Spaní dítěte s rodiči v posteli

@garalela tak jasne, ja to nezazila, tak nevim. To by me mrsklo. Ja jsem rada, kdyz je vsecky supnu do tech posteli, otevru flasku vina, pustim serial a mam chvili klid. 😅🤐

@jaya nechci byt rypava, ale ta matrace na zemi, na kterou odkladas svoje deti neni zrovna hygienicka. 😀 😉

@alcar My teda spíme na podlaze na velké matraci pro dva, takže se nebojím. On je už malej mrštnej a kolikrát tak skočí dopředu nebo tak, že i když se okamžitě vzbudím, tak už je na podlaze 🙂) Takže jsem ráda, že jsme na zemi.

Jinak v případě, co popisuješ samozřejmě chápu, že někdo používá ten monitor, už jen pro klid duše.

@alcar máme pod ni rošt 😉 v Japonsku tak spi cele generace, ale těší mě tvá péče 😃

Já když odcházím z pokoje, tak malýho obložíme polštářema a dám chůvičku, ale jsem stejně jen ve vedlejším pokoji.

@alcar hlavne jsem tim stahla plac na nejakych 40 minut za cely den,kdy neco delam bez nej. V posteli mam maxi kojici polstar, ma asi 160 cm a i dokoupila zabranu

Samozřejmě,že mé dítě spí s námi v posteli,straší kdysi taky spávala společně. Považuji společné spaní za naprosto přirozné. Hned v porodnici jsem měla miminko v posteli,nechápala jsem,že někdo tu potřebu nemá. Za mě dětská postýlka,uplně zbytečná věc.

@izz76 zbytečná není, nám se na ni skvěle odkládá oblečení😀..

Pro mě byla vždycky prioritou spokojenost všech zúčastněných - kvalitní spánek můj, parnera i syna. Teď mu jsou tři roky a spíme všichni spolu. U nás ta otázka nebyla: společně nebo v postýlce. Na to dal syn odpověď velmi rychle. Řešili jsme, jak zařídit ložnici, aby se nám spalo pohodlně. Máme na nízké konstrukci tři rošty a tři matrace. Celé letiště je umístěno do rohu, takže padání se nekonalo. Původní manželská postel se stěhovala do pracovny a slouží jako spaní pro hosty. Předpokládám, že nějakou dobu to tak ještě zůstane.

@dancamich heslo "až uzraje, odpadne" je geniální, platí na ledacos 👍

U nás se vyplatilo aktuálně reagovat na potřeby všech zúčastněných. Prošli jsme různými fázemi a před druhým rokem si dcera sama dozrála do fáze bez nočního kojení a setrvání v postýlce až do rána. Všichni jsme v ložnici. Nejdřív chodila po probuzení za námi do postele, teď už mě akorát že stoje tahá za ruku a vykřikuje "hami", "doů, hop" 😁 Nějak si to doma připravte, abyste byli spokojení, miminko vám pak vysvětlí, co mu bude a nebude vyhovovat a podle toho se zaridte. Zároveň nezapomeňte na to, že i vy a partner máte nějaké potřeby.... cílem není najít objektivně správné uspořádání, ono totiž neexistuje, cílem jsou maximálně spokojení a vyspalí všichni členové rodiny 😊 ať to budete mít jakkoliv, je to správně, když to všem doma vyhovuje. V srpnu u nás přibude další prte, zatím, protože máme velkou ložnici bychom byli rádi všichni v jednom pokoji...dcera ve vlastní posteli, my s manželem u sebe a pro miminko vedle postele postýlka a hnízdo do postele mezi nás k dispozici. Nu sama jsem zvědavá, jak to bude reálně potom vypadat. Kéž je prcek nenáročný noční klient jako dcera, ale ono to tak taky být nemusí, žejo 😊

Syn s námi nespi už od narozeni. Ma vlastní postýlku ve svém vlastním pokojicku. Všichni jsme spokojeni - nebudime se vzájemně a všichni se hezky vyspime. Parkrat jsem dokonce zkusila vzít si syna do postele, kdyz jsem neměla muže doma a je tak zvykly na svůj klid a svoji postýlku, ze se mnou ani neusnul, dokonce plakal, protože chtěl byt u sebe. A popravdě doma si říkáme, ze je to to nejlepší, co jsme mohli udělat.

@sell1 Nechci te nijak urazit, ale to mi prijde desne smutny. Neni nic krasnejsiho, nez si to svoje miminko v noci privinout a privonet k nemu. Ale kazdy sveho stesti strujce. Ja jsem nastesti poucena ze zkusenosti v rodine, takze jsem to udelala jinak. Mozna kdybych tu zkusenost nemela, tak se taky snazim svoje deti separovat, kdo vi.

@jaya každy máme své zkušenosti, na jejichž základě jednáme. My jsme doma všichni šťastný včetně mého vysmateho syna, o kterém nikdo neřekne nic jiného než: to je nejšťastnější dítě. Takže spaní s rodiči v posteli asi nebude uplne základ vesmíru.

@alcar Ahoj, urcite kdyz zagooglis (v aj), najdes plno odkazu na rizikove faktory sids. bohuzel je to ale jako se vsim, najdes uplne protichudne informace. Zalezi pak jakemu zdroji veris. Nechci se tu na tohle tema hadat. Jinak kdo ma strach, ze dite spadne z postele, resi to treba zabranou na postel nevo daji dite na tu hodku dve do postylky a pak si vezmou k sobe nebo proste spi jen na matracich na zemi. My mame z jedne strany postele postylku (vyuzivam ji vyjimecne, kdyz nejdu spat s dcerou) a z druhe strany dcery lezim ja 🙂. Monitory dechu se daji vyrrsit taky. Ono je to fakt hodne o detech, moje dcera je hoooodne kontaktni, od prechodu na sportak uz ani v kocaru neusne, takze pres den satek, v noci spolecna postel a jsme obe spoko 🙂. Chapu ale, ze s dvojcat ty je to vse narocnejsi. takze pokud vam to takhle vsem vyhovuje, proc ne 😉

@jaya Jo jo, můj prcek ani ne pět měsíců předevčírem - otočil se ke mně bokem, jednu ručičku mi plácnul na obličej, druhou na krk a spinkal dál 🙂 Je fakt, že sem se moc nevyspala, musela jsem koukat, jak je krásnej :D

@sell1 Ja mam kontaktne vychovavanou dceru a je to mamanek a uplakanek 😀. tohle je o povaze 😉.

@sell1 Můžu vědět, jaký jsou teda ty tvoje zkušenosti nebo proč si k tomu přistoupila?

@alcar Zjevně se nesnažíš pochopit, co píšu. Ty jsi napsala, že čísla hovoří jasně. Ne, čísla, která jsi TY uvedla, nehovoří jasně. O tom, jaká jsou nebo nejsou rizika spaní v postýlce nebo spaní s rodiči, ta čísla neříkají vůbec nic. Tu statistiku jsi neudělala, ale uvedla jsi ji jako podklad pro své tvrzení. Ale tvé tvrzení ta čísla žádným způsobem nepotvrzují. Ano, v textu není společné spaní s rodiči uvedeno mezi rizikovými faktory. Ale čísla, která jsi uvedla, nijak nedokazují, že to tak opravdu je či není.

Já mám pocit, že dost často to společné spaní nevyžadují miminka, ale naopak jejich matky 😉

tak to si fakt nemyslím 🙂 Dítě je devět měsíců u tebe v břiše, po narození ani moc nevidí, nic nezná, nemá pojetí o čase a prostoru a jeho jediná jistota je právě matka. Potřebuje ji u sebe (ne ve vedlejším pokoji nebo na druhé straně ložnice) a teď, neustále (ne za chvíli, za pět minut, ráno)...samozřejmě, pokud si brzy musí (a to mi opravdu nikdo nevymluví, že novorozenec chce být vzdálen od matky) zvykat na to, že spí sám, tak si na to samozřejmě zvykne. Základní instinkty přežít a přizpůsbit se. Rozhodně to ale není něco, co by sám vyžadoval...později to třeba může být něco trochu jiného, už tam vstupují jiné faktory, jako třeba u mě, kdy syn se v noci budí (i když spí sám, i když spí se mnou) a pro mě je snadnější ho mít u ruky než za ním lítat do vedlejší místnosti, čekat pět minut než zase požádně zabere a pak si jít lehnotu k sobě...obecně si ale myslím, že tam kde je to spojení, tam vyžadují společné spaní oba. Dítě pro pocit bezpečí, matka proto, aby mohla dítě lépe chránit. Někdo zde poznamenal, že nemá mládě, ale dítě. To je hodně smutné se takto vymezovat proti přírodě. Mně by označení samice a mládě rozhodně neurazilo, instiktivně reaguji na potřeby svého mláděte cítit se v bezpečí a moje potřeba zase je ho chránit.

@luj89 no vidíte, můj syn je mamanek také a to i bez společného spaní 🙂)

@bayt mám rodiče rozvedené a oba si pořídili novou rodinu s novým partnerem:

moje mamka mela mladší sourozence v posteli a děti, které jsou teď ve veku 6 a 7 let mají dodnes problémy spinkat samostatně, boji se ve svém pokojicku, brečí a jsou nešťastné, mamka je ma dodnes všechny v posteli, mamka je z toho akorát na prášky, protože nema klid ani na sekundu, manžela už také nema, odcizili se, protože postupem času odešel spát na gauč, aby se pochopitelne trochu vyspal a tam také skončil.

Můj táta s novou paní děti nikdy neměli v posteli, každy hezky ve svém pokojicku a ve své postýlce. Děti jsou samostatné, ničeho se nebojí, dokazi si hezky hrát kdekoliv, jsou zvyklé na svůj klid, režim a rad a je to strašně vidět na celém chování. Samozřejmě táta je s novou paní doteď a to již 17 let.

Tzn. pokud děti spi ve své postýlce a svém pokojicku - všichni se vyspi, protože se vzájemně nikdo nebudi, automaticky to znamená dobrou náladu, spokojenost členů domácnosti, vedení k samostatnosti děti už od malička - děti nebudou trpět, kdyz se budou preucovat ze spolecne velké postele na svoji vlastní, nenarusi se partnersky život a maminka, nastoluje atmosféru cele domácnosti, si muže vecer lehnout sama do postele, otevřít si knížku a mít chvíli klid. Duševní hygiena je opravdu důležitá a maminky také nejsou stroje. Témeř všechny kamarádky maminky co mám mi příznaly, ze děti mají v posteli z důvodu pohodlnosti. Další důvod byl, ze mají tam malý byt, ze ani jiná možnost není. Každy at koname podle svého nejlepší vědomi a svědomí. 🙂

@kassandra1 kratce a výstižně! Lépe bych to neřekla.

@rebe prosim te, uz to neres, stejne to nevyresis. Mne se s tebou nechcou furt resit nejaka procenta, pro me jsou ta cisla jasna a nemusim se snazit to pochopit. Precti si celou diskuzi a pochopis ty, proc jsem tam tu statistiku dala. Ta cisla nebyla uplne doslovne predmetem diskuze. Pro tebe zjevne jo, tak to ale musis resit s nekym jinym. Pritakavacu z “protistrany” tu je dost. 🙂

@kassandra1 Vazne? a co bys delala, kdyby ti dite v postylce plakalo a plakalo a po prelozeni do postele by se nakojilo a spokojene usnulo?
@sell1 Jak jsem napsala, je to dle mne o povaze ditka, tu proste nepredelate (jako jo, muzete nejak dite psychicky zlomit, ale to neni predelani povahy).

@luj89 nedovedu si představit tuto vaši situaci, myslim, ze maminky, které to nezažily, muzou jen těžko polemizovat o tom, co by udělaly nebo neudělaly.

My jsme to se synem vyhráli, toho vykoupu, nakrmim a okamžitě zavře ocicka. Takže spinkani v postýlce není problem (i kdyz teď začal vyžadovat pri spánku přes den hlazeni po tvaricce) :D
Syn obecně patří mezi zivejsi dítka, ale se spinkanim je tedy úžasný. Za což muzu byt jen vděčná 🙏

@sell1 taky jsou moji kluci takovi. Prvni dva mesice stravili na neonatologii beze me a tam je "vycepovali". 😀 nekdo by mozna rekl, ze je tam psychicky zlomili, ale kazdopadne to na nich zadnou ujmu nenechalo. Jsou to smisci, od zacatku spokojeni spaci, budi se akorat navzajem, kdyz spi vedle sebe v jedne postylce. A tulime se pres den, v noci tu vsichni spokojene chrnime jak zabiti. 😀

Upřímně řečeno, nechápu, proč má neustále někdo potřebu někomu vnucovat svůj názor. Každá žena to má nastaveno jinak a každé dite je jiné. Je úplně jedno zda dite spí s rodiči v posteli, v ložnici v postýlce nebo ve svém vlastním pokoji. Důležité je, ze to tak vyhovuje cele rodině.
Takže mile dámy, na dotaz autorky stačí odpovědět jedním příspěvkem a ne se zde dohadovat stále dokola. Ani jedna z nás není špatná máma jen proto, ze něco dela jinak.

@sell1 ok dik za odpoved 🙂