Proč mi syn v noci brečí a nepřestane, i když chovám?
Holky prosím poraďte Mareček(2)se mi jednou za noc začne brečet a sedí v postýlce a i když ho vezmu a chovám tak 5min stále brečí i když na něj mluvím a utěšuji ho ☹ je to každý den.Poradte jak mu od toho pomoc.Myslíte že je to od zlých snů? Ale zase každý den? Nebo je to tím že ted na krátkou dobu bydlíme u sestry a ta přes jeho vztekání ve dne na něj křičí a občas mu dá na zadek.děkuji za odpověď
Jestli ty jsi mu nikdy na zadek nedavala a a on je ted v cizim prostredi s "cizi" zenskou ktera ho bije! Tak se nedivim ze ma kazdou noc nocni desy! Okamzite ji to zakaz...
@mihalka10 to vypadá na noční děsy ve slabší inintenzivně. Znám to od dcery, která to začala mít okolo roku a půl, kdy třeba půl hodiny řvala a ještě do toho opakovala, že se bojí mouchy a strašně slslintala. Nešlo ji z toho vůbec vytrhnout, nevnímala, odeznelo to do půl hodiny, někdy déle. Pomohla homeopatika. Ale já mám citlivé dítě, u které to byl jeden z projevů úzkostnosti. Myslím, že u vás je na vině změna podmínek a sestra, která mu dá na zadek. Ve dvou letech je období vzdoru přirozené a pokud se vzteka je to normální, neví co ze sebou a když mu ještě sestra přihorší, tak se zadělává na hlubší psychický problém
no, mně přijde divné, že malý dostává na zadek od někoho jiného než od Tebe (respektive, že vůbec dostává na zadek).. ale nevím, jak to máte doma zařízené - třeba se sestra o malého stará a má to od Tebe dovoleno. Rozhodně nesoudím, jenom můj názor, nemůžu vědět, v jaké jsi situaci apod.. Já bych jiného člověka (kromě tatínka samozřejmě) na dítě sáhnout nenechala. A domluvila bych i ohledně toho křičení. Ono stačí, že na svou dcerku občas houknu já, když mi ujedou nervy :( .. Jinak co se týče nočních běsů, tak kamarádky dcerka (autistka) na to trpěla hodně. Zkoušeli kde co, ale nakonec pomohla kineziologie.
@mihalka10 - náš syn na noční děsy trpěl hodně, začalo to někdy po 2. roce....prostě najednou v noci začal brečet, mlátit sebou, kopat kolem sebe, na utěšování nereagoval, naopak, spíš to bylo ještě horší, vypadal tak napůl probuzeně, na něco reagoval, na něco vůbec....nepomáhalo nic - nechtěl napít, vyčůrat, zkusili jsme rozsvítit, pustit televizi, omýt obličej žínkou....prostě nic.....měl to třeba i dvakrát za noc a několikrát do týdne.....nejčastěji po nějakém rušnějším dni nebo zážitku, mohlo to být i něco pozitivního, co si užil, ale prostě to pak zpracovával.....bavila jsem se o tom i s neuroložkou, říkala, že to bývá u citlivějších dětí, je to takové období, dozrávání nervové soustavy.....a z naší zkušenosti - dopředu tomu moc zabránit nejde, leda vysledovat, jestli na to opravdu mají vliv nějaké rušnější zážitky, tak je zkusit eliminovat, nedovolit, aby se přetáhl, nebrat na rušné akce apod....a co se týče samotného průběhu v noci, tak jsem někde četla, že se právě naopak dítě z toho nemáme snažit probudit, nebo to nějak přetnout....a zjistila jsem, že je to asi pravda, protože nejrychleji to odezní, když jenom sedím kousek od něj a hlídám aby si neublížil.....tenkrát totiž třeba i vylezl z postele a válel se po zemi....tak jsem hlídala, aby se nepraštil o něco třeba do hlavy a tak.....a opravdu to takhle odezní za pár minut samo.....je to náročné, se na to koukat a vědět, že s tím nemůžeš nic dělat, ale je to prostě tak.....a on si z toho ráno nepamatuje vůbec nic......postupem času to po pár měsících začalo slábnout a pak už se to objevovalo jen po nějakých extrémních okolnostech - narkóza při nosní mandli, nebo vysoké horečky při nemoci (po horečkách ty děsy mívá tak dvě tři noci za sebou i teď v necelých 8 letech)....ale on je hodně citlivé dítě, takže na všechno docela bouřlivě reaguje.....
@melodygirl - myslím si to samé, mám podobné dítě, hodně úzkostné a kdyby měl být najednou někde jinde a s někým jiným, kdo mu navíc bude dávat na zadek, tak by reagoval pravděpodobně stejně....
Zni to jako nocni desy, jestli nereaguje. Ale osobní zkušenost nemám. Kriceni s tim může a nemusí mít nic společného. Záleží hodně na citlivosti dítěte, na tom, jaký režim jste pěstovali doteď apod.