Nejkritizovanější rozhodnutí matek: Jaké komentáře vás trápí?
Diskuze pro odlehčení. Asi to znáte, na MD/RD musí skoro každá máma ustát i řadu komentářů k různým tématům, jak by měla/neměla dělat to a to. Tady jsou ty moje:
1) papírové plíny - proč to nepereš, dřív se naučí bez nich, to není vůbec eko, dřív taky nebyly..
2) brigáda - pracovat budeš celej život, když dítě spí máš uklízet, ne pracovat, ty dnešní ženský honí jen kariéru..
3)uspávání - jsi otrok, nech ho řvát, tebe taky nikdo neuspával, kdy s tím pak jako přestaneš..
4) 2 děti s dvouletým rozdílem - to se z toho po..., nebudeš mít čas ani na jednoho, takhle bych to teda nechtěla...
5)manžel - viděla jsem tvýho chlapa na hřišti s malým, to máš pohodu, proč chodíte ven spolu, když stačí jeden rodič..
1) děti jsou furt nemocné protože bydlíte ve městě a nemáte zahradu 🤦♀️ (Chodíme každý den ven, někdy 2x.)
2) tři děti po sobě (mezi 1-2 rozdíl 24m, mezi 2-3 rozdíl 28m) bych nikdy nechtěla (Ano, je to náročné, ale jsem šťastná. Pěkně si spolu rozumí.)
3) nech prcka vyřvat (nenecháváme)
4) nosítko ti zničí záda
5) s tím kočárkem nejde houpat
6) my jsme dávali už v půl roce normálně bramborovou polévku
7) na nočník uměli kluci chodit už v 1 roce
8) proč s sebou na procházky taháš s dětmi i psa (To mám nechat psa samotného zavřeného v bytě? 🤦♀️)
Jsem asi z divné planety, ale toto jsem za 4 roky, co jsem matka, neslyšela. Asi mám kolem sebe normální lidi, nebo nevím. Možná si to říkají, ale mně nahlas ne. Nevím. 🤷♀️
@95newmommy2020 tyhle řeči ohledně toho, kolik dětí člověku stačí, to mi přijde celkem vtipné. Někdo má 5 dětí a připadá mu to málo, někdo má 1 a připadá mu to moc. Ale mám to úplně stejné s mým tátou. Ten se může zvencnout jen při narážce na třetí dítě. Prý si mám dodělat magistra a jít pracovat. Dokonce má podezření, že mě do dalšiho dítěte nutí chlap, že já bych si jinak určitě třetí nedělala a ani ho nechtěla. 😄😄 Přitom my tomu dáváme volný průběh, podle toho jaká bude finanční a zdravotní situace. Občas si říkám, jestli nejde hlavně o ten titul, protože líp se chlubí s titulem a chytrým nebo úspěšným dítětem než s tím, kolikati násobný je kdo děda. 😄
Klasika od babiček:, dnes jsou blbý kočárky, to za nás byly kočárky kde se alespoň dítě vešlo, ať ji nechám brečet, že se dnešní rodiče dětem moc věnují, že moc těšíme bezpečnost (asi je lepší nechat dítě ať se utopí ve studně na zahradě), mně nejvíc zraňovali poznámky ke spánku, protože dcérske fakt špatný spáč...ale už jsem se naučila na všechno hned zareagovat, potom mě to tak netrápí, například když moje máma pořád remcala, proč dávám dítěti pořád vejce (skoro nic jiného nechtěla) tak moje reakce je...a čo si dávala ty? Co jedli děti tobě? Ten dotyčný si pak uvědomí, že ani u něho to nebylo růžový, starší generace si už mnohdy nepamatuje jak se jim to dítě taky proměňovalo, jednou spalo samo, poté ne, jedno chtěli na návštěvy, pak byly období že ne ...no nejlepší poznámka je žádná
1- jedno dítě bych nikdy nechtěla.
2- mateřství a školu to nedáš.
3- Maxim, takové jméno? To né, proč mu nedáte jiné, české.
Nic moc z toho neposlouchám, je to můj život a směr, dítě, rodina. Pousměji se a vyargumentuji, pak je klid. Spíš mě to pak odradí od toho se o tom s kýmkoliv bavit, protože to, že oni to mají nebo měly hozené tak či onak je o jejich schopnosti věci zvládnout či naopak nebo o jejich pohledu na věc či praxi. Navíc u: 1- jedno dítě bych nikdy nechtěla, když jsem po ivf= to je asi uplně bez komentáře 😂😂🤦♀️
U okolí si užívám vtipné odpálkování, ale co mě teda nejvíc bolí, jsou stále stejné řeči blízkých příbuzných. Místo aby se o nás zajímali, roky ty samé dotazy - a proč už není ve školce a proč tam nespí? (To se ptají snad od roka dítěte - nechápu, proč by mělo.)🤦♀️A proč jsou tak vybíraví? (donesou hordu sladkostí a diví se, že je děti chtějí místo zeleniny). A proč furt někde lítáte? (Asi bude lepší, když budeme 12 hodin denně sedět u televize a čekat, až si babička jednou za čtvrt roku vzpomene.) 🤷♀️