Hrozné chování manžela v době těhotenství

mladapani
15. čer 2009

Mam uz starsi dcerku, s manzelem nemame uplne idelani vztah, ale hlavne se mi porad vraci vzpominky na tehotenstvi. Moje dite to bylo prvni, manzelovo treti, asi to bylo hodne zpusobene tim, ale prislo mi, ze nase dite vubec nechce. To byl hrozny pocit. Ja jsem vse prozivala jako kazda prvorodicka a manzel se nezajimal o nic. Nikdy se mnou nesel do obchodu podivat se na postylku, kocarek atd., vse jsem delala sama s rodicema, ani na to financne neprispel, to same o prohlidkach na gyn. Ani na jednou se mnou nesel, nikdy svou dceru nevidel na UTZ. A co vic, choval se ke mne moc osklive. Pri kazde hadce a ze jich bylo hodne me okamzite posilal na potrat, i kdyz jsem brecela, ze jsem v patem mesici a na zadny potrat nejdu, tak ze pry pujdu, at chci nebo nechci. Casto, kdyz jsem ho necim nastvala-nejaka malickost, tak mi na to rek, ze potratim, protoze vedel, ze zasahne nejcitlivejsi misto.

Jak se muzou muzi chovat k zene v citlivem obdobi tehotenstvi rakovym zpusobem?

lenkabu
15. čer 2009

Proč s ním jsi když se tak chová?

popelka.miri
15. čer 2009

Já tě nechápu, od takového hajzla bych hned utekla i s dětmi...ke mně se býv. man. taky během posledního těhu choval jako prase, měl ale milenku a já to v těhu nevěděla, dneska jsem ráda, že už je bývalý 😅
Mimochodem, chová se čím dál hůř i teď, takže opravdu nejlepší co můžu radit, když ti tak ubližuje (psychické týrání je někdy horší než fyzické 😔 )je- rychle pryč!!!!!

mladapani
autor
15. čer 2009

Spatne jsem se vyjadrila, mam jen jednu dceru a ta uz je starsi, je se mi prave porad vraci vzpominky na manzelovo chovani v dobe tehu a pak nekolik mesicu po nem.
Nakonec jsme se rozesli, ale najednou chtel dceru do stridave pece a jezdil si pro ni skoro kazdy den, ackoliv do te doby ji v postate nevidel. Psychicky me to dost vycerpavalo.
Vratili jsme se k sobe na jeho opakovane zadosti a od te doby si nas uz vazi a chova se normalne, ackoliv to nikdy nebude idelani tatinek, ale ja uz to v sobe mam a nedokazu si k nemu znova najit takovy vztah.
Vlastne ani nevim, proc jsem to sem psala, zase to na me nejak padlo...

lisounek
15. čer 2009

hajzl 😠

kristi
15. čer 2009

hm, tak to bych s nim nebyla.....

lisounek
15. čer 2009

kristi: asi tak mozna bych odesla uz v tehu...a ted chce jeste mit narok pche to jiste 😠

lenkabu
15. čer 2009

Taky bych se nevracela,dceru si může půjčovat když má zájem ale ty s ním přece nebudeš po tom všem.

dukie
15. čer 2009

Já to chápu, špatný vzpomínky (teda tahke špatný) vymazat nejdou. Jsou věci, který když se vysloví či učiní, tak už nikdy nikam nezmizí, zůstanou. Já tohle měla s jedním ze svých bývalých. Byli jsme spolu 3 roky, když mi oznámil (pozor, na dovolené po 30 km chůze - byl to čundr na týden, každý den takováto štreka...), že už ho nepřitahuju, že už mě bere jen jako kamarádku, protože jsem přibrala (pozor, celých 7 kilogramů...). Pak mi říkal, že je vůl, že to neměl říkat atp. No zůstali jsme spolu. Ale jen asi půl roku. To prostě nešlo vzít zpátky. Už to nikdy nebylo takový jako dřív. Poznala jsem jiný kluky a pochopila, že ač se mnou nechodí (a ani o to nestáli, šlo i o kluky, kteří byli šťastně zadaní), chovají se ke mně daleko líp, umí mi říct, že mi to sluší atp. ... a v tu chvíli mi to docvaklo (do tý doby jsem prostě neprozřela) a byl konec. 😎

A tohle je úplný prd proti tomu, co píše mladapani. Ale je to stejný v tom, že to prostě z hlavy nevymažeš a vztah mezi těmi dvěma lidmi se prostě jednou provždy změní a není cesty zpět.

