Syn chce pořád nosit, mít pozornost. Jsem unavená
Ahoj Holky.
Možná se mi budete divit, některé i odsuzovat, ale j a už jsem zoufalá ☹ Jedná se o to. Moje maminka už je v důchodu a jelikož je sama bydlí s náma. ( v dnešní době by ji důchod nestačil ani na nájem ). No a začalo to už po příchodu s porodnice. To bylo samé Filipek tam, Filipek sem. No nakonec to skončilo tak, že byl malý naučený na ruce, ale je to čím dál horší. Vůbec mi nechce být v kočárku ani když ho nechám vyřvat to jdeme s muzikou i dvě hodiny ( TO UŽ SE MI CHCE AŽ BREČET) no co se týče postýlky tak jsme na tom stejně. Malý pořád vyžaduje pozornost, což by mi nevadilo kdyby spinkal normálně ale on buď v houpačce nebo usne v postely ale to ho musíme placat po zadečku a to běda když přestanem. 😔 Už jsme opravdu unavená v noci nespi přes den jen chvilku a to než zaberu tak už je řev. Jenže i můj zdravotní stav je s toho na houby. Strašně jsem zhubla, pořád mám žaludek jak na vodě, průjem a silově by mě položila i moucha... Zkoušela jsem na radu doktorky i Dithiaden ten ale nezabral. Chci to zásadně změnit, ale vůbec netuším jak. Myslela jsme že nasadím kůru jen si řvi, ale na to asi nemám žaludek. Nemáte někdo nejáký dobrý tip co zabírá. Budu opravdu moc vděčná.
No je to nejlepší řešení. Jinak bych se asi zblaznila 🙂
Bebe, ještě na ni budeš vzpomínat. 😀 Já měla ze začátku taky takový pocit, že jsou u nás tchýně s mojí mamkou pečené vařené, a teď si říkám, že by klidně mohli chodit častěji. Čas od času (nebo spíš jedenkrát denně by bylo ideální) jim dám prcka do kočárku, pošlu je na procházku, hodím nohy na stůl a relaxuju. A závidím všem, kteří bydlí s nějakým hlídačem. 😀
Ale je pravda, že mamka i tchýně jsou fajn a co se týče výchovy, tak mě respektují. A jestli dělají něco za mými zády, tak o tom naštěstí nevím. 🙂
tymothy : Ono je to sice fajn mít tzv. Hlídače, ale mamka máleho hlídat moc nemůže jelikož měla kdysi operaci zad a nemůže zvedat těžké a malý vyžaduje neustalou pozornost. A v tom kočárku mi nevydrží, aby ho mohla vozit. Tady o tohle vůbec nejde. Jde o to, že všechno co jsem udělala já bylo špatně a ona to musí vědět nejlépe, protože vychovala 4 děti. Kdyby bylo vše v pohod taky bych to nechala tak
Bebe a myslíš, že to vystěhování pomůže? Pokud v tom bytě bude sama, bude do něj chodit jen přespávat a dny stejně bude trávit u vás.
A teď mě napadlo, máte houpací kočárek - pérák? Některé děti totiž nesnášejí kočárky, které nehoupou. 🙂
súhlas s tým, čo píše klaja - u nás to tak tiež funguje
Mám šátek - a v šátku je spokojný, možem vysavať, variť, žehliť, venovať sa staršiemu a tvoriť s ním a hrať sa......
Koncept kontinua základy Montessori a Waldorfu sú o tom, že sa dieťa nosí, kým nevie loziť, potom sa nechá loziť s tým, že matka je blízko a má stále pocit bezpečia a istoty, ale matka si robí svoje - pracuje, upratuje......
A moj názor je ten, že dieťa do 1 roka nie je možné rozmaznať.
A kdyz si dite na neco navykne? na uspavani na rukach? na celodenni noseni.. To neni rozmazlenost? 😕 napr u 10 mesicniho ditete? ja nejsem toho nazoru ze do roku se neda rozmazlit. A neni pravda ze se dite prestane chtit nosit samo az zacne lozi..chodit.. Znam deti ktere se chteli doma vecne nosit i kdyz uz chodi..........
bebe s tim bytem ste se rozhodli uplne spravne!! Uvidis ze to tak bude lepsi.. jenom to co nejdriv zrealizovat... 😉
Momin, já takové dítě teda neznám. Je pravda, že se občas chtějí ponosit, ale to většinou, když jsou mrzuté a ospalé. Rozhodně nevidím žádný důvod, proč bych mu tu půlhodinku nemohla věnovat. Miminka nejsou jen roboti, kteří by ti poslouchali naslovo, ale mají city a potřebují daleko větší pocit bezpečí než dospělí.
tymothy jasne pul hodinku.. i hodinku...... Ale pul dne se mi zda moc...
Momin, ale já opravdu neznám dítě starší 8 měsíců, které by se chtělo nosit půl dne... 😉
momin, tak to proste niektorým deťom trvá dlšie, ale naozaj, ani ja nepoznám dieťa, ktoré by sa chcelo nosiť, až začne chodiť, ak bolo dostatočne nosené, kým nechodilo..... a aj na to sú pomocky - ergonomické nosítko na chrbát a možeš normoš fungovať a ste spokojní obaja..... Ale zas budem obvinená, že nosičky nerozumejú nenosičkám, tak asi končím
a ešte s tým rozmaznaním - náš starší syn bol nosený, chovaný, vyplakať sme nenechávali, bol najmenší člen rodiny - v podstate mal nepretržitú pozornos´t ( sestrina dcera už bola veľká) a nemožem povedať, že by sme mali rozmaznané decko. Je skor introvert a cíťa, ale to je povahová črta, s rozmaznanosťou to nemá nič spoločné, súrodenca prijal v pohode, tak neviem 😉
Ale vzdyt ja sem maleho taky porad nosila kdyz byl uplne malinky,trpel kolika. jiste ze sem nemela to srdce ho nechet tak,....
Jinak ja proste takove dite znam... ma 14 mesicu a porad by se nosila. chodit uz umi krasne sama.
Tak asi potrebuje mať blízko niekoho, alebo má druhú vlnu separačnej úzkosti.... Každopádne by som to dieťaťu neodoprela - - ale to je len moj osobný názor 🙂
musko ja ted sebou nosim maleho i na zachod sebou. nemuze beze me byt.... Vim ze je to jen obdobi a ze to prejde,ale myslim si ze u nich je to vazne tim zasahem babicky. 😉
Separační úzkost může trvat u některých dětí i do 16 měsíce..
Co je špatného na "rozmazleném" dítěti, pokud rozmazlenost spočívá v tom, že chce být u mámy? Nervová soustava dozrává u každého dítěte jinak dlouho a jak může člověk vědět, že nemá závisláčka, který za to nemůže a prostě ještě nemá zralý nervový systém, tak je více uplakaný a ukňouraný nebo mazlivý? To ho radši budu trénovat a udělám z něj citového mrzáka a budu se pak chlubit, že není ani trochu rozmazlený???
Momin, ruku na srdce, která babička není ze svého vnoučete celá pokaděná? 🙂 Nemůžeš všechno házet na ni, i obviňovat ji a přitom znát celou situaci jen z popisu. Mě teda popravdě podle prvního příspěvku vůbec nepřipadalo, že problémem je maminka - "Filípek sem, Filípek tam" není nic zas tak hrozného... u vás to tak nebylo? U nás teda jo a nemám pocit, že by mi tím někdo Magdalénku rozmachal. 🙂
Spíš si myslím, že problémem bude asi nezralá maminka....tím nechci nikoho urážet, nemyslím to nijak špatně.
Ja bych rekla, že pokaděná z potomka je i většina mamin🙂. Já brečívala s malou, když ji trápilo bříško - bohužel se po nějaké době ukázalo, že nešlo o "obyčejnou" koliku, ale alergii na kravskou bílkovinu. Po 4. měsíci, když jsem nasadila sama mléčnou a bezvaječnou dietu a dokrmovali jsme ji Neocatem, tak se z ní stalo zlaté děcko. Když si pomyslím, že bychom ji nechávali v postýlce brečet jen kvůli tomu, aby si zvykala na výchovu a my nemuseli skákat, jak si píská.. ☹
A pláče-li dítě v kočárku? Tak s ním nejezdím na dvouhodinové procházky..
tymothy: Někdo je zralá maminka ve 20 někdo nikdy 😉 Všichni jsme to probrali a pripada nam to vsem super reseni. Dokonce i mamka je pro taky chce mit svuj klid. Malý je jaký je a s tím kočárkem to dělám zatím tak, že si to naplánuju na dobu kdy má usnout to chvilku kouka pak pomručí a zachvilku je tuhý. Horší je když to nestihnu do té doby než seprobere to jdem s koncertem. Pořád si říkám, že s toho snad vyroste 😀
bebe:No vida, že se to lepší. Myslela jsem na tebe, i když jsem se sem nedostala. Někde jsem zaslechla, že si děti vybírají své rodiče. No a když jste ho neplánovali, třeba řádí kvůli tomu 😉 Vidíš to, řešení je na světě. Když mi moje máma ukazovala, jak se mají dávat plínky, zdálo se mi to docela divný. Jak to viděla doktorka hnedka se zhrozila, že se tak plínkovalo před 20 lety a dala to se mnou dohromady. Jinak máma takový rozkazovací tendence nemá a nekecá mi do toho, i když máme společný dvorek. Já jsem si vybrala hodný rodiče 😵
Měj se ať se daří....
Mamka není zla. Taky to určitě myslela dobře, ale nejak se to vymklo kontrole. Filipek neni její první vnouče už jich má 6 😀 Takže zas posedlá babička by být neměla 🙂
Jeste k terminu "rozmazlene dite"... Kazdy si pod tim asi predstavi neco jineho - to asi zalezi na nasem vnimani toho pojmu a urcite taky na pristupu k detem obecne. Ja nevim, co je "rozmazleneho" na tom, kdyz dite chce byt u mamy. Pokud se jedna o napr. rocni dite, ktere se chce porad nosit, a ne poznavat svet a rozvijet svoje pohybove a jine predpoklady, myslim si, ze to neni normalni. A tim nemyslim, ze je dite rozmazlene, spis nejiste (asi nezazilo prvni mesice intenzivniho pobytu a mamy nebo rodicu) nebo ho neco boli, ma nejaky problem atp. Zdrave dite, ktere se umi samo pohybovat, se z toho raduje a prcha 🙂 Samozrejme musi vedet, ze maminka je nablizku a je vzdycky pripravena ho pochovat, utesit nebo proste jen pritulit.
já bych určo neudsozaval její maminku ................ sama to tak nechala, tak to tak má.
Tím tě tedy určitě neodsuzuji ... to rozhodně ne ... holt babičky jsou takové.
Spíš můj názor je takoví, že nějaké miminka jsou chovací, nějaká ne ... náš Míky zase řval. když ho někdo choval ....
Malí s náma spal v pelíšku do roku a rozhodně jsem s toho neměla trauma .. pak jsem ho dala do postýlky a spal tam hned moc pěkně.
Holt každé miminko ./človíček/ je osobnost.
pokud se potřebuješ pořádně vychrnět ... tak využij toho, že tu mamku doma máš ..... dej ji kočárek at jde ven a ty zales do pelechu.
micanek: No a to mamka právě neuděla malý totiž v kočárku pláče a ona by to nevydržela. Malého už pomalu učím na postýlku a nejde o to se vyspat. Neodsuzuju za to maminku je to i moje chyba, že jsem to nechala dojít až tak daleko, ale co je moc....
klaja, campi - naprost výstižné a přesné. Pokud se roční dítě drží mámy tak je to nezpracovaná seprační úzkost , potažmo problém v komunikaci mezi matkou a dítětem. Vyžaduje něco, co pořád postrádá - v nějakém smyslu.
Jak jste psaly, děti nejsou naprogramovatelní roboti, ale stvoření, kteří téměř do dvou let velice těžce nesou třeba jen malé odmítnutí ze strany matky. potřebují mít mámu kdykoliv k dispozici, být bezvýhradně přijímáni.
Není pravda, že když si dítě něco "navykne" tak neodvykne. O to vůbec nejde
Můj první syn byl hodně citlivý a v 8 měsících najednou odmítl usínat v postýlce a musel se uchovat. Dělala jsem to, nezkoušela jsem ho nechat v postýlce plakat. Za dva měsíce ze dne na den náruč odmítl a od té doby usínal sám v postýlce jako pěna. Každý tvrdil, "naučíš si ho, budeš otrok,skáčeš jak píská" 😝 - houby. Nic z toho se nestalo. Stalo se akorát to, že byl od té doby s postýlkou kamarád.
kubaka: Jee taky bych chtěla😀 My zatím s postýlkou seznamujeme 😀 Nejak nemám to srdce ho nechat vyplakat... nejde to.
S mrňouskem jsem pořád já mamka mi pomáhala jen na začátku a sem tam mi ho pohlída max na hodinku abych mohla třeba do banky, jinak jsme pořád spolu, poku si ho ovšem nevezme taťka na procházku on má na to nervy 😅
nechat vyplakat - jak se to něčně nazývá 😒 , je zločin proti dětské duši - přežitek z metod minulého režimu a žádná matka se tak v živočišné říši nechová. Takže je jasné, že na to nemáš srdce... Dítě se stáhne, rezignuje a učí se, že svět přináší zklamání a není v něm příjemné žít.
Oba kluci měli na spaní postýlku od narození, většinou jsme spolu dospávali nad ránem po kojení v náručí. Ale postýlku měli... 🙂 Držím palce
bebe7:neboj určitě se to s tim kocarkem zlepší a kord jak píšeš až bude ve sportacku.Asi mas hold zvedaveho chlapecka,ktery musi vse videt a kdyz lezi v kocaru tak se mu to nelibi🙂alespon bude ve vsem napred protoze vse okouka.Drzim palce at se to s kocarem spravi.A co se tyce maminky vidíš jak jsi to krasne vyresila,spokojenost na obou stranach-parada jsi sikula🙂 🙂