Mám téměř tříletého syna a přijde mi, že nic neumí
Vím, že každé dítě je jiné a umí něco dříve, něco později. Ale intenzivně ho vše učím, vysvětluji, ale on mě neposlouchá a ani nechce. Je totálně nesamostatný a neposlušný. Mám z něho nervy na dranc. Tak například neusíná sám, musíme s ním ležet v posteli, dokud neusne. V noci když se vzbudí, hned jde k nám. Nosí na noc plínku a i když mu hlídám pití před spaním a vždy se před spaním vyčůrá, tak ráno je plínka totálně plná. A když jsem mu plínku nedala, tak počůral svoji i naši postel. Jíst sám nechce vůbec, to raději drží hladovku i několik dní. Ale čokoládu, bonbóny.... to mu jde hezky samo. Co se týče oblékání a vyslékání, tak to samozřejmě taky nedělá. Řekne, že to neumí a ani se nesnaží. Myslím, že by vše uměl, že je šikovný, chápavý, ale nic se mu nechce dělat sám. Chce být pořád jen u tchýně, protože tam jsou na něj všichni hodní (obzvlášť babička), obskakují ho, věnují se mu každou sekundu a nenechají ho ani na chvíli samotného. Vše mu dovolí, dají, vše si vydupe, vyřve, vymrčí. Máte některá podobné problémy? A kdy to Vaše dítě přešlo? S našim Kubou je kříž už od narození a už to po těch třech letech nezvládám......... ☹
@vercaberca díky za rady. Také mám v plánu vše začít zkoušet. Jen tatínek většinou přichází ve dvě z práce a malý je hned s ním. Jsou venku, pořád něco dělají, večer ho jde okoupat, odnese do postele, zabalí, obleče a leží s ním dokud neusne. Já tohle všechno zase dělám s tím našim miminem. Zatím to muži nevadí, ale mě jo. Protože když je někdy večer pryč, tak jsem na ně sama, mimčo řve a ten starší chce, ať jsem s ním v posteli.
A nočník u postele také vždy mám, pořád čekám, že se sám vzbudí když se mu chce,ale ještě se to nestalo. Ale už jsem si taky říkala, že ho budu budit. Jenže potom si třeba na to buzení zvykne, takže opět nebude myslet na to, že musí sám vědět kdy se mu chce, vstát a vyčůrat se. Abych ho totiž potom zase nebudila do dvaceti 😀
@ined77 já mu ty sladkosti povolím jen občas, a to jen když se nají. samozřejmě ho ale nakrmím. Sám se totiž nenají asi nikdy. Chtěla jsem tím jen říct, že sladkosti umí baštit sám, ale normální jídlo ne. Ne že by jedl jenom sladkosti. Ty jí opravdu málo
@neslusanka neboj nezvykne si na buzení, syna jsme budili skoro rok o půlnoci , pak jsme přestali ze dne na den a za půl roku jedna nehoda, jinak prostě spí a vydrží do rána v pohodě
@rina76 ...hmm, to je divné, takové rozdílné chování...náš malý se chová všude více či méně stejně.prostě je rarášek a divočák...v cizím prostředí je chvilku trošku zaraženější, ale otrká se velmi brzy 😀 .
@neslusanka ...nezvykne si na to buzení, neboj.malý o tom vůbec nevěděl, že byl v noci čůrat 😉 .
manželovi to popiš přesně tak jako nám tady...že takhle to prostě nejde a je potřeba změny 😉 .
i když teda u nás nějak děti "ví" a "respektují" ten rozdíl, když doma tatínek je a když není...a i malému jsem prostě vysvětlila, že když jsem na ně sama, je potřeba dělat věci trošku jinak.fakt ale je, že my jsme sami téměř pořád 😅.
nevím jak malé máte miminko...já to třeba večer řešila tak, že jsem staršímu četla pohádku a u toho nakojila maličkou.pak ji šla uložit (spinkala ještě v obýváku) a vrátila se ke staršímu.a v případě potřeby samozřejmě pendlovala mezi nimi 😅 .později, cca okolo 8.měsíce jsem malou přemístila do pokojíku, dala spát první ji, staršímu dala privilegium, že může být déle vzhůru 😎 (obrazně) a pustila mu pohádku...to už malá usínala obstojně sama, takže i večery byly klidnější.s malým jsme si popovídali, něco přečetli a pak šel spinkat také.nejdříve se mnou, později už sám.a když se stalo, že mladší nemohla zabrat (rýma, zoubky a pod.), usnul v obýváku a já ho pak přenesla.
je ale super, že se manžel o malého takhle stará...jen ten závěr dne by mohl končit uložením, pohádkou a jeho odchodem pryč 😅 😉 ...nechat mu pootevřené dveře, slíbit, že se po chvilce na něj přijdete podívat...chce to čas a trpělivost, ale taky neoblomnost....prostě je večer a je nutné jít spinkat...ty mu můžeš říct, že máš ještě nějakou práci, kterou potřebuješ dodělat...
ale samozřejmě co funguje u nás u vás fungovat nemusí...to byl jen popis jak to chodí u nás 😉 🙂 .
@ined77 myslím, že to rozdílné chování má původ u jeho otce, s přibývajícím věkem se mi to i pomalu potvrzuje, mají čím dál více společných povahových rysů. U nás se nejspíš smíchalo více faktorů. Už jsem si na ten věčný boj zvykla, holt ze syna nikdy snaživý jedničkář nebude, v životě se snad úplně neztratí, i když vynikat tedy nebude. Už nám jen zbývá probojovat se nadcházející pubertou 😉
@rina76 ...no tak jasně, jsou i takové typy....je to nejspíš náročnější..jako třeba pohlídat a přimět dítě k tomu, aby alespoň nějakou školu vystudovalo...byť s odřenýma ušima...ale ani tyhle předpoklady nemusí nutně znamenat neúspěch v životě 😉 .je ještě celkem malý a třeba se pro něco nadchne 🙂 .
ahoj
@neslusanka můžu Tě uklidnit, že školka ho z tohohle hodně probere 😉 náš Matýsek byl teda šikovný na milion věcí ale praktické věci mu do skoro 3 let taky šly velice bídně (jedl sám ale jídlo bylo naprosto všude, na nočník jsme trénovali ROK 😝 denodenně.... boty si dodnes obouvá opačně a to mu bude 4.5 😀 oblékání byla taky dlouho katastrofa, dodneška je velice pomalý, ne že by to neuměl ale neskutečně se loudá, je to o nervy někdy 😝 😝 ... že má špinavé ruce mi řekl poprvé ve 3 letech a 8 měsících, to si pamatuju přesně, do té doby mu to nevadilo vůbec.... 😅
já jsem nikdy nevěřila, že holky jsou v tomhle šikovnější ale už teď s dcerkou chápu, že to není předsudek... ona neumí třeba moc barvy, nezajímají ji názvy typů aut nebo jejich značky, ale sociálně je napřed, všecko chce dělat sama, nejradši by si i zavázala tkaničky, jí sama do 1.5 roku i polívku z porcelánu, protože prostě "Bella sama musí!!" 😅
kluci mi přijde že pořád nad něčím dumají a mají tolik práce, že nějaká hygiena, komunikace atd. je trošku na vedlejší koleji... jsou asi opravdu víc specializovaní a tak Matýsek třeba uměl ve 2.5 vyjmenovat měsíce od různých planet ale počůrával se 😅
jinak musím souhlasit jak tu padlo, že zavádět nové věci postupně - 1 věc, nechtít vše naráz... např. si říct že priorita je aby se sám oblékl a na to se soustředit nějakou dobu...
a v některých věcech je opravdu lepší když je tam co nejmíň obecenstva... já když chtěla začít nočník s mladší tak to o víkendu nešlo, nemohla se vůbec soustředit, protože tam jednak byl brácha, druhak táta....
a je potřeba důslednost jak tu taky padlo, dobře si to rozmyslet, stanovit si rozumný cíl a pak na tom trvat, v klidu, ale trvat 😉
jinak Ti naprosto rozumím, mladší je velice samostatná, rychlá a šikovná, ale nervy nadranc z ní mívám taky obden... zrovna dneska jsem počítala kdy byl starší rozumnější a to bylo zhruba ve 3.5 letech, od té doby se s ním dá většinou rozumně domluvit.... tak doufám, že u mladší to taky tak bude 😅
@neslusanka a jinak velký lék je ještě sourozenec... nastoupí jednak to, že není čas pořád asistovat a to dítě se s tím musí poprat víc a víc samo a druhak je tam pak i soutěživost....
starší když třeba nechce někam vylézt nebo někam dojít tak mladší ho předběhne a máš vidět jak mu to pak jde 😀
a když před mladší řeknu třeba Podívej Matýsek si sám odnesl talíř po jídle... tak se může přetrhnout aby to příště udělal zas.... 😉
jinak k tomu jídlu ještě: my měli krizi od 2.5-3 let, skoro nejedl... pak už i málo pil a pořád se jen vztekal, ten vzdor byl maximální, jen otevřel oči tak byl v opozici a to jsme mu ještě ani neřekli Dobré ráno.. 😝
sladkosti jsem skoro vůbec nedávala, když nejedl co bylo tak prostě neměl oběd třeba jenže pak hodně zhubl a byl dost bledý, takže jsem nasadila Multisanostol a tam je dost vitamínu B a to je proti nechutenství... pak už měl hlad a přece jen se s ním dalo na něčem dohodnout.... vařená jídla teda dodneška moc nejí ale zase sní třeba ořechy, semínka, některou zeleninu.... ale jednu dobu žil na burákách 😀
@neslusanka jinak na nočník vysazujeme asi 2-3 hodiny po usnutí, rychle si zvyknul a skoro se ani neprobudí 😉 vydrží krásně do rána a je to pohoda, prostě ho vysadíme než jdeme spát my a do rána je klid...
plno dětí to do rána nevydrží a nebo se do půlnoci samo nevzbudí kdy spí nejtvrději..... počítám že tak ještě půl roku rok a pak by se mohl už budit, stalo se že když byl nemocný tak se na záchod vzbudil sám když potřeboval jít víckrát... ale spolehnout se na to nedá a je zbytečné ho stresovat, hlavní je, že spí
Zdravím dámy, ráda bych obnovila diskuzi 🙂. Přečetla jsem všechny komentáře a máme doma stejné problémy. Tříletý syn odmítá sám jíst, sám se strojit, všechno chce podat, není schopen si sám někde dojít pro věc co chce. Když navrhnu kreslení, stavebnici nebo jinou činnost, vše chce dělat ale ve finále nevezme do ruky ani pastelku. Na vše mi řekne, nemůžu, maluj/stav ty. Já nemůžu jíst sám, musíš mi pomoc. Když ho nechám, radši bude o hladu....atd...prosím o odpovědi Vás, jak to vypadá dnes po 6 letech? Kdy se to zlomilo? Už jsem na pokraji sil.....Ještě musím dodat, že máme roční dceru....děkuji
@ined77 v PPP mi v podstatě neporadili - dostala jsem spoustu doporučení na pracovní sešity pro zlepšení motoriky a krátkodobé paměti 😒 , syn se totiž při návštěvách PPP choval jako vyměněný. Toto dělal i ve školce, tam ho moc chválili jak se snaží,, uklízí po sobě, poslouchá a nemohli pochopit nač si stěžuju ☹.