Já nevím, radu asi dávat nemůžu, každý si to musí zařídit podle svého. Ale asi (ale kdo ví...) bych s ním nechtěla žít. Domluvila bych se maximálně na střídavé péči (pokud by to bylo možné a ukázalo by se, že to funguje) a chovala se k němu mile a férově, ovšem s odstupem. Ale jak říkám... takhle "z dálky" se to mudruje... 😅

mladapani
autor
15. čer 2009

Ja tak nejak spis nevim, kde se to v nem najednou vzalo-to ciste zlo. Nikdy se ke mne tak nechoval a v tehotenstvi, kdyz jsem nejvic potrebovala jeho podporu (byla jsem na rizikovem) to prislo. Dokonce je verici clovek, tak to jde mimo moje chapani.
Vidim to jedine tak, ze dostal strach, ze ublizuje svym detem, ze je najednou zrazuje, ze si klidne udelal dalsi dite a citil se provinile a ja jsem byla ten, kdo za to muze ci co, protoze v dobe meho tehotenstvi jim zacal hodne veci kupovat a staral se o ne mnohem vic, nez kdy predtim a porad mluvil jen dokola o tom, ze az se mala narodi, tak at si nemyslim, ze bude neco vic, nez jeho dve predchozi deti a ze vseho bude mit stejne jako oni. To me taky dost mrzelo, pro me bylo moje nenarozene dite samozrejme jedinecne a nechtela jsem denodenne poslouchat, ze neni a nebude nic extra a resilo se jen to, jak to udelat, aby se jeho deti necitily odstrcene.
Na jednu stranu to chapu, ale na druhou stranu si myslim, ze to hodne prehanel a ja jsem si nezaslouzila odnaset jeho vycitky svedomi tim, ze budu mit tehotenstvi jako z nejhorsiho snu.

popelka.miri
15. čer 2009

Já si teda neumím představit, že bych s ním byla po tom všem, po tom ubližování 😕, ale možná jsi se k němu vrátila en proto, že jsi nechtěla, aby si dceru sám bral, ale chtěla jsi to mít pod kontrolou za každou cenu, i to se dá pochopit, já taky těžce nesu, když si býv. bere děti, kupuje si je, ale normálně na ně kašle...jen, když se chce udělat před dětmi hezký 😠
Ale přesto bych s ním nebyla za nic 🙄
Neuměla bych si to představit např. po intimní stránce, vracely by se mi špatné vzpomínky 😖

lisounek
15. čer 2009

mladapani: ano i to je asi duvod, ale tak dite bylo chtene? No byl pri tom kdyz se delalo ?? Tak to je dost slaboch pak, kdyz to neunese...a navic verici uz tim by si to mel vysvetlit, ze je to novy zivot a ze ho potrebujete obe dve a nedelat rozdily..ach joo tezko soudit, ale presne jak pisi holky ja bych to nedala taky 😔 a ted asi vidi, ze to zase takova hruza neni... 🤐

nobody
16. čer 2009

mladapani, a jak se cítíš v tom vztahu teď? A jak tě dokázal přesvěčit? 😨

kubaka
16. čer 2009

mladapani - omletá písnička, ale běž si párkrát popovídám s psychologem - máš v sobě zranění, které tě pronásleduje a bude pronásledovat. Potřebuješ to zpracovat, pochopit a smířit a vypustit ty skryté emoce.
Evidentně selhal on jako člověk a otec a jak píšeš, měl výčitky, ovšem obracel je nesprávným směrem a tebe to hodně poznamenalo. ať je teď jakýkoliv, potřebuješ se svých negativním emocí zbavit a přestat to prožívat. S tím ti tady moc nepomůžeme, ale psycholog ví, jak se chovají city člověka a ví, jak tyhle zážitky "opravit" tak, aby nebolely. 😵 Obrať se na obvoďáka, ať ti doporučí dobrého psychologa nebo psychoterapeuta.