Měli bychom dceru začít vychovávat? Nic jí nestačí

jitrulka
4. lis 2008

Zdravím vás všechny,mám doma 2,5 měsíční dceru, první dítko. Přemýšleli jsme jak se k výchově miminka budeme stavět a jelikož se teď traduje že se malé miminko rozmazlit nedá, řekli jsme si že budeme malou chovat a mazlit a houpat a kojit dle potřeby (i po hodině) a všichni budou spokojení. Jenže naše Verunka je uplakané miminko a tak to bylo chvíli dobré ale pak už ji chování nestačilo, museli jsme chodit a pak různě poskakovat a ani to už nestačí. I přesto že vím že je nakrmená, přabalená, teplo ji není ani prdíky nemá, tak se i v náručí vzteká a kroutí a řve jak tur. Vždycky vydrží v klidu tak hodinku včetně krmení a pak se jen vzteká a řve a nepomáhá nic. Měli bychom začít s nějakou výchovou? Začínáme ji nechávat vyplakat, jsme vždy u ní a hladíme ji ale nezvedáme. Ale mám strach jestli to bude mít nějaký výsledek, jestli pak na nás nezanevře (má výdrž), nebo jestli máme pokračovat v mazlení. Omlouvám se za jistě hloupý dotaz ale jsem dost vystresovaná nezkušená maminka a už začínám mít nervy v kýblu. (možná i v tom je celý problém)Máte některá podobné zkušenosti? Omlouvám se za román.

sarinkam
6. lis 2008

Majaaita, ja jsem to slysela osobne v Arpide v CB pred 8 lety. jedine drzeni ktere mi doporucili bylo zady k sobe tak aby mela mala volne ruce a nohy. s rovnymi zady. Nejsem zadna supermatka co se objetuje pro dite, ale neumela jsem nikomu vysvetlit,že to delat nebudu a proč. Prostě jsem nějak citila ze ne..Měla jsem cvičit vojtovku, ale oni mi rikali ze bud budu spolupracovat uplne, nebo to nema smysl. I pres to ze jsme teda necvicli i kdyz jsme meli tak neurolog nas v 1,5 roce prohlasit za nesledovane. byla hyper dost.
Prosim te co mas za skolu? pri predstave ze bych dala na rady te Dr a nemohla satkovat me jima hruza, bez zavinuti by se asi obe decka uřvali 😢 a ja bych byla v blazinci.

sarinkam
6. lis 2008

jezkovy voci,objetuje- zpet do ZS. obětuje 😝

majaaita
6. lis 2008

Sarinko, máš IP 🙂
Ještě dodám, že nošení zády k sobě v klubíčku (tedy nikoliv s úplně rovnými zády) je velmi vhodná poloha při hypertonusu, zabraňuje neustálému záklonu hlavičky (mají oba moji kluci). Ale šátek nebo babyvak vlastně dělá to samé klubíčko, akorát že opačně.
Pochopitelně je nutný správný úvaz s podsazeným zadečkem.

Snad je to opravdu dobou a dnešní rehabky a fyzioterapeuté a lékaři už ví, jaká je správná poloha miminka.

Více dr. Kiedroňová.

simlenka
6. lis 2008

já jsem pár příspěvků přeskočila, takže nevím přesně o čem je řeč teď, ale já si myslím, že "rozmazlené" miminko se i tak má co nejvíc chovat a hýčkat a vyhovět se mu - přece si nemyslíte, že pláče proto, že vás zkouší? to mi přijde jako totální hovadina, ono pláče protože Vás potřebuje! Moje malá je tak střídavě ufňukánek, střídavě v pohodě, ale ufňukánek je tehdy, když na ni nemám moc čas, když chci spát, uklízet, vařit apodobně... když tohle všechno odsunu až na dobu, kdy si pořádně pomazlíme a pohrajeme - stačí třeba půl hodiny, ale fakt intenzivního radování se spolu, tak je pak jakoby dobitá tou láskou a péčí a já si můžu v klidu udělat co potřebuju... myslím si, že rozmazlení je blbý slovo, miminko to potřebuje, je to jedna z jeho potřeb tak jako jídlo a spánek a v náručí se cítí nejbezpečněji, tak proč mu ji nedopřát?

dnada
7. lis 2008

já to také celé neppročetla,ale z vlastní zkušenosti .... malej byl zlatej až tak do 7týdnů...moc nebrečel,i když málo spal už od 3 týdnů... ale koukal,byl zvědavý,já si s ním povídala a on byl spokojený... pak to začlo,začal být protiva,řval mi i v náručí ,už sem nevěděla co s ním,byl vyspalý,najedený,přebalený a řev... bříško to nebylo.... tak sem se naštvala a položila na gauč a šla s dohledu,najednou ticho... tak sem ho pozorovala,chvíli koukal a začal pofňukávat,tak sem na něj promluvila, a znovu řev...tak sem šla pryč a byla ticho a až když začal fňukat tak smutně,tak sem přišla a bezeslova ho pohladila,celej se rozzářil a usmívql se jak o život...od té doby když se mi začne vztekat v náručí ,položím ho vedle sebe,nebo pod hrazdu nebo do sedačky nebo na přebalovák(tam se mu líbí) nebo na bříško a lehnu si na bříško vedle něj a "povídáme" si... teď je to asi týden,co se mu povedlo pěkně zapištět a od tý doby piští jak o život,tak tu mám veselo 😀 moc ho nenosím(na rukách) ,když už ,tak v šátku... uvidím,jak nám to půjde dál 😉

timbouctou
7. lis 2008

teda jak vás tak čtu tak jsem ráda, že nejsem jediná. Moje matka pořád má chytrý řeči, že my jsme byly tři a kam by přišla kdyby k nám pořád chodila a nosila nás, z malého bude mamánek... No a co, že jo. My byly tři ségry, co nás v podstatě vychovávala babička, tenkrát to tak nějak fungovalo. A čtvrtou, nejmladší, jsem vychovávala skoro jen já. A dnes? Když se chci někomu svěřit nebo si popovídat, jdu k babičce. Tak tohle nikdy nedopustím. Na malého jsem čekala skoro 10 let, a nepořizuju si dítě přece kvůli tomu, abych se ho zase zbavovala.

kacka.va
8. lis 2008

timbouctou: proto já nechci děti hned po sobě, chci se pak věnovat i tomu druhému a ne si stěžovat, že na ně nemám čas, když jsou dvě malé. 😉

timbouctou
8. lis 2008

kacka.va_ já teda nevim, jestli vůbec druhé bude, nějak nemám nervy na ty úrazy a nemoci a tak. A tatínek už vůbec, asi jsme na to už starý. No ale uvidíme, že jo.

Je pravda, že jako dítě jsem často slýchala: nejde to, je vás moc. Jako bysme za to mohly my 😕

myschka
8. lis 2008

Já nevím ale i kdyby šlo mimčo rozmazlit tak proč to neudělat. Já poslouchala jak nemám malou pořád chovat, že si zvykne ale já to cítila nějak jinak a kdykoliv mám chvilku tak jí chovam a muchluju 😀 za tři, čtyři roky nebude už na matičku zvědavá a jak nám to bude chybět. Já mám pocit, že mi malá roste strašně rychle a nechci se o něco připravit jen kvůli blbým kecům okolí. Nehledě na to, že naše Aduš je samostatná a hrozně společenská a chování nijak nevyžaduje přesto nebo právě proto, že jsem jí jako miminko hodně chovala a nosila v šátku.
Všechny jsme maminy a víme nejlíp co je pro naše děti nejlepší 😉

lenulin
8. lis 2008

No rozmazlování toť otázka já jsem se taky bála každý měl svoje teorie, ale myslím si, že nejlepší se spolehnout na to jak to člověk cítí a vykašlat se na rady. Každé dítě je jiné a potřebuje něco jiného a když budeme naše dítka poslouchat, tak nám to poví samy.Malý má 5měsíců a jediný problém, který jsme měli, že jsem hned nepoznala, že je unavený a neví jak vypnout usnout no a zvládli jsme to usínání, tak je to naprosto pohodové a vyrovnané mimi a každý kouká, jak je hodný a trpělivý.To jsem jen slyšela: nenos ho nedávej si ho k sobě do postele atd.Do postele si jej dávám kdykoli je potřeba spinká v postýlce a když mám pocit, že nemůže usnout nebo jej něco trápí šupnu ho k sobě a spinká jak dřevo pak jej zas vrátím do postýlky a nikdy se mi nestalo, že by to po mně vyžadoval a s nošením je to to samé.A on je zrovna to mimi, které to nošení nevyžaduje někdy když křičel,tak to bylo ještě horší když jsem si jej k sobě vzala.No jak říkám každé mimi vyžaduje něco jiného a každá mamka to pozná jen poslouchat.

lacostina
8. lis 2008

Ahojky, my jsme překročili třetí měsíc a rázem mám doma jiné miminko....malej do třetího měsíce řval...pomáhalo jen nošení a drncání, taky miluje polohu vleže na ruce hlavičkou dolu...hlavičku má v předloktí a jeho tělíčko je poležené na mé ruce...kouká na zem...a strašně ho to baví...taky si rád hraje s nožičkama, že mu je vyzvednu před oči a plácámes nima...ale od třetího měsíce se dokáže zabavit sám...kouká na kolotoč, koupila jsem hrající hvězdičku, tak na ní kouká...někdy je na dece pod hrazdičkou, kde si strká ručičkama do zavěšených hraček. Taky ho dávám do křesílka, kde má taky hrazdičku s hračkama....samozřejmě že ho to za chvilí přestane bavit, tak pořád střídáme....oni říkají že si miminko do třetího měsíce zvyká na prostředí mimo dělohu a proto brečí....je to pro něj všechno nové...říká se tomu čtvrtý trimestr...teď je sladký a doufám že to nezakřiknu!!! Přeju pevné nervíky s dětičkama...ještě poradím...dát miminku k obličeji nějaké tričko, z kterého cejtí maminku a taky mi strašně zabrala plína přes obličej...oni se do toho zachumlají a cítí se jako v bříšku. To mi poradila ségra, začli jsme to praktikovat od 2,5 měsíce a sám mi i usne, když jí tam má.

kubaka
8. lis 2008

myschka - lenulin -ad . je to přesně tak: termín rozmazlené miminko je úplně mimo mísu, irelevantní, nesmyslný. Miminko naopak musí být VYMAZLENÉ - celá poválečná generace trpěla a trpí tím, že je nikdo nechoval v prvních měsících, když to dítě nejvíc potřebuje. Děti byly drezúzorovány od narození. Je to nevymazlená generace plná neempatie, hořkosti, traumat a strachu ze světa, z okolí.
Děti opravdu nespravedlivě rychle vyrostou, za chvíli si dojdou sami, kam budou chtít a nebudou se dožadovat náruče. Kojenec potřebuje klubíčkovat, mazlit, hřát, houpat, kojit, tulit co hrdlo ráčí. Stokrát se to vrátí v jeho klidu, sebevědomí, jistotě a důvěře v svět, pozitivním naprogramování na celý život.
Existuje jedno pěkně přirovnání ve vztahu k dětství: "Čím bezpečnější přístav, tím větší chuť z něho vyplout."

Mám puberťáka a batolátko a s odstupem se mi všechno potvrzuje...

listicka77
9. lis 2008

A moje prababička říkavála: "Kdo nechová dítě do roka, ten ho chová do dvou..." 😉

maart
9. lis 2008

Kubaka, hrozne pekne napsaty....hlavne o tom pristavu 😵 ...a Listicko taky pekny...koukla jsem jenom na posledni stranku a bezim tu moji prdolku pochovat 🙂 .

kacka.va
9. lis 2008

tak já mám s tím chování zkušenost takovou, že malá od určité doby nesnášela, když ji někdo klasicky choval, teď se teda ráda nosí, protože toho vidí víc, než když leží.
timbuctou: hele, já taky nejsem zrovna mladice 😀

kubaka
9. lis 2008

kacka- a mně bude v květnu 40. Tak kdo je z nás nejstarší 😉
Brr, jak jsem to teď napsala. vypadá to děsně. Hlavně se tak vůbec necítím - a doufám, že i nevypadám 😀

kacka.va
10. lis 2008

kubaka: aha, tak to vedeš 😉

timbouctou
10. lis 2008

kubaka_ no jo, jenže ty už máš, jaks to psala, puberťáka 😀

kacka.va_ no mě je skoro 32, tak o moc starší nebudeš. Moje matka byla z těch tzv, čudnráckejch holek, já si to překládám jako holka pro čundráky, jestli víš jak to myslím. A nikdy nepřestala kouřit, což si myslím, že teda aspoň v těhu by si mohla odpustit. No a podle toho je jasné, jak se na výchovu dívá, že jo.
Stařenko 😀

kubaka
10. lis 2008

No, jo, tak to jsem fakt vykopávka 😀 Malýho jsem měla v 38, těhu byl záhul, ale na druhou stranu už jsme zat dost stará na to, abych se uklidnila a nevyšilovala, když tu to sladký pometlo lítá, dělá binec a včera rozmáčkl digifoťáku objektiv. Už mám novej - růžovej !😝
někdy je to legrační - jednoho přebaluju a mažu pindíka krémíčkem, s druhým rozebíráme poluci a jak říct holce, že se mu líbí- občas všechno dohromady 😀 Až mi bude padesát, budu to mít ještě jednou okolo. Už se těším 😉

kacka.va
11. lis 2008

mně 30, ale občas si tu připadám jak z pravěku 😀
kubaka: to máš aspoň širokej záběr 😉

masacek
15. lis 2008

Ahojky,taky máme doma uplakané miminko.Už jako maličká z porodnice hodně brečela.Tak jsme chovali a chovali protože měla koliku a zůstalo nám to až do teď.Malá nikde sama dlouho nevydrží i když si už začíná hrát sama.Jak ji někam položím za chvilku začne brečet.Taky neuznávám nechat vybrečet ale jsem už taky někdy zoufalá protože někdy brečí i v ruce.Nejhorší je že u nikoho jinýho než u mě být nechce.A tak se chováme,jezdíme v kočárku,a hrajeme si zkrátka celý den.Někdy je to ale dost náročné 😝

timbouctou
17. lis 2008

masacek_ Alex ubrečený nebyl, ale do toho šestého měsíce kdy se začal plazit po bříšku a dolezl si pro hračky jsem ho taky musela bavit skoro celý den, klid byl jen když spal. A koneckonců i teď někdy, třeba když je hnusně jako včera a je z toho unavený, tak od něj nesmíme odejít dál než na dva metry. Ale ve 4 měsících, to byl taky hodně náročný. Ale vyplatí se je ňuchňat kdy si řeknou, ono je to pak už tolik nebaví a řeknou si, kdy chtějí zase od tebe. A taky máme takové pěkně veselé a sebevědomé mímo 😀

daluri
17. lis 2008

Ahoj, tak jsem si Vás přečetla, místo toho, abych už spala vedle našeho andílka. Naše zlatíčko totiž nechce spát v postýlce, ale se mnou v posteli, takže se řadíme do klubu "rozmazlených" 😉 ale jelikož mi to nevadí, tak v tom zas tak velký problém nevidím. Otázka je, jak dlouho tam spát bude. Mému nejstaršímu to vydrželo skoro 14let, ale rozhodně ne noc co noc 😀
Nejdříve krásně usínala sama v postýlce, pak u kojení, pak znovu sama a zase u kojení a teď máme období, kdy se v postýlce po 20min. vzbudí a usne až když ji dám k sobě do postele ( zhruba od 2měsíců si ji asi od 22-23 hod dávám k sobě, protože kojím,tak abych se vyspala....) takže si myslím, že tím, že spí skoro celou noc se mnou, tak už chce spát v posteli od večera. Tak je to rozmazlení nebo ne 😉 😉

babalala
17. lis 2008

Rozmazlování je dávání dětem, co nutně nepotřebují a co si nijak nezasloužily - ale rodičovskou náruč si přece zaslouží každý - a drobeček do tří měsíců dvojnásob.. 😵

listicka20
17. lis 2008

Holky, já jsem tohle taky hodně řešila. Uplakané miminko a rady, ať zkusím metodu kontrolovaného pláče apod. Hlavně tchýně do mě dost hučela, že malou rozmazluju, když k ní jdu pokaždý, když zapláče, a že si tak to dítě získává špatný zvyky a kva kva kva kokodák.
Jenomže si třeba představte, že voláte manžela, kterej je vedle v pokoji. A on se neozve, protože si v duchu říká, jen ať si nezvyká, že přiběhnu pokaždý, když zavolá... Si na to zvykne a pak už ji to neodnaučím...
Kde by byl vztah s takovým chlapem?
Tak maličký dítě jinak než pláčem komunikovat neumí a když tu komunikaci rodiče odmítnou, tak tam podle mě musí zákonitě nastat nějaká trhlina.
Mně teď dost mrzí, že jsem malou párkrát zkusila nechat vyřvat, no, ničeho jsem nedocílila, jenom toho, že je teď malá úplně hysterická, když vidí svoji postýlku.
Ale každý dítě je jiný, některý je citlivější a potřebuje pozornosti víc, jiný si vystačí samo nebo se vám snadno přizpůsobí...

babalala
17. lis 2008

Listicka20 - to je přesně ono, to přirovnání s manželem.. máš hlad - ne, ne, papal jsi před dvěma hodinami, ještě hodinu musíš vydržet. Máš špatnou náladu, chceš se ke mně přitulit? Teď ne, přijdu za tebou až za půlhodinu, protože TEĎ vařím.. Tož to by byl harmonický vztah. 😝

Taky mě zaujala pře dvou táborů - dítě potřebuje co nejvíc podnětů X dítě žádné podněty mít nesmí, zbytečně ho to ruší - nezlobte se na mě, ale vůbec neberete v úvahu vrozený temperament jednotlivých dětí.. vždyť každé je jiné - jedno leze ve třech měsících a v půl roce si stoupá, druhé ještě v šesti leží jak placka a rozchodí se až v roce a půl.. Takže i s těmi podněty bude mít asi každé jiné nároky, ne?

jitrulka
autor
18. lis 2008

Po dlouhé době se opět vkládám do diskuze. U našeho drobečka jsem se rozhodla udělat kompromisy v některých věcech. Vyjít mu maximálně vstříc, ale neběhat za ním při každém zakňučení. Umí si i hrát chvíli sama a usínat sama, což mě teší. Děti by se neměli omezovat v jejich přirozených potřebách. Ale moje malá je aktivní a zvědavé dítko a ráda používá maminčiny nožičky místo svých. Prostě jsem ji ukázala že se dá vzít do náruče a pěkně z výšky pozorovat okolí a byt a už se toho nezbavím dokud si to neobstará sama. A věřte mi že to dokáže pěkně vynutit. Bohužel když tu čtu že miminka v tomhle věku ještě nemají z ničeho rozum, musim se tomu jen pousmát.

kacka.va
18. lis 2008

babalala 23:31 pěkně napsané 🙂

kubaka
18. lis 2008

babalala - to jsem psala já o těch podnětech - problém spíš je, že se nebere v úvahu to, tě novorozeně je v šoku už jen z toho, že je najednou na světě. V děloze si taky vystačilo samo - slyšelo a vidělo jen to, co proniklo v šeru přes břicho a dělohu. Slyšelo jen tlukot srdce a nezřetelně hlas matky. Vrhnete ho do světa plného podnětů : to je šok, ať už temperament má jakýkoliv. Novorozenec fakt nepotřebuje zábavu - naopak klid. Vždy´t se podívejte, kam všude se ta novorozeňátka vláčejí. Nejsem pro skleník, taky jsem se nijak neizolovala, ale je dobré tot brát v úvahu a respektovat jeho potřebu klidu.
Zábava už je pro něho jen ten svět okolo, na který stejně nezaostří blíž než na 20 cm - všechno dál jsou jen rozmazané stíny. to jsou prostě fakta, které se naopak moc neberou v úvahu. Děti také špatně snášení prostor okolo sebe, potřebují zavinout. tohle platí pro každé mimino možná do dvou měsíců - pak už se začínají sami aktivně účastnit světa okolo sebe a podněty pomalu začíná vyžadovat. Ne měsíční dítě. Tomu stačí tvář rodičů a vlastní ručičky ke hraní.
To jsem si nevycucala z prstu - píše to Eva Kiedroňová v knížce o manipulaci s dítětem. Je to rehabilitační sestra ainstruktorka dětského plavání. A já zjistila, že je to pravda. Naše dítě je neuvěřitelný ďábel , místo krve má snad Red Bul - přesto, když jsme ho v 7 týdnech nechali zkusmo jeden den v klidu, nakojili, přebalili, pochovali a uložili do tiicha do košíčku s nebesy, dokázal si jen mávat rukama, broukat a usínat střídavě celý den - úplně spokojený. Takže na to opravdu něco bude.

jitrulko - ale ty máš být jejíma nohama a rukama - do tké doby, než si to obstará sama - to je jeho potřeba 😉

anke
18. lis 2008

ahojte, tak ja si rozmazluju synka od malicka slusne a libi se nam to obema 🙂 .. a je fakt, ze zatim je to dost pohodar (az na nocni buzeni na kojeni a uspavani na balonu, ale to neni rozmazlenost, to tak proste potrebuje - sam k tomu dospel, my ho to neucili 😎 )

ale kubaka: asi mam nejake NeKiedronove dite, protoze to nase se muselo uz tak od 3. tydnu nosit a koukat a zavinout ani nahodou, a pozice dite v naruci - jeeezis to byl rev ... usinat sam, to moc ani ne, i kdyz jsme museli jen drzet za ruku, ale ve 2. mesicich jsem ho poctive dost dlouho musela houpat v lehatku, aby zabral 😀 ...