• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Moje dítě hodně zlobí. Jak to zvládat?

26. září 2016 
Ahojte,
mému synovi jsou 4 roky a bývá hodně zlobivý. Vzteká se, nechce pochopit, že něco nejde, začíná být trucovitý. Ve 2,5 letech prohodil skleněné dveře košem. V poslední době se to zlepšuje, ale pořád se objevují "špatná" období se záchvaty. Vztekání částečně souvisí s opožděným vývojem řeči, resp. se smíšenou dysfázií, kterou má.

Částečně se ale jedná taky o povahový rys (zřejmě genetika). Přivítám zkušenosti ostatních maminek, jak vzteky zvládat, případně úplně eliminovat. :confused:
26. bře 2010 v 17:21  • Odpověz  • To se mi líbí
simalex,
ahoj, aj ja mám 4ročného teroristu. niekoľkokrát denne máva záchvaty zlosti, vtedy zatne pästičky a začne dupotať, prípadne aj škrípať zubami. pritom slovnú zásobu má ako 5 ročné dieťa. takže u neho nie je problém vyjadriť sa čo chce, skôr požaduje nereálne veci...

u nás je dôvodom ľahké poškodenie mozgu pri pôrode.
... a ako to riešime? jednoducho sa mu snažím dávať na výber z dvoch možností. vtedy nemá dôvod na hnev, lebo má pocit, že on rozhodol čo si oblečie, čo budeme robiť, čo bude jesť... samozrejme to nevychádza vždy, ale pri dennom zúrení je aj čiastočný úspech úspechom... :wink:
ak záchvat zúrivosti dostane bezdôvodne (ak na jeho potreby nezareagujem podľa jeho predstáv), jednoducho ho ignorujem, odídem z miestnosti (ale samozrejme ho nenápadne sledujem), a on keď nemá diváka, nemá dôvod sa predvádzať...
...a ja stále dúfam, že raz z toho vyrastie a ja neskončím predčasne na psychiatrii... :stuck_out_tongue_closed_eyes:
27. bře 2010 ve 21:19  • Odpověz  • To se mi líbí
ja sice zatial doma teroristu nema, ale mozem len povedat to, co som videla ked som stazovala na detskej psychiatrii....takito teroristi tam boli v hojnom pocte, inac telesne zdrave inteligentne deti, len boli vyslovene agresivne, casto tam boli aj dievcata.... rodicia tiez casto dufali ze z toho vyrastu...ale ked ich uz deti zacali mlatit a vyhrazat sa im tak skoncili na psychiatrickej klinike......nevravim ze to bude vas pripad, ale kazdopadne by som to prekonzultovala s dr. ci nieje potrebne aj psychiatricke vysetrenie....pre istotu....a mozno vam poradia ako na nich
27. bře 2010 ve 21:24  • Odpověz  • To se mi líbí
latvia, my psychologičke chodíme... :wink:
28. bře 2010 v 16:38  • Odpověz  • To se mi líbí
28. bře 2010 v 17:00  • Odpověz  • To se mi líbí
bihan,
my skúšame so striedavým úspechom.
28. bře 2010 v 17:10  • Odpověz  • To se mi líbí
odporúčam knihu Malý tyran.Je super.Aj my mávame také stavy,niekedy je v pohode,a potom príde obdobie,ked som úplne nadne.Vtedy je to fakt dosť ťažké.Prajem pevné nervy.Ťažko je radiť,občas by som aj ja radu potrebovala. :stuck_out_tongue_closed_eyes:
29. bře 2010 v 09:14  • Odpověz  • To se mi líbí
mayap, ja som myslela psychiatricku, nie psychologicku :wink:
29. bře 2010 v 10:31  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
latvia:
My chodíme k pedopsychiatričce, jedná se ale o klasické rady typu: předcházet konfiktním situacím, 2x vysvětlit a nevracet se k tomu (doma v pohodě, ale venku to samozřejmě nefunguje :frowning2: ), pevné obětí, atp. Alexkovo chování prý souvisí s jeho nevyzrálostí (dysfázie - mj. problém s nevyzrálou nervovou soustavou). Že to prostě nechápe a pro něj je ta určitá věc strašně důležitá.
Přesto mám strach, že z malého vyroste lump. Má v sobě hodně dobrého, umí být hrozně milý a srandovní, umí projevit city. Se stejnou intenzitou ale bývá zlý. To pak třeba únavou ze záchvatu usne i ve stoje.

mayap:
to s tím výběrem taky zkouším - "ponesu koloběžku po schodech já nebo ty?", "rozsvítím já nebo ty?" apod. Protože jak to udělám špatně, tak Alexek šílí. My ještě zápasíme s rituály, takže si musím dávat pozor, kudy jdeme, kdo co udělá, kdy to udělá apod.

Jak jsi psala o požadavcích na nereálné věci, můžeš to prosím trochu přiblížit? Alexek třeba nechápe, že nedá peřinu do krabice od kuchyňského robota apod. Pak často trvá na totálních hloupostech. A já bojuju s tím, jestli mu to dovolit nebo trvat na tom, že mě musí poslouchat. Jsem v tom trochu nepevná, což je chyba, ale fakt to někdy nejde.
Jak se ještě projevuje ta lehká porucha mozku? Píšeš, že plynule a bez problémů mluví. To je fajn. My máme plno konfliktů jen proto, že malému nerozumím. Ono to pro něj musí být taky docela složité, když mu okolí moc nerozumí a donedávna ani on nerozuměl okolí.

Jsem docela nešťastná z toho, že pomalu kamkoliv přijdeme, uděláme nějaký skandál. Všechno je v pohodě, pak si ale Alexek vymyslí nějaký nesmysl, nebo vyvolá konflikt a odcházíme s řevem a ostudou. :stuck_out_tongue_closed_eyes:

macca5: knihu si přečtu, mamka ji už četla a prý je opravdu dobrá. Třeba ten příklad s chůvou na skříni a otcem na žebříku :grinning: To mám ještě docela dobré.

bihan: metodu pevného obětí zkoušíme sem tam, možná bych mohla víc. Teď už je větší, tak by si mohl dát víc říct. Když byl menší, bylo to fakt jen o čistím vzteku.
29. bře 2010 v 16:32  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
simalex,tá časť knihy ma úplne dostala.Kam sú rodičia ochotný zájsť a čo všetko sú ochotný urobiť pre /akože/ dobro dieťaťa.Treba si určiť hranice,a nepovoliť aj keby dieťa velmi trucovalo.Nepovoliť,ani počas choroby,ked s dieťaťom viac súcitime a lutujeme ho.U nás to zabralo,i ked ako som písala,občas máme ešte aj tie zlé dni.Nepozeraj na to,ako sa dívajú na tvoje počínanie cudzí ludia,ty vieš,čo je pre tvoje dieťa najlepšie,a aká ťažká je s ním komunikácia.Kým sa môj Samko nerozrozprával, tiež to bolo hroné,nechápal isté veci-bežné.Napr.každé ráno po zistení ,že tatino je v robote nasledoval 1/2hod.plač s otázkou prečo a prečo a stále dookola.Teraz to už berie samozrejme,aj to,že musí chodiť do škôlky.Dozrel.Potreboval čas a my pevné nervy. :wink:
30. bře 2010 v 09:01  • Odpověz  • To se mi líbí
simalex,
ľahká porucha mozgu sa prejavuje (podľa lekárov a toho čo som si našla na nete)hyperaktivitou,impulzívnosťou, citovou labilitou,zmenami nálad, zlosťou, agresivitou, nepravidelným spánkom,neprimeranými reakciami k vzniknutým situáciám, nevie sa rozhodnúť, ak má viac možností na výber (3 a viac), predvádza sa v afekte, a aspoň náš má zvýšenú potrebu dotýkať sa, a držať iných, teda hlavne mňa. pri zaspávaní a hocikedy v noci, keď sa prebudí, tak ho musím chytiť za ručičku.

voľakedy sa táto porucha nazývala Ľahká mozgová dysfunkcia ĽMD. to ti možno povie viac. teraz to má názov hyperaktivita. aspoń tak mi to lekárka povedala. pri správnej výchove sa niečo môže zlepšiť, alebo aspoň nezhoršovať. náš jednoducho musí byť plne vyťažený, stále musí niečo robiť. takže denne chodíme na prechádzky, kreslíme, skladáme, varíme (on varí vo svojej kuchynke)...
do škôlky ešte nechodí, lebo má silný reflux (ešte stále grcká aj niekoľko krát denne), takže sme prakticky stále spolu. ani spať nechce chodiť s tatinom.
kniha malý tyran je fakt dobrá... :dizzy_face:

čo sa týka tých abstraktných vecí, tak jednoducho ho to nechám vyskúšať (samozrejme pokiaľ je to bezpečné)a on sa musí sám presvedčiť, že toto jednoducho nejde, lebo vysvetliť si to nedá... už napríklad ochutnal neuvarenú ryžu, zemiak. odhryzol si dosť veľký kus z cibule, cesnaku - odvtedy má k týmto potravinám rešpekt a zje len maličké kúsočky, ktoré mu dám ja...
v zime sme šli von len v mikine, lebo si nechcel obliecť vetrovku. asi po 5 minutách uznal, že mu je zima a vetrovku si nechal obliecť (mala som ju samozrejme so sebou) a podobne. jednoducho ča sa dá nechám ho vyskúšať a on pochopí... :stuck_out_tongue_closed_eyes:
30. bře 2010 v 09:25  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
autor
macca5:

Neustupovat je určitě nejlepší cesta. Snažím se. Jen si zle zvykám na to, že u Alexka to bude mít efekt zřejmě až za hodně dlouho. Momentálně ale beru jako důležité to, že musí vědět, že si to nevykřičí (a že křičet a být zlý teda umí). Příklady z té knihy mi taky přijdou už docela drsné a říkám si, že nechápu, jak to může tak daleko dojít. Ale po vlastních zkušenostech si taky říkám "nikdy neříkej nikdy" :grinning:.

Problém je taky v tom, že se neumíme sjednotit s mojí mamkou, která neumí malému nic zakázat. Má hrůzu z těch jeho záchvatů, bojí se, že by si mohl ublížit, nebo že by se mu v záchvatu mohlo něco stát. Píšu záchvat, ale myslím třeba půlhodinový soustavný jekot a brekot někdy doprovázený agresí (házení věcí, bouchání do dveří, apod.). Mamka je navíc na berlích, o to hůř Alexka zvládá. Teď jsem si vzpomněla, jak malý sebou házel o zem ve 2,5 letech, případně se nedal v tom jeho vzteku vůbec udržet, kolikrát mi vyletěl a bouchnul se třeba do dveří. Tak to už naštěstí nedělá.

Včera jsme byli na neurologii, ve čtvrtek budu mít výsledky. Očekávám, že se tam ta nevyzrálost projeví.
30. bře 2010 v 16:26  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
mayap:

S tím "nechat ho to zkusit" je to dobré. určitě zkusím víc používat. Bohužel u nás převažují věci, které prostě nejdou - třeba banální "není brumík" - nekonečná diskuze "je brumík, máš brumíka" a pořád dokola, třeba 30 minut. Pak takové ty věci, které z jeho pohledu jdou - třeba jízda na kole do školky, ale z mého prostě nejdou, protože malého nevyzvedávám, tak nemám jak dovézt to jeho těžké kolo domů. V tom jeho zjednodušeném myšlení to hází všechno do jednoho pytle a je jedno, jestli to fakt nejde, nebo to nejde, PROTOŽE... A taky mě už nebaví se pořád snažit odpoutat Alexkovu pozornost při těch jeho výlevech a výmyslech :angry: .

Viděla jsem v televizi dokument o rodičích hyperaktivních dětí a zdá se, že to je opravdu hodně náročné. Děti bývají hodně chytré, ale trochu jim prý chybí i sociální cítění, empatie apod. Bývají prý taky hodně náladové. Nejtěžší je ale asi ta neustálá aktivita, že jo. Včera jsem se o tom bavila se sestřičkou na neurologii a ona říkala, že jde vidět, že i ty děti jsou z toho nešťastné. Že by se chtěly uklidnit, ale nějaký vnitřní neklid jim nedá pokoj. Musí to být hodně těžké i pro ty děti.

My teda hyperaktivitou netrpíme, asi ani ADHD, i když máme symptomy ADHD v diagnóze. Malý je jen nesoustředěný, přelétavý, máloco ho baví dlouho. Energie má teda dost, chodí spát v 22 hod a klidně by ještě vydržel, ale hyperaktivita to není. Dnes dobral Nootropil (nootropikum pro povzbuzení mozkové činnosti) a já si říkám "no konečně". Protože mu asi naběhla hladina, tak bývá hlavně večer neuvěřitelně akční - pořád poskakuje, neco vykřikuje, někde šplhá, skáče po mě. To si vždycky vzpomenu na rodiče hyperaktivních dětí...

Berete nějaké léky? Homeopatika? Nootropika? Kvůli tomu refluxu asi nemůžete. A jakto, že má tak dlouho reflux? Chudáček. Alexek zvracel za poslední rok jen asi 4x a dodnes to popisuje s útrpným výrazem (on to teda spíš ukazuje, protože fakt mluví jako 2leté dítě - ta naše dysfázie a opožděný vývoj řeči :cry: ).

A co starší Martínek? Dávají to s bráchou dohromady?

Taky jsem se chtěla zeptat, co se stalo při tom porodu. Jestli teda o tom chceš mluvit :wink:.
30. bře 2010 v 16:52  • Odpověz  • To se mi líbí
ahojte

téma mě velmi zaujala...

nečetla jsem to bohužel celé..je toho celkem hodně.snad večer dočtu..

ale:můj malý ted v dubnu bude mít 3 roky...zlobivý je teda už dlouho.asi co začal mít už svou hlavu.když měl rok a půl...tak jsme na střídačku brečeli on v postýlce ,já v obýváku.
ke druhému roku to bylo lepší..dalo se sním normálně jednat,mluvit.

ale poslední dny-týdny mám pocit že ho snad zapleštím už.nemám na něj vůbec nervy.celé dny jen řve,vzteká se...je jak roční mimino.nebo horší.nedá si říct okamžitě spustí řev ,dupot...ještě k tomu je drzý.nemluvím ani o tom co mi vyvádí vždy v obchodě....začal strašně moc neposlouchat .to co jindy poslechl ted absolutně nevnímá...usíná s řevem..vymýšlí si uplně neskutečně...no jednoduše můžu ted říct že mám doma teroristu ze kterého je mi už někdy vážně do breku.on hrozně moc mluví..celý den pusu nezavře....10x mi zopakuje jednu větu ale on to neřekne v klidu.spíš to začne na mě hned ječet kvičet.
ale nejhorší na tom je,že když mu třeba řeknu at se už sklidní tak mi řekne on at se sklidním já.a tak automaticky mi všechno vrací zpět cokoliv řeknu.mám pocit že mám doma 15ti letého pubertáka a ne tříleté dítě. :confounded:

přemýšlím už taky nad psychologem...či by mi neporadil.jinak jako miminko byl uplně zlatý.to jsem si myslela jak mám a budu mít hodné dítě.každý mi to záviděl :sweat_smile: he a ted?s ním nikam nemůžu jít. :unamused:

nevím co mu ted je..jestli je to období vzdoru nebo jak..ale každopádně je to na mě už teda moc :frowning2:.....
30. bře 2010 v 17:16  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
baby len vam chcem napisat , tie ktore sa bojite ze z vasich deti vyrastu lumpove, nebojte sa, nic take dieta v sebe nema, vsetko zavisi od vychovy a vztahov v jeho okoli, ktore deti zvyknu mimikovat, ucit sa z nich :wink:
30. bře 2010 v 19:35  • Odpověz  • To se mi líbí
rimmel:hmm...já malého myslím vedu teda k tomu dobrému...nikdy sem mu neradila aby někoho mlátil a podobně.aby půjčil,pohladil.....ale on je ted prostě zlý.my doma se nemlátíme ani se nehádáme....tak nevím proč je teda takový :frowning2:
že by byl rozmazlený třeba?to se mi taky nechce moc věřit..že by až tak byl.jsem z toho smutná...velmi zlobí. :confounded:
mám opravdu strach aby nebyl zlý i nadále ....nevím proč mě vůbec neposlouchá. :zipper_mouth:
30. bře 2010 ve 22:09  • Odpověz  • To se mi líbí
mscat no veru neviem :unamused: skus ked bude zlobit, poslat ho do kuta, povedat preco tam ide, co spravil zle a ak tam nevydrzi 5min(trest) tak ho tam znova uz bez slova dotiahni..a toto opakuj doposial tam neostane stat, ci sediet 5min. musis byt ale trpezliva :sweat_smile:
31. bře 2010 v 08:13  • Odpověz  • To se mi líbí
tiez by som kupila nejake stopky hodinky a tych 5min aby si sam pekne odcasoval, ked bude po 5min moze odist s tym ze sa ti ospravedlni.

normalne povedz, maminke odvravas a nesiel si si upratat co si rozhadzal, preto pojdes do kuta za trest....
31. bře 2010 v 08:17  • Odpověz  • To se mi líbí
rimmel: :unamused: :frowning2: ...na něj to nepůsobí.vždy když něco provede...odtahnu ho hned do pokoje a zavřu že má dojít až se uklidní.on je vzteklý začne lomcovat za kliku a kopat do dveří :confounded:
v koutě by mi určitě nestál ..on si říct nedá.ale včera večer když jsem ho dávala spát..tak jsem ležela vedle něj a bylo mi z toho už tak smutno že jsem trochu brečela..protože jsem si to se svým dítětem představovala trošku jinak no :sweat_smile: a on se na mě díval že mamko co to děláš?...tak říkám že plaču protože maminku neposloucháš a nejsi hodný :frowning2: ..tak mi tam slíbil no že už bude hodný že už nemám plakat :sweat_smile: ...

hmm ale ještě bych asi měla říct to,že my ted totiž bydlíme třetím měsícem u mojí mamky...mám 7letou sestru.a dá se říct že to jeho zlobení začlo pořádně až tady.mlátí a štípe jenom našu Sabču a je pořád vzteklý.no a když jdem ke druhé babičce,tak sice mě moc neposlouchá vymýšlí si...ale je tam v klidu a v pohodě..i si vyhraje chvíli sám třeba.
ale i tak....mám se zmínit třeba u obvodní dr?že by mi třeba poradila psycholožku?já bych totiž opravdu ráda věděla jak na něj...nechci to dělat špatně at už potom není pozdě :unamused:

rimmel:a moc děkuji za rady a názory :slight_smile:
ty máš asi zatím hodné dítko že? :slight_smile:
31. bře 2010 v 10:48  • Odpověz  • To se mi líbí
mscat no asi to bude najlepsie ist za psycholozkou, vies, aby si vedela presne preco to robi a ako mu pomoc, lebo vselico moze byt za tym a aby si to nahodou svojim spravanim ci nespr.vychovnymi metodami este nezhorsila, vies, co ked na neho plati nieco uplne ine nez co praktikujes doteraz? :wink:

ps. jasne ze by v kute nevydrzal ale ty ho tam musis spat dotiahnut hoc aj 30krat a ver mi ak nepolavis a hlavne zbytocne s nim nekomunikujes, ostane tam, zisti totiz ze ak zase ujde, aj tak ho tam das a svojim zlym spravanim nevyvola ziadnu inu reakciu ako kut! :wink:
31. bře 2010 v 11:02  • Odpověz  • To se mi líbí
a ano, moj je hodny...zatial! :grinning:

a ano, ako pises presne, ze to nechces robit spatne..drzim palce!! :slight_smile:
31. bře 2010 v 11:03  • Odpověz  • To se mi líbí
podla mna to bude mat suvis s tym prestahovanim a sestrou..
31. bře 2010 v 11:04  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
mscat:

úplně ti rozumím. Co se týče tvého pláče, taky tomu sem tam podlehnu. Logopedka sice říká, že to nesmím dělat, ale mě to za prvé uklidní (popustím páru a pak nejsem tak nervózní) a taky mi to dává pocit, že Alexkovi aspoň někdy není jedno, že mě trápí.
Jask píšeš, že všude ostuda, tak to taky znám. Byli jsme v pondělí na hřišti a opět jsme odcházeli s křikem a ostudou. Vůbec mě tam neposlouchal, svou rychlostí a zbrklostíí až ohrožoval menší děti. Fakt jsem se styděla. Byl na mě drzý ("nech toho"), případně mě totálně ignoroval.
Cestou domů jsem mu řekla, že takhle teda se mnou mluvit nebude a že doma dostane. Začal být lítostivý, objímal mě. Já jsem nepolevila a změnila jsem trest na to, že s ním budu mluvit jen o nejnutnějších věcech. Vím, že to je pro něj největší trest. Z hlediska dětské psychologie je to asi absolutně nepřípustné, ale fakt jsem už nevěděla, jak ho potrestat. Dostat na zadek není pro něj výrazný trest, navíc má tendence se potom po mě taky ohánět. A za této situace pak prakticky k trestu vůbec nedojde.
Snažím se ve chvilce pohody o věcech, které mě trápí, s Alexkem mluvit. Je pro nás trochu novum, protože je fakt opožděný, tak plno věcí u něj naběhlo hodně pozdě. Někdy se zdá, že to na něj zabírá.
31. bře 2010 v 11:40  • Odpověz  • To se mi líbí
rimmel:ano no....víš když je sestra ve škole dopoledne...s malým není žádný problém.i si pohraje..vůbec nezabrečí nezavzteká se.dá se s ním i vyjít.dojde sestra ze školy...a během pěti minut je zle.on ju hned začne být a ona ječí.ona je taky dost ošklivá na něj....nevím má to asi na něj nějaký špatný vliv. :sweat_smile: :confused: jí nikdo nic neřekne ona je drzá oprsklá...malý pochytal hodně moc věcí od ní..proto mi i ted tak odmlouvá..má slovní zásobu aspon jak to 7leté dítě. :stuck_out_tongue_closed_eyes:

a právě kvuli ní je on nejvíc peskovaný ode mě... :frowning2: :unamused: .....není dobré no že jsme tu ale zatím to je dočasné řešení :rolling_eyes:
jenže ju nechávaj jen tak růst...a já se potom rozčiluju s oběma :unamused:
31. bře 2010 v 11:44  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
mscat:

vliv sestry může být opravdu velký. Navíc ta změna prostředí. Mám stejnou zkušenost s Alexkovou sestřenicí. Pokaždé, když je malý s ní, mám potom aspoň týden co dělat, abych ho dostala do toho našeho normálu (který je teda pro ostatní nenormál :frowning2:). Neteř je docela náladová, pořád se uráží, neposlouchá. Alexek chytá i její grimasy. Takže určitě budeš mít co dělat, abys to nějak ukočírovala.

A na jak dlouh to máte? Myslím to bydlení u mámy? Pak by se to opravdu mohlo zase změnit.

My chodíme k pedopsychiatričce od 2,5 let. Šla jsem tam bez doporučení. Je docela fajn, že ona vidí ten posun, sem tam dá i dobrou radu. Je to fajn pro můj pocit. Protože Alexek má i problémy s dělením se (hned se vzteká), což způsobuje problémy ve školce. Ale učitelky vidí, že se to snažím řešit (mj. ta pedopsychiatrička), tak mi potom nemůžou nic moc říct.
Jestli půjdete do školky, bylo by dobré, abys možná měla návštěvu psychologa za sebou. Ve školce na malého budou působit další vlivy.
31. bře 2010 ve 12:09  • Odpověz  • To se mi líbí
no jaby som od mami co najrychlejsie odisla...ak teda mozete :pensive:
31. bře 2010 ve 12:12  • Odpověz  • To se mi líbí
simalex:ano...myslím že ten vliv tu bude dost velký.
vlastně veškeré odmlouvací věty má od ní..začal si vymýšlet....a fráze tipu "ty bud ticho,ty mlč,tebe zabiju....nemusím,nepudu,nebudu,nechcu...to všechno má od ní.nebo vypadni,dej mě pokoj no a podobně :sweat_smile:

a jí na to nikdo nic neřekne....když řeknu já tak se prý nemám starat.jenže pak co já na to už můžu říct malému když si myslí že je to v pořádku. :unamused:
opravdu..když jsme sem přišli před vánocema...s malým bylo vše v pořádku v rámci možností samozřejmě :sweat_smile: taky zlobil...ale nebyl takový zlý.
ano do školky právě že by měl jít od září.....tu psycholožku zvažuji už dlouho ale myslím že tam opravdu zajdu.

no to bydlení mělo být původně jen přechodné tak na 2 měsíce...ale bohužel.no já doufám že max do dvou měsíců by už jsme mohli být pryč.měli jsme už ted v březnu ale nevyšlo to. :unamused:

rimmel:no to bych nejraději udělala..ale zatím to nejde...původně jsme už chtěli žádat o hypotéku ale nakonec že si seženem podnájem s možností odkupu.jenže prostě když všude chcou aspon 30 tisíc dopředu..tak musíme ještě šetřit :sweat_smile: :rolling_eyes:
31. bře 2010 ve 13:21  • Odpověz  • To se mi líbí
ahoj maminky malých tyranů.přidávám se k vám do klubu.náš kubíček byl do roku a čtvrt hrozně hodný dítko,pak se v něm ale něco zlomilo a od té doby hrozně zlobí.dopadlo to tak daleko že v jeho 2letech jsem aspon na 4hodiny denně utíkala do práce na odreagovačku a taky mi lékař musel dát léky na nervy,jinak bych ho asi zabila,co ten se nám navyváděl.
od jeho dvou let jezdíme do pedag.psych.poradny,od poslední návštěvy se to u nás hodně změnilo.kubíček má 4,5roku a začíná jít už konečně do sebe.jasně že veškolce se s klukama popere,doma taky někdy zazlobí,ale musím říct že o nějakých 70% se opravdu zlepšil.hodně mu chybělo u něčeho vydržet,tak jsme koupili pracovní sešitek a každý den z něho děláme pár uloh,dokonce mě překvapuje jak ho to baví.
s mluvením jsem taky na štíru,začal mluvit až po 3roce a ted ve svých 4,5letech sice mluví,slovní zásoba je taky už mnohem lepší,ale když vidím jak jeho bratranec ve 2letech krásně mluví tak je mi až do breku.jezdíme i do logop.poradny a tam nám pan doktor hodně pomáhá formou hry.
ony ty naše děti opravdu v jádru duše nejsou zlý,jsou jen prostě rychlý a v něčem tvrdý,ale neublížili by i když se někde poperou nebo něco provedou.genetika v tom hraje taky určitou roli,hold to s nima nebudeme mít lehké ale já si říkám že z toho kubíček vyroste a puberta třeba u něj nebude takřka žádná.
kubík má ročního brášku a toho má moc rád,pomáhá,hraje si s ním a zatím mu nikdy neublížil i když mu mladší bráška bere hračky,sem tam něco zničí,pomačká,ale kubík to bere statečně.
31. bře 2010 ve 14:02  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
marselina:

díky za hezký a optimistický příspěvek. Kluci jsou moc hezcí. taky si nemyslím, že by můj syn byl v jádru zlý, naopak bych řekla, že je hodně empatický - všímá sí "bebinek" ostatních, fouká je, tváří se soustrasně, myslí na své neteře (odkládá jim sladkosti a nikdy je nezapomene vzpomenout, když říká, koho má rád :slight_smile:), má rád malé děti - hladí je a tiší, když pláčou. To ale nevím, jestli by ho bavilo i v případě mladšího sourozence. Alexek taky umí být pozorný, přijde a pohladí mě, řekne, že mě má rád, dá mi sám od sebe pusu.

A nevíš, co se stalo, že Kubíček víceméně přestal zlobit? Myslíš, že jste měli opožděný vývoj (problémy s řečí), tedy i nevyvinutou nervovou soustavu a teď se už více srovnal s okolím a okolním světem? Já taky doufám, že až Alexek více dospěje, bude to s ním lepší.

Alexek má právě opožděný vývoj řeči s výraznými dysfatickými prvky a jeho vzteky pramenily a ještě i pramení z toho, že nerozumněl okolí. Teda mimo jiné, protože to fakt má i v povaze. Jak píšeš - genetika. Alexkův tatínek je na tom lehce podobně - když chce, rozkrájel by se pro ostatní, ale jak nechce, tak s ním nehneš. Taky byl hrozně zlobivé dítě, navíc zřejmě dysgrafik (ovšem v té době se to moc neřešilo).

A jak je na tom Kubík s tím mluvením? Alexek se pořád vyjadřuje převáženě ve 2slovných větách. Když chce něco povyprávět, je to změť hlásek a zvuků s několika význam dávajícími slovy. Mluví a přemýšlí hodně v asociacích.
31. bře 2010 ve 14:50  • Odpověz  • To se mi líbí
mna tak napadlo ako ta marselina citam ze mozno aj to spravilo dost ze maly nehorzpraval, nevedel sa vyjadrit presne co chce a to ho mohlo frustrovat :pensive:

mscat tak drzim palce nech mate co najskor usetrene! :grinning: :wink:
31. bře 2010 ve 14:51  • Odpověz  • To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
1 2 3 ... 39
Tvůj příspěvek