Noční děs u dětí, máte zkušenost?
Máte někdo zkušenost? Byli jste u neurologa, co vám řekl a doporučil.
Mám 2,5 letého syna ve středu to bude 14dnů co onemocněl nejdříve bez horeček špatně dýchal měl záchvaty typu, že začal kašlat takový ten dusivý kašel třepat se pak křeč nechtěl aby na něj nikdo sahal tak jsme jeli na pohotovost tam ho rozdýchali Ventolinem. Další dva tři dny vysoké horečky přes 39 po třech dnech bez horeček kašel ještě týden. A od té středy má každý večer ve stejnou dobu cca 1,5h po tom co usne stav, že se "vzbudí" třepe se má otevřené oči, ale mám pocit že mě vůbec neslyší když na něj mluvím pak se cca po 5 nebo 10 minutách co ho hladím držím a mluvím na něj odezní a chce jít zpátku do postýlky spinkat. Volala jsem na neurologii, protože je syn nedonošeňátko a byli jsme sledování v rizikové poradně a na neurologii a doktor mi řekl, že to jak se chová jsou noční děsy a způsobuje je nějaké trauma, kterým to dítě prošlo. Předepíše nám nějaké kapky na zklidnění, prý by měli zabrat a pak kontrola a uvidíme.
Starší dcera to párkrát měla. Poprvé, když nastoupila do školky, teď se opakují, když bývá víc nachlazená. tak mezi 10 - 12 h se budí s pláčem, třepe se, je celá zpocená, vůbec na mě nereaguje. Poprvé to bylo nejsilnější, to mě i odstrkovala, kopala. Trvalo tak 15 minut, než se uklidnila a znovu usnula. s nikým jsme to neřešila, co jsem četla na netu, je to stejně běžné, jako noční můry, s věkem to většinou odeznívá.
@betelgeuzz A nemohlo by to být ze strachu kvůli školce? - možná šikana, nějaké jiné trápení skrz kamarády?
Jinak moje starší dcera to měla taky a trvalo to cca 3/4 roku. ☹ Dávala jsem homeopatika a přesunuli jsme postýlku na jiné místo v ložnici.
@arbilia Určitě to bylo kvůli školce, nemyslím si, že šikana, ale nástup do školky je velká změn. Noční děsy právě bývají z různých životních změn, ale některé děti je mají i jen tak.
Syn míval noční děsy mezi 2. a 3. rokem dost často, někdy i dvakrát za noc a několikrát do týdne....vždycky tak 3 hodiny po usnutí najednou začal poplakávat a přešlo to doslova v řev, nevnímal mě, kopal, mlátil kolem sebe, házel s sebou v posteli, někdy i slezl a válel se po zemi a nereagoval vůbec na nic - rozsvítit, zhasnout, omýt obličej žínkou, zkusit dát napít, pochovat....prostě nic, všechno to jen zhoršovalo....poprvé jsem se dost vyděsila, ale pak jsem si k tomu něco pročetla a trochu jsme se uklidnili....postupem času jsme zjistili, že nejvíc paradoxně zabíralo nechat ho úplně být, jen na něj dohlížet, aby si neublížil, neuhodil se o něco nebo nespadl apod...cokoli jiného bylo spíš na škodu....dodatečně jsem se pak dočetla, že se to stává citlivějším dětem když procházejí nějakým rychlejším vývojem, je to prostě náročnější období a mozeček to nestačí dobře zpracovávat...odeznělo to časem samo....ale i později je občas míval, třeba když měl nějaký mimořádný a rušný zážitek, pak ho měl dvě noci za sebou jako reakci na narkózu při nosní mandli, pak byl zase klid a teď v 7 letech už se objevuje jen po vysokých horečkách, většinou druhý den po poklesu teploty v noci "řádí" a pak už je zase ok 🙂
Můj syn také trpěl nočními děsy poměrně dlouho. Bylo to děsivé, průběh jsme měli naprosto stejný jako popisuje krystalka. Buzení nepomáhalo, mluvení nepomáhalo, plakal, křičel, mlel sebou - dohlížela jsem na to, aby si neublížil, někdy to trvalo 10 min., někdy i 30. Asi po čtvrt roce jsme zjistili, že to má po sladkém. Kdykoliv měl něco sladkého po čtvrté hodině odpoledne, následovaly noční děsy - stačily třeba dva bonbóny, lívance k večeři atd..
Sladkosti odpoledne nedáváme a je klid.. Naše doktorka mi říkala, že po sladkém mají děti velmi živé sny.
Souhlas s @krystalka, v podstatě totéž, co píše, říkal náš neurolog... Takže já sedávám vedle postele, nechám odeznít to nejhorší a ke konci šeptám, že jsem u ní, že to bude dobré... Je to teda pořádný nápor na nervy, je mi jí děsně líto. Jsou to vždy období, kdy to mívá, pak to samo přejde a zas je nějakou dobu klid...
@irous - aha, to je zajímavé s tím sladkým, to by mě nenapadlo, že to může mít taky vliv....ale u nás to určitě nebylo tím, protože sladkého jedl vždycky docela dost, ne zrovna jen bonbóny apod., ale miluje sladká jídla - palačinky, šišky s mákem, krupicovou kaši, buchty, koláče....(ale může si to dovolit, má v 7 letech 20 kg 😉 )....a i přes to sladké už teď ty děsy nemívá....
@krystalka je mi jasné, že všechny noční děsy u ostatních dětí nejsou způsobené sladkým. Chtěla jsem jen zmínit, po čem náš malý ty děsy měl. Tak hlavně, že váš syn je už v pohodě.
Je fakt, že náš malý na sladké reaguje enormní energií - už je mu 5. Když mu dám kousek čokolády, za čtvrt hoďky lítá po celém baráku. Známí mi říkali, že kdyby to neviděli na vlastní oči, nevěřili by..
@alex001 Syn mal tiež nočné desy,nikdy som mu nič nedávala,jediné čo som urobila bolo,že sme celý deň robili len príjemné veci pri ktorých sa smial a bol veselý a nepúšťali sme v tom období telku ani rozprávky,nebrala som ho ani do obchodu,kde by ho mohlo niečo vyprovokovať.a zabralo to,po týždni bol kľud!
Ahoj holky tak nám dal neurolog kapky rivotril 2,5mg dávám mu 1 kapku večer když jde spát, ale nelíbí se mi to prý je navykovy a na deprese :( !!!! Jaké homeopatika vám na tohle pomohly?
Tak bohužel zkušenosti mám již 4 měsíce. Denně v noci mívá můj 2,5 letý syn noční běsy tak 3-5x cca do půlnoci do doby než jdeme spát ( společná ložnice kvůli novorozenci) a někdy i potom. 14 dní bereme Sedalia a nic. Čekám do další kontroly u děckařky a uvidíme.....
Já osobně zkušenost nemám, ale kamarádce se takhle podobně budil syn, když mu byl rok a půl, měl taky děsíky. Na radu dětské dr. nasadila Sedalii-homeopatika na klidný spánek a pomohla jim (volně dostupná v lékárně). Přeji pěvné nervy a mnoho štěstí.