• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Od kdy má dítě vlastní pokoj?

2. února 2011 
Izbička pre malú už je pripravená a od 3 mesiacov sa chystáme ju presunúť z našej spálne do vlastného...
Sára s nami v posteli nespáva a večer zaspí úplne bez problémov po kŕmení sama... izbu má navyše rovno oproti našej, takže v tom nevidím žiadny problém :wink:
12. lis 2007 ve 13:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
Také máme připravený pokojíček, a po 2 měsících tam malou zkusíme nechat spinkat. Usíná sama v ložnici tak věřím, že to zvládne i v pokojíčku. Zatím jí tam necháváme dospat, když přijedem s kočárkem a není problém. Myslím, že bude mít víc klidu ona i já. Já se probouzím při každém jejím odfouknutí :slight_smile:
21. lis 2007 v 09:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
pavlicka • 20. listopad 2007 ve 21:46
Ahoj maminy, chci se jen ujistit, že nejsem krkavčí matka. V sedmi měsících jsme malýho odstěhovali do samostatného pokojíčku. Vadilo mi, že každé jeho odkašlání, překulení, vzlyk ze spánku prostě každý pohyb mě probudil a já pak těžko znova usínala. Malýho jsem kojila před spaním a pak kolem 4. ráno, a pak až v sedm ráno. Podotýkám, že po přestěhování nepoužívám chůvičku ani monitor dechu a to HLAVNÍ: oba s manželem se velmi dobře vyspíme, protože ty malý "hluky" neslyšíme, ale hladovej pláč nás při pootevřených dveřích spolehlivě vzbudí. Poté, co na noc dáváme rýžovou kaši tak malej spí vlastně v kuse až do půl sedmé ráno. Jaké zkušenosti s odstěhováním máte vy, nebo je to moc brzy??

suki • 20. listopad 2007 ve 23:03
pavlicka, já myslím, že můžeš být v pohodě. Když to nevadí malýmu, tak proč by ses měla trápit ty? Hlavně, že ho slyšíš, když něco potřebuje a jinak s vámi spinkal dost dlouho, takže pohoda. Já bych taky chtěla, aby malá tak od půl roku spinkala v pokojíčku, ale uvidím, budu se řídit podle ní... :wink: :slight_smile:

gedren • 2d • 20. listopad 2007 ve 23:41
Pokud to vam vsem vyhovuje, tak ses super matka a ne krkavci :slight_smile:

Se mnou spi ditko v roce stale jeste napul v moji posteli, no a taky jsme spokojeni :slight_smile: Kazdy rodic je jiny, kady dite je jiny, kdyz citis, ze Ti to vyhovuje a malej nestrada, tak je to prece idealni, ne? :slight_smile:

belucie • 1d, 32tt • 21. listopad 2007 ve 00:28
Ahojky, my plánujeme odstěhovat Tobíska tak kolem jednoho roku. V posteli s námi nespí, to bych se celou noc nevyspala, ale má postýlku v ložnici.

kyri • 2d • 21. listopad 2007 ve 04:26
tak se přidám a rovnou s dotazem:
spíme taky v ložnici, navíc v jedný posteli, protože postýlka nějak upadla v nemilost - cca před 2 měsíci. jenže dítě začlo mít noční mejdany (uprostřed noci tak na hoďku a půl - min. 1 do týdne, dneska zrovna už je to podruhý za sebou a jsem na ni neskutečně nasr...)
chodí spát poměrně pozdě, takže unavená být musí. nevydrží spát dýl než 3 hodiny v kuse, a to jako malá spala i celou noc :stuck_out_tongue_closed_eyes:
tak nevím, jestli taky nemáme zařídit už její vlastní pokojík - a zvykat ji na samost. usínání apod. protože mám pocit, že jak spí s náma, tak ji vlastně rušíme a budíme...
akorát bez chůviček se bojim, někdy se stane, že kucká a pak blinká, tak aby se nedusila a my o tom nevěděli... :confounded:
(a podotýkám, že je to tlusťoch, co už určo v noci nepotřebuje kojit, ale prostě vyžaduje prso kdykoli se jen trošinku probudí, večer dávám kaše, ale je to prd platný :angry: )

mikca • 2d • 21. listopad 2007 v 07:40
http://www.modrykonik.cz/forum/show.php?vThreadID=39408&vGroupOffset=80 už tu jedno podobné téma je :slight_smile:

pavlicka • 21. listopad 2007 v 09:15
jen pro pořádek,malej i v ložnici spal ve své vlastní postýlce. Jinak děkuji za podporu... kterou už vlastně ani nepotřebujeme, protože myslím, že si už naprosto zvykl a my taky

kristi • 1d • 21. listopad 2007 v 09:17
u nas to bude,az budeme bydlet v tak velkym byte, ze bude mit prcek pokojicek...

lucildol • 1d • 21. listopad 2007 v 10:17
pavlicka: já myslím, že můžeš být šťastná, že to takhle máte na pohodu. Já bych malýho odstěhovala nejradši hned do svýho pokojíku. Spal hezky, tak jak píšeš do 4 a pak do 7. Jenže teď se to nějak zlomilo (asi tušil, že ho zamýšlím odstěhovat z ložnice) a budí se zase po třech hodinách, jako když byl maličký. Kaše nijak nepomáhá. Takže vstávat k němu tak často a ještě chodit vedle do pokoje...na to nemám sílu :fearful:

poupe • 1d • 21. listopad 2007 ve 12:12
to vam zavidim,neznam spat celou noc od porodu.

navi • 1d • 21. listopad 2007 ve 12:43
kyri my jsme se v ponděli vrátili z nemocnice,kde s náma byla na pokoji maminka se skoro dvouletým chlapečkem.Postýlku nepoužili ani jednou, malý spal s maminkou v posteli a jak ty píšeš, kdykoli se jen trochu probudil, chtěl prso. Té mamince to přišlo úplně normální, dokonce mi s klidem řekla, že má malej lehké spaní a pije i desetkrát za noc. Mazec co? :grinning:
Tak bych na tvém místě rsdši s tím zvykáním na samosatné spaní pomalu začala :wink:

kyri • 2d • 21. listopad 2007 ve 14:57
navi, jo, já si říkám, že třeba když ji nebudu do ničeho cpát, tak to časem vymizí samo - nejdýl v 9 měsících ji totiž začnu odvykat na noční kojení (prý stačí vždy místo mlíka dát napít slabého fenyklového nebo heřmánkového čaje, dítě zjistí, že prso nebude a pak už se nebudí... radila to jedna osmdesátiletá zasloužilá babi, tak to snad funguje :grinning:)
taky znám rodinku, kde se dítě budilo 10x za noc a kolem roku už "jen" 4x :grinning: no, nerada bych něco takovýho... snad to nějak přejde, možná je to zubama, že se teď víc budí...

navi • 1d • 21. listopad 2007 v 16:14
To je jasný, že ji nemúžeš do ničeho cpát, všechno chce čas :slight_smile: Zuby by to být klidně mohly, třeba ji to časem přejde a když ne, tak zkusíš ten čajík.
U takhle malýho prcka to je asi normální, ale u dvouletýho? :sweat_smile: No ale to je úplně jiný případ :grinning:

navi • 1d • 21. listopad 2007 v 18:44
kyri tak kamrádka má chlapečka stejně starého jako ty malinkou a taky se jí začal v noci budit i pětkrát na kojení. Tak to asi bude věkem :sunglasses:

macu.k • 1d • 21. listopad 2007 v 18:57
Tak my jsme Kubu přestěhovali do vlastního pokojíčku před pár dny. Dali jsme mu limit do roku :slight_smile: Ze začátku spal líp (myslím, že jsme se navzájem budili), ale včera zase hrůza. Dovedl řvát na celej panelák půl hodiny, to jsem už nevydržela a šla ho "uhladit" :unamused:

Kyri, my jsme bohužel taky ten případ, co se dřív dítě budilo 10x za noc a teď "jen" 3 - 4x :rolling_eyes: :rolling_eyes: Ty si myslíš, že u té tvojí známé rodinky za to můžou rodiče?? :astonished:

marce • 1d • 21. listopad 2007 ve 20:29
My bohuzel bydlime v jednom pokoji a teprve stavime domecek, takze stehovat malou nemuzeme... Kdybych si ale mohla vybrat, tak by od 4 mesicu hajala ve vlastnim pokojicku. :unamused:

majaaita • 2d • 1. prosinec 2007 ve 22:01
Tak u nás to vypadá, až si malej řekne :slight_smile: Spí napůl ve svojí postýlce, napůl u nás - postýlku máme hned vedle postele. Jakmile se přesuneme do ložnice, je vzhůru a jde k nám, ráno po šesté mu dávám mlíko a lifruju zpátky do jeho postýlky, kde dospí tak do osmi. Já jsem spokojená, je to hezký se k němu tulit. Budí se dost, když je u mě, tak míň. Aj tak je to cca šestkrát za noc, ale dá se to - jen se napije čaje, přitulí a spí dál :slight_smile:
5. bře 2009 ve 13:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
limin • 1d • Dnes v 11:30
Ahoj holky, chci se Vás zeptat, kdy jste daly své dítě spát na noc do vlastního pokojíčku? V kolika měsících, popřípadě letech? A jak se Vám ta vaše volba osvědčila. Nechaly by jste dítě spíš déle v ložnici s rodiči, ať se cítí v bezpečí nebo spíš dřív do vlastního pokoje, ať má své soukromí???? Dík za Vaše názory. :wink:

