• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Uspávám ji 2 h, v kočáru řve, kope, u jídla vyvádí

27. února 2010 
první věta měla znít jinak: nepovažuj za chybu, že jsi nedělala to, co se nesmí dětem dělat a je dávno přežité :grinning: Tedy jsem tím myslela, jak jsi neposlechla ty dobře míněné rady a teď na to jako dojíždíš - tak to zcela jistě není....sem se nějak zamotala :sweat_smile:
21. pro 2009 v 19:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
Knobloska, ono je to tezky. Jeste pred par mesicema jsem si rikala, jak si muj prcek vyhraje sam a ted. Krize nejvetsi. Je na mne nalepenej jak kliste. Doma ho to uz vubec nebavi a to tady travime vetsinu dne. Kdyz byl malej tak byl taky dost narocnej. Ostatni maminky si klidne polozili miminko na deku a ono si hralo... To nase princatko k tomu vzdycky potrebovalo me. Pak po roce to bylo cim dal lepsi, ale ted opet... Zda se mi, ze se nudi. Ja se snazim chodit ke kamoskam, do hernicky, na plavani, na cvico, aby byla zmena prostredi, ale zvlast ted kdyz zacaly vanoce uz to moc nejde, takze je to s nim k nevydrzeni... Co se tyka toho jidla, tak moji kamosky holcicka taky neji temer nic. Sem tam si kousne do rohliku, sni 2 - 3 lzicky pribinaku... ale vecer a v noci vyzahne 2 flasky mlika. A kdyz si kamoska stezovala u doktorky, tak ta ji rekla... a chybi ji neco? Vzdyt je v poradku. Nektery deti proste tolik nejedi... :unamused: No a co se tyka toho uspavani, to s tebou soucitim. Ja taky nemam na to nechat dite vyrvat, i kdyz moje jina kamoska to uspesne praktikuje. Vecer usnem v pohode, ale v noci preleze ke me do postele a ja proste nemam na to strcit ho zpatky do postylky a nechat ho tam, protoze by byl virval na celej barak. Na to proste nemam a v noci chci spat. Je to jen moje lenost?! Co se tyka "hrani" si s ostatnimi detmi, tak synator je ten typ, co prasti holcicku, aby si vzal jeji hracku. Na me z toho jdou mrakoty, a tak porad jen vysvetluju a vysvetluju... nezda se, ze by to melo valny vyznam. Nektery deti proste jenom koukaji a hracky klidne daji. K tomu kdybysme se nekdy dopracovali...! Ja si myslim, ze vsechno je to proste v povaze toho ditete. Doufam, ze to svoji vychovou, ktera neni tak tvrda, ale snad je dusledna, ovlivnim.
21. pro 2009 v 19:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
kubaka konecne inteligentni pripevek nenavadejici k "pleskani" deti, schvavani jidla a vycitani, ze je hrozna matka..:slight_smile:
21. pro 2009 ve 20:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Jé holky díky, zase jste mi zvedly náladu. Já to tak taky beru, že se mi to snad jednou vrátí, pořád jsem s ní, hrajeme, povídáme, uspáváme, zpíváme. Když pominu to, že u většiny těchto činností zápasíme s velkým nezájmem z její strany, teda ne úplně, ale dlouho to nevydrží, tak není zlá. Nebije děti, ani na ně nekřičí. Asi je v podstatě hodná :slight_smile: . Holčička moje. Já jsem jen teď zaváhala, jestli to dělám dobře, když se po nás začíná vozit. Asi to jen zkouší a to je normální.
Mám známou s dvojčatama a ta teda nezájem odmala. Nebylo ani žádné podávání dudlíku, když jako mimina brečela. A výsledek je ten, že jsme je potkali, když naší malý bylo 10m a jim 8, naše lezla z kočáru, řev, že chce chodit. A ona ležela!!! v korbičce a tupě koukala. Asi bych to nechtěla, ale pro mámu je to náramně pohodlný.
S jídlem až tak problém není, docela jí, né teda moc, ale hlady nezmírá. Jen je to navícekrát, nemá čas.
Artuse taky bych chtěla druhé, proto to řeším, bojím se, že to nezvládnu.
21. pro 2009 ve 21:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
knoblos: tak Tygr v 8m taky ležel, páč ještě neseděl :sweat_smile: :sweat_smile: :sweat_smile:
21. pro 2009 ve 21:19  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
knoblos: tak v tom bych nic nehledala..spousta dětí začíná sedět v 9-10m, Tygr by klidně v kočárku ležel i ted :sweat_smile: a koukal..je mu to neva :sweat_smile: každý dítě je prostě jiný..některý jsou akčáci, co od 8m lítají jak poděsové..některé jsou klidné..prostě je to povaha :wink:
21. pro 2009 ve 21:21  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Jejda tak jsem to nemyslela :wink:
21. pro 2009 ve 22:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
knoblos: v poho, ty to třeba nevíš, páč ti Kristýnka začla brzo chodit..ale fakt je to normální :wink: takže to třeba nemusí být tím, že by měli tvrdou výchovu :sweat_smile: já mám opačnej problém, Tygr venku chodit nechce..jen tak, když někde sedím..tak pobíhá kolem..ale jakmile někam jdeme, tak šup do kočárku..jako kdyby neměl nohy :stuck_out_tongue_closed_eyes: někdy je to taky pruda....jsou děti, co od roka už jenom chodí..a některý se vozí ještě ve 3letech :wink:

fakt hodně je všecho naturelem, Tygr je klidnej, bázlivej, má menší potřebu spánku např. :wink: a s tím neuděláš nic prostě...ty máš zase dáblíka trošku, ale nepřipadá mi, že by nějak vybočovala..prostě normální dítě :wink:

a období vzdoru máme i my, dříve hodnoučký Tygr ted provokuje, hází vším, co mu přijde pod ruku..mlátí dveřma atd. :stuck_out_tongue_closed_eyes: já to mám zhoršený tím, že Tygr má poruchu jakou má, zatím skoro ničemu nerozumí- slovnímu projevu, takže já mu nemůžu vysvětlit, že to nemá dělat..i když on to moc dobře ví :stuck_out_tongue_closed_eyes: ale je to prostě jiný no :wink:
21. pro 2009 ve 22:11  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
ok přesně jak jsem čekala jsem opět za nejhorší matku na diskusi takže dovolte poslední komentář:
nevidím nic špatného na společném usínání u pohádky mazlení a pod... ale pokud dítě řve i když jsem u něj a zkouším cokoli tak to není klidné usínání a nevidím důvod proč by to nešlo zkusit samotné v postýlce zvláště když už to není měsíční kojenec že? myslete si co chcete ale já prostě věděla že neřve proto že ji něco je ale proto že chtěla houpat apod... taky sem to samozřejmě nepraktikovala od prvního dne narození. a opravdu poznám když pláče že ji něco je- např ted v noci když ji leze zub.
samozřejmě že jsou horší věci ale to neznámená že si řeknu mám zdravé dítě takže budu dělat absolutně vše co zamane napříč tomu že já budu na blázinec. a tím že ji zakládám na nějáké psychické trauma tak to mi dovolte abych se zasmála. dítě prostě od určité doby hranice mít musí a i pro něj je to lepší než když mu bude máma stát 24 hodin za zádama a udělá vše co si zamane tak se nedivme že si později děti myslí že můžou vše dělat všude. chudáci až přijdou do kolektivu. ale tak jako já vám vaši výchovu nerozmlouvám a neříkám že si myslím že s takových dětí NĚKDY jsou nevychovaní spratci tak vy ze mě nedělejte mámu která chtěla dítě a ted ji obtěžuje a nedává mu potřebnou lásku. opravdu na svém dítěti vidím že je spokojené a že ví že má milující rodiče se kterými si to dává dostatečně najevo byt usíná sama a spí ve své postýlce.
knobloska: tobě se omlouvám za tyto příspěvky ale nenechám ze sebe dělat krkavčí matku. chtěla jsem jen pomoct a nabídnout radu. vím že ti šlo o něco jiného než aby se tu lidi předháněli kdo má nejradši své dítě a nejlíp ho vychovávám držím ti palce aby co nejdřív bylo líp a krásné a pokud možno klidné Vánoce :wink:
22. pro 2009 ve 20:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
knobloska, třeba se tím druhým dítkem tvoje princeznička uklidní, mi to taky plno lidí říká, že druhé mimi je většinou opak toho prvního...no já to už radši riskovat nebudu, co když bude ještě horší...ne u mě to je vzhledem k věku a budeme mít rozmazlenýho jedináčka... :grinning:
22. pro 2009 ve 21:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
eliiis: "a tím že ji zakládám na nějáké psychické trauma tak to mi dovolte abych se zasmála"
No já osobně o tom vím prd, jen se řídím svými instinkty. Ale tohle jsem četla, že dlouhodobé působení stresových hormonů u malých dětí způsobí nevratné změny na mozku. Je to tam rozvedené a rozepsané do konkrétních detailů. Knížka se jmenuje "