Nezvládám své dítě. Nepomáhají zákazy, plácnutí

pepibubu
13. led 2011

ahoj, kolikrát mám pocit, že Pepína absolutně nezvládám. Pár příkladů. Leze za gauč, kde máme lampu, a s oblibou ji vytahuje ze zásuvky. Ví že nesmí. Vysvětlovali jsme, zakazovali jsme, přes ruce jsme plácali, hlas jsme zvýšili. k ničemu. Gauč přirazit natolik aby se tam nedostal nejde.

Další - ví, že nesmí vypínat a zapínat televizi (zapínání je na horní straně, když si stoupne na špičky tak dosáhne. Za cenu že to na sebe může stáhnout atd. Opět. vysvětlování, zakazování, plácání, zvedání hlasu, nic.

Ničí knížky, strká do mě, naposledy jsem málem spadla když jsem vstávala ze země a on do mě strčil. Fakt nevím. Většinou je hodnej, ale pak má den jako dneska, kdy dělal vše popsané, a já bych ho dala komukoliv.

smecka
14. led 2011

Chtěla bych poděkovat za tuto diskusi. 😉
Pepibubu neporadím, spíš si trochu přihřeji polívečku. Diskusi jsem se zájmem přečetla - poslední týdny je to s dcerkou náročné, neposlouchá ani trochu, všechno si vynucuje řevem, večer usíná v půl desáté a můj pupek mi už taky dává pěkně zabrat. Jsem s dcerou nonstop, jen v neděli chodí manžel na vycházku, ale to jsou za 2h zpět. To stačím poklidit, uvařit čaj a přečtu tak 3 stránky. 😖
Poslední dny se cítím, jak psala Kubaka, vymačkaný citrón, reaguji neadekvátně, na dceru řvu, pak se jí omlouvám. Na manžela řvu, omlouvám se, na svého psa už absolutně nemám náladu. Naposledy jsem měla hlídání v září, kdy jsem šla do divadla.
Zkrátka, tato diskuse mi pomohla si uvědomit, že opravdu potřebuji oraz, opět se na dceru těšit. Příští týden by tedy poprvé moje máma pohlídala celý den, od rána do večera a jdu zavolat bezdětné kamarádce a někam vyrazíme 🙂

berynka
14. led 2011

@kubaka , jeziš, ty seš psycholog 😀 😉 . Ta poslední věta se týkala toho, že jsem měla nějaké starosti, nic neříkala, ale malá prostě poznala, že něco není ok. Nijak se to netýkalo jí a ani jejího chování, byla to prostě shoda okolností. A potěšilo mě, že je taková empatická a teď je mi vlastně oporou 🙂 .

k.jolanka
14. led 2011

Ahoj, rozhodně bych poslala tátu s batolem na hory, myslím, že jsi ve stavu kdy si prostě potřebuješ odpočinout, nečetla jsem celou diskuzi ale jen pár příspěvků a myslím, že jestli na ty hory pojedeš s nima, tak podle toho co píšeš by ti taky mohlo už hrábnout..nemyslím to zle, ale jen reaguji na příspěvek, že už se na pepína nemůžeš ani podívat...já osobně bych to tak udělala, pepíno je už veliký kluk, týden to zvládne a podle mě si to užije, ty si odpočineš a až se vrátí, tak táta se může hned ten následující víkend věnovat tomu mladšímu a ty si s pepínem můžeš udělat pěkný víkend, někam zajít jen ve dvou..máš dětičky hodně málo od sebe, mám pocit že jsi tady zakládala nedávno ještě jednu diskuzi, kde jsi byla hotová z raního vstávání pepína-psala jsi že malý se dá ještě uspat, ale starší vstává v 5 ráno a že už nemůžeš a často brečíš..já myslím, že neni co řešit, holka potřebuješ to jako sůl 😉

kubaka
14. led 2011

@smecka správné rozhodnutí - hlavně to stihni ještě 2 v1 😀
Nějak nám stávkuje IP,co? je nedostupná - 😖

lenkabu
14. led 2011

@smecka moje starší dcera byla hrozná když jsem byla těhotná,vztekání,negativismus............a od porodu je zlatá,fakt už půl roku nemáme větší problém 😉 přeju ti aby to u vás probíhalo stejně. já měla dojem že nevěděla jak to bude až se narodí mimino a když zjistila že se pro ni nic zásadně nemění,uklidnila se.

mataharyy
14. led 2011

@lenkabu jéé teď jsi mě uklidnila 😵 Adrián se na miminko hrozně těší, ale taky mám krapet obavu jak to pak bude, tak snad v pohodě už teď vozí kočárek a ukazuje jak tam je mimi a tak... No uvidíme však to nějak bude 😀

lenkabu
14. led 2011

@mataharyy to bude v pohodě,Vanda byla totálně asociální vůbči břichu miminu apod prostě jak to není nikde vidět,není to mimino 😀 vtipný bylo když jsme fotili rodinné fotky v těhu a fotografka po ní chtěla at mi dá pusu na břicho............jsem se smála že nemá důvod to dělat a v životě to neudělala 😀 a od porodu Alici naprosto žere a mrně Vandu taky

mataharyy
14. led 2011

@lenkabu Tak s tím zas problém nemám, on pořád chodí a hladí břicho a pusinkuje a minule si vzal mobil na kterém poslouchal písničky, přišel oznámil mimi kývnul hlavou a mobil mi namáčk do pupíku, přes pupík si taky s miminkem povídá 😀 Jen se právě trochu obávám toho že v něm až po narození uvidí "konkurenci" a bude zle... Ale tak snad ne... 🙂

gisminka
15. led 2011

@lenkabu no vidíš. Tak to dneska přjeme jmenovkyni vše nej a mamince trochu klidu. 🙂 😉 Teda H. naopak moje břicho pusinkovala pořád a od porodu už to neudělala ani jednou. Teď už se věnuje sestřičce a musím říct, že ji má taky moc ráda.
🙂

lenkabu
15. led 2011

@gisminka gratuluju též 😉 koukám že i první holky máme podobně staré 🙂

meleri
15. led 2011

@pepibubu ahoj knížku jsem četla, ale udávají tam jenom případy různých jakoby poruch chování u dětí, jenže nikde ti vlastně v knize neradí jak máš co řešit. příjde mi že je to psané spíš pro terapeuty...akorát tam píšou o metodě pevného objetí jenže to taky podle mě člověk asi musí umět...

smecka
16. led 2011

@kubaka: vše provedu tento týden 😀 , ale první jsem přenášela a nějak mám tucha, že dřív to na mě nepříjde. 😉

@lenkabu: to máme podobné, malé je naprosto šumák, že si ukazuju na břicho a říkám jí, že tam je mimi, že bude mít sourozence, budeme mít mimi apod. Absolutní nezájem a nechápání. 😅

@mataharyy: na to jsem taky zvědavá, ale dcerka si ráda hraje s panenkami, češe je, převléká, hladí, pusinkuje, tak snad to bude moje pomocnice a opatrovnice prcka. 😉

mataharyy
16. led 2011

@smecka no on si právě vždy vezme u sousedů kočárek pro panenky, nebo doma velký kočárek , dá do něj něco (kostky, plyšáka atd.) a vozí, pořád ukazuje na ten kočárek a říká mimi hají, mimi pá (pláče)... a je straše roztomilej, jenže teď mu ten sourozenec ještě "nepřekáží" tak jsem právě zvědavá jak ho přijme až bude reálnej... 😅 Jináč k cizím dětem se chová tak jako že tam nejsou, nebo i je prohlíží, dokonce už nosí i hračky, ale chraň ruka páně jak nějaké cizí mimino chová tatínek, to vyžaduje pozornost, chce se chovat a tak... 😀

smecka
17. led 2011

@mataharyy: jojo, budeme mámy chobotnice 😀

f161
17. led 2011

@kubaka Vzala jste mi trochu vítr z plachet, když čtu co jste napsala. Je mi 21 a mám 18-ti měsíčního syna, který je již v plném proudu objevování. Zásuvky,ovladače,mobily,TV jsou na denním pořádku. Ovšem pokud se mi nelíbí něco,co právě chce malý udělat,zarazím ho pevným tónem hlasu,pokud to nepomůže,plácnu ho přes ruku a když se začne vztekat,postavím ho za dveře,aby se uklidnil. U nás to takhle funguje a kolikrát chápe mnohem více než jiné starší dětičky. To, jak o sobě píšete,že máte občas pocit vyhoření, dobře znám, i když mám jen jedno dítko, ale abych o svém dítěti řekla,že by nepomohlo ani kdybych ho umlátila,je hoooodně silné kafe. Nemůžete své dítě milovat, když o něm dokážete říct, takovou hnusnou věc. Problém je ve vás, ne v dítěti. A pokud k němu cítíte odpor teď, ani se nemusíme vsázet, jak se k vám asi jednou vaše dítě bude chovat. Bude ten odpor cítit také. A to jistě nechcete.

mataharyy
17. led 2011

@smecka deset rukou, deset nohou a oči jak pavouk, co je to... Máma? 😀 No já mám ještě pár týdnů, tak si pak počkám tvé první zjištění a recenze, abych věděla co mě čeká 😀

kubaka
17. led 2011

@f161 😀 😀 prosím tě, jsi o 21 let mladší než já, mohla bys být má dcera, neříkej mi, jak miluju své dítě. "kdybych ho umlátila " byla nadsázka, kterou jsem ve skutečnosti řekla, že ho nebiju vůbec, (pokud mi teda neujedou nervu a neplácnu nazdařbůh) protože tudy cesta nikdy nevedla a nevede, na to jsem dost nad věcí. Jsem zastánce vlídného, pevného nenásilí, které respektuje osobnost dítěte - tedy ani plácání přes ruku a stavění za dveře se u nás nekonalo.Dítě objěvuje, tak co ho budu za to otloukat, že. Jde to vyřešit i jinak. A ve svém dítěti se úplně vidím a nemůžu se ho nabažit 😀 😀 😀

Jestli máš potřebu nám něco vyčítat, přečti si moje příspěvky od prvního a nezkoušel předjímat, jak se k nám naše děti budou chovat. 😀 😀 . Bavíme se o psychických pochodech přetažených matek a jak zvládat stav, když už nemůžu. To jsou úplně běžné a legitimní pocity, za které se nikdo nemusí stydět, ba naopak - tím, že je ventiluju, se jich zbavím. Nepochopila jsi ani slovo z toho, co jsme tu psaly, ale uklidňuje mě, že jsi na 4 stránkách jediná. 😉

mataharyy
17. led 2011

Jéé tak jsem se musela zasmát při vzpomínce jak jsem v jiné diskusi s @kubaka řešili to plácání po rukou a tak... 😀 Jináč myslím že to s věkem nemá nic společného, já mám vesměs hodné dítě, jen jsou dny kdy je na zabití a pak tedy řečnický obrat "Tady by nepomohlo ani kdybych ho umlátila" používám taky a to je mi 22 😀 A že by to značilo že své dítě/děti nenávidíme, no to snad ne? 😕 Je to o tom že dítě má sem tam dne D a když se ti to parádně sejde s tím že ty máš všeho taky tak akorát, tak je toho prostě moc a důsledek je že jsi zralá na provaz, možná to neznáš protože máš zlaté dítě a možná za pár týdnů/měsíců pochopíš co touto diskusí bylo myšleno... 😉

kubaka
17. led 2011

@mataharyy A to ještě svoje zlaté stvoření něžně tituluji " ty zrůdičko, teroristo, hajzlíku, rošťáku, taky mu říkám štěňátko, koťátko, špunte, trpaslíčku , když mě naštve, tak vyjedu - zakousnu tě - ovšem tím nepřiznáválm, že jsem kanibal. 😀 😀 😀 úplně klidně se přiznám, že byly dny, kdy toho bylo na mě tolik , že jsem se na něj taky nemohla ani podívat. Vyhlásila jsem víkendovou dovolenou - na obě odpoledne vyrazila až do večera kamsi pryč, dobila baterky, odreagovala jsem, nebyla ve středu, vypnula myšlení a přijela vyměněná a připravená se mazlit s mr'nousem. úplně normálka 😅

mataharyy
17. led 2011

@kubaka Jo tituluju taky parádně 😀 Mě se moc líbí jedna holčina, vždy když na něj volám obludko, tak se dívá jak kdybych ho mlátila polenem a pak nechápavě kroutí hlavou jak můžu mít další dítě a nedej bůh přemýšlet o tom že by jsme zkusili za čas ještě tu holčičku 😀 A s tím jak nám malej nespí, usíná tak ve dvě-tři ráno, budí se tak kolem osmé a přes den není pozemská moc co by ho donutila usnout... tak vždy říkala jak nechápe že to tak můžeme mít, když to dítě musí být unavené, no a teď zjišťuje že ne vždy je reálné že dítě v sedm osm usne a spí až do rána... Ono se hezky radí když to doma nemáš, ale jak máš prostě "mimotabulkové" dítě můžeš se třeba potentovat a nic nenaděláš, pak je opravdu lepší mávnout rukou nebo vyhlásit volno... Já to tak dělám o víkendech, manžel je přes týden v práci a domů se vrací vždy jen na víkend, tak min. jeden den vždy tatínkuje na plnej úvazek a já na všechno a všechny kašlu 😵

kubaka
17. led 2011

nebyla ve středu - pardon, "nebyla ve střehu" - už jsem zvlčila a píšu jako vepř. 😲

veronika.h
18. led 2011

Ahoj holky, děkuji za diskuzi, velice podnětná, zvláště pak po takovém dni, jaký jsme se synem zažili dneska, kdy opravdu padám na hubu po celodenním vztekání a pláči. Taky obdivuju, že zvládáte dvě děti, mně stačí to moje a nějak podezřele často se cítím jak použitá ponožka 😝 . Naštěstí zítra je nový den a já budu doufat, že začneme líp a s úsměvem🙂).
Já tu správnou cestu výchovy našeho kurážného a temperamentího dítěte hledám a bohužel přijdou dny, jako dneska a já nevyspaná, unavená na svoje dítě ječím jak pominutá. ☹ . Já vím, že z věcí, z kterých teď vyšiluju, vyroste, ovšem, když je člověk právě v takovém náročném období, tak mě optimismus opouští.
Já jsem na radu psycholožky také začala praktikovat odpočinkové chvíle bez dítka určené jen a jen pro maminku. Musím si je doma trochu vybojovávat, ne že by manžel nechtěl hlídat, ale je tak zaneprázdněn, že ten čas prostě nemá a rodiče se tak nějak neženou do hlídání, mají trochu ze synátora respekt 😀 😀 . TAk jsem včera naběhla k manželovi do kanceláře (ale až odpoledne o půl 5🙂), nechala mu tam prcka a psa a šla ke kadeřnici a do obchoďáku koupit nový prádýlko. Včera večer jsem se pak cítila jak znovuzrozená, ale po dnešním dni by mi nepomohlo ani tisíc koupených podprsenek 😀 😀
Já jsem takové dilema řešila po vánocích, jestli jet nebo nejet s manželem a Matyáškem na hory, jestli zůstat sama a odpočívat. Nakonec jsem jela a byla jsem ráda a příjemně mě to překvapilo, jak jsem si tam dokázala odpočinout a jak jsme si to užili, jela jsem tam jen s cílem přežít🙂

hupcza
18. led 2011

taky občas říkám, že jsou "na vykopnutí na mars" - opravdu do dětí nekopu 😀 ...a nebo, že mají "babyboxové dny" - opravdu je nikam neodkládám 😀

hupcza
18. led 2011

@veronika.h: ooo...to někdy taky zkusím - to s tím náběhem do kanclu 😀 ...to by bylo asi překvápko 😀

veronika.h
18. led 2011

@hupcza Já ho dopředu varovala.-)). Ale věděla jsem, že nemá žádnou důležitou schůzku🙂
No, co já jsem někdy schopná říct - babybox a psí útulek (pro psa, ne pro dítě🙂) jsou taky u nás celkem často v kurzu🙂

veronika.h
18. led 2011

@pepibubu jinak co se týče televize, lampiček a podobných věcí. Po několika měsících nervů, zákazů a jejich porušování, jsem si tak nějak v sobě srovnala, věci důležité a nedůležité a zavedli jsme doma kompromis. Televizi zapínat může, pokud má nějakou neodvratnou touhu mačkat čudlíky, vyměním nepozorovaně ovladač za nefunkční a přestane ho to pak bavit. Mlátit lžící do obrazovky nadále nemůže🙂 Když chce zapnout lampu, jdu k němu, společně se smějeme, jak krásně svítí a pak ho poprosím, aby ji zase vypnul. (lézt po ní a strhávat jí na zem nesmí:.-)). TAk jsem to doma zavedla u spousty věcí, že vše děláme tak nějak asistovaně. Sice mám pořád oči i na zadku, co zrovna má chuť dělat, ale aspoň se vyhneme zbytečným scénám a hlavně vím, že ho to za chvilku přestane bavit a bude se věnovat něčemu jinýmu, dřív jsme se kvůli televizi vzájemně nervovali půl dopoledne 😝

mataharyy
18. led 2011

bybyboxové dny, to je moc pěkné 😀 Jináč ono se to opravdu někdy tak sejde že i otrlá nátura je v koncích... A s tou výchovou, první dítě je vždy takové "zkušební" učíš se co a jak, hele já čekám druhé a nedělám si iluze že jsem mach na výchovu... 😀 Třeba pouče od prvního vím že jsou věci které už dělat nebudu, ale zas určitě budu dělat jiné věci... Člověk se stále učí 😉

niina
18. led 2011

Ahoj holky, naprosto super diskuze a hlavně k věci 🙂 Úplně hltám příspěvky od Hupcza a Kubaka 😉
Období vyhoření už mám taky za sebou a stačilo se jen dát do klidu a jede se dál. Sice náš synek má nějakých 16 měsíců, ale už od narození měl ve tváři napsáno, že bude velký průzkumník všeho, takže tak nějak smí vše, ale vše pod dohledem maminky a díky tomu dnes mamince pomáhá nandat prádlo do pračky, pak taky vyndat s pračky, spolehlivě mi nachystá po zemi kolíčky na prádlo, když drží v ruce něco, co nemá, stačí jen požádat a rád dá atd., ale když chytne svoji náladu, zabírá u nás to, že mu řeknu, ať si jde do pokoje a až bude zase hodný, ať přijde. Za chvilku přijde, sedne si kousek ode mne, donese si nějakou hračku a jak s oblibou říkám "nevím, že ho mám" a když se z ničeho nic začne zkoušet nějaké novoty viz. ječení před spaním zrovna nedávno, má smůlu 🙂 s klidnou tváří ho půjdu klidně 30x znovu uložit ke spánku a ono ho to za 3 dny přešlo.
Ale taky je pravda, že když se špatně vyspím a jsem protivná (ač nerada to na něj přenáším, ale jsem taky jen člověk), malej to okouká a jako bumerang se mi to do něj vrátí zpět. A věta, kterou napsala Hupcza " Není důležité dělat všechno správně..............." tak ta je prostě skvělá a pravdivá.
Ještě jednou díky za tuto diskuzi, potřebujeme takové "řeči" číst. 😵

pepibubu
autor
19. led 2011

Moc mě těší, že tahle diskuse nedopadla jako řada jiných - rozkladem a zamčením kvůli rozhádanosti. Věřím, že pro spoustu maminek je ulevující už jen ten fakt, že ten pocit nemají samy. Já bych teda dneska klidně mohla založit "nezvládám manžela," protože to co mi vystřihl za scénku včera.... až mě napadlo, proč kromě Baby boxů neesistujou taky Husband boxy 😀

mataharyy
19. led 2011

@pepibubu 😀 😀 tady co slovo to perla... Já si na tebe včera/dnes vzpoměla když jsem ve tři hodiny na pokraji zhroucení nutila Adriána ke spánku a on měl pravé poledne... 🙄 Takže za sebou mám tři hodinky "opojného" spánku a on chrápe, ale má smůlu dopiju si v klídku kafe a jdu ho vzbudit, ať ví zač je toho loket 😝