve čtyřech letech druhého.. Ale upřímně doufám, že zůstaneme u dvou 😀
@bayt já to teď vnímám tak, že jsem zanedbávala dceru od jejích dvou do řekněme třech a půl, syna od narození do roka a půl.. Teď chodí starší do školky, takže dopoledne je pro mladšího a starší se to snažím vynahradit a ber jen jí na "holčičí odpolene".
Je to asi i o povaze dětí, v rodině máme holky o šest let a starší tím trochu trpí, stěžuje si, že když si chce hrát se ségrou, musí se jí přizpůsobit, třeba si s ní nezahraje logickou hru atd., to jsem já se ségrou mohla, pak jsme chodily do školy přibližně stejně, na gympl.. Já jsem šla do práce, ségra studovala, ale bydlely jsme spolu..
Taky jsem mela v planu pokracovat v rodicovske dovolene. Dceri bylo 20 m kdyz jsme si rekli, ze pujdeme do druheho, aspon bude 3-lety rozdil. Bohuzel plan nevysel. Skoncil rodicak, dcera nastoupila do skolky, ja si nasla praci a snaha otehotnet sla stranou. Nyni to vidim tak, ze nekdy nahodne otehotnim. Ma to sve vyhody - zaciname si uzivat. Vazne si nedokazu predstavit starat se o male mimino. Mam brachu a segru, bracha o 2 roky ode me a segra o 7 let. Z nich jsem nejstarsi. Pro mamku byl nejlepsi vetsi vekovy rozdil.
Děkuji moc za tolik ohlasů, my jsme nad tím včera tak debatovali jen. Určitě nezacneme se snažením dříve než příští rok třeba na podzim, aby bylo když tak letní miminko. Náš první se narodil v prosinci a to počasí opravdu na ježdění s kočárkem nic moc, kord když byly velké mrazy.
Chci je max tři roky od sebe, tak snad se nám to tak podaří 🙂.
Jen se bojím, zda se mi třeba nevytvořily opět srůsty po operaci slepaku:/. To by jsme se pak snažili zbytečně a stejně bych musela pod nůž.
@martinka_33 a v nekterych pripadech i cely zivot
Holky,já si myslím, že ideální doba je tehdy,pokud to tak oba rodiče cítí.My máme 5ti letého, dřív jsme nechtěli,navíc 2 roky jsme stavěli domek a nechtěli jsme do toho prostě dítě.Ted jsme se uklidnili,pomalu se zabydlujeme a cítíme teď oba,že je ten čas.Chtela jsem si druhé užít být v pohodě a ne být neustále ztrhana ,protože první je ještě nesamostatne.Kazda jsme jiná a každá to jinak cítíme.A určitě se necítím jako sobec,jak bylo psáno výše..To fakt ne.Je to můj,nás život..
Juu, vůbec jsem nečekala, co svým dotazem tady rozpoutám :D.
My se do plánování chceme pustit příští rok někdy na ten podzim, zimu. Uvidíme, kdy se zadari. Malý by šel pak od září do školky, pokud by nebyly plné stavy. Aspoň třeba na pár dní v týdnu.
Ale to je ještě dlouhá doba.
Určitě je toto rozhodnutí individuální, podle potřeb a pocitů člověka a celé rodiny.
Moc Vám děkuji za všechny ohlasy ;)
ahoj holky potrebivala bych poradit tet sem na materske ale dalsi rok uz meto konci a chteli bychom druhe ale nevim jak nato navaz's aby me to vyslo skoncime jedna materska a druha aby me zacala dekuji za porsdu
@martinka_33 Já jsem starší, ona mladší. Jako s miminem jsme si asi nevyhrály, ale potom jo. Možná to je tím, že jsme obě holky, ale normálně jsme si hrály s Barbie, s legem...Taky bylo super, že právě jsem jí vždycky mohla pomoct. Když ona přišla na VŠ do Prahy, já už měla skoro dostudováno, tak jsem věděla, jak to chodí. Nějak jsem nežárlila, že mám povinnosti do školy a mimino nemá, to mi přijde divné.
Jasně, že nechci bejt unavená. To asi není sobeckost, ale normální přání. Ale taky chci mít na to druhý dítě energii. Však bude rádo, že se mu můžu věnovat, ne?