• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Když pláče, nemůže popadnout dech. Máte zkušenost?

7. prosince 2008 
Ahojte maminky,náš 11ti měsíční syn když se uhodí nebo prostě má nějakou menší nehody tak se někdy rozpláče a hned po prvním výkřiku nemůže popadnout dech!Stalo se mi to zatím dvakrát - jednou chodil kolem stolu a když podjely nožky,uhodil se bradou o stůl a jak jsem psala,tak po prvním výkřiku,chtěl plakat dál,ale prostě měl jen otevřenou pusu dokořán a nedýchal.Hned jsem ho chytla na ruce,začala ho natřásat a nahlas ho uklidňovat.Během pár vteřin se nadechl a pláč dokončil.Podruhé byl se mnou v kuchyni a přivřel si prsty do šuplíku-ta samá situace,ale najednou začal blednout a rtíky měly nádech do modra.Šíleně jsem se lekla, zakřičela a hned ho přehodila přes ruku a plácala po zádech dokud se nenadechnul.
Tak jsem chtěla jenom vědět,jestli někdo z vás má podobnou zkušenost ???
5. pro 2008 v 09:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
lori, to, co popisuješ, bude s největší pravděpodobností afektovaný záchvat (s apnoickou pauzou), občas se mému synkovi stává něco podobného. Pokud je to takhle v afektu (pláč nebo silný vztek, prostě v nějakém šoku), tak to "nic" není, hodně pomáhá (kromě třesení) prudce fouknout do obličejíku. Tohle prostě některé děti dělají.
5. pro 2008 v 10:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj Lori23 jak píše gtver nic vážného to není mého staršího syna jsem taky tak uklidňovala že jsem s ním zatřasla a fokla do obličeje, nebo nám taky hodně pomohlo ho otřít studenou vodou :wink: Pak nám radila dr. strčit mu hlavičku do mrazáku :grinning: :grinning: .
Neboj je to nepřijemne ale nemělo by to byt nic vážného :wink:
5. pro 2008 v 10:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
to se mi stavalo, kdyz jsem hlidala bratranky..meli to oba..jeden byl na tom tak spatne, ze ho strejda musel drzet za nohu a triskal ho do zad..pak se nastesti nadechl, a druhy to mel okamzite, kdyz chtel jen trochu zabrecet..takze ted vidim dite, ktere zacne brecet a uz panikarim, ze se nemuze nadechnout....
verim, jak ti je...ale kluky to preslo po chvili..! :dizzy_face:
5. pro 2008 v 10:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
lori, jedná se opravdu o apnoickou pauzu, ale holky netřeste s miminky, natřásat jako pohupovat ano, ale ne vyloženě třást, to není dobrý na mozeček, neuroložka nás vyloženě před třesením varovala... nejvíc pomáhá rychle fouknout, klidně několikrát, to se lekne, zabírá to dobře
5. pro 2008 v 11:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
majucha, hodně záleží na věku miminka (batolete) a na intenzitě třesení. Věřím, že vás neuroložka varovala, má pravdu, ale ty máš daleko mladšího prcka. Třesení může být velmi nebezpečné pro mozek maličkých miminek, u těch větších (mého nebo lorina věku) by se muselo jednat o extrémní otřesy. Fouknutí bývá velmi účinné (sama jsem ho ve výše uvedeném příspěvku doporučovala), ale někdy je nutné i zatřesení (pozor, nebavím se o tříměsíčním kojenci!!!). Jinými slovy u větší pauzy je někdy třeba zvolit to menší zlo a zatřást (opakuju, že u dětí blížících se jednomu roku ), protože je třeba dítě rozdýchat :wink:
5. pro 2008 v 11:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
u nás to měla ségra, dr. většinou radila štípnout do ucha, prostě šok léčit šokem
lori - ale nechápu proč nejde za dr., aby ti odborně poradil já bych tam byla hned, jinak se někdy může stát, že to nepomůže a co budeš dělat? jinak u ségry to pominulu po pár letech
5. pro 2008 v 11:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky my to máme taky a když jsem to řekla dr. tak mi radila jen to co vy tady a řekla mi že se to některým dětem prostě stává, malýmu se to navíc stává často i několikrát denně, většinou když se začne vztekat nebo když spadně a začne brečet vždy úplně zmodrá, pomáhí nám fouknutí nebo když ho okamžitě rychle zvednu ale už došlo i na studenou vodu no jsem ráda že to nic není a doufám, že ho to brzy přejde...
5. pro 2008 ve 13:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky zkuste jim prudce fouknout do obličeje, pomáhá to :wink:
5. pro 2008 v 15:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
nou nás to právě občas nezabírá, jen by mě zajímalo jestli by se mohlo stát, že by se nenadechl nebo jestli se
nadechne vždycky?
5. pro 2008 v 15:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ségře řekla dr, že se nadechnou vždycky.
5. pro 2008 v 15:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
knobloska díky to jsi mě uklidnila já měla strach, že se může stát že se nenadechne
5. pro 2008 v 16:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
knobloska, megee, nechci vás strašit, ale nemusí se vždycky samo nadechnout (ikdyž většinou ano) :unamused:
5. pro 2008 v 16:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
gtver a co dělat v případě, že nepomáhá ani foukání ani plácání po zádech hlavou dolů ani třesení...
