• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Mám malého jen nechat vyplakat?

26. října 2009 
Já se tady tak trochu vtěrknu :slight_smile:
Já jsem teda cca do roku Kubíka poslouchala co potřebuje on. V žádném případě jsem za ním neběžela při každém kviknutí a ani jsem ho nechovala ( to už od malinka), byl hodně soběstačný, naučil se zabavit se, když já jsem zrovna nemohla. Kolem toho roku nebo o něco později, už si pomalu začínají uvědomovat kdo jsou a co všechno mohou ovlivnit, sama to vidím na synkovi :slight_smile: Tady je to už dost o výchově...
15. říj 2009 ve 13:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
no ja myslim ze jak jine je kazde dite tak je i mamina ale taky si myslim ze kazda sama moc dobre pozna kdyz ditko buraci ze mu neco je a kdy to zkousi.. jen na to musi byt psych. pripravena a zvladnout to :grinning:
15. říj 2009 ve 13:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
berusko tak to s tebou souhlasím :wink:
15. říj 2009 ve 13:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
on taky maloktery dospely si dokaze priznat ze ho "ocuralo" par mesicni mrne :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :wink:
15. říj 2009 ve 13:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
beru: jj:grinning:DDD
15. říj 2009 ve 13:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
Beruska2x: s tvými názory plně souhlasím.
Schwarzovka: ty máš nejspíš hodné a milé dítě, to ti přeji, ale podle toho, co jsem četla, je hodné, protože jsi mu pořád po ruce a vlastně ho vychováváš bez hranic, každý odborník by Ti řekl všeho s mírou, tedy i ten pláč. Mám starší dítě než ty a řeknu Ti, že si na Naše slova o vyčuranosti jednou vzpomeneš a bohužel Tvým přístupem bude nejspíš vyčuraný v pozdějším věku, kdy to bude ještě horší, kdežto Naše děti, které budou vědět, co smí a nesmí a že maminka není tak trošku otrok, ale právě ten rodič, který mu pomáhá udávat směr.

Dědi vychovávané s hranicemi a ted nemluvím o kojencích, ale spíš o dětech starších roku, se v dalších letech daleko lépe srovnávají s životními překážkami, než mamanci, kteří čekají, že problém, za ně vyřeší maminka.
Mamanky jsem myslela děti rozmazlinkované, ne ty co v určitém věku mamankuji at chceme nebo ne......
15. říj 2009 ve 13:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
to mas pravdu, musi se naucit resit samy problemy uz od mala a tim posilovat psychomotoricky vyvoj...nasi amle porad vypadaval dudlik a porad cekala, ze ji ho bude nekdo davat do pusy, jednoho dne jsem rekla dost a naucila se pomalu ho davat sama do pusy, kdyz ji vypadne a ma ho po ruce....
15. říj 2009 ve 13:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
Naší první dceři se s některými věcmi muselo pomáhat víc než druhé. Na druhou není hold tolik času jako na tu první a co..... Zvládá veškeré věci lépe a s větším nadhledem než ta první v jejim věku. Tolik věcí se naučila sama, bez pomoci. Je vyrovnaná a strašně hodné a spokojené dítko, protože prostě od samého začátku se kolem ní neskákalo, jak ona píská. A ted se s ní chodím mazlit spíš já.....

A já viděla tolik vyčuraných dětí. Jedna známá má ani ne 3M ditko a když u Nás byli,tak jsem nechápala, jak ta je už rozmazlinkovaná, moc dobře rozeznala maminku od tatinka, chtěla se jen chovat a teda narovinu to já neznám, ano s láskou, ale ne ze sebe dělat otroka. .....

A kdo nesouhlasí, tak to určitě jednou uzná. :grinning: :grinning: :grinning:
15. říj 2009 ve 13:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj,
nedá mi to a musím reagovat.
Za prvé nechápu proč se musí vždycky diskuze zvrtnout a začne zde být nepříjemný tón, ironie apod.
Myslím, že někdo chtěl radu a ne poslouchat jestli je dítě vyčůrané nebo ne. Ale to je fuk, nakonec je to diskuze a každý má právo a názor samozřejmě.

Já si prostě myslím, že jsou dva druhy matek, jedny co nechávají vyplakat a myslí si, že je dítě vychcánek už od narození a druhé matky, co mají velký pocit zodpovědnosti a nesnáší pláč svého dítěte, tak ho prostě nenechají plakat a nosí ho na rukou apod.

Ve svém okolí jsem zažila oba případy.
Jak tady píšete že bude dítě rozmazlené, tak ale znám jednu maminku 3 leté holčičky, která je podle " všeho" rozmazlená, ale teď neměla vůbec problém jít do školky, její holčička je jediná, která tam nepláče, její maminka tvrdí, že je to tím, jak jí vychovala, že má za sebou jistotu, svojí mámu a potom se taky cítí jistá.... přeberte si to tady jak chcete :grinning:

Danny asi pomůže jen to až ti dítko povyroste, zřejmě má takovou povahu, že řve. Snaž se jak psaly holky prodlužovat pomaličku ty intervaly, kdy jste na zemi i za cenu, že bude chvilku plakat. Postupně se to určitě zlepší. Moc dobře tou rozumím, že je těžký slyšet svoje dítě plakat s tím, že za ním nepůjdu,aby teda nebylo rozmazlené. A taky zkus využít té pomoci babičky a dědy, jestli s nima tolik nepláče, tak ať s ním také trénují.

Každopádně držím palce, určitě se to časem zlomí.
:wink:
15. říj 2009 ve 13:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj,
tady je asi hlavně hloupé to, že to neustálé nošení brání dítěti v motorickém vývoji. To je pak problém a asi opravdu nezbyde nic jiného, než zatnout zuby a nechat malého trochu křičet. Asi by nikdo, ať už s jakýmkoliv přístupem k dítěti, nechtěl, aby mělo kvůli tomu nějaké problémy ve vývoji. Myslím, že pokud je mamka v blízkosti, na dítě mluví a ukazuje, že je tady, sedí u něho, vezme ho za ruku, prostě se mu věnuje jinak než neustálím nošením, tak se dítě zas až tak osamocené cítit nemůže.Jinak ať si každý dělá, jak uzná za vhodné - některé neustále nošené děti jsou v pohodě, jiné ne a i naopak u dětí, které mamči trochu "trénují", aby se nechtěly jen nosit... :slight_smile: asi to záleží na mnoha faktorech, i povahových...
Naše Baru je taky celkem samostatná, vydrží. Když ji začne něco zlobit a kňourá, mluvím na ní,snažím se jí pomoci, zabavit něčím jiným...zkusím to třeba 3x a když už nic nepomáhá a kňourání se mění v řev, tak ji na chvilku vezmu, ukážu něco jiného a zase položím a jsem s ní na zemi, když ji něco zaujme, tak zase odejdu. Ale ona takhle začne ječet většinou tak půl hoďky před spaním, takže je to pro mě signál, že teď budu u ní, budu chovat, hrát si s ní na klíně a za chvíli půjde do postele. Tam si ještě většinou pohraje s kolotočem a pak u ní sedím a držím ručičky, dokud neusne.
Člověk nikdy nemůže mít jistoitu, že všechno dělá na 100% správně, ale snaží se podle svého nejlepšího svědomí.
Danny, hodně trpělivosti, třeba se to najednou zlomí.
15. říj 2009 ve 13:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jeje, tak přesně takováto témata nemám ráda :unamused: :unamused: Jakmile periferně vidím slova jako "nechat vyřvat" a "vyčůranost" v souvislosti s malými dětmi, tak mne bere amok :wink:
Schwarzovka, dnes 13:13 zlatá slova, souhlasím :wink:
15. říj 2009 ve 13:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Danny, a teda nedoporučili vám na neuro vojtovku? My cvičily, malá dlouho málo držela hlavičku, na břiše se jí nelíbilo...ale po 3 měsících už jsme vše dohnaly, ba i předehnaly....určitě existují cviky na nácvik lezení....je to někdy o nervy, ale pomáhá to. Je to hlavně o přístupu maminky. Když u toho sama pláče, jak dítěti ubližuje, tak to nemá smysl...já furt barunce u toho dělla ksichty, chválila jí, jak je šikovná...nebo manžel dělal kukuč, aby se od toho trochu odpoutala a nějak jsme to zvládli.
15. říj 2009 ve 14:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já myslím, že doslovné "vyřvání až do odpadnutí" tady nikdo nemá na mysli... :wink: já toho taky nejsem příznivcem - zkoušela jsem jednou nechat plakat déle (asi tak 3minuty jsem seděla u postýlky a nic jsem nedělala :grinning: ), když už jse, fakt nevěděla, ale ještě se to stupňovalo a rozhodně v našem případě to nepomáhá. V náručí sice taky řvala, ale míň a nakonec se to zvládlo.
15. říj 2009 ve 14:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
akras začít cvičit v 8 měsících je prakticky nemožné, samozřejmě nakonec jde všechno ale byli zapotřebí dva lidé. Dítě neudržíš. U Danny je to teda podle mě totální zanedbání praktický mudry, která když viděla, že dítě nechce být na zemi tak nic nedělala, nevím zda jste neměli další problémy, každopádně pozdě bycha honit, neuroložka má bohužel pravdu-měli ste se k ní dostat dřív. Teď makejte-trénujte na balonu-to bude dítko bavit a hodně se tím svaly posílí-domluv se na neurologii ať vás na rehabilitaci pošle jen na konzultaci-ukážou vám různé fígle jak naučit poloze na bříšku, jak posílit svaly na tom balonu a další věci, snažte se opravdu být od teď co nejvíc na zemi...ono se to dohoní :wink:
15. říj 2009 ve 14:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ron: Fak t jo? Nám na rehabce, když jsme končily říkala, že kdyby byl problém s lezením, tak ať přijdeme a něco s tím uděláme, tak jsem měla automaticky za to, že bychom zase dostaly nějaký cvik.... :sweat_smile:
15. říj 2009 ve 14:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ale asi by nám teda jen poradila, jak pomoci a už by to přímo Vojtovka nebyla - tak to už se tam nebudu bát jít :grinning:
15. říj 2009 ve 14:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak já jsem asi nějaká kombinace těch dvou druhu maminek, nenechávám děti vyřvat bezduvodně, ale jen pokud je to s danou situaci nutné. Mé děti nejsou nijak zapšklé ani nijak flustrované. Jsou to miloušci. A dělám vše pro jejich dobrou výchovu. A jak tak koukám, tak tu myslím není žádná maminka i staršího dítěte. Já mužu porovnávat.

A nehádáme se mi maminky, které říkáme,že děti umí být vyčurané. My jsme řekli svuj názor jako ostatní a ještě jednou říkám Však to časem pochopíte.
Jo a slovo vyčurané nepovažuju za vulgarní, že jste z toho některé tak špatné.

A mám dotaz to když občas nechám dítko( i starší) pobrečet, tak jsem nezodpovědná nebo co???? Promin, ale řadit maminky do dvou kategorii, je trošku sprosté, nemyslíš?
15. říj 2009 ve 14:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
já mám stenápřístup jako ty glickaiva a máme skoro stejně staré děti-jen o pár měsíců :wink:
15. říj 2009 ve 14:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
zuzanka26: nezlob se, ale musím reagovat. já si mysím, že děti vyčůraný jsou, ale rozhodně nejsem nezodpovědná ani si nelibuji v pláči. ovšem jsou chvíle, kdy to mimčo prostě pláče a nic s tím nenaděláš. nenechávám malýho plakat zbytečně, ale vymrčovat si nic nebude. zatím je malej,a le ani až bude větší nezměním názor. Miluju ho a udělala bych pro něj všechno na světě, takže já tak trochu nezapadám do tvých posudků. a takových nás tu bude víc...
15. říj 2009 ve 14:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
no myslim, ze kazda mam pozna proc dite place, jak uz tu myslim nekdo psal, kdyz vim, ze palce hlady, tak mu dam najist a nenecham ho brecet to stejne, kdyz vim, ze breci, kdyz chce spat a je ospala, tak uspim,ale pokud breci jen tak,aby se dozadovala pozornosti bo z jineho banalniho duvodu, tak ji chvilku necham,abych videla jak se zachova a pokud vidim, ze to k nicemu nevede jdu za ni a vezmu ji a delame treba blbosti bo si hrajeme,ale nastesti Nath neplace jen tak,teda jen malo kdy
15. říj 2009 ve 14:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
taky nevim co je na slove "vycurane" tak pohorsujiciho bo sprostyho, jo kdyby tam bylo vych...., tak jo,ale takto? :grinning:
15. říj 2009 ve 14:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
no, já se vrátím k původnímu... danny, a co se vlastně neuroložce nezdá? co malej umí nebo neumí? :confused: :confused: my jsme byli pod dohledem neuroložky a cvičili jsme vojtovku a můžu říct, že to někdy tyhle dr. se strašením fakt přehánějí, takže bych mě zajímalo, co jí vlastně vadí
15. říj 2009 ve 14:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak som to zbežne prebehla očami. Lebo kým to tu čítam malý sa prekotúľa celou spálnou krížom krážom:slight_smile:)

Nám detská lekárka odporučila dávať na bruško na 15 min denne od narodenia. Tomáš bol relatívne kľudné bábo. Vrešťal len keď bol hladný ... a keď som ho dala na bruško. Normálne hysterčil. Tak sme skúšali postupne. 5 min. 8 min. 10 min. V troch mesiacoch zrazu zdvihol hlavičku - čo sa mu dovtedy nechcelo. Teraz je na brušku non stop. Dokonca ho mám problém prebaliť pretože sa stále pretáča na bruško...:slight_smile:)) (Nepoznáte nejakú fintu ako prebaliť bábo ked je na brušku? to mu mám tie lepky lepiť na chrbátiku :grinning: )

Takže si myslím, že keď budeš pri nom a postupne predlžovať intervaly tak si na to zvykne. Inak ste sa spamatali v dosť zlom období lebo keď ho teraz chytí ešte aj separačná úzkosť... tak neviem neviem.
15. říj 2009 ve 14:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
každej ať si to dělá, jak myslí :wink: já jsem teda nikdy neběžela hned, jakmile kluci zakňourali, ani jsem u nich neseděla, vždycky si uměli hrát sami :wink: hlavně u toho menšího si nedokážu představit, že bych ho pořád nosila nebo u něj seděla :sweat_smile: mám dvě děti, musím se jim věnovat oběma a ne jen tomu malýmu
15. říj 2009 ve 14:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
Zuzanka26: tak mám pocit,že diskuzi jsi tu zvrhla ty..... :stuck_out_tongue_closed_eyes:

A přesně jak psala Vendulka, dětem dáme vše, co potřebuje, ale jak to hraničí s oblíbeným slovem vyčuranost, tak se utne.
Vyřvání přece neznamená nechat dítě řvát hodiny..... To tu ani nikdo nemyslel. Všeho s mírou.

Ronie: A že to druhé dítko je v ledasčem samostatnější a klidnější než to starší????
15. říj 2009 ve 14:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
vini, barča se taky točí v tu nejne vhodnější dobu - mám co dělat, aby si nevyšlápla bobek :grinning: Dám ji vždycky do ruky něco, s čím si zatím hraje - nejlépe krém na zadek nebo balení vlhčených kapesníčků :slight_smile:
15. říj 2009 ve 14:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
glick...já nevím, zda bych psala o výchově svého syna v jeho nynějším věku, tak mi prosím tě neříkej, že si na tebe vzpomenu...já jsem psala o kojencích do roka...můj syn moc dobře ví, co smí a co nesmí...ano do doby než začal trošku chápat měl miminkovské období bez hranic a mohl vše...nevím, proč jsem ho měla mučit nějakou výchovou ve dvou měsících, když jsem to mohla začít praktikovat, až když to začal chápat?

proč se miminka dožadují pozornosti? asi proto, že si sami nezapnou televizi, neumí číst a vidí tak na 50 cm :grinning: :grinning: to byste plakali taky :grinning: :grinning:
15. říj 2009 ve 14:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak jak koukam,tak se mam za par dni na co tesit, me se zatim jen pretaci pri prebalovani na bok a to ji davam doruk neco na hrani,aby aspon chvilku byla v klidu :grinning:
15. říj 2009 ve 14:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
glickaiva, u nás to neplatí, že je druhý dítko klidnější a samostatnější, spíš naopak :sweat_smile:
15. říj 2009 ve 14:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
a beruska nevím, proč bych si měla dávat pozor na své dítě....já jsem tu pro něj, ne on pro mě :wink:
a s tím motorickým vývojem u nošených dětí....malej chodil dost brzo, tak jsem ho snad moc nezabrzdila :grinning: :grinning:
15. říj 2009 ve 14:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek