Dobrý den, zdravím vás všechny. Nejsem si uplně jistá, jestli tohle téma patří zrovna do této kategorie, nicméně se pokusím. ..takže velmi stručně 😒 ...je mi 36, jsem samoživitelka se dvěma dětma, 10 a 7, otec již není. Mám velmi prestižní práci, kterou jsem se rozhodla po několika letech ukončit k poslednímu dubnu, především z důvodu časové vytíženosti a konfliktních situací s vedením a také nové výborné nabídky, kterou jsem si vždy přála....finančně jsem na tom ne moc zdařile, jelikož vše táhnu sama a velmi mi i pomáhají rodiče, kteří nejsou zrovna z chudých poměrů....bez nich by to byla skutečně síla a velká omezení, koupili mi auto, vlastně téměř vše dětem platí, veškeré kroužky, babička má velkou zálibu v nakupování oblečení, takže si myslím, že mají i nadmíru všeho...a teď již k věci, zadařilo se, naprosto záhadným zpusobem, samozřejmě v uvozovkách 🙂 , že jsem otěhotněla s jedním s nejlepších kamarádů..již v několika předchozích vztazích se snažil s partnerkami o dítě a nikdy to nešlo, a už byl téměř přesvědčen, že plodný nebude, přitom mě bylo jasně řečeno, že třetí dítě počít u mě by byl velký problém....každopádně jsem to neřešila, jelikož jsem se zařekla, že dvě jsou dost a už další mít nikdy nechci, i vzhledem k zdravotním problémum mladšího dítěte a také skutečnosti, že jsem na ně sama...vždy jsem se mohla i na dobu ovulace spolehnout naprosto stoprocentně....těhotenství bych tipla tak na čtvrtý týden, udělala jsem si již 4 testy a vždy jasně pozitivní...vzhledem k výše uvedenému bych vás ráda poprosila o váš objektivní názor, již jsem si vyslechla spoustu těch subjektivních od nejbližších přátel, nicméně by mi skutečně pomohly i názory jiné..tak nějak jsem již na 80% rozhodnutá, nicméně matka ve mě křičí neskutečných způsobem a nedá se s tím poprat tím správným způsobem..každopádně představa, že bych byla na tři děti sama je jedna velká šílenost, teď kdy jsem konečně dostala vysněnou práci, kdy jsem se konečně parádně sehráli a s dětma skvěle spolu fungujeme....s otcem dítěte jsme to už řešili velmi důkladně, několik hodin a výsledek byl ten, že je v šoku a absolutně nechápe, navíc je dle jeho ve fungujícím vztahu..a nechce se ho vzdát..je to komplikovanější..mě v žádným případě nechce ztratit, ale jako kamarádku...no prostě plky..který lze těžko odůvodnit..skutečně je to muj jeden ze skvělých kamarádů a nedovedu si představit, že by nebyl..měli jsem skutečně vzácný vztah....bylo toho povícero, každopádně to vidí tak, že by nejvhodnější řešení byl potrat, kdybych si ho nechala, samozřejmě by ho nezavrhl, ale zničilo by mu to vše, vztah atd..finanční zázemí...ale nechci se zde rozepisovat..už tak je to slohovka....ještě bych dodala, že potrat jsem již jednou podstoupila cca před 16 lety, a dodnes si vzpomenu...velmi mnoho děkuji za každou reakci!....
@nov777 Jj, souhlasím, a co se vzdělání týče, beru tak, že v tom svoje děti podpořím ,protože to je investice, kterou jim nikdo nesebere. Stejně tak jako investuju do svého vzdělávání (a obě moje profese jsou takové, že bez celoživotního vzdělávání to prostě nejde), počítám i s investicí do vzdělání dětí. Ale to je jiná kapitola, než oblečení a spol.
Já četla jen začátek diskuse, takže jsem primárně pochopila to, že zakladatelka má prestižní práci a ochotné prparodiče, kteří jí s dětmi pomůžou - chápala jsem to tak, že jí pomůžou například s hlídáním. Jestli jí děcka přímo financují, tak dost dobře nechápu tu prestižní práci - to je pro mne práce, kterou jsem si nejen vysnila, ale která mne i s rodinou také uživí. A pokud teda zakladatelka nemá finance, tak je skutečně na pováženou pouštět se do dalšího dítka... Přesně jak už tu někdo psal, prarodiče tu věčně nebudou...
@somalicats Souhlasim s kazdym slovem.
@nov777 Je to o tom rozumu - na tělocvik fakt stačí teplákovka z Lidlu, do školy ale nemůže chodit jako trhan 🙂
Ahoj, vše je jen na Tobě. Já sama bych se ve tvé situaci taky neuměla rozhodnout. Každopádně nic se nejí tak horké, jak se to uvaří. Zkus počkat pár dní až si to sedne....Píšeš, že kamarád se o dítě snažil s bývalými partnerkami a nevedlo se....Teď má šanci být otec. Třeba až vstřebá počáteční šok, tak změní názor. A třeba taky ne. Ať tak, či tak, rozhodně bych ho k ničemu nenutila...Ale nechá pár dní sobě i jemu na vstřebání změn.
@aaababy Ano, každá máme svou škatulku, vy evidentně nejste také otevřená ničemu jinému než tvrdíte, nevím co je špatného na knížce a jablíčcích, je povrchní tvrdit, že si něco takového nedokážete představit. Ale je to Váš názor, neberu Vám ho 🙂
@bella_001 : Upřímně si myslím, že jste diskusi neměla zakládat. Ztrácíte zde jen čas. Každá žena má své pocity, své myšlenky a své aktuální rozpoložení.
Za mě, byli jste oba hodně nezodpovědní. Vědět, že další dítě nechcete a nechránit se. Tak udělejte něco zodpovědného a běžte za rodiči se poradit, zhodnotit situaci a najít společné řešení. Jelikož dle Vašeho příspěvku jsou jediní, na koho se můžete v tuto chvíli obrátit.
Přeji hodně štěstí 😉
@aaababy asi je to tak jak píšete, ale třeba náš syn tablety, pc hry, domácí kina...zatím vůbec nevyhledává, doma je má, ale nevšímá si jich.Opravdu je raději venku v lese, doma dělá uplně jiné věci než hry s tabletem...ale má své zájmy jako je hudebka u učí se s lasem a bičem, to bude asi tím, za hlupka ve škole není je v dění tabletů..., ale nezajímá ho to
@amazonka.k uplně s váma souhlasím.Jako ano beru at mají děti tablety....ale není to všechno.A k těm jablíčkám a knížkám 😀 Matějovi přijde návštěva, tablet leží na stole, televize vyplá, jen puštěné rádio a štourjí se v encyklopedii oceánů a moří, jen ty jablíčka nechcou, většinou si dají domácí chlebík s pažitkou a to je doma vždy něco dobrého...
@anickajirka holky a nemyslíte, že je tu řeč o dětech starších než sedmiletých? 🙂 Koukejte trochu dopředu a vzpomeňte si třeba na svou pubertu. 😉
Potrat jen ubližuje.
Držím moc palce ve správné rozhodnutí. Zkus zavolat i na linku "čekáte-li nečekaně dítě" 800 108 000. Třeba ti rozhovor s někým empatickým pomůže a nejen to- podají ti i fundované informace a rady. Držte se a miminku přeji hodně štěstí na své pouti a nechť je ta pouť dlouhá!🙂
lenka5731 ano chápu, že je řeč i o starších, ale znám dost dětí ani ne školních, kteří znají jen elektroniku a tkové jiné věci.Opravdu jich je dost.Každí dítě má být v dění, at není za blázna, některé věci by opravdu mělo mít, aby zapadlo, orientovalo, šlo modou, ale určitě by to neměla být hlavní věc.Nemyslím tím, že by dítě nemělo mít nic, ale as by zase nemělo mít vše.Je to věc názoru a každý vychovává jinak, každý má jiné priority, ale jak dítě bude snášet, že ono má, nebo nemá, je hodně na rodičích
@bella_001 Ahoj, nečetla jsem reakce. Co se týče mého názoru, já bych na potrat nešla. I když uvádíš hodně faktů, svědčících pro. Já si totiž myslím, že dítě je dar a ne zboží. Pro zboží si dojdeš do krámu, když ho chceš a když ho nechceš, tak ho necháš být. Ale u dětí je to jiné - nemůžeš si naplánovat přesně čas, kdy přijdou (vždyť kolika párům se nedaří) a někdy přijdou, i když je nečekáš. Nikdy také nevíš, co Ti dítě přinese... co těžkého i krásného. A jak budeš snášet případný potrat - těžká deprese Tě může srazit na kolena ze dne na den a někdy i navždy. Držím palce, ať se rozhodneš správně, tak či onak, ale abys nikdy nelitovala.
...děti mají dostat takové bohatství, o které by nepřišly, ani kdyby se při ztroskotání zachránily nahé. Fernández de Lizardi
a ještě jeden krásný citátek Pokud žiješ v souladu s přírodou, nikdy nebudeš chudý.Pokud žiješ podle mínění lidí, nikdy nebudeš bohatý Seneca
@lenka5731 Tak já mám svou pubertu ještě v živé paměti, měla jsem počítač na který jsem si z kapesného našetřila, kolo mi vyrobil děda, občas jsem měla oblečení ze sekáče, většinou ale nové, neznačkové, venku jsem běhala v šílenostech stylu Lenky Kořínkové a nikdy mi to nevadilo, nemalovala jsem se a u moře jsem byla poprvé v devatenácti se školou, na diskotéce poprvé v sedmnácti s přítelem, na mobilní telefon jsem si také našetřila po měsíci práce v nemocnici na LDN a fakt, ale vůbec fakt o nic jsem nepřišla 🙂 Mám milující rodiče a obrovské zázemí, měla jsem svůj pokoj a prožila jsem klidné dětství na venkově, bez tabletů a snowboardů a za nic na světě bych neměnila 🙂
@anickajirka Mně se líbí, že jde Váš syn vlastní cestou navzdory tomu kudy jde stádo, u tak malého chlapce je to ještě obdivuhodnější než u dospělého 🙂 Já bych dokázala daleko víc ocenit, kdyby přišel domů a prohlížel si s kamarády knížku, než když budou všichni celé odpoledne koukat na televizi.
@amazonka.k mě se to taky líbí.Popravdě mi moc televizi...taky moc nedáme, možná je to tím, nevím.A je zajímavé, že ve škole má klid, nikdo se mu nesměje.... ikdyž je jiný, než některé děti.Jsme na něho moc pyšní, snad zůstane nadále svůj.Mě se líbí zase váš přístup k životu, už se to málo vidí 🙂
holky nečtu všechno, to bych nedelala nic jineho, ale za :
A) děti prostě finance stojí, nebudeme si nalhávat, že je vyženete na pastvu at se nají a že jim budou stačit dvoje tepláčky na ven...žádná máma se nechce dívat, jak svemu díteti nemůže dopřát lyžák apod...
B) zakladatelka tuto situaci podcenila, nicméně nebudeme ji tu pranýřovat jak je nezodpovědná, jak je hrozná, neschopná máma, protože využívá pomoci rodičů, holt rodina je i o tom pmoci, pokud můžu.
C) přijde mi, že ona by miminko i chtěla, že se ji na potrat nechce.Možná si i slibovala, že z kamaradsví by mohlo být něco víc, když otěhotněla, věřím, že neplánovaně, nicméně přiznejme si, že otec dítěte není vhodný jako manžel ani přítel, jelikož podváděl jednu, bude podvádět i druhou a pochybuji, že by toto zakladatelku udělalo štastnou, navíc kdo ví jak by snašel její předchozí děti....
D) Že ji rodiče mluví do vychovy, no pokud mluví u dvou, budou mluvit i u tří, o tom žádná..
E) to že má zakladatelka možnost mít super práci neznamená, že ji zajistí to, že nebude potřebovat rodiče jako pomoc u dětí, když je sama.
F) o deti bych se nebala, ty to přijmou...pokud mají hezke vztahy s mamkou...
a na závěr, nejsme tu nikdo od toho, abychom soudili. Zakladatelka zcela jistě ví, že se měli chránit atd....jenže co dál?? Musí si odpovedet sama, co je pro ni přijatelné....bude schopna se vyrovnat s potratem?? zvládne peči o miminko?? jak tu nekdo psal, zajít k rodičům, ne se ptát na to, zda jít na potrat, ale říci, že jsem těhotná, že chlap je budižkničemu a že si uvedomuji, že mi pomáhají....a počkat na jejich reakci. ud řeknou jako správní rodiče, že se pokudí pomoci atd, nebo udelají scenu, ale vše se uklidní...a nebo řeknou a doporučí potrat, ovšem to by mě strašně jako dceru bolelo a zklamalo. Vůbec pokud mají finanční možnosti tak dobré, jak zakladatelka popisuje.
Zakladatelce přeji hodně štěstí. A nebjte, nikdy není nic tak horké jak se zdá. 😉 nechte to chvilku uleležet,dozrát.
@anickajirka nevim kolik je synovi ale mym je 14 a 9let. Chodi do hudebky a 3x tydne na judo. Starsi k tomu 2x tydne na fotbal a na tech tabletech pracuji i ve skole. V tomhle veku nebudou listovat encyklopedii maj toho ve skole az dost. Mladsi je i ve sportovni tride tak vseho s mirou.
@amazonka.k jo jenže dřív to bylo všechno jinak. Ohedně techniky to prostě je úplně jinak, než si pamatujeme. Když jsem byla malájá, tak mobil prostě nebyl. Pamatuju, jak jsme na dovolené v Itálii viděli ženskou s kočárkem a ohromnou briketou u ucha, vykecávala se. Přišlo nám to hodně zvláštní. Značkové obleční jsem neměla, džíny až na druhém stupni z Tuzexu. Moje děti to mají už jinak, ví, že existují mobili, mají talet (od dědy k Vánocům i přes můj protest). Zatím to kočírujem tak, že mobil nepotřebují a neumí číst, na nic by jim nebyl, ale vím, že ho nebudou mít ani pvní, ale určitě to nenechám zajít tak daleko, aby byli poslední. Značkové věci sama mít nemusím a nemám, ale pokud to mému dítěti vadit bude a bude značkové oblečení chtít (v rozumné ceně a množství), tak jim nějaké pořídím. Nechci aby holky byly za exoty a společensky trpěly... Ono je důležitý jaký jsou uvnitř, ale i ten zevnějšek rozhoduje... Prostě to tak je a když jim budu v tom jejich "boji" moci pomoct, pomůžu.
Občas vídám děti školou povinné s šíleným neučesem, děsnýma brýlema apod. A myslet si, že když jsme to tak třeba měli my, že to zvládnou naše děti je naivní... Aspoň podle mě...
@amazonka.k to máš asi úplně jiné životní zkušenosti než já 🙂 🙂
z kapesného sis našetřila na počítač? 😀 já jsem měla kapesné ještě na střední škole 100 Kč, což bylo už tenkrát prakticky na jeden časopis. Takže jsem od 15 let chodila na brigádu, na půlúvazek. Rodiče svým přístupem dosáhli pravý opak - snažili se mě vést k nějakým hodnotám a úctě k penězům, ale dosáhli akorát toho, že jsem kvůli brigádám víc a víc zanedbávala studium. Oproti tobě - vám jsem asi stará páka, protože v mojí pubertě zdaleka nebyly ani mobily a prakticky ani počítače v domácnosti 😉 Ale byly jiné věci ... které jsem tenkrát neměla, neměla jsem tenkrát "dvojče", takže jsem ani nemohla nahrát kamarádce nějakou písničku na kazetu. Nerada jsem zvala návštěvy, protože jsem se styděla za svůj 20 let starý pokoj a la 60.-70. léta a za to, že ani návštěvě nemůžu pustit hudbu. Pubertu jsem kvůli tomu opravdu šťastnou neměla a nedopustím, aby toto zažívaly i moje děti. Stejně tak i oblečení .... z vlastnoručně pleteného svetru, který mi v dobré víře v pubertě cpala, mám trauma dodnes. 😀
Navíc mám zato, že přispivatelky přede mnou opravdu psaly o starších dětech než sedmiletých. Sedmileté opravdu není problém izolovat od současných trendů - tabletů a počítačů a je podle mě omylem se domnívat, že moje výchova má úspěch. 😅 V pubertě svých dětí budeme moudřejší a myslím, že 95% z nich opravdu bude chtít jít s tím "stádem". A bude problém, že na to rodiče nebudou mít.
@lenka5731 presne tak. Nasetrila jsem si tak akorat na mlsky nebo triko z tuzexu a to je ten dnesni tablet. Synovi je 14let o vikendu ma brigadu u manzela a kdyz chce telefon pulku mu doplatim. Chtel herni notebook tak jsem ho koupila a rekla mu ze je na splatky a on mi kazdy mesic z brigady da splatku az do polovicni hodnoty. To co mi da mu tajne ukladam na ucet. Maj vsechno ale nic neni jen tak.
@aaababy psala jsem, že základní takové věci by měly mít, tablet pro školu je základní věc.Ale mít a mít je rozdíl.A musíte uznat, kolik lidí naval děckám tablety, počítače, mobily.....A dětí si skoro nevšímaj, některé děti to mají od mala a volný čas trávený s rodiči neznají.Píšu jen, že to záleží i na výchově co bude dítě chtít...Nemyslím tím kroužky...Na tohle b člověk měl mít, pokud chce aby se dítě rozvíjelo a dělalo to co h baví.Já jsem ze třech dětí, peněz jsme měly tak akorád bych řekla, základní věci jsme měly, každý své kroužky, tábory...To co jsme si přály jsme měly a že kvůli toho jsme měly mobil z druhé ruky, oblečení neznačkové, někdy ze sekáče, neměly jsme moderně vybavený byt, v pokojíčku jsme byly tři, nejezdily jsme každý rok k moři, ae jen po čr , splaky pod stanem, naše uto byl trabant....a plno dalších věcí, někomu by se to zdálo, že jsme ochuzení o něco, ale já t tak nebrala vůbec.Svůj milovaný koníček jsem měla....a byla jsem spokojená
@amazonka.k jo a svoje kolo jsem měla v dětství tak do 10 let, pak už jsem žádné nedostala a koupila jsem si ho sama až v 20. To, že je kolo doma postavené o ničem nevypovídá, většina lidí to ani nepozná. A věříš, že na dovolené u moře jsem nebyla nikdy? 😅 Takže to, co popisuješ, je pro mě dost luxus. 🙂 🙂 Takhle to mít v pubertě, tak si pískám. Já jsem chodila na střední školy na brigády proto, abych si koupila oblečení a jídlo a ne nějaký nadstandard.
Boze, ja uz mam dve deti a treti nechci!!, ale kdyby se to stalo, ze bych neplanovane otehotnela...ja bych nedokazala jit na potrat. Kdyz si predstavim, ze by se na me ten mrnous za par mesicu usmival, bylo by mi spatne z predstavy, ze by ho nekdo "vyskrabl" ☹. Napsala jsem, jak bych to asi citila ja, ale neodsuzuju nic. Hodne stesti.
@bella_001 Já to vodím tak, racionálně je možné obhájit obě varianty- potrat i porod. Spíš se musíš rozhodnout citem a následně pak tomu přizpůsobit život. Pokud to dítě nechceš, zkus zvážit adopci. Pokud nechceš ani to a vlastně chceš jen, aby ti tu někdo řekl, že na ten potrat můžeš jít, že tě chápeme, tak jdi. Tvoje důvody jsou objektivní. Kamarád dítě nechce, ty nechceš měnit svůj život a bylo by to na tebe těžké. Pokud to dítě chceš a jen nevíš, jestli bys to zvládla, tak já myslím, že by to šlo. Rodiče do začátku pomohou a pokud se něčeho vzdáš, třeba i vysněné práce, tak znám holky, co to i se třema děckama zvládly. Rozhodout se musíš sama. Každopádně toho kamaráda bych za kamaráda moc nepovažovala a vzácný vztah s chlapem, co tě pošle na potrat si neumím představit. Zkus se trochu oprostit od velkých slov. Pokud můžu radit přestaň pojmenovávat věci tak velkolepě"vysněná práce" nebo "vzácný vztah s kamarádem". Ono to pak i pro tebe zní možná moc závazně a brzdí tě to v dobrém rozhodnutí. Já bych řekla, že za každého musí mluvit hlavně činy a ten chlap tě moc nepodpořil. Pro mě je to trochu obyč týpek, co si chtěl užít a nechce nést následky. Práce..nevím o jakou práci jde, jak moc je to pro tebe důležité. Nikdo nemá právo tě soudit a´t tak nebo tak. Pokud na to přerušení těhotenství chceš jít, chceš rychlé řešení a hledáš jen pochopení, pak bych asi šla. Pokud v tobě skutečně to mateřství převažuje a je důležitější než ta práce a máš jen obavy si to mimi nechat, pak bych osobně asi to dítě měla. Vždy´t rodiče můžou hlídat a ty můžeš třeba dřív do práce. Jinak co se týká takové masivní existenční závislosti na rodičích, na to bych už ve svém věku a v postavení matky dvou nebo i třech dětí byla opatrná. Člověk by už měl být převážně samostatný. nevidím nic na pravidelném hlídání, kdy rodiče hlídají dítě a dcera jim na oplátku pomáhá na baráku(na příklad), ale takové to jednostranné přijímání bych už osobně asi nevolila. Už bych se na to cítila být velká🙂 Držím moc palce a nikdo tě soudit nemůže, nikdo nezná přesně všechny kouty tvojí duše, aby věděl, jak přesně na tom jsi. Pro mne je potrat něco se nedá ani odsuzovat, ani schvalovat. To prostě nejde. Je to maximálně krajní řešení a člověk sám v sobě musí posoudit jestli se nachází skutečně na samém kraji, aby toto řešení využil.
@pincola rozumně zformulováno a vypíchla bych to, co napadlo i mě - ADOPCE. Ty další dítě nechceš, ale když už žije, chceš pro něj něco lepšího, než konec. Biologický otec dítě nechce. Takto bys mu zajistila milující funkční rodinu, nejde jen o materiálno, ale ta otevřená náruč, která by na něj čekala.
Myslim ze zakladatelka neni v tizive situaci kdy by dite nekomu odevzdala. Uz ma 2 a vi jaky je to pocit. Pokud dite porodi myslim ze uz ho neda.
@somalicats Tak zase s rozumem 😉 Ale faktem je, ze oblikat dite do veci ze sekace a cekat, ze to jeho zivot v ramci skupiny neovlivni je naivni.