5. pro 2008 v 16:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já neznám žádnýho,kdo se nenadechl a ani jsem o žádném dítěti neslyšela. gtver, Ty jo?
Ségry malýho nechtěl nikdo hlídat, každej z toho měl strach :confounded:
5. pro 2008 v 16:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
megee, tak to volat záchranku, ale takhle, to, co popisuješ, zabere :wink: ještě bych k tomu přidala chladnou vodu (klidně strčit pod sprchu)
já to pochopila tak, jestli se nakonec nadechne vždycky sám, ikdyž fouknutí nezabírá :wink:
5. pro 2008 v 16:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
knobloska dotaz, co máš na mysli pod pojmem sám nenadechl :confused: :slight_smile: ?
5. pro 2008 v 17:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
gtver já to tak myslela, jestli se nadechne i bez jakékoli pomoci nebo když třeba nic nezabírá...
5. pro 2008 v 17:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
megee, na samostatný bych nespoléhala, pro jistotu v každém případě bych se snažila rozdýchat, od jemnějších metod (fouknutí) k "drsnějším"
5. pro 2008 v 17:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak já to zatím ani nezkusila, on je to totiž vždycky takovej šok, že se snažím ho rozdýchat co nejdřív, já právě jen chtěla vědět jestli se může stát že by se nenadechl....
5. pro 2008 v 17:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
lori jj můj prdísek to dělá když začně řvát ze vzteku...tak prudce fouknu do tváře a nadechne se...jednou tohle předvedl i u doktorky a ta říkala, že bych měla sebou nosit něco s vodou a stříknout to na něj...tak jsem jí říkala, že zatím stačilo fouknout a tím jak se lekne tak zase dech popadne...
a kdysi jsem na netu k tomu dohledala, že toto není nebezpečný že prý dítě může upadnout až do bezvědomí ale tím se prý hned probere...no nevím já bych nechtěla aby to u mého synka došlo tak daleko :slight_smile:
5. pro 2008 v 17:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
draga tak to bych taky nechtěla aby to došlo tak daleko, zatím se nám vždy podařilo rozdýchat...
5. pro 2008 v 17:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
megee, to věřím, mně to povídej..., já tady nechci nikoho děsit, protože ono to opravdu v 99,9% nic není a hned se to rozdýchá, ale mám velmi nepříjemnou vlastní zkušenost ( nakonec to asi taky nic není, ťuk ťuk), tak proto trošku varuju nebo spíš upozorňuju na to, že bych na vlastní nadechnutí nespoléhala.
5. pro 2008 v 17:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
draga, ano, přesně tak ale opět, i z toho bezvědomí radši probírat :wink:
5. pro 2008 v 17:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
promiň, vypadla mi tam čárka, ale snad to dává smysl :wink:
5. pro 2008 v 17:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
gtver můžu vědět o jakou zkušenost jde? pokud to teda chceš napsat, já se vždy když se to stane třepu ještě půl hodiny jsou to strašný šoky...
5. pro 2008 v 17:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
no mě když se to stalo poprvé tak jsme myslela, že to se mnou praští...letěla jsem s prckem do koupelny že na něj pustím studenou vodu...ale později jsem přešla právě na to foukání ...
5. pro 2008 v 17:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
draga my taky foukáme vodu jsme museli použít jen jednou...
5. pro 2008 v 17:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
megee, u malého mi "něco" jako takový záchvat (doktoři to uzavřeli jako apnoi z afektu, ale projev afektu tam byl hodně slabý) právě přivodilo až bezvědmí - nemohl se nadýchnout, omdlel a opravdu absolutní bezvládnost - rozdýchala jsem především třesením a foukánín (manžel se už bral telefon pro záchranku), ale zůstala silná malátnost až takové polovědomí jeli jsme do nemocnice a zde při čekání na doktorku opět začal kolabovat, doktorka s námi hnala na jipku (nikdy mi nepřipadal ten areál tak strašně velkej :frowning2: a to jsme jeli i s doktorkou od jednoho pavilonu k druhému auterm), cestou jsme ho pořád budili, třásli, foukali, aby dýchal, aby neupadal do bezvědomí, kdybychom ho nechali, tak by opravdu dýchat nezačal :frowning2: naštěstí se nakonec vzpamatoval a všechna následující vyšetření nic neodhalila :dizzy_face:
Promiň, jestli je to zkratkovité, nesouvislé.
5. pro 2008 v 17:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
Není zcela vyloučena epi :frowning2: , ale pravděpodobnost je hodně malá.
5. pro 2008 v 17:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
Gtver, to je hrozný :frowning2:
Zrovna jsem tu na vaše téma narazila, u malýho tohle asi týden právě prožívám, jsem z toho taky vždycky v šoku. Zatím jsem ho jen chytla a držela na rameni a za chvíli se nadechl, ale aspoň vím, že teď mám vyzkoušet to fouknutí. A tedy taky jsem s ním trochu zatřásla, když se mi už zdálo, že to trvá dost dlouho. Je to minimálně u nás 2x denně, někdy právě ještě víckrát.
5. pro 2008 v 17:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek