• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Nezvládám své dítě. Nepomáhají zákazy, plácnutí

25. února 2012 
@pepibubu Nezoufej já včera během několika minut zvládla porušit všechny výchovné metody které jsem se předsevzala dodržovat, jediné co jsem neudělala že nedostal na zadek, pač mi i v tom nasr... docházelo že jestli ho praštím, tak ho asi přizabiju :frowning2: No a dnes pohoda, zatím jen cesta do obchodu byl horor a po ránu mi šavloval, tak teď pereme, uklízíme a budeme mít (snad) klidovej den o piškotách a čajíku :sweat_smile:
24. únor 2011 v 10:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pepibubu on se rozjí ve školce, Adu byla to samé, možná ještě horší klidně vydržela na jedné sladké activii a jinak ani tuk, nijak nevypadala, že strádá tak jsme to neřešili, občas si něco vzala ale většinou jen ochutnala a nechtěla. Co je ve školce jí jako prokopnutá, sní všechno a vypadá spokojeně. :wink: :wink:
Něěkteré děti jsou nejedlíci, Aduš byla žravá dokud jsem kojila, příkrmy vůbec, jen jogurt a naše jidlo ani vidět.
Taky jsem zkoušela vyhladovět ale efekt nula, prostě ideální je počkat až si řekne sám, nebo mt někde v dosahu svačinku kterou si může vzít sám. jablíčka, piškoty, Aduš miluje cereální kuličky. Urščitě se to zlepší. :slight_smile:
24. únor 2011 v 10:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pepibubu ja tiez na Sebina jacim, alebo dostane na zadok, kolkokrat to proste nezvladnem.. (tiez si obcas vravim, ze nie som dobra mama) no a najlepsia je tchyne, ta sa vcera mojmu manzelovi stazovala, ze som na Sebina moc mila, ze ona by mu uz davno dala na zadok a ja ho miesto toho ukludnujem (maly sialene unaveny, chory - hodil na zem auticko, tak som ho upozornila, ze este raz, tak mu hop vezmem.. tak ho hodil znova. tak som vylozila auticko na skrinu a on od nervov zhodil knihu z policky.. kedze bol fakt mrzuty a plac mu navyse zhorsuje kasel, tak som ho ukludnovala, aby prestal plakat, vysvetlovala, preco nesmie hadzat auticko a ze ked sa ukludni, tak mu ho po nejakej chvilke vratim..- podla nej som mu dat poriadne na zadok...)
24. únor 2011 v 10:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@mataharyy to je přesně ono, taky mám kolikrát chuť mu jednu střihnout, ale vím že v meganasranosti bych mu dala zbytečně moc silnou - as stejně by to nikam nevedlo. Tak ho aspoň bafnu za ruku - pravd,a to možná taky silněji než by bylo třeba a vyvedu ho za dveře...
24. únor 2011 v 10:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@myschka no on ještě nedávno baštil jak kombajn, nevím co teď vyvádí a doufám že dlouho vyvádět nebude. Jo, kdyby byl potížista s jídlem od mimina, tak už si asi zvyknu, ale teď mě to prostě děsí....
24. únor 2011 v 10:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@evaviki kdyby po každý ráně děti zmoudřely, tak je řežu od rána do noci, jenže mám takovej pocit že to má spíš naprosto opačnej efekt... ale to asi generaci zastávající stanovisko škoda rány která padne vedle nevysvětlíš...
24. únor 2011 v 10:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pepibubu No u nás včera hodinu stál v koutě u dveří zatím co já uklízela bordel kterej nadělal a nesměl se ani pohnout, pač byl celej od mléka a vajec... Řvala jsem jak Viktorka u splavu, no horor mama horor jsem se divila že na mě někdo neposlal policajty že ho vraždím :sweat_smile: Ale fakt během několika minut jsem porušila vše až na to že nedostal ránu... asi bych ho fakt v tu chvíli přizabila... Ale normálně se mě bál :pensive: stál jak zařezanej a na povel i přestal fňukat :zipper_mouth: No fakt parádní odpoledne bylo včera... Jináč s jídlem je to u nás taky na prd, čokoládu i po tunách ale jíst, jen to co mu chutná a přece nemůžeme pořád dlabat rajskou :rolling_eyes:
24. únor 2011 v 10:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pepibubu Já mám vyzkoušené že to má u nás ten opačnej efetk, pač po ráně se ještě zabejčí a pak začne on mlátit mě... takže začarovanej kruh, je fakt že jsou chvíle kdy se neudržím, ale snažím se to eliminovat na minimum :sweat_smile:
24. únor 2011 v 10:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
tak jsem se na to vybodla a k obědu si zavolala o pizzu... :grinning: a Pepča zívá, hurá, půjede spát.
24. únor 2011 v 11:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pepibubu Taky možnost, že bych si zavolala... :grinning: Jen teda nevím jak bych Adriánovi objasnila že má smůlu a má dlabat piškoty, zatím co já bych se ládovala pozzou :grinning:
24. únor 2011 ve 12:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj holky! my jsme teď čerstvě po návštěvě v PPP. malýho se šílený období vzdoru drží už od září a nehne s ním nikdo a nic ani o píď :frowning2: každopádně jsme dostali pár rad, tak třeba pomůžou. jednak - v tomto období se prý na děti nelze zlobit, nemůžou za svoje hormonální neřízený výkyvy. že zkoušejí výchovné hranice, které potřebují do budoucna. takže situace se mají co nejvíce řešit v klidu - ha ha, mně se to tedy snad ještě nikdy nepodařilo, páč už skáču, jak čertík z krabičky :frowning2: no ale rada - klidně, ale důrazně říct NE to nesmíš. klást důraz na důraz a klid :wink: a používat techniku obětí - posadit si dítě na kolena čelem k sobě, nohy roztažené. Přitisknout dítě tak, aby mělo hlavu položenou na našem rameni a ruce na naší hrudi. a držet, dokud nepřestane protest - zatím jsem zkusila 1x, kdy jsem ho asi půl hodiny vůbec chytala :grinning: ale holky - zabralo to! uvidíme dál :wink: jinak jsem se ptala pí uč ve školce, co když dítě zalehne a ječí, tak prý si ho nevšímat a jít pryč. to taky docela funguje. ne vždy, ne hned, ale pokud se snažím být klidná, tak po určitě době se malý vážně zvedne a nechá se odvést. no, ze zkušenosti jsou tyhle metody na delší dobu - myslím tím, že když mám čas tohle aplikovat, tak to pak zabere. ale pořád nevím jak řešit situace, kdy prostě potřebuju někam už jít a začne řev a válení se po zemi apod. to už fakt řeším jednou přes zadek :unamused: když zjistil, že už mi až tak nedělá problém ho řvoucího oblíct a vypakovat ven, tak vymyslel novou vychytávku - nechce si nasadit čepici. což v tomhle počasí vymyslel opravdu brilantně..
24. únor 2011 ve 12:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
jo a paní psycholožka říkala, že z toho vyroste. tak doufám, že se toho taky dožiju :grinning:
24. únor 2011 ve 12:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
@paolin U nás není problém čepice, ale vše ostatní :grinning: Ono je to na dlouho asi proto že se to nejdřív musí naučit ten rodič, protože si nemyslím že všichni jsou tak klidní a mají tolik času aby to dítě usměrnili... Já se fakt snažím, ale jsou okamžiky kdy prostě končím a dál mám temno (jako včera) a pak je mi prd platné že sice vím co bych měla udělat, protože v tu chvíli mám jedinej cíl nezkočit z okan :sweat_smile: No budu doufat s tebou, že z toho vyroste ještě za mého života :sunglasses:
24. únor 2011 ve 13:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@mataharyy tak vyber nějakou, kterou může i on, ne? děti milujou Hawaii :D
24. únor 2011 ve 13:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mataharyy ta čepice byla jen příklad :wink: jednoznačně musí rodič začít u sebe. s manželem vážně uvažujeme o návštěvě psychloga. obě děti máme výchovně velmi náročné, takže je to pořádný zápřah a jsme v tom sami :unamused: taky jsem si říkala, že rady typu - řešte to v klidu nejsou pro mě a nezvládnu to. ale postupem času jsem pochopila, že to jinak prostě nepůjde. no postupem času...plácáme se v tom už od období vzdoru prvorozeného, s malými přestávkami. a všichni nám říkají, že situace s dětmi není řešitelná, dokud vzdor nepřejde. ale vložená snaha a energie by se měla zhodnotit do budoucna :wink:
24. únor 2011 ve 13:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pepibubu když on mi ráno hodil šavel, teď mám dojem že má teplotu, tak jede na piškotech a čajíku, teda dostal ještě něco jak opribiňák, ale to snědl jen půlku :confused: Už z toho počasí mám bacila na mozku, fakt mě to začíná deptat... :rolling_eyes:
@paolin No to je to, přeučit sebe je asi mnohem náročné, zvlášť v těch vyhrocenejch situacích, kde by to bylo nejpotřebnější... A takové hodné dítě to bylo (ne on je většinou hodnej, ale pak má dny a to je KO, nemůžu ale říct že by to bylo nezvladatelé dítě...)... Jo nad psychologem jsem taky uvažovala, ale mám dojem že u mě v některých chvílích už leda psychiatr... :sweat_smile: Ale tak si říkám že až se urovnají po porodu hormony, tak uvdím jak to všdchno půjde, třeba se to zlepší a když ne, tak asi zkusím taky vyhledat nějakou odbornou pomoc... :sweat_smile:
24. únor 2011 ve 13:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mataharyy tak mi tam drž místo :grinning:
jestli malej blil, tak piškoty nee. je v nich vajíčko, mám ozkoušený, že přitěžují. chlapečci jsou blicí přeborníci :grinning:
tak se držte, holky :slight_smile:
24. únor 2011 ve 13:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
@paolin On nic jiného nechce... :frowning2: Já mám takové podezření že blil protože je celej zahleněnej a nateklo mu to do špatnejch otvorů, tak hodil šavel... Tak uvidíme... :frowning2:
24. únor 2011 ve 13:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
ahoj spolutrpitelky :slight_smile: Tak Pepa dneska u oběda opět snědl tři lžíce a "neci" a odsunul talíř. S ledovým klidem jsem talíř vzala a polívku vlila zpět do hrnce. Malej koukal, ale bohužel jsem tu měla mámu, a ta začala "a čo teda budě papinkať? " když jsem jí řekla že nic, až svačinu, tak začala "ale něčo papať muší" - tak jsem jí řekla že mohl, kdyby chtěl, ale nejsem hejsem pocem....

Není nad to, když vás rodiče podpoří a podrží, že? :grinning:
25. únor 2011 ve 14:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pepibubu no to je přesné :wink: já v tomhle byla vychovávaná, takže přenést se přes tohleto - ale něco přece papat musí! - je pro mě fakt těžký
25. únor 2011 ve 14:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@reruna a ještě to její fistulózní šišlání, fakt na odstřel, jen nevím koho - zda mámy, nebo mě :slight_smile:
25. únor 2011 ve 14:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak u nas bylo opet velmi veselo. Maly vstal zase v 6 rano ( na neho je to proste brzy) a prudil uz od rana. Takze v 9 uz byl na tecku. No snazila jsem se tentokrat tak nenervovat, ale mam pocit, ze co jsem tehu, tak mi ty nervy hrozne ujizdeji :unamused: Dopoledne jsme trhli rekord, oblikala jsem ho na vychazku 30min!!! nejprve hrozne zadonil, kdyz jsem varila, at uz jdeme ven. Tak jsem dovarila, rikam pojd na zachod a oblikame, maly nadseny do chvile, nez jsem se ho snazila dostat do puncochacu.. V tu chvili si lehl na zada a zacla se odrazet nohama ode me a silene se rechtal. Nebo pobihal po pokoji tak, aby naneho nedosahla.. Ja jsem zasadne proti honeni deti po dome, kdyz po nich neco chci, prijde mi to hloupe, stejne z toho maji akorat srandu a navic me to fakt unavuje :grinning: Takze jsem ho ruzne presvedcovala, kousek po kousku, ale ho najednou vic nez venek zajimalo kdejake auticko :rolling_eyes: Takze po 30min jsem ho konecne vypakovala ven, no ta uuuuuleva :grinning: Ted je na druhe prochazce se slecnou na hlidani, tak ja lezim a odpocivam, protoze asi mi fakt uz zase zacina tvrdnout bricho :confounded: :pensive:
25. únor 2011 v 16:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pepibubu cim dal vic si uvedomuju, jake mam v tomhle stesti, ze maly s jidlem nikdy problemy nemel :sweat_smile: Maximalne tak nema moc rad tvaroh, ale to spravi lzicka marmelady a uz to do sebe laduje :slight_smile:
Kazdopadne s tebou souhlasim, nutit dite jist, kdyz nechce je fakt kontraproduktivni.. Pokud tam neni nejaka fyziologicka pricina, proc neji, tak neresit. Jo a podporujici rodice, to znam bohuzel taky mooooc dobre :rolling_eyes:
25. únor 2011 v 16:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pepibubu To bych asi vyletěla na maminku :sweat_smile: takhle kazit výchovu... Navíc myslím že bez jednoho jídla za den se dítě obejde a kdyby bylo hladové tak dlabe a čuší... takže nevidím problém, když adrián řekne že nechce, tak se ještě párkrát zeptám a jak začne dělat hovadiny tak beru talíř a má smůlu, já se ho nebudu doprošovat aby jedl :stuck_out_tongue_closed_eyes: No a ještě aby mi někdo před dětma šišlal jak nesvéprávnej, tak mě asi vezou, to je věc kterou opravdu nenávidím :rolling_eyes:
@sussanah Juj ty začátky těhu se vzdorujícíma dětma jsou hnusný a ty konce taky, ale to už se člověk tak nebojí :sweat_smile:
Jináč asi se zhroutím, dítě je sice hodné, já mám dojem že co chvíli porodím a nevím kolik si vsugerovávám a na kolik fakt rodím :pensive: (už mi kape na maják...) a do toho jsem dnes zjistila že má jediná opora zde uprostřed slovenska, schodou okolností taky pražanda (jsme se hezky sešli v jednom domě) se vrací během dvou měsíců zas do prahy :frowning2: Tak to už tu budu jak kůl v plotě a Adrián přijde o kámoše se kterým trávil většinu volného času :cry: :cry:
25. únor 2011 ve 23:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Ahoj holky, tak mi došlo, jak jsem s tím jídlem byla pitomá. Kluk byl celej měsíc nastydlej, teklo mu z nosu, tak asi těžko bude jíst jak nezavřenej, když polyká rýmu, že... :slight_smile: A došlo mi to až v sobotu u týchně, kdy se narval k prasknutí, že už nemá rýmu a zase s prominutím "žere jak kombajn..." :grinning:
28. únor 2011 v 06:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, tak já se přidám, i když Kuba je teď tak nějak v normě... Sice lítá všude možně, dělá kraviny, ale nic vyloženě hroznýho... :grinning:


@sussanah hele vaše oblíkání na procházku probíhalo stejně, jako v 90% případů probíhá to naše :grinning: Malej si snese všechny věci, co mu řeknu, nachystá si boty, ale jakmile k němu přijdu, že ho začnu oblíkat, začne zdrhat, no hrozná sranda :grinning: Ale já ho teda sem tam odchytávám... Protože když potřebuju nutně ven, tak čekat, než se uráčí a přijde si zas ke mně sednout a nechá se oblíknout v klidu ,tak bych taky mohla čekat celý odpoledne :grinning: :grinning: :grinning:
28. únor 2011 v 07:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
@k.ate jasne, kdyz clovek nekam potrebuje, tak je to jina, ale my se stejne jen tak remcame po okoli, tak to s tim casem nehrotim :slight_smile:
Jinak pekna fotka, jen tak trochu vzhuru nohama :grinning:
28. únor 2011 v 09:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak já toho svýho cvoka nechápu... :grinning: Když někam odcházím, začne kolikrát řvát jak pominutej, nechce ani k tátovi... Dneska jsme byli u mojí mamky v nemocnici na návštěvě, malej, jak je tam už zvyklej, tam lítal a šla kolem sestřička (nebo doktorka), každopádně v bílým (z toho má Kubajz strach) a začla se s Kubou bavit a pak mu řekla "A půjdeš se mnou?" a nastavila mu ruku, aby se mohl chytnout, tak se Kuba normálně chytnul cizí paní za ruku, mně s manželem a mojí mamce zamával a šel pryč :confused: Kdyby se s ním ta ženská neotočila, kdlidně by odešel... :sweat_smile: Tak já už nic nechápu :grinning: Je to vůbec nomální? Že kolikrát má histerák, jen se na něm člověk v nemocničním podívá, rozeřval se i když jsme se byli kouknout u mojí mamky v práci. A pak klidně s člověkem skoro v těch samejch hadrech odejde a my jsme mu fuk a skoro ořve, že mu utíká? :grinning: :grinning: :grinning: Nerozumím už vůbec ničemu :grinning:
1. bře 2011 ve 23:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
No taky se připojím.člověk musí být na ty naše ratolesti poloviční psycholog, ale je pravda, že křikem a bojem nic člověk nezpraví.Příklad malý mi utíkal venku je to nebezpečné když na ulici neposlechne a uteče.poprvé dostal kázání s tím,že si slíbíme, že už se to dělat nebude, že je to nebezpečné a podruhé křčela jsem stuj nesmíš atd. nepomohlo a pak mě napadl spásný nápad zavolala jsem "na čem jsme se domluviliů?a ejhle zůstal stát.Ale s jedním souhlasím taky už mám dny, kdy jsem bezradná a manžel, který bývá často pryč mi říká, že jsem na palici a někdy si tak připadám :wink:
2. bře 2011 ve 21:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Našla jsem v téhle diskuzi pár dobrých rad, díky :slight_smile:
Náš malý už má naštěstí svévolné utíkání do silnice za sebou , teď už hezky u silnice zastaví a připadá si důležitý, když se ho zeptám, jestli jede nějaké auto a jestli můžu přejít cestu, jestli maminku nic nezajede.
Poslední dobou ale začal buď na ulici nebo v obchodě strkat bezdůvodně do procházejících starších paní, je mi to trapné a nevím jak ho tohleto odnaučit.
2. bře 2011 ve 22:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek