Nezvládám své dítě. Nepomáhají zákazy, plácnutí

Ajeje, tak vidim, ze jsem to tu trosku rozbourila, ale musim rict, ze to bylo pochopene, nebo spis ode me napsane trosku jinak, nez jsem myslela.
Jako davat 18M diteti na vyber, jestli chce tuhle bundu nebo jinou mi prijde ujete. Nebo jestli chce na jidlo (hlavni) tohle nebo tamto? 😅 A co treba jestli nechce jednu botu takovou a druhou makovou?
Maly ma dva roky a dva mesice. Na obed ji, co udelam. Kdyz nechce, tak to holt sni pozdeji. Samo treba ovoce potom, nebo jogurt nebo nejakou svacinu, to mu na vyber dam, at si vezme, co chce. Nebo nekdo doma varite dva obedy a davate pak na vyber?
Ja nejsem a nechci byt nejaka matka, co mu bude pozdeji rikat, co muze a co nesmi! Ja to nemela od nasich a ani to pro sve deti nechci. Samo, ze si pak pujde do skoly ve vecech, co si vybere, na svacinu, co bude chtit.
Ale abych davala na vyber 18M diteti, co si vezme za bundu? To jsem myslela prave na ten konkretni priklad.

Jinak jeste k mataharyy: u nas teda malej rozdil nevidi v tom, ze maminka je doma a stara se o domacnost a dite a tata chodi do prace.
Ja do prace uz chodim, musim i vzhledem k tomu, kde bydlime a podminkam (ale jsem max spokojena) a doma to mame s pritelem 50 na 50. Za coz si ho vazim moc a moc. O prdolu se starame taky na pul.
Maleho k tomu taky chceme vest, aby doma pomahal rodicum.

Holt jsem se v minulem prispevku nevyjadrila asi tak, jak bych to spis rekla, ale opravdu jsem myslela jen ten priklad hlavne s bundou 😀

Taky jsem nechtela rict, ze by deti od narozeni byly hloupe a debilni, jak tu pisete. To v zadnem pripade!

@mataharyy no můj děda byl taky takovej, hroznej pedant a muselo bejt po jeho, ale teď zvolnil 😀 ale když byla mamka se strejdou (a i my s bráchou) malí, byl to občas mazec... Doteď si pamatuju, jak muselo bejt dokonale uklizený, když měl přijít na návštěvu 😀

@petronuska ber to tak že jsi rozpoutala podmětnou diskusi 😉 Tak u nás to pade na pade nejde, s ohledem na to že přes týden jsem doma jen já a táta nám jezdí jen na víkend 😉 Je fakt že mě překvapilo že i tak malé dítě jako je Adrián dokáže oddělit kdy je táta doma a kdy je v práci, třeba když je víkend a táta není doma (třeba dělá venku něco) tak malej šílí drápe se po dveřích a vřeští táta táta... ale jak padne pondělí a táta není, tak to s ním ani nepohne a v pátek večer už čeká a volá táta a kouká z okna kdy už přijde... Myslela jsem že pro dítě je čas pojem mimo, ale asi jsem opět podcenila dětskou hlavu 🙂 No a tím je i naučen že když je doma táta, tak funguje víc na tátu, pač mě si užije přes týden, takže když chce přebalit, jde za tátou, když něco potřebuje tak volá tátu... Takže to máme takové podělené... A myslím že ke všístranné spokojenosti 🙂

@k.ate děda generál... 😎

@k.ate Ja ti klidne RaBR pujcim, jestli se jeste do porodu uvidime 😀

A jak vas tak docitam, tak jsem si prave hned zezacatku rikala, proc se nepresunete do rabr tematu 😉

@k.ate - mohla by být i ve vědecné knihovně. Nebo se dá stáhnout na netu, ale na počítači se blbě čte...Jinak to, co píšeš - že manžel si chce zablbnout a pak mít klid - to je právě nepochopení potřeb dítěte...prostě dítě nedokáže pochopit, že byla sranda a te'd už ne..táta chce mít klid...určitě ne v tomto věku a ještě dlouho to tak nebude...Na tohle je supr montessori - že nezakazovat dítěti aktivity, ale hledat možnosti, jak je může dělat v bezečných, nedestruktivních podmínkách - že třeba skáče na gauči, tak mu narvnhout, že může skákat s tebou na baloně...chce šroubovat, tak ok, ale u stolu a spolu...tohle nám neskutečně pomohlo...když malý začal něco dělat, co se nám zdálo nebezpečné pro něj, majetek...tak mu vymyslet (bez použítí zákazu) rovnou, jak by se to dalo dělat...Hele, asi to u vás tak jako všude půjde nejlíp osvětou, že vysvětlit manželovi, co je období vzdoru a proč je a jak je důležité pro dítě /manžel má strach, aby nebyl rozmazlený a asi ani k'nučka, to se tak chlapí často bojí/ - tak právě období vzdoru pomáhá dítěti si uvědomovat svou vůli a její sílu, vytváří se jeho ego a separuje se od rodičů...takže potřebuje bezmeznou lásku, respekt a současně i prostor se prosadit, mít pocit,že je důležitou součastí rodiny se kterou se počítá - dítě, které je udupávané jakožto malé a neschopné nemůže mít dobrý sebeúctu ani pocit vlastní důstojnosti...na tohle by manžel mohl slyšet...

Jo jen pozor někdy něco objasnit manželovi je náročnější než to objasnit dítěti 😀

@mataharyy - rozkazovací podtón a gramatická forma rozkazu a příkazu mě štve a štvala vždy, jen od přečtení jsem pochopila, co mě to vlastně štve a že opravdu existuje civlizovaná cesta, jak sdělit, že mi něco nevyhovuje...aneb přechod od ty k já...

@majdula no, já doufám, že to zvládnem, čekáme na tebe 😀 😀 😀 A ráda bych si ji půjčila, pokud ji můžeš postrádat 🙂

@blandik já myslim, že on to nějak vnitřně ví a nechce dělat stejný chyby jako jeho mamka, ale prostě to v něm občas přeroste a pak to vypadá tak, jako poslední dny... 🙂 Tak si říkám, že by mu ta knížka mohla pomoct, aby si to v hlavě trochu srovnal 🙂 Uvidíme, my jsme oba ještě horký hlavy, kolikrát se rovnáme i sami mezi sebou 😀 Tak snad se to nějak časem porovná 🙂

@blandik Mě to právě taky rozčiluje a jestli jsi se pročítala těma rádoby moudrejma knihama (taková ta mánie před prvním porodem) tak kvalitních knih je k nalezení pomálu, zato takovejch braků který člověku kážou jak musí dítěti přikázat, aby to udělalo, nebo co musí dítě umět tehdy a tehdy, tak těch je všude milion, takové jsem fakt rovnou odhazovala... 😝

@mataharyy tak ne kazdej musi souhlasit se vsim tady, ze? 😉 Jen jsou nejake veci, ktere mi proste prisly "zvlastni" a mam na to svuj nazor. Ale na druhou stranu v hodne vecech, co jsem si tady procitala i souhlasim a delam je tak, jak se tu pise.
Add nocnik: to, ze by mel malej sedet na nocniku cca od 10tiM jsem slysela pouze z ceske strany. Nasim jsem rekla svoje a ti mi jinak do niceho nemluvi. S mamkou diskutujeme o ruznych vecech, ale v podstate stoji za mnou.
Malej na nocnik nechtel asi do 11M. Pak jsem si rekla, ze zkusime a netrvalo dlouho a byl bez pliny cely den i pres odpo spani. Na vecer davam, nebo na dlouhe cesty.
Taky znam spoustu "kecu" ze strany pritelovy rodiny a spol, ktery maji deti treba starsi, ze co blaznim, aby byl malej bez plin ve dvou letech! 😕 Coz pro me zase nechapacka. Malej proste sednul na nocnik a slo to. Proc bych mela cekat dyl?
A tak je to i se spanim pres den. V Irsku deti pres den nespi cca od roku a pul a dvou. A prej bych ho to mela odnaucit a pod. Proc? Kdyz smudlik spinkat chce, at jde. Aspon pak neni vecer protivnej, jak kdyby nespal.
No a jsou tam dalsi veci a kecy, co oni delaji jinak a ja najednou jinak. Ale bud je ignoruju a nebo proste reknu svoje, mirneji samozrejme a je to. Pritel nastesti ve vsem stoji za mnou a je mi velkou oporou.

S tatou mimo domov pres tyden to asi taky neni lehke. A pak kdyz ho malej vidi, chce s nim stravit kazdou minutku 🙂

@blandik muzes mi dat nejakej odkaz, kde by se na netu ta kniha dala stahnout? diky 😉

@petronuska - myslím, že to bylo nějak nepochopeno na obou stranách...samozřjemě nebudu dávat dítěti na výběr jestli si vezme tu nebo onu bundu..nebo že budu vařit dva chody na oběd...Je to o tom, co píšeš - že výběr na svačinku - jesli si dá banán nebo jogurt, jestli chce tohle tričko nebo tohle s autíčkem...jeslti bude krestlit pastelkama nebo voskovkama...ono to rozvíjí v dítěte schonost se rozhodovat, kterou má vrozenou...podle mě to dítěti jen prospěje...Ono právě to, aby člověk nemusel později pořád říkat, co má dítě dělta nebo nemá dělat, tak tohle je potřeba budovat od mala, dítě si potřebuje vytvářet své vlastní zkušenosti...jak jsem psala, do dvou let to téměř nefungovalo, bylo mu to jedno...ale od těch 24-25M to je opravdu funkční...a vidím na něm, že si zvolí a pak už to nemění, není u něj nějaká nerozhodnost...

@petronuska o tom je diskuse a jasně že není nutné vzít za své všechno co si někde přečteme, naopak je to i nežádoucí, člověk musí mít i vlastní názor 😉 Jináč já se snad přeštěhuju do irska, mé dítě nočník požívá jen když opravdu sám chce, což je opravdu velmi málo 😀 a přes den nespí už tak rok, ale pak je večer na zabití, protože je přetaženej, ale co už on je pak protivnej a já mu dokola říkám že je to proto že odpoledne nechtěl spát, tak že si teď nemůže stěžovat a světe div se, málo ale už začíná i sám že jde dělat hají 😵
No není to vždy to pravé ořechové, zvlášť když už v pondělí si lezem s mládětem krkem 😀 ale člověk se naučí žít a vyžít s tím co je, spíš mě vážně překvapilo že ty víkendy "pozná" a je teda fakt že jak je doma táta tak je "přednější" za což jsem ráda mám víc volno, odpočinu si malej si užije tatínka, tatínek malého a jak je pondělí zase se vracíme k tomu co bylo před víkendem, nemá s tím chvála bohu větší potíže 😵

@mataharyy já dostala před porodem k narozkám parádní knížku, Dítě a vy. Maj tam výchovný rady, ale právě takový, který mi sednou... Právě to, že vztah dítě - rodič nemá být o příkazech, zákazech, ale o komunikaci... 🙂 Je tam i pár receptů a tak... Mám ji fakt ráda 😀

@blandik jj, taky mu davam vybirat, jakou knizku si budeme cist, jestli si chce hrat s plastelinou nebo malovat a pod. To mi prijde samozrejmy a taky jen dobre pro dite 🙂

No tak doufam, ze nakonec jsme se tu pochopily dobre, jen to od jinych lidi vyzni jinak 😎

@blandik odkaz bych možná taky uvítala, zkusila bych si to hodit do mobilu 😀

@petronuska co člověk to vyjádření a co další člověk to výklad 😉 problém písemné komunikace 😀
@k.ate jo to zas nemyslím že všechny jsou fakt na prd, ale je jich víc než těch kvalitních... Pak moje vzdělaná sestřenice magoří, protože nastudovala milon knih a najednou jí dítě nezapadá do tabulek a ona je nešťastná a snaží se to dohnat, což má za následek vzdor dítěte a oboustranné neštěstí 🙄

@mataharyy já to v tomhle brala tak, že jsem si z tabulek brala jen to, v čem byl (a třeba i je) malej trochu napřed a to, v čem "zaostával" jsem neřešila s tím, že to dožene 😀 Tak jsem měla pocit, že nemusím nic řešit a mám to nejúžasnější dítě na světě 😀

@mataharyy Urcite bys tady dlouho byt asi nechtela. Ono vsechno ma sve pro i proti. Treba co se zdravotnictvi tyce, je to tady docela o nicem. Ale zase, pokud se neco deje/delo (jako v nasem pripade pri maleho narozeni), tak si to ti lekari ohlidavaji. Nastesti.

Super u vas s prdolkou a vikendama 😉
Ja to tak nastesti mivam po 5te hod vecer, kdyz nejsem v praci. R prijde domu a hned se venuje malemu. Dokonce nekdy i vari a ja treba koupu a nebo vari vecu s J sami dva :o) a ja mam "volno" 😵

@k.ate Jo tak to je dobrej postup, škoda že jsem se zařekla že tabulky nebudu číst, tak mi je tchýně vždy přetlumočí 😀
@petronuska Tak to máš dobrý, někdy si taky říkám že bych to ocenila, ale nám by asi trvalo déle než by jsme se s tím srovnali, jak by jsme byli dlouho doma spolu tak by to nedělalo dobrotu, než by jsme zas zajeli jinej postup... 😅 Jináč já už se nikam nehrnu, z prahy na slovensko mi stačilo... 😀

@petronuska - no jasně - vyzni jinak - to je přesně ono - většinou si lidi chtějí něco sdělit, ale použijí takovou formu, která pouze jítří emoce a odvádí pozornost mozku od diskuze k boji, k obraně...o tom je rabr 😀 a když to dokáže rozladit dospělé, co to pak dělá s dětmi, které neustále naráží na své dočasně handicapy - jsou malé, neumí pořádně mluvit, neobratné...já být malé dítě, tak se vztekám furt ...Po tom odkaze se podívám..

@k.ate Manzelovi by taky mohlo pomoct srovnani s jinymi detmi vychovavanymi prave tim "tradicnim" zpusobem... ja se obecne srovnavani branim, ale konkretne v tomhle pripade to mymu chlapovi hodne otevrelo oci a zacal me v respektujici vychove pdoporovat. Totiz, mame o pul roku starsi neter, ktera od malicka slysi same "tytyty, nenene, nesmis", placani po rucicce a podobne, proste takove to "to si nebude zvykat, bude delat co rozhodnu ja a hotovo, jeste by nam skakala po hlave"... Paradoxne neni ale ve vysledku o nic vic "poslusnejsi" nebo "hodnejsi" nez Rada, kterej ma prave tu moznost volby a volnost, pokud nejde vylozene o neco nebezpecnyho... samozrejme v ramci vrozeneho temperamentu, ona je celkove pomalejsi, klidnejsi a R. je zivejsi, ale tam by byly rozdily i se stejnym pristupem k vychove...

A s tim, jestli si dite ma nebo nema vybrat... uz ted vidim, ze obcas kdyz neco prikazu bez moznosti vyberu, zasekne se a just to neudela (z toho uz pak je jen jedna cesta, zlomit ho, aby udelal co chci ja i pres jeho odpor, jenze to je prave to, jak to delat nechci)... Nopak kdyz ma volbu, vybere si hned, ochotne, bez revu a vetsinou i to, co jsem chtela ja 😀
Manzel to vidi a vidi ze to funguje, to je dulezity, aby chlap videl ten vyslednej efekt.

@mataharyy no nevim, jak to máte vy, ale my jsme k očkováku dostali takovou knížečku, co má dítě postupně umět od narození do roka 😀 Tak to jsem pročítala 😀

@majdula no, asi budem muset jet zas na nějakou jejich rodinnou akci, tam bývá malých dětí vždycky spousta a většina s tou přikazující výchovou 😀 Ale on to vidí i na svým mladším bráchovi (tomu je 8), podle mě tam je rozdíl v projevu Kubajze a toho jeho bráchy patrnej docela už i teď. Náš malej je o dost víc otevřenější, v novým prostředí se hodně rychle přizpůsobí a tak... 😀 No uvidíme, jak to všechno u nás dopadne, ale já si furt stojím a budu stát za tím, že malýho nebudu nechat vyřvávat kvuli čemukoliv... (teda když chtěl honit holuby v kolejích na svoboďáku a nedal si to nijak vymluvit - chtěl honit právě toho jednoho jedinýho 😀, tak to si trochu pořval, když už jsem ho vzala a odnesla o kus dál... Ale tak tomu se člověk asi nevyhne... Nebo možná časem se naučím se tomu vyhnout, ale teď nevim jak 😀 )

@blandik diky moc. Podivam se na to, ale az za tyden. Tedka jsme u nasich v Cr na prazdninach 🙂

@k.ate jo měli jsme tam tu knížečku a Adrián jí ve třičtvrtě roce v čekárně zkonzumoval... 😀 Takže přístup k tabulkám asi máme stejnej 😀

@majdula - souhlas, taky nesrovnávám (se snažím), ale tohle je opravdu věc, která pomáhá a taky pomohla manželovi (a mě taky koneckonců), že vidím, že "tradičně" vychovávané děti nejsou o nic napřed ani poslušnější, ani společenštější...jen jak stárnou a rostou, tak vidím, že jsou více "deformované" tou tradiční těžkou rukou a orientací na poslušnost.....Ale jeden velký rozdíl je v tom, že i když se malý čertí, tak nějak dokážu chápat, o co jde a neodpojím se od něj - že bych ho už měla plné zuby...ono pochopení pro něčí chování mi dost pomáhá zvládnout vlastní emoce, aby neeskalovaly...

@mataharyy my už ji taky máme takovou decentně zlikvidovanou 😀 (malej četl... :-/ 😀 )