Mateřství po 40. kdy to bude lepší?
Ještě pár měsíců před porodem jsem si myslela, že věk je jen číslo. Teď už se tomu jen bezmocně směju. Mám 2 kluky, 8 a 11 let a 4 měsíční miminko. Vždycky jsem byla akční mamka, čundry, kolo, lyže...kdyz si pozvali kamarády, pekla jsem hromady palačinek, hrála deskovky a a pořádala soutěže. Teď jsem si pořídila miminko a nějak jsem si podvědomě myslela, že to bude stejné, jako kdyz mi bylo 30. A ono prekvapive neni. Bolí mě celé tělo skoro pořád. Když vstanu, chvíli kulhám. Trochu to připisují kombinaci nevyspání a toho, že ted nove žiju ve starým kamennym studeným domě. Jako stejně jedem zítra pod stan a pořád si zvou kamarády, ale zvládám toho míň a víc to bolí. Bude to lepší? Jak jste na tom vy v podobne...nebo i jine situaci? Je pak lepší regenerace, když se začne víc spát a přestane kojit?
@pettypet Taky si nejvic na materstvi uvedomuji, ze vek neni jen cislo 🙂 Mame deti 8 let, 5 let a 2,5 roku... a mne je 39. Nejmladsi je hodne zive (spis zivelne) dite. Navic se do 2 let kazdou noc nekolikrat budil a unava ze spatneho spanku byla kazdy den velika, pres den vymysli same lotroviny, je neustale v pohybu (ja beham za nim a jsem stale v napeti, co kde kuje) a mam pocit, ze fyzicke sily uz mi nejak dochazi 🙂 O trpelivosti ani nemluvim 🙂 Donedavna ve mne hodne hlodala myslenka jeste jednoho miminka, ale prave ty chybejici sily uz me docela odrazuji... 🙂
Tělo se hojil dýl, než 6 týdnů. Dokonce ještě půl roku po porodu nejsou klouby ustalené a nemělo by se např. skákat do té doby atd. Takže dej tomu čas. Upřímne si myslím, že teď je to ještě cajk (psychicky) a hůř teprve bude. Učit se v 50 s děckem do školy, to si nedovedu představit.. ale teď na sebe netlač, vždyť jsi strašně krátce po porodu. Uživej si voňavýho miminka a tomu tělu dej fakt čas. Jinak bych nasadila nejake vitaminy na tvem miste a horcik a draslik..
Děti jsem měla ve věku 20, 24, 37 a poslední 42. Tomu je teď 16 měsíců. Srovnání mám a taky jsem si o sobě vždycky myslela, že jsem aktivní matka. Myslím si to do teď, ale je pravda, že při posledním se tělo dávalo do kupy trochu déle. Já mám tedy taky naloženo dost a občas mám pocit, že melu z posledního, ale je to tím, že nejstarší dcera u nás bydlí i s přítelem, takže je nás tady 7. Každodenní vaření pro 7 lidí a občas i dělníky, protože mladí si opravují domek, je fakt náročný. Navíc nejmladší má teď slušnou separačku. Ten se mi furt drží nohy. Můžu říct, že školku vyhlížím s očekáváním lepším zítřků.
Nejlepší věk pro dítě bylo těch 24 let. Zkušenosti už jsem měla. Nebylo to první dítě a síly bylo dost. Věk 37 byl taky dobrý...fyzicky a hlavně psychicky jsem byla v pohodě. No a pokud porovnám věk 20 a 42, tak obojí je naprd. Ve 20 jsem nebyla zralá psychicky, myslela jsem si, no tak teď porodím dítě, ono mě bude poslouchat a budem největší kamarádi. A ono to tak nebylo. Teď je mi 43 a jen si říkám...." Výdrž ještě 2 roky a už se to bude zlepšovat." 😄
No, já mám po 40.ce pátě a teď mě ještě čeká porod, ale jo, z tohoto hlediska jsem se jakoby cítila na vrcholu v 35ti, v období, kdy jsem čekala a porodila 4., ale tam už se začaly pomalu objevovat nějaké ty neduhy z věku a jelikož i já byla vždy docela aktivní, tak silněji pociťuji i ono spomalení regenerace, navíc se od té doby, vždy právě po porodu potýkám s pocitem značné únavy chodidel a pokud jsem to ignorovala, tak jsem si na nich uhnala akorát zánět plantární fascie, který se projevuje i třeba onou nutností "rozkulhat se" po ránu (dohání to spousta lidí - žen kolem 40.ky), u mě to zatím trvalo cca rok, než jsem se v oné mé nejslabší části cítila lépe...Ale jinak si nestěžuji, srovnání také mám, protože 1. jsem měla v 23 letech, tehdy má člověk jen jiný potenciál, něčeho má víc, ale něco schází, později zase pokročí a něco získá, ale někde jinde hold zase ubyde a stále se tedy cítím dostatečně fit, abych to zvládala, i když jinak než ve 20ti.
Jsi 4 měsíce po porodu. To bys měla odpočívat a chodit na lehké procházky, ne jezdit pod stan. Máš velkou vnitřní ránu (v místě, kde byla placenta připojená k děložní sliznici), které jsi zřejmě nedala šanci, aby se mohla zahojit, pochybuju, že jsi s tímhle přístupem proležela šestinedělí...
Takže ne, není to o věku. Ale o tom, že bys o sebe měla pečovat, nehrát si na hrdinku a nesnažit se něco si dokazovat. S takovýmhle přístupem ti ta regenerace bude trvat rok, bez ohledu na věk.
Jo a vím o čem mluvím. Podobně s prominutím pitomé snahy jsem měla po prvním porodu. Úplně se uzdravit mi trvalo víc jak rok a půl. A to mi bylo dost pod 30. Napodruhé jsem už byla moudřejší, ležela jsem celé šestinedělí a ejhle, 6 měsíců po porodu jsem byla úplně v normě.
@pettypet tak asi to muze byt vekem... ale ja se takhle citila po porodu uz v 27, mela jsem problem vstat ze zeme, trochu me bolely klouby ale hlavne jsem mela pocit, ze nemam vubec zadnou svalovou silu, kazdy pohyb byl hrozne namahavy... citila jsem se na 70. Nakonec se ukazalo, ze se mi po porodu rozjela nesnasenlivost nekterych potravin a od te doby, co jsem si na ne zacla davat bacha jsem zase o tech 40 let omladla 🙂 Tak preju, at te to taky brzo prejde, at je to zpusobeny cimkoli.
Ne, uz to lepsi nebude. Teda mozna jo , az se víc vyspis, ale ja nam uz deti velke, a ve 45 se to zlomilo a fyzicky jdu supem dolu. Snazim se furt neco delat, ale tělo uz nechce. (Taky jsem nezmar a sportovec, vandry, kolo, lyze, ale proste uz to jde jen pomalu a opatrne. Nejradsi bych pul dne, kazdy den, lezela a spala. Detem nestacim od jejich 10 let a mych 40 ani omylem.)
@pettypet Já měla druhé dítě ve 38 a cítila jsem se v pohodě,kojila jsem přes 3roky,dítě spalo celou noc až ve 3letech s nástupem do školky. Určitě by mě,ale nikdo nedostal pod stan s 4mesicnim mimi,ani na žádný čundr, nebo kolo.. Možná jsi na sebe moc náročná, starost o 3deti je záhul v každém věku.
Letos mi bude 44 a mladšímu synovi je 8 let. Přijdu si na tak staré dítě stará.
Tak já zatím OK.
@petlep máme to asi podobně, ve 40 mám čtyřleťáka. Na něj si stará nepřijdu. Spíš mě děsí, že mám vyvdanou 18 letou dceru. Řešit školku a řidičák, partnerské vztahy, a k tomu dva kluky puberťáky..zvláštní situace. Občas vyčerpaná jsem, ale spíš psychicky než fyzicky. A spíš z počtu a složení povah dětí, než z věku.
@ruzova_pastelka Šestinedělí jsem držela co to šlo, mám kamarádku gynekolozku a ta mi to vylozila tak, že jsem neriskovala radši nic. Navíc bylo hnusně, ani mě to nelakalo. I vajíčko do auta nosil partner. Ale pak přišlo jaro, zahrada, procházky....a mně to prostě nedá. Když jsem několik dni jen doma, padá na mě deka a začínám být nešťastná. Teď zrovna usínám obklopena dětmi v tom stanu, ale dali jsme si maximální komfort, velikej stan, tlustou nafukovacku, polštářky, déšť bubnuje na stan a je mi psychicky hezky. Ale máš samozřejmě pravdu. Časem si to budu muset připustit, jen prostě hledám novej balanc mezi tím, co mě činí šťastnou a tím, co ještě fyzicky zvládnu.
@malytlustyhroch dekuju
@pettypet hihi, tak to se diagnoza navíc může hodit. Jinak my na dovolenou nejraději taky pod svůj stan, vyhovuje mi ten druh volnosti, žádné zařizování, žádné velké utrácení za ubytko, klidně i mimo kemp na divoko...- a bez auta, hezky si vše odtahat vlastními silami a určitě ne tak často jako s nejstaršími dětmi, jenže mě to tak nežene nutně ven a pryč od doby, kdy jsme vyměnili panelákový byt za domek se zahradou, ale komfort určitě zvyšuji, např. před dětmi to bylo často úplně bez stanu, stačila plachta, pak tedy stan (i kvůli různým, hlavně ďobacím potvorám), ale vůbec jsem nepoužívala karimatku, max. termoizolační tenoučkou podložku a teď už několik let jedině s pohodlnou karimatkou, i kdybych si ji měla nést v zubech..😂
@pettypet máme děti 11, 8 a 5, poslední se narodil, když mi bylo 39. Nepřijdu si stara - pod stanem jsem spala naposledy ve 23 a ani tak mi to nepřišlo jako žádná hitparáda. Jsem spíš líná a do všeho se musím nutit odjakživa. Jako jo, mám problémy se zády - ty řeším v CPM Pavla Koláře a podle tamní doktorky je to prostě stav těla po 3 tehotenstvich/porodech a je jedno kolik mi je.
Já si osobně myslím, že je to spíš o nastavení mysli - když se budeš vnímat jako stara, budeš se cítit jako stara. Pokud si řekneš věk je jen číslo, budeš se tak i cítit. Vzhledem k tomu, jak se posouvá věk dožití, tak ve 40 opravdu člověk starý není.
Já měla prvního kluka ve 22 a holku v 36 . Holka je ďábel 😈,strašně rychlá,pohyblivá ,stíhám ji ,ale spím po obědě dvě hodiny 😁jsem z ní opravdu hrozně unavená.nabic jsem si s klukama zvyklá mít svůj čas,svůj klid .... Všechno pryč . Teď už ji je 20 měsíců a je to rozhodně lepší ,než ty v yri měsíce ... Heslo zní ,přežít než ji zamavam u školky 👍
@petlep ta naše je už taky velká, dospělá, buď je na intru, u přítele nebo u mamky. Je to takový potomek na telefonu 😀 a ještě že jsou ty narozeniny a vánoce, že se vidíme.
Já mám nejstaršího ADHD (plus opožděný vývoj řeči), mladší ok. Nejmladší taky náročný, zatím bez dg, ale ve školce jsme si letos užili a čeká nás logopedie. Člověk musí vědomě doplňovat a udržovat fyzické i psychické síly. Starší kluci už nějakou zásadní osobní péči nepotřebují, spíš nárazově (letos pomoc s přijímačkami, nebo když se starším něco řeším ve škole, PPP..). Nejmladšímu je 4,5 tak tam je to ještě někdy vyčerpávající.
@pettypet je mi 45 a mam doma 20 mesicni mimco 😀 strasny zahul fyzicky jsem kazdy vecer uplne odrovnana a to mam stesti ze mam celonocniho space uz od roku! Beru to den za dnem rano jsem rada ze mam u postele ortopedicke pantofle jinak bych snad na nohy nevstala😀 a kdyz si predstavim pubertu a me potahne uz na 60 tak mi vstavaji vlasy na hlave. Ale myslim ze to mechanicke opotrebeni vyvazuje klid a vyzralost uz nejsem strestene tele a myslim ze to jde na male znat, je v klidu a je o ni dobre postarano.
@andreacantu ono hodně záleží, jaké je dítě. " Vyfasovat" ve 40 dítě s nějakým hendikepem, náročné, nekomunikující, neklidné, nespíci.. Sice člověk má zkušenosti, sebevědomí, peníze, možná větší trpělivost, ale musí to být masakr. Mám teď takové dítě v pubertě a šedivé vlasy asi nemám jen proto,že jsem blond.
Ahoj holky,jsem taky unavena mamka 40+,tak se hlasim🙂Na me ale asi vic doleha pocit izolace,jak se porad venuji detem,tak kdyby se nekdo chtel kamosit,klidne jen pres psani,budu rada🙂Myslim,ze my starsi maminky uz mame nadhled a nepotrebujeme v nicem soutezit,ale obcas se podelit o radosti a strasti zivota s prcky bych rada🙂
@andelka tak my meli zrovna to stesti zdrave vesele mimco 😍
@andreacantu to buď ráda. Ale je to naprosto nenarokove nezasloužené štěstí. Náhoda.
Můj muž tvrdí, že věk je znát, já si to nemyslím. Ale je fakt, že máme mezi sebou rozdíl 12 a kousek, tak pak už možná jo, ale spíš zpohodlněl. Měli jsme dvě holky, 12 a 17 let, když se narodila dvojčata. Mně bylo 38. Teď bude dvojkám pět let (holkám 22 a 17) a cítím se unavená až teď, ale víc než věkem myslím, že je to mou chudokrevností a dalšími aktuálními zdr. problémy, které s dětmi nesouvisí, a tím, že jsem s nimi většinu času sama. No a spánek - syn má PAS a další poruchy, mj. spánkovou a ta je trochu peklo, no.
Neboj, miminko povyroste, ty se celkově dohojíš po porodu a bude líp.❤
Mimino jsem měla ve 40, to před tím ve 36, takže porovnání nemám. Žádné problémy necítím, ale taky jsem pohodlná a nepřetěžuju se 😀 (např. ve stanu spi se starším jen manžel a na zahradě). Kojení nevím, malému jsou tři roky a ještě není odstaven (asi proto, že to je tak pohodlnější). Za mě bývají malé děti náročné v každém věku, jak povyrostou bude určitě líp😉.