konja • 2d • Dnes ve 12:52
limin: ono vše záleží na tom jaký máš byt,kde je ložnice a kde dětský pokoj.U nás je to tak, že je ložnice hned vedle dětského pokoje a tak jsem měla malo hned od narození v jejím pokoji. No hned od narození ne, to bych kecala :sweat_smile: , měla jsem u své postele postavený proutěný koš s myšlenkou, že tammalou budu mít abych nemusela nikam daleko chodit kvůli nočnímu kojení atd. Velice brzy jsem vystřízlivěla!!! Malá se budila při jakémkoliv hluku, hned byla vzhůru a protože věděla, že jsem hned u ní, tak se domáhala mé pozornosti! Navíc já mám strašně slabé spaní a tak mě vzbudilo každé její zamlaskání, chrápnutí, kňuknutí. Tak jsem řekla dost a dala ji na noc k ní do pokojíčku a je klid!!! K malé vtávám jednou za noc, když vím, že je opravdu vzhůru hladem (ona se totiž třeba probudí, začne kňučet, ale za minutu zase spí - kdyby byla u mě v ložnici tak bych hned startovala a kojila, ale takhle dřív než se proberu tak ona zas usne). Nechávám otevřené dveře jak u ní tak u nás. Já bych prostě moc dítě nezvykala na spaní dítěte s rodiči, nebudete tak mít vůbec žádné soukromí!
5. bře 2009 ve 13:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
Vikouš spí ve svém pokojíčku od 10 dne svého života, přiznávám, že v našem mikro bytě to není tak drsné, protože ze svý postele k její to mám 6 kroků, ale je to jiná místnost, poslední měsíc se nám budí a už tam nechce být, tak si ji po půlnoci beru k sobě, sice jsem nechtěla a nespí se mi s ní dobře, ale 1 x za 14 dnů dojíždí sourozenci a ti se vzhledem ke svým zápasům vyspat prostě musí, takže ji tam nemůžu nechat ječet, no a když ví, že si ji k sobě vezmu, tak ji samozřejmě nemůžu říct, teď tu brácha se ségrou nejsou, tak teď si spi v postýlce, beru to tak, že jednoho dne se prostě v noci budit přestane a bude tam hajat až do rána, doufám
5. bře 2009 v 19:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
malej je od 6 měsíců ve svém pokojíčku, protože ho manžel budil chrápáním :grinning: :grinning: kdyby bylo na mě, tak je se mnou furt...ale je fakt, že mu to pomohlo a nebudí se tak často...už to není 10x za noc, ale jen 2-3x :sweat_smile:
5. bře 2009 ve 20:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojky, hanka je ve svem pokojiku cca od 2 mesicu, ze spani porad kvikala a knourala a ja byla porad vzuru :cry: na kojeni se budi 2x za noc a to chodim do pokojicku a kojime tam, nekde jsem cetla, ze dite se ma uspavat a v noci kojit na miste, kde spinka. muzu rict, ze u nas to zabira :slight_smile: drive jsem kojila v obyvaku a to byvala po kojeni vzhuru treba i hodinu, dnes je to vetsinou otazka 30 minut a zase tvrde spinka :slight_smile: nekojime v posteli, protoze jsem se v leze nikdy kojit nenaucila :grinning: neslo mi to :unamused:
5. bře 2009 ve 20:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky, chci se zeptat na jednu věc. Lucka když se ráno vzbudí, tak je většinou v dobré náladě, stoupne si a směje se na mě. Já se vzbudím když slyším jak šustí peřinou. Když jí dám do pokojíčku, tak šustění peřiny neuslyším a ona po probuzení bude muset začít plakat abych se dověděla že je vzhůru. Není to škoda? Jak tohle řešíte?
5. bře 2009 ve 21:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ono je to i o dítěti, na co se cítí a jaké máte k tomu podmínky. My měli velký dům a já spala sama od roka a půl...a moc se mi tam líbilo, mít svou obří postel, na noc sem ani nechtěla mít světýlko...jen na chodbě se svítilo stále. Mladší bráška z toho nadšený tolik nebyl...spal tedy se mnou v pokojíčku, při světýlku a to až od 3 let...(o rok mladší byl)...ale když byla v noci bouřka, popadli jsme oba svoji peřinu a mastili si to k našim do posltýlky :grinning:
5. bře 2009 ve 22:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jinak náš malý je zvyklý sám spát v postýlce a až se dorekonstruuje bydlení, pujde do svého pokojíčku a my budem v ložnici vedle...uvidíme jak to bude zvládat...
5. bře 2009 ve 22:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
jjanca...já mám chůvičku a po tom, co si dá kolem 5.hod. mlíčko na ní zapnu největší intenzitu snímání a slyším pak každý jeho otočení :wink:
6. bře 2009 ve 12:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
já bych našeho drobka také dala spát samotného a to právě z důvodu jeho klidnějšího spánku takto mě cítí a budí se. Spáváme občas v obýváku. Doufám, že v domečku bude spát už sám. snad bude na to vše připraven. :grinning:
radím stejně jako schwarzovka chůvičky na větší intenzitu ovšem po pravdě to si rychleš zvykneš na vnímíní a třeba nebode plakat ale volat. Náš to dělá i když mám chůvičku vždy si stoupne a volá na nás. :wink:
6. bře 2009 ve 13:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
nas malej spi sam v pokojicku od 5.mesicu, spime hned v mistnosti vedle. a slysime i to kdyz si tam tak slabe jen mumla pro sebe,)
6. bře 2009 ve 13:40  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
alishia:si myslím :slight_smile: my máme na to speciální reflex. :grinning:
6. bře 2009 ve 13:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
martinka : asi jo. jinak to neni mozny, ze ho slysime.)manzel spi bliz ke dverim tak ten ho slysi nekdy driv nez ja....myslim ze je blbost, nechavat dite zbytecne dlouho s rodicema v pokoji, rusi mu to spanek. Ikdyz spime vedle, tak si musime davat pozor na hluk, treba kdyz blbe slapnem, tak zakrupe podlaha a ta nase princezna na hrasku je hned vzhuru:/ nebo nam vrze postel, tka manzela porad napominam at se neobraci a chrape.) takze kdyby spal s nami v loznici tak chudacek nespi. a to nemluvim o televizi, ta by ho rusila hrozne.
6. bře 2009 ve 13:44  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
ali co chození a našlapování, a tv,a le to hlavní proč vaše postel vrže. :grinning: jasně jsem pro mít děti ve svém pokojíku, jenže u nás to tedy teď nejde to raději uvolním ložnici a jdeme spát do obýváku. za chvilku bude ve svém království tak ho užije až až.
6. bře 2009 ve 13:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
mili84 • 1d • Včera v 15:00
Ahoj holky, myslím, že název tématu je jasný - zajímaly by mě vaše zkušenosti a názory

katty_k • 1d • Včera v 15:05
Terezka spinka ve svem pokoji od svych dvou tydny, mela ho pripraveny uz pred prichodem na svet, ale chteli jsme ji mit u sebe v loznici. Jenze jsme zahy zjistili, ze se ji lepe spi bez nas, protoze jsme se navzajem rusili, stacilo se obratit v posteli a byla vzhuru.
Usina bez problemu, maximalne si chvili jeste povida.

marooshka • 3d • Včera v 15:08
No mě spí malý sám v pokojíčku od narození Máme ložnici hned vedle a nedělalo mi problém k němu vstávat v noci, vždycky mě vzbudilo jen když se tam zavrtěl.
První kluk byl v ložnici asi do 10 měsíců, pak sám v pokojíčku, druhej byl v ložnici myslím tak 5 měsíců, pak se přestěhoval k bráchovi

mili84 • 1d • Včera v 15:11
katty: a jak často k ní vstáváš?

Malému bude za měsíc půl roku, tak přemýšlím o stěhování Usíná naprosto bez problému, jak večer, tak v noci po kojení...Mám totiž pocit, že na vzájem trochu budíme... On ze spaní kňourá nebo třeba chce jeom pohladit, dudáčka...někdy má takoé neklidné spaní a já k němu hned natahuju ruku..Prso mu teda ze zásady nedávám. Má "nárok" na 1 kojení. Te´d teda máme spurt, takže mu dávám dřív, ale jinak jsme kojili mezi 4-6 ráno. Ale do té doby rozhodně nespí v kuse. Tak přemýšlím, jestli se po tom přestěhování něco změní...

kay • 1d • Včera v 15:18
ahoj, Stelu jsem dala do pokojíku před 4mi dny. Byl to zvláštní pocit, ale zvykla jsme si celkem rychle. Taky jsme se budili navzájem, já se moc nevyspala, byla jsme vzhůru při každém zadumlání dudlíku a ona s ebudila když jsme šla spát, pak manžel chodil spát jindy v noci a navíc ji budil náš pes.. vstávala jsme co dvě hodiny, ale pak jsem zvolila metodu, nemůže mít hlad tak často a chodím kojit jen nad ránem.. občas jdu ještě nahodit dudel.. usíná taky bez problémů..

katty_k • 1d • Včera v 15:18
mili84: no, ptas se v tu nejzvlastnejsi dobu, psala jsem to pred chvili v diskuzi "delam diteti dudlik" a "caste nocni kojeni" nebo tak nejak... je to v tehle tematech. Aktualne jsem za posledni dva dny k Terce nevstala ani jednou, ulozi ji muz o pul osme a ja ji rano privitam taky kolem osme a dam napit. Aktualne ji odstavujeme od nocniho kojeni a snazim se vice kojit pres den. Ale uz prikrmujeme a male chutna, takze prisel jeji cas.
Kdyz Terce byly dva mesice, tak jsem si psala denik kojeni a koukam, ze jsem pres den kojila co dve hodky a v noci zhruba co tri hodiny, jak kdy. Pozdeji spala i pet hodin, maximum myslim mela skoro sedm hodin, ale to bylo jen jednou. Od zavedeni prikrmu a rustu zoubku se to zacalo zkracovat na dve hodiny, po pulnoci, pred pulnoci asi tri hodky. A ted uz vim, ze se budila jen ze zvyku a ja ji delala dudlik.

misicka85 • 1d, 21tt • Včera v 15:23
Malá spí sama v pokojíčku od 3 měsíců. První měsíc spala s náma v ložnici v košíku, máme malou ložnici tak by se nám tam postýlka ani nevešla, to se budila v noci cca 2x. Po měsíci jsem jí s tím košíkem přesunula do obýváku a už se budila jen 1x za noc a od té doby co spí sama v pokojíčku spí celou noc
Takže u druhého mimča to zkusím zavézt stejně a uvidíme

andulka4 • 1d, 19tt • Včera v 15:25
spí sám od 18m ale to už v posteli né malé postýlce

mili84 • 1d • Včera v 15:38
katty: jo Tvé příspěvky jsem vlastně četla..tak promin, že jsi to musela psát znova Já přes den kojím po 4h, v noci v podstatě od narození jenom 1x...ale o to ani tak nejde..jako o kvalitu spánku. Dudlíkem rozhodně nejsem...spíš mi jde o to naučit malého spát co nejdéle v kuse.

Fakt dost lidí říká, že přesunem do vlastního pokojíka začínají mimča spát daleko lépe...No, možná spí stejně, jenom my asi neslyšíme každé kňournutí Holky a spíte s chůvičkou nebo vstáváte až když slyšíte řev nebo jak to děláte? My máme pokojík přes chodbu...

misicka85 • 1d, 21tt • Včera v 15:46
Já chůvičku ani nemám,teda vlastně mám někde ve skříni v krabici ještě nevybalenou Tak malá naštěstí se v noci fakt nebudila a když začala řvát tak mě to buď probudilo a nebo mě budil manža,ten má lehké spaní a vzbudí ho každé pípnutí

mili84 • 1d • Včera v 15:49
misicka: tak to máte fajn. My že máme baráček a ložnice je nahoře a pokoj dole, tak jsme na hůvičce celej večer. Po koupání malého uložím a jsme celý večer dole. Tam bych ho slyšela až kdyby asi řval jak o život Takhle slyším, jak dudá dudáček a spokojeně spinká

misicka85 • 1d, 21tt • Včera v 15:53
NO tak na baráčku to je jasné,to bych tu chůvičku taky používala. My máme ložnici hned vedle pokojíčku,takže je to slyšet celkem dobře.Ale taky se mi stalo že malá řvala jak tur a já jsem spala jak zabitá a neslyšela ji

katty_k • 1d • Včera v 15:56
mili: v pohode me bude stacit, kdyz budu muset vstavat jednou za noc a budu stastna jak blecha, bodejt by ne...
jinak chuvicku mame, ale pouzivame ji jen kdyz mala spi pres den, bydlime v mezonetu a dolu ji neslysime. V noci zavirame dvere od pokojicku a slysime kazde knournuti pres zed

katka82 • 1d • Včera v 16:47
Ahojky tak náš malej spí v pokojíčku od narození(máme mrňavounkou ložničku a postýlka se tam nevejde) jen teda do konce šestinedělí jsem v pokojíku spala s ním a pak jsem se vrátila do ložnice chůvičku používáme denně páč pokojíček je přes půlku bytu a tak prcka někdy neslyším

anta • 1d • Včera v 16:48
Od narození náš Honzík spí ve svém pokojíčku

elzik • 2d • Včera v 16:48
Eliška spí ve svém pokojíčku asi od 1 ročku a v pohodě. Dokonce bych řekla, že spí lépe než když spávala s námi v ložnici. Jen se více naběhám, protože dodnes, i když už má dva roky, se v několikrát za noc budí

mili84 • 1d • Včera v 16:57
tak teď teda nevim, jestli nedělám fakt něco blbě, když je Toníkovi 5 měsíců a od narození spí s náma v ložnici Asi mů k půlročním "narozkám" nadělíme dáreček v podobě samostatného spinkání

kubaka • 2d • Včera v 17:11
mili84 - proč bys to dělala blbě? vždyť je to přirozené mít bezmocné mládě u sebe. Musíme mít miminka po ruce i v noci ,abychom slyšeli, že dýchají, nedusí se - syndrom náhlého úmrtí kojence se rozmohl právě když se děti začaly odkládat daleko od matek. Když spí dokonce s tebou v posteli, slyšíš ho. Spaní od narození mimo svou matku si myslím, že je i hazard. Navíc je to nepraktické z důvodu krmení a navíc kojenci potřebují cítit mámu na blízku, třeba i hlas, dotek. Vytváří se jistota, bezpečí.
První šel spát do pokojíčku ve 2 letech a druhý v necelých 3. Až když začali spát celou noc. Změnu vůbec nepoznali a já k nim nemusím vstávat v noci a běhat vedle.
Když odstrčíš miminko dřív než je zralé (tzn. umí chodit, aby si přišlo v noci k tobě a dokáže spát celou noc), mohlo by se stát, že za čas začne stávkovat, dožadovat se blízkosti a nebude chtít spát sám vůbec, bude se budit.

katty_k • 1d • Včera v 17:31
kubaka: syndrom nahleho umrti byl urcite i davno predtim nez se lide tak tezce "zcivilizovali" a deti zacali mit ve vlastnich pokojiccich, troufam si tvrdit, ze umrtnost byla nehorazne vyssi nez dnes, jen se to tehdy bud nevedelo a nebo neresilo. Myslim si, ze tahle civilizace nekdy nad vecmi moc premysli, prilis se strachuje a vznikl tak velice vynosny obchod se strachem (ruzna nadstandartni ockovani, monitory dechu do kazde rodiny....). Navic SIDS se tyka rizikovych skupin, napriklad deti s dedicnymi srdecnimi vadami etc. Doporucuji si pocist tenhle odborny clanek http://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2006/02/10.pdf

A kazde dite neni stejne, ver never, ale nase Terka uprednostnuje klid a samotu pro spanek a my ji ji radi doprali a doprejeme. Spani s ditetem v posteli neni pro kazdeho.

kubaka • 2d • Včera v 17:48
souhlasím, jenže monitory dechu jsou pro ty, co děti nemají u sebe.
Dřív bylo samozřejmostí, že matky byly s dětmi, nosily si je na zádech, chovaly je, když plakaly - neřešily právě to co vy a taky se o děti nebály. Leda aby jim neumřely na nějakou dětskou nemoc. Úmrtnost byla opravdu vysoká. Ale fenomén SIDS se ukázal až v minulém století díky "praktikám" ve výchově. Hlavně komunistická éra nadělala ve vztahu k dětem pěknou paseku. Několik generací našich matek patří přesně do té "nevymazlené" populace. Také je učili spát samotné, neřvat, krmit podle hodinek, nechovat, nerozmazlit. Nerozumím, jak může dnes ještě někdo pochybovat, že nechat miminko v postýlce u své postele je něco špatného a nezdravého.

SIDS se týká naprosto každého dítěte - kamarádce umřela 8 měsíční holčička, naprosto zdravá, bez genetické zátěže - prostě jen tak. Proto se to jmenujé.. náhlé úmrtí - dítě prostě přestane dýchat . Tyhle události se zvýšiliy i v dobách, kdy se doporučovala jako úžasná poloha novorozeňat na bříšku.
Já žádný vymoženosti neměla, strach taky ne, není proč, když jsem miminka měla pořád na dohled. To není obchod se strachem ale přirozenost. Rozhodně není přirozené, aby jakákoliv zvířecí matka nechala v noci hnízdo se slepými a bezmocnými mláďaty opuštěné a šla spát jinam. to, co je nejblíž přírodě (myslím chování) je to nejspolehlivěji nejlepší.
Nemyslela jsem spaní v posteli, ale v postýlce na dosah matce.
Jestli máš dojem, že vaše dcera je raději sama, fajn, ale v drtivé většině to jednak tak nefunguje, děti nespí, protože na to nejsou zralé a ani naučit se to nedá. Ale rozhodně bych i takové novorozeně raději v noci měla na dohled a na dosah. Sama jsem nejlepší monitor dechu i videochůvička v jednom.
A miminko potřebuje cítit matku nablízku i když se toho nedožaduje nebo neprotestuje. Když je s ní, prohlubuje se jeho citový život, učí se navazovat vztahy... atd. to už je celá věda a ne zbytečná.

mili84 • 1d • Včera v 17:50
Já to možná blbě napsala - Toník spí s náma v ložnici, ale ve své vlastní postýlce. Na noc si ho do postele rozhodně neberu, jsem proti tomu. Spal tam jednou jedinkrát, a to, když měl teď o Vánocích 39 a chtěl držet za ručičku a otírat studenou plínkou...Jinak si ho tam beru až ráno na pomazlení a případně se tam dospí, třeba hoďku, ale to až tak v 7h ráno

kubaka • 2d • Včera v 18:02
článek jsem přečetla a příčiny SIDS jsov termínech "...pravděpodobně, ne úplně objasněné souvislosti" a tak neuvěřitelně široké a že vlastně platí to, že se to opravdu může týkat úplně každého dítěte. Protože několik podmínek splní určitě každá rodina. Včetně UM, nízké vzdělání matky, "nedudlíkování" - taky jedna z možných příčin úmrtí. Dudlíkům teda ANO.
Mili- taky tak, dospával po kojení někdy se mnou, 2 hodinky nad ránem. Jinak spal vedle mě v postýlce. Dnes se s ním nevyspím už vůbec, když ráno přijde dotulit se a dopéct ke mě pod peřinu - kope a snaží se mě umazlit co se do mě vejde. Má rád tělesný kontakt. Dokonce se tak prudce přitulil, že mi udělal parádní krevní výron v oku - vypadala jsem jak oběť domácího násilí

kubaka • 2d • Včera v 18:08
mili - jo, to jsem pochopila, že ho máš vedle a je to normální, nic se neděje a nic měnit nemusíš. Až bude spát celou noc, někdy v druhém roce, přestěhuj ho - podle jeho nátury a potřeby blízkosti. Když tu nepřetržitou blízkost miminkům odepřeme nebo budeme urychlovat separaci, budou se potom hůře osamostatňovat - tady platí nepřímá úměra. Čím víc mazlení, blízkosti, chování , přiskočení na pomoc když pláče, tím větší chuť dítěte k pozdějšímu osamostatnění. U obou kluků to fungovalo na 100%.
První se na pokojík těšil, byl hodně vyspělý a druhý je takové malé zvířátko, ani nezaregistroval, že jsme mu postýlku přenesli k bráchovi - nekomentoval. prostě večer zalehl a spí tam už dva měsíce. Nad ránem někdy přijde.

hupcza • 1d • Včera v 18:36
ondru (9měsíců) máme stále u sebe a nehodlám na tom nic měnit
dlouhodobu spal výhradně s náma v posteli,teď to nějak kombinuju

mám dojem,že jsme samice ...a už jste někdy viděli nějakou fenu,aby odvelela své štěňátka do vedlejší místnosti
holt civilizace nemá jen své klady,že

momin • 1d • Včera v 18:46
jee hupcza zdravim tebe sem tu dlouho nepotkala.

ja teda koukam jak brzo chodi deti do sveho pokojicku. Asi vam pekne spinkaji. taky bych to brala...ale u nas se spi tak max 3 hodky v kuse tak to bych se ulitala....

misicka85 • 1d, 21tt • Včera v 18:47
mili84, pokud to tak vyhovuje jak tobě tak malému tak bych to nehrotila a nechala to tak jak to je.
Kdyby se nám vešla postýlka do ložnice tak bych jí tam taky asi měla déle,no bohužel tam vešel z bídou ten košík a i přes ten jsme museli všemožně přelézat a zabíral tam hodně místa. A brát si malou do postele jsem nechtěla, bych neusla, stačilo jak se mnou dospávala po ranním kojení, cca ve 4h ráno a to jsem skoro nespala a pořád ji hlídala abych ji já nebo manža nezalehl. Navíc malá mi fakt spí radši sama,má tam svůj klid a spinká naprosto v klidu a pohodě celou noc cca od 19h do 8h do rána

Prostě ať si to každý udělá tak jak jemu a jeho děťátku vyhovuje

mili84 • 1d • Včera v 18:57
tak mě to zatím vyhovuje...jsou noci, kdy jsem fakt vzhůru jenom 2x..jako spinká krásně, to si nemůžu stěžovat - ale prostě potřebuje kontakt - potřebuje v noci pohladit, dudáčka...Si právě myslím, že kdybychom ho dali do pokojíka, tak se ulítám některé noci...Otázka fakt je, jestli to teda má cenu měnit, když nám to takhle zatím všem vyhovuje. Ale otázka je i to, jestli by to nezlepšilo kvylitu jeho spánku...No, dám na mateřský instinkt a zatím ho tedy asi necháme u nás. Misicka má pravdu - každý to má mít tak, jak mu to vyhovuje.

katty_k • 1d • Včera v 19:02
kubaka: a myslis, ze SIDS ma souvislost s rezimem ve kterem zijeme? myslis ze neni v USA a jinych kapitalistickych zemich? a jak muzes vedet, ze ty deti neumiraly na SIDS i predtim? nesmysl

Netvrdim, ze mit dite u sebe v loznici je neco spatneho, ale u nas a u spoustu jinych rodin se to neosvedcilo, kdyz byla Terezka u nas, tak se budila kdyz jsme se prevalili v posteli, sli na zachod a nikdo z nas se nevyspal. Klid na spanek si zaslouzi kazdy vcetne maleho ditete a pokud uz jsi dala prirovnani k prirode, tak ja jsem se ridila rozumem a citem a doprala jsem diteti to co potrebovalo, to znamena vlastni pokojicek a klid. Kdyz od ni odchazim, neplace, povida si, objima plysaka, kouka na kolotoc a nesleduji na ni to, ze by jakkoliv stradala. Kdyz za ni nejdu po probuzeni hned, tak si povida a smeje se na me, kdyz prijdu. Je zkrtka v pohode, navzdory tomu, ze je pres noc a pres denni spanek izolovana od zbytku bytu.

Jasne, SIDS muze potkat kazdeho, ale pravdepodobneji potka nekoho, kdo nema zdrave dite a dnes snad nikdo neda novorozence spat na brisko

Me jde o to, ze by se nemely strasit matky SIDS a odrazovat je od pokojicku, tech deti, ktere maji rady klid neni zas tak malo. Myslim, ze vyskyt ve vysi 0.12 promile (jihomoravsky kraj) nestoji za vycitky v hlavach tech matek, ktere nemaji miminko u sebe v pokojicku.

hupcza: s temi fenami, jakmile jsou stenata alespon trochu samostatna, tak od stenat zdrhaji a zazila jsem i jednu fenu, kterou museli k tem stenatum doslova tahat aby se vubec napila, tolik priroda

sisstin • 1d • Včera v 19:06
katty: pokud to dceři tak vyhovuje, tak o tom žádná ale fakt to tak spíš nebývá....tady jde spíš o to, že i děti, které samy spát nechtějí..bývají vypuzený právě kvůli tomu, že se to tak má...že to té mamince tak někdo poradil, že si to vyčetla v chytré knížce atd. a to je hrozně smutný..

je to vidět i tady na mili, že ji mateřský instinkt velí, aby měla Toníčka u sebe..ale bojí se, aby mu nezhošovala "kvalitu" spánku..což je blbost

sisstin • 1d • Včera v 19:10
ono totiž je normální, že děti nespí celou noc..že se budí spíš je výjimka, když spí...tak třeba okolo roku bych to samostatné spaní už zvažovala, pokud by dítě usínalo samo, v klidu a bez pláče ale jsou i děti, které se budí mooooc ..a samy neusnou, syn nespí doted celou noc..budí ho v noci noční můry např. já osobně si u něj vlastní pokojíček neumím představit ještě hodně dlouho..u jiných dětí už po tom roce ano to už je indi vindi..ale u malého miminka mi to přijde šílené...když nevím, co tam dělá...

katty_k • 1d • Včera v 19:18
sisstin: kdybych vedela, ze bez nas nechce byt, nebyla by, ale mame to jinak
ja bych jen nerada videla jedinou maminku navic, ktera kvuli tomu, ze dala sve miminko do vlastniho pokojicku, mela treba vycitky. A SIDS mi opravdu prijde jako strasak "proc nedat sve dite do vlastniho pokoje". Mohou si pak pro jistotu poridit monitor, ale nemely by se tim trapit.

Pripomina mi to zeny, ktere propadaji depresi protoze budou muset dite prevest na umelou stravu, jelikoz se nepovedlo dobre zavest kojeni. Kazdy vi, ze kojeni je to nejlepsi, ale kdyz to nejde jinak, tak neni horsi matka nez kterakoliv jina. Neni to to same, samozrejme, ale neni nic spatneho nenutit dite za kazdou cenu byt v jednom pokoji se mnou, zkratka kdyz to tak je a dite lepe spi samo, tak spi samo, neni to nic spatneho.

sisstin • 1d • Včera v 19:21
katty: víš co, to je furt dokola...bud vím, že mám dítě...které potřebuje spát samo..a mám výčitky, že by mělo být u mě..a nebo mám dítě, které samo spát nechce...ale přece musí, protože tak je to správné

prostě se řídit dle svého...ale ne tím, že mi to někdo řekl( přečetla jsem si atd.) pokud je dítě v pohodě, usíná samo, nemá problém...tak proč ne ale spíš se tu řeší to, že dítě má 4m(6m,1rok atd) a PROBOHA ještě nespí samo a celou noc, jak ho k tomu donutit a pak to jsou různé metody vyřvávání, Estivilo a já nevím co což mně osobně přijde jako hnus největší

pokud dítě chce spát samo, no problem...byla bych ráda...

sisstin • 1d • Včera v 19:24
tady jde o to, VĚŘIT si..že jsem dobrá máma..a nepochybovat...at už jde o cokoliv(spaní, nespaní, jídlo atd.)

sisstin • 1d • Včera v 19:25
já to mám např. tak..nemám výčitky, že jsem své dítě nekojila...nemám výčitky, že se mnou spí v posteli...(mám jen výčitky kvůli tomu, že jsem ho nutila ze začátku usínat samotnýho...ale hned jsem to vzdala, páč mi z toho bylo fyzicky špatně..a dělala jsem to právě jen kvůli těm chytrým radám )....

katty_k • 1d • Včera v 19:29
sisstin: ano, nejlepe je ridit se vlastnim srdcem, stejne je kazde dite jine
a taky si nenechat nic nakukat, jak pises, verit si

katty_k • 1d • Včera v 19:31
vidis, taky nemam vycitky, ze ma svuj pokoj a stejne nemam vycitky, ze to "nebozatko" casto taham do mesta v Manduce a ne v kocarku, tam ma prece vetsi pohodli

katty_k • 1d • Včera v 19:32
JO! a abych nezapomnela, jeste ji mam v latkovych plenach, chudacek nestastny, zadne pohodli nema
a tim koncim s vyctem jak spatna matka vlastne jsem

sisstin • 1d • Včera v 19:33
katty: každá v sobě ten mateřský instinkt máme, ve větší či menší míře a je třeba se to trošku "naučit"..napojit se na svoje dítě...někdo to má hned od porodu(těhotenství)..někdo až déle... jsme lidi, děláme chyby..já bych třeba taky pár věcí změnila. no to už nejde ale prostě neposlouchat to a to, aby to bylo proti mýmu přesvědčení a instinktu...ono na každou věc je xy názorů, tak si prostě něco musíme vybrat, co je nám blízké

já jenom nechápu, když tu čtu..jak dítě brečí samo v postýlce, až se poblinká atd...maminka brečí vedle v místnosti, ale prostě tak to se to musí dělat, páč jinak by bylo dítě rozmazlené

sisstin • 1d • Včera v 19:39
katty: to jsme na tom stejně, taky spíš tíhnu k alternativám..ale zas nemám moc blízký vztah ke kojení, a tys zas ke společnému spaní...a co, hlavně že jsme spokojený ne

samik2008 • 2d • Včera v 19:44
Přesně tak,každá se má řídit svým instinktem a né tak jak říká okolí....
Mi jsme holku přestěhovali do pokojíčku ve 2 a půl letech,už dávno spala celou noc ale srdce mi říkalo že si ji mám nechat u sebe v ložnici a to jsme jen zkusili jak se bude tvářit a v pohodě,tak tam už zůstala,a syn s námi spí pořád v ložnici v postýlce,a opravdu si ho zatím nedovedu představit aby spal sám v pokoji,i když prospí celou noc,je to takový mazel,ale je to krásný..myslím že bychom si měli užívat takové chvíle,malincí jsou jen jednou a potřebují nás.ale je to samozřejmě každeho věc...

a s tím vyřváním teda vůbec nesouhlasím,ale taky každého věc

micha3 • 1d • Včera v 19:45
Ahoj,
My jsme malého dávali do pokojíčku kolem 6stého měsíce. V noci se budí a tím jak jsme šli spát, či něco šustlo, tak se budil víc a víc.

Každá máme na brečení dítěte v postýlce jiný názor. Já jsem si po 5 měsích přišla na to, že když malého po obědě nenechám v postýlce vybrečet, tak mi neusne, a celý den je protivný a přetažený.
/ do 4čtvrého měsíce nespal skoro vůbec přes den, prdíky nás trapili opravdu moc/. Večer je to jiné, to si v postýlce jenom žvatlá, hraje a pak v klidu usne.

sisstin • 1d • Včera v 19:53
ono fakt nemá cenu se tady dohadovat jen jak psala katty: nemít pak výčitky kvůli svému rozhodnutí, to není dobře pokud někdo cítí, že jeho dítě se potřebuje vyplakat, potřebuje spát samo, nepotřebuje spát samo atd., tak je to většinou správné rozhodnutí....ale pokud je mi to proti srsti, tak je něco špatně

takže mili, pokud ti Toníček dle tvého spinká krásně, a vám to tak vyhovuje..tak bych na situaci nic neměnila

hupcza • 1d • Včera v 19:59
kat: "jakmile jsou stenata alespon trochu samostatna" - chtělabych vidět jediné dítě,které je v několika měsících natož pak týdnech samostatné

ale shodneme se asi na tom,žeje důležité,aby máma byla se svým rozhodnutím sžitá a v pohodě
aby to dělala proto,že to tak cítí a neproto, že to tak četla a nebojí tak říkali
máma je laktační poradkyně a je fakt děsivé,kolik vzdělaných,interligentnách ženských se v těhle věcech nechají naprosto vykolejit -prakticky řeší jen psychiku, nedůvěru v sebe,strachy ....

katty_k • 1d • Včera v 19:59
sisstin: jj, hlavne ze jsme spokojene my i mimina a manzele
ja bych se s malou nevyspala, samozrejme jsem to zkousela ale neslo to (nevim proc), jinak latkujeme, nosime v manduce ja i manzel, takze jsme vlastne taky trochu alternativni, ale kdyz jsem si cetla uryvky z knizky Koncept kontinua, tak mi bylo do place, vyvolalo to ve me vycitky, ale nastesti jsem se ridila sama sebou. Bylo to prilis silne kafe, v te dobe jsem uz vedela, ze Terka radeji spi vedle v pokojiku, tak mela jsem sebe i ji nutit do zmeny?
nebo si pamatuji na to, jak jsme v porodnici mely miminka vazit pred kazdym kojenim a po nem a zapisovat gramy co mimco vypilo. Po cisari se rozkojuje trochu hur a ze zacatku me to navic dost bolelo, tohle mi nepridalo. Tak jsem psala to co chtely cist ale Terezku jsem nevazila, povazovala jsem to za stresujici pro me i pro ni. A jak to dopadlo? Pribirala jak mela i bez pitome vahy
a pokud zajdu jeste dal, tak vsechna ta neprijemna vaginalni vysetreni pred porodem, proc jsou?

nekdy mam pocit, ze tech informaci a prikazu je prilis a nekdy je tezke jim nepodlehnout a co si budeme nalhavat, hormony delaji svoje a nekdy je tezke, sama jsem v sestinedeli mela deprese co jsem to za matku, nastesti to preslo

sisstin • 1d • Včera ve 20:02
katty: např. KK je hrozně "americké" ....já to dělám tak, že si třeba něco přečtu...něco mě zaujme, dle toho se řídím..něco ne, u toho si řeknu, že to je kravina a tím to hasne třeba u RABR mi spousta věcí dávala smysl, řekla jsem si: aha, tak proto.....ale to neznamená, že se řídím podle nějakých příruček

hupcza • 1d • Včera ve 20:03
sis: to,že se prcek potřebuje vyplakat je ok -dle mého miminka mají plakat u mámy v náručí ne samotné zavřené v zamřížované posteli-to není ok nikdy
opuštěnost v bolesti, trápení nesnáší nikdo - ani dospělí,kteří si to ještě jakž takž mohou nějak rozumově zdůvodnit -nechápu,jakto může někdo dělat svému dítěti
co sám nerad,nečiň jinému

pikusa • 1d • Včera ve 20:06
Ahoj...
hlavně v dnešní době netu a knih a všeho možného je pak maminka zmatená skoro ze všeho....a já sama jsem si kolikrát říkala....ježiš,je to tak správně???tam píšou bla bla bla.....
tak nic...nečtu a když jo,jen pro info.....
Matýsek má postýlku vedle mé postele....takže se jednou od něj postěhuju já,bude mít pokojíček z naší bývalé ložnice,jinak to nejde...ale zatím jsem u něj,budu u něj a spaní se mnou v posteli???
není nic krásnějšího,než to,když se vedle mě probudí-nad ránem si ho po koju nechám u sebe-usměje se a v tu chvíli bych ho sežrala láskou

sisstin • 1d • Včera ve 20:09
hupcza: já bych taky své dítě nikdy nenechala vyplakat..nedělám to ale prostě nemá zas cenu vnucovat jiným maminkám, které to cítí jinak, že ho týrají nebo tak nějak já to taky nechápu...ale někdo to zas může cítit jinak

micha3 • 1d • Včera ve 20:13
Ahoj Hup,
no, jenomže já když si nechám malého vyplakat v náručí tak neusne, na chvíli má zase oči dokořán, to mu vydrží tak na 10 minut, a potom začne být rozmrzelý, přetažený a pokud ho dám do postýlky tak zase pláče, pokud ho vezmu do náručí můžeme to dělat celý den a spát nebude.
Trvalo nám to asi 14 dní a pak se naučil takhle spát po obědě a celé odpo je většinou pohodový.
Takže bych nepoužívala slova nechápu jak to může někdo dělat svému dítěti. Moc to příjemné není takhle číst, když Ti nic jiného nezbyde.

sisstin • 1d • Včera ve 20:15
hupcza: viz výše, co ted napsala micha..prostě ona to tak cítí, má vypozorované, že syn jinak neusne a pak je celý den protivný...co bych ji na to měla napsat? tak radši ho nechá plakat, a zbytek dne je malej v pohodě.....jako fakt na to nemám, co říct..

u nás to je zas jinak, Tygr u chování vždycky usnul, nebo se mnou v posteli..takže nebylo co řešit..ale kdyby nebylo zbití, tak třeba bych ho vyplakat nechala..kdyby to znamenalo, že pak bude v pohodě zbytek dne...jako fakt těžko radit

gabinaf • 1d • Včera ve 20:16
Tak nás prcek šel do svého pokojíčku hned první noc, já jsem teda moc nespala a poslouchala chůvičku (máme až extrémně citlivou, je slyšet jak dýchá a to nebyla hned u postýlky), ale po pár nocích jsem si zvykla. Dnes už malý spí delší dobu ve velké posteli, může si ke mně kdykoli přijít, ale nedělá to, zavolá si mě Každé ráno si ho po probuzení beru k sobě a ještě se válíme, co prcek dovolí je pravda, že usínání nikdy nebyl problém, neprošli jsme si ani jedním z období závislosti nebo separační úzkosti. Měli jsme štěstí na pohodové dítě, které i jakékoli změny bere bez problému. Zároveň mi od 5ti měsíců spal téměř celou noc (včetně většiny zubů), dnes mi spí v průměru od 1930 do 0700 bez probuzení. Každý to má jinak, každé dítě je jiné a myslím, že se nedá udělat standard na to, kdy je co dobře pokud je prcek spokojený, pak je dobře všechno

micha3 • 1d • Včera ve 20:17
Bylo vidět, jak byl prostě unavený, jak chtěl spát ale nešlo to. takže si mnul očíčka, já ho kolíbala a brečel z toho jak mu ten spánek chyběl. Tak jsme to takhle vyzkoušeli jako jednu z posledních možností a vydrželi a dneska už po obědě šup do postýlky a spinká raz dva

hupcza • 1d • Včera ve 20:18
sis: jj ..ať to tak dělají a já si ponechám luxus postoje nechápající

jinak koncept kontinua mě dokonale odpudil
ondru jsem nosila od několika dní v šátku, dnes v manduce (kočárek takyprakticky jen popovážím v autě ),látkuju ...ale to,co tam píše ta paní mi příjde kapku mimo... nelíbí semi tón a vyznění té knihy.....četla jsme v těhu,takže výčitky se nekonaly ...ale mám dojem,že se staví do dost mentorské role
daleko bližší mi je kniha pána hermana, v níž zdůrazňuje:není potřeba udělat dobře vše,je jen důležité,aby toho dobrého bylo víc
je to nějak víc pro opravdové lidi

sisstin • 1d • Včera ve 20:19
micha: jako v tomhle případě já fakt nemám námitky, já to zkusila jednou..bylo to ještě horší..takže varianta vyplakat u nás není to pravé ořechové, on usíná krásně..ale se mnou v posteli, vyhovuje to tak mně i jemu ale pokud u vás nic jiného nefungovalo, a malej byl unavenej...tak se nedá svítit, miminka někdy brečí

micha3 • 1d • Včera ve 20:24
sisstin: On totiž malý jako miminko přes den nespal vůbec, od rána 07:00 byl vzhůru klidně až do večera. Takhle celé 4 měsíce, měly jsme fakt velké bolesti z prdíků. Celé dny promasírovali, atd. však to spousta z Vás zná. Ale večer usne bez problémů, jenom jsme museli prostě pořešit to spaní ve dne. Ale jak jsem psala během 14 dní se takhle naučil a dnes bez problémů.

Hup:mě nepřekvapuje

.danda. • 1d • Včera ve 20:25
Ahojky, my jsme syna stěhovali teď . Dostal dětský pokojík pod stromeček, ale první noc v něm strávil už 22. 12. . Spinká tam úplně stejně, jako když byl s náma v ložnici a možná i o něco líp

hupcza • 1d • Včera ve 20:32
mich: já beru,že to pro tebe může být řešení .... já v téhle situaci nebyla ...
prostě jsem přesvědčená o tom,že to není dobré řešení
ale uznávám,že někdy dobrá řešení neexistují

micha3 • 1d • Včera ve 20:39
hup: takže bys ho celý den nosila unaveného a stejně by Ti v průběhu dne brečel nevyspáním? než přežit cca 14 dní 15 minut pláče?

mili84 • 1d • Včera ve 20:40
Tak se tady rozpoutala pěkná diskuze - jsem si početla No k tomu vyřvání....ono je taky totiž nechat vyřvat a vyřvat.. každá máma určitě zná pláč a "pláč", jestli mi rozumíte. Já třeba naprosto přesně vím, když Toník kňourá, protože je ospalý nebo se nudí nebo se mu něco nelíbí a kdy prostě jenom přitahuje pozornost. My máme asi extrém, protože vůbec nebrečí On max. kňourá nebo vyje Dnes je mu 5 měsíců a sám usíná večer i v noci bez problému díky tomu, že jsme ho to naučili - prostě jsme ho nechali párkrát "vykňourat" - tzn., že neřval jak jak lesy. Manžel k němu třeba co minutu, dvě chodil, dával dudáčka, hladil...velice rychle pochopil, že není sám, že jsme tam kdykoliv je potřeba . ale že usínat musí sám. V šestinedělí jsem chodila spát s ním, držel ajsem ho za ručičku a pak jsem postupně přestávala a učili jsme ho tohleto. Bylo to uplně v pohodě, nezažili jsme nějaký hysteráky atd. Jak bych ragovala, nebo co bych dělala, kdyby dělal scény, hysteráky atd. říct nedokážu....ale nechávat dítě řvát hysterickým pláčem třeba hodinu mi přijde jako blbost. Beru to, když je matka někde poblíž, chodí k němu atd. Nazývá se to myslím regulovaný pláč nebo tak njak, Tak to asi jo... |Ale nezažila jsem, nevím, nechci soudit. A když jsme u tohom, ono zkusit to jednou taky nikam nevede - u dětí tyhle změny trvají říká se týden, Takže jednou nic neřeší. Jednou je to asi hrozné vždycky, ale pak se to lepší a je to i pro dobro toho dítěte (viz.micha 3). Je to ale hlavně o tom, co už tu bylo několikrát řečeno - každá mamča dělá pro svoje dítko to nejlepší, tudíž to SPRÁVNÉ

micha3 • 1d • Včera ve 20:45
ježiš to jo,my jsme k němu taky takhle chodili, ho pohladit, přikrýt, usmát se, natáhnout takový ten hrací strojek, ale směřovali jsme to k tomu, že musí usnout.

mili84 • 1d • Včera ve 20:48
micha3: však jo, říkám, že s Teboiu souhlasím

sisstin • 1d • Včera ve 20:49
s tímhle souhlasím taky ale u nás to bylo tak, že čím častěji jsem tam chodila, tak víc řval..a prostě mi to rvalo srdce...ted spíme spolu, usínání je v klidu...rána jsou super..a se mnou v posteli se začal asi tak 100000000x mín budit než v postýlce každé dítě je jiné, a jenom my víme, jak na ně

mili84 • 1d • Včera ve 20:50
sis přesně tak

hupcza • 1d • Včera ve 20:55
mich: hele ale já psala,že nechápu,když někdo nechá -cituji "samotné zavřené v zamřížované posteli-"
to je evidentně trošku něco jiného,než popisuješ ty,že
takže v tvém případě jen nechápu,kde ses v tom mém popisu našla

micha3 • 1d • Včera ve 20:56
hup: já se najdu všude

hupcza • 1d • Včera ve 20:57
mich: tak si víc věř,že děláš pro jirku to nejnejnej a vykašli se na obhajoby na diskusích

janneke • 1d • Včera ve 21:27
V dnešní době se po dětech vyžaduje příliš brzy, aby byly rychle samostatné, tak nějak předčasně "dospělé". Mně to hlava nebere...
Před asi dvěma týdny jsem podlehla nátlaku a chytrým radám ze všech stran (zejména dětská poradna, žiju v zahraničí a tady je jaksi běžné dítě odstěhovat do vlastního pokojíčku co nejdřív, pořád do mne hučeli a že to mám začít zkoušet třeba nejdřív přes den..) a já blbá jsem díky tomu odstěhovala postýlku malé do jejího pokojíčku. Ona usnula večer jako obvykle bez problémů, po prvním nočním kojení spala dál, ale já jsem byla úplně mimo... když jsem si šla lehnout, nemohla jsem usnout, nakonec jsem se rozbrečela ... hrůza, hysterka hadr, řekli byste.
V noci se malá vzbudila a plakala, ale já jsem jí neslyšela! Ačkoli jsem měla chůvičku prakticky u ucha. Manžel mnou třásl, já úplně mimo, co se děje, kde to jsem, dítě mezitím řvalo...dopotácela jsem se k ní, měla celá mokrá záda (protekla jí plínka) .. byla studená a vzlykala. Zbytek noci strávila u mně v posteli. A druhý den se postýlka přesunula tam, kam patří, vedle mne. Počítám, že ještě hodně dlouho budeme spát vedle sebe a hodlám si to obhájit před celým světem, bude-li to třeba. Nakonec je to MOJE dítě.

kubaka • 2d • Dnes ve 00:29
janneke - chudinka malá, dobře jsi udělala- je to trend na západě, taky tam tak ta populace vypadá - no, kde je vlastně normální,že Je fajn, že jsi se postavilu světu
hupcza - souhlasím, plakat může u mámy v náručí - v bezpečí. Ne samo v pokoji opuštěné. strašné. Jsou to malá štěňátka a potřebují maminku. Tak rychle z ní vyskočí, že to až pěkné není. za pár let se nám po tom muckání bude stýskat. Proto jsme si pořídili na stará kolena ještě jedno mazlítko a užíváme si ho na plný pecky.

kubaka • 2d • Dnes ve 00:42
hupcza - jo, chápu přesně tvou nechuť ke konceptu kontinua - jsem na tuhle rétoriku taky alergická. Můžu dělat i chyby a omyly, s láskou, ale nedělat zločiny. A přesně: aby toho dobrého bylo víc. A hlavně chápat tu podstatu, pak si můžu věřit a vím, proč ignoruju třeba i ty nejmodernější trendy, zaručené metody, nejlepší rady atd.
luxus postoje nechápající - hezký O to jde. Nemohu se donekonečna tvářit, že ostatní mají právo psát o tom, co provádí dětem a já se zaštítím falešnou demokratickou pózou - je to jejich věc. Jiří Just píše moc pěkně: musíme se postavit a vyslovit nesouhlas: neudělat by to by bylo jako přihlížet znásilnění a říct, že nemám právo jim do toho kecat, je to jejich věc, co si mezi sebou dělají, nemám mandát zasahovat. každý má mandát donekonečna nesouhlasit.
na druhou stranu: když si věřím, nemusím se obhajovat, prostě to dělám-nedělám a vím proč.
Odmítám chápat Esteville , vyřvávání, apod, a vždycky to budu říkat nahlas.
micha3 - tebe se to netýká - máš vypozorované co mrŃous chce. a jaké má zvyky

janneke • 1d • Dnes v 08:27
Kubaka, mluvíš mi z duše. Esteville je dle mého názoru někdo, kdo vystudoval jadernou fyziku a teď by to rád aplikoval na děti.

Mně tady kolikrát ženský řeknou, že odstěhovaly děcko do vlastního pokojíčku týden po porodu, protože je pořád budilo, respektive pořád se budily nějakými zvuky, co dítě vydávalo... o tom to proboha je, ne? Já na tyhle řeči teda nereaguju, protože se nechci dostat do diskuze a do situace, kdy bych musela obhajovat svoji volbu. Teď ještě každému, kdo se ptá, proč naše malá pořád ještě spí u nás v ložnici, tvrdím, že mě nebaví v noci vstávat a jít přes studenou chodbu kojit. Až nebudu v noci kojit, vymyslím si něco jiného.
Ono je to dané taky tím, že životní úroveň stoupá a lidi mají na to pořídit dětem vlastní pokoj.

Jenže je to tak, jak říkáš. Ony tak strašně rychle vyrostou. Počítám, že až jí bude patnáct, nebudu jí zajímat skoro vůbec a já pak budu vzpomínat na to, jak jsem jí tenkrát před x lety celou noc držela za ruku, když to potřebovala.

kackaj • 1d • Dnes v 09:02
Ahoj, tady to teda jede No tak já se chystám zprovoznit malému pokojíček příští týden. Necítím se jako krkavčí matka a myslím, že to bude fajn. Pokojíček máme hned vedle ložinice, postýlka bude vzdušnou čarou od postele blíž, než když ji máme v ložnici. Máme monitor dechu s chůvičkou, tak strach nemám. Malý spí celou noc už od druhého měsíce a opravdu mě nepotřebuje. A jak některé holky píšou, že je budily zvuky miminek, tak jsem přišla na to, že mě taky budily jeho zvuky a já pak hned na to budila jeho, protože jsem si prostě myslela, že je vzhůru a že chce papat. Teď už buď nereaguju, nebo nahodím didinka a jak říkám spíme celou noc od 20h do 7 nebo 8 rána, takže pohodička. Pokojíček chci teda spíš z praktického důvodu, aby tam měl na zemi i svou deku a kobereček, na kterém ho budu moct přes den nechávat, protože v obýváku na to není vhodný prostor prostě. Takže bude mít svoje separé a soukromí a samozřejmě ho tam nenechám šoupnutého samotného celý den a večer uložím do postýlky a zas tam bude sám. Malému se věnujeme intenzivně celý den, jen to prostě nebude v obýváku a u toho spaní není co řešit. Vážně mě v noci nepotřebuje a nevidím na tom nic divného, zlého ani odstrkujícího, že má dítě vlastní pokoj. Když se něco změní, tak uvidíme, ale pochybuju, náš Ondra je totiž vysmátý pohodář

jajinka27 • 1d • Dnes v 09:07
Ahoj,
my jsme dítko odstěhovali v 10m vedle do pokojíčku snášel to líp než já :slight_smile:) chtěla jsem ho přestěhovat do roka a to se povedlo, dřív by mi to přišlo divný ale chápu i maminy co mají dítě vedle od narození

iris • 1d, 9tt • Dnes v 09:09
Ahojky, tak Tom spí sám cca od roka, kdy už nechtěl kojit a spal celou noc...akorát, když je nemocnej, tak zase převezeme postýlku do ložnice Jinak to zvládá v pohodě, ráno se v klidu vzbudí, chvíli tam žvatlá a když už chce ven, tak si nás prostě zavolá

anta • 1d • Dnes v 09:38
Holky, ale to vypadá jako když jsem krkavčí matka , já s malým spávala v pokojíčku ze začátku, máme tam i postel, pak jsem to ale vzdala, stačilo když se trošku hnul a já byla na nohách, takže si asi dokážete představit, jak jsem po týdnu byla ztrhaná jak kalendář, takže asi tak. Malýmu to nevadí, že spí sám, naopak si fakt myslím,že by ho to rušilo, kdyby s ním někdo v pokoji byl. Miluju ho i tak moc moc moc. Tím, že spinká ve svém a my s manželem také ve svém, přece neznamená, že nemám ten správný mateřský cit, to by byla hloupost si tohle myslet.
kackaj - náš Honzík je taky pohodář usměvavej, i když prakticky od narození spí sám v pokoji. Souhlasím s tvým názorem, naopak si neumím představit, že bychom ho tomu samostatnýmu spaní měli teď učit. Věnujeme se mu přes den taky dost, až nás někdy má dost a rád si poleží ve své postýlce sám daleko od nás

katty_k • 1d • Dnes v 09:40
K tomu vyrvani se... bohuzel to nekdy taky delame a to ve chvili, kdy je Terka uz tak utahana, ze by chtela spat, ale nedokaze to bez problemu. Nevim, urcite to nektera taky znate u vlastniho miminka. Zkratka nekdy place unavou a tak ji dame do pokojicku, ona par minut place a pak usne.
Nevidim na tom nic spatneho, zkratka to tak ma a vzdy to na ni zabralo. To ze bych ji nosila by ji prilis nepomohlo, jen oddalovalo spanek.
A stejne dite mi klidne usne v Manduce kdyz s ni chodim a nebo si odpocine polozena na mou hrud kdyz nekde sedim. Ale nekdy to zkratka prijde a placi se nevyhneme.

samik2008 • 2d • Dnes v 11:22
janneke naprostý souhlas!!!!!

kubaka • 2d • Dnes ve 12:15
janneke - co v 15, už v 10 mají svůj svět a jsou tak velcí, že je nepochováš Dana jsem byla schopná ještě chvíli držet v náručí v osmi letech, dal se rád, ale to bylo naposled. Jak začal v 11 s pubertou, byl konec. Od 12 let se mě ani nedotkl, obejmout ho smím, jen potmě a když nás nikdo nevidí a když jsem se do něho chtěla cestou z divadla zavěsit, odskočil se zděšeným výrazem a se slovy: "no mami, tady na veřejnosti? "
Takže si Mariánka a jeho přitulené tělíčko užívám každou minutu, než mi taky vyroste - a je to zatraceně rychlé, nespravedlivě. Takže nějaké to buzení se pár prvních měsíců, noční vstávání, chlácholení, podávání dudlíku jsem po první zkušenosti už teď brala jako dar , že smím ještě jednou to mateřství zažít, ne jako opruz, spíš jak je to roztomilé. Z toho jsem vyrostla. Je mi 40, proto na to koukám asi už trochu jinak.

maart • 3d • Dnes ve 12:28
...joooo jo, tak to presne vim, o cem pises....moji dcera jsou dneska 2 roky .....rano jsem ji olibala a porucila, aby okamzite prestala s rustem a zustala moje sladke male miminko .....ona na to teda zakricela "Neeeee" (oblibene slovo poslednich tydnu), ale ja doufam, ze si to jeste treba rozmysli...ja vim, jsem mimo tema, ale to byla reakce na Kubaku.

maart • 3d • Dnes ve 12:29
Boze, ted koukam, v jakem jsem tematu....tak paradoxne...ehm...moje deti maji vlastni pokojicky od narozeni... ...zeny, ale ja jsem vcelku normalni matka .

berenika39 • 2d • Dnes ve 13:37
Holky, ale po dvaceti, když jsou dospělý, tak ono se to zase vrátí...kubaka, vydržžžžž....Michal ted když odjíždí (bydlí už trošku sám ), mě strašně hezky obejme,tak brutálně, že mi praskaj žera, dá mi pusu na tvář a tváří se dojatě.....

K tomu pokojíku - u nás to prostě přišlo samo, bez nějakého plánování, odmalinka spí dobře celou noc, od osmi do osmi, když mu bylo 11měsíců, začal spát ve svém pokojíku, ani to nezaregistroval, prostě lehne a chrupe. To spíš já se prvních pár dnů trochu okoukávala - najednou jsme mohli s manžou večer donekonečna číst,povídat,svítit lampičkama,případně se věnovat podle libosti tulení. Máme chůvičky,slyším, když je zamotanej do šprušlí a motá se v postýlce.....když zakníká, když chce napít....a ráno když volá máta máta...(to je jeho zkratka na oba nás - máma táta, aby se nemusel namáhat..).

kubaka • 2d • Dnes ve 14:01
beren - ach jo, no já si to budu pořád opakovat, že se to ve dvaceti vrátí Je to ale dalších šest let Půlka jeho dosavadního života téměř - to je děsný.

No když ti to takhle vyplynulo u Petříka v 1 roce a spal jak píšeš, tak taky není co řešit. Marián pil ještě do dvou a kousek let v noci láhev mlíka, pak se jí vzdal, začal spát . Náš čas nazrál pak. Spí od roka v té rostoucí z IKEa, takže může kdykoliv ven za mnou - dokonce už nemá ani tu zábranu proti spadnutí.
29. pro 2009 ve 14:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ono je to ale taky o tom, jak se na samostatné spaní ta která matka/dítě cítí. Pakliže to vyhovuje oběma, není co řešit.
Věřím Maart, že je vcelku normální matka. :grinning:
29. pro 2009 ve 14:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja sem uz alergicka lehce na ty klise jako kdyz to dela nam dobre tak co...kazda matka dela podle sebe to nej co mysli a proto je to v poho.. :astonished:

neni hyenismus sve dite nekojit a nebrat do postele ,ale je dost hnusne si to omlouvat necim uplne jinym ..mnoho matek co znam co praktikuji takovety divne veci to delaji z pohodlnosti a dalsi byt jsou velmi mlade mi prijdou jak z marsu..hledi smeje se jak trdlo olizuje decku dudel dava cukrik na rady matek a vypadaji jak v rausi :grinning: ..stres....ten je jak mor ..co by sme si pocali bez tohoto slovicka :grinning:

nase deti spi s nama jedno po druhem bereme si nahodile do postele M..ja souhlasim se siss kubakou..krasne receno pravda pravdouci :sunglasses:
29. pro 2009 v 16:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ale me nepripadne, ze se tady nekdo schovava za klise. Proste v nejake domacnosti to chodi, tak jak u vas, v jine to zas chodi jinak. My nasemu prckovi davame vsechnu lasku a peci nejlip jak to umime a jak to potrebuje a nepripadne mi nijak ujete nechat dite kvalitne vyspat samotne ve vlastni postylce. A zijeme jako normalni spokojeni lide vsichni tri a nemusim si porad rikat, ze fena nenecha lezet stene samotne, tak ja jako spravna fena taky nebudu nechavat svoje mlade samotne spat-blbost, ja nejsem fena ani jina samice, jsem normalni clovek s normalnima zivotnima hodnotama a chci, aby me dite bylo zivotaschopne a nemusim ho k tomu nijak lamat. Normalne nam to klape, malej spi sam, rekne si o spani, neusne jinde, nez v postylce, tak kde jako delam chybu? Nebo ja to tady nejak furt nechapu tu debatu. Pripadne mi to, ze se to tady hada mezi nazory "dite v posteli s rodici" a "chudak dite ve vlastni posteli". Co je na tom proboha tak hrozneho? My jsme spali ve sve postylce a vlastnim pokoji odmalicka, sve rodice milujeme a vzdycky jsme vedeli, ze oni miluji nas, zadne trauma si z detstvi neneseme, tak ja porad nevim, co je na tom nenormalniho naucit dite samotne usinat, vstavat a spat ve vlastni posteli???????
29. pro 2009 v 17:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
...Aponchie, promin.... :sweat_smile: ..ja jsem nejak nepochopila, co jsi tim chtela rict.
29. pro 2009 v 17:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
tady treba ne ja pisu maminky co ja znam :wink:
29. pro 2009 v 17:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
kackaj:já moc nevěřím lidem,kteří prožili naprosto bezproblémové dětství a nezažili jedinou křivdu :wink:
spíšsimyslím,že jeněkde vzadu zamkli
nemusí jít samo o žádné týrání ale droboulinké ústrky,které byly třeba ze strany rodičů v dané chvíli naprosto oprávněné- ale opravdunevěřímlidem,kteří se nikdy necítili rodiči nepochopeni
moje zkušenost je ta,že tohle tvrdí ti lidé,kteří mají s rodiči dcela problém-třeba jim na rovinu říct,co chci,co potřebuji atd.
ale jak říkám-moje zkušenost -jen zatím v okolí 100% potvrzena :slight_smile:
29. pro 2009 v 18:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky, stejně "správné" řešení nebo postup nebo jak to nazvat není :wink: prostě každá to máme jinak...a mě jen zajímalo, jak to dělají ostatní :slight_smile: A všechny své děti milujeme stejně :dizzy_face:
29. pro 2009 v 18:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj holky, držte mi palce, dneska poprvé spí náš malý v pokoji sám... Spala jsem doteď s Járou v jeho pokoji, spí celou noc asi od 4 měsíců, v noci se nebudí, jen ráno počítá s tím, že se vzbudí, hodí po mně hračkou z postýlky, a já hned vyskočím. Jsem zvědavá, co se ráno bude dít, až zjistí, že tam nejsem... :fearful: Asi to obrečim, ale už se s manžou těšíme, jak zase budeme spinkat spolu...
29. pro 2009 ve 20:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
Hup, ja jsem ale nepsala, ze jsem mela bezproblemove detstvi a netvrdim to ani ted. Jen ze ja jsem mela vzdy vlastni pokoj a vlastni postel a moje dite to tak bude mit taky a delame to pro nej s radosti a ne ze ho chcem nekam odsoupnout :wink: Pekne mu pokojicek vyzdobime, udelame mu tam pekne funny placek a tam bude jeho kralovstvi. Konec smitec :slight_smile:
29. pro 2009 ve 21:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
jj, taky bych řekla, že je to strašně indivindi, jsou různý děti, různý rodiče. Petr spal jako dub do devíti měsíců, pak začal spát nějak "lehce", prostě ho budilo i když jsem si v noci otevřelaláhev s matonkou, nemluvě o wc, ranním vstávání v 5.30 manžela, pak Míša do školy, prostě ten pokojík byl pro něj mnohem pohodlnější a spal tam potom zase dobře a v klidu celou noc. Asi bych taky nedala kojence v prvních měsících mimo svvůj "dosah", ale batolata kolem roku už možná někdy potebují svůj klid na spánek.
29. pro 2009 ve 22:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
jako nase Tereza kdyz usnula u sebe v pokojicku v roce a neco a jen sem tam vlezla se na ni kuknout tak se okamzite zacala vrtet a budit tak sme tam ani nechodili spis jak agenti naslouchat esti dycha..a maruska taky jak deme spat tak s ezacne hybat dokud tam nevlezeme je to lepsi nicmene pak jak ji vemu mezi nas je to taky klid spime celou noc a nevim kolikrat kojim ani :sunglasses:
30. pro 2009 v 11:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
kackaj - to mě pobavilo : nejsem fena ani jiná samice. Víš čím se zabývá antropologie? Patříme mezi zvířata, . Právě studium zvířecího chování dává odpovědi na problémy v našel lidském chování. Myslet si, že jsme něčím jiným na té základní úrovni než zvířata je velká chyba.
Nikdo netvrdí, že se musí spát s díětem v posteli, může se, když to vyhovuje, nemusí, ale je dobré prostě chápat, proč je přirozené mít bezbranné mládě u sebe. Jsme prostě emocionálně od přírody nějakým způsobem naprogramovaní a vlastní vyzdobený pokojíček v tom nehraje žádnou roli. Jestli je vašěe dítě OK, dobře. Ale obvykle to tak není a není to ani přirozené.
A souhlasím s hupscou (mimochodem, mlušíš mi z duše) a taky mám tu zkušenost, že kdo tvrdí, že nemá problém s rodiči, obvykle ho má zasutý a potlačený. Stejně jako přísloví: Kdo tvrdí, že nikdy nemasturboval, masturbuje dosud.
Prostě prohlášení typu: " já jsem to dělala (vyrostla na Sunaru, na omáčkách atd) a taky žiju, tak co" je bezpředmětné. Pořád to nic nemění na tom, že objektivně jsou fakta jiná.
A "naučit" spát dítě samotné atd. je právě to, co se učit nemusí - až dozraje, začne to dělat sám.
Mluvím o kojencích, ne o batolatech od 1 roka..
30. pro 2009 v 11:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
malej spí na "balkoně" (tzn.sundaná boční strana postýlky a ta je přiražená k naší posteli) spíme krásně a i přes to, že manžel ráno vstává do práce a v noci šíleně chrápe...jsme spolu a je nám krásně...až mu bude 15, tak s náma chtít spát asi nebude....do vlastního půjde až bude chtít...
30. pro 2009 v 11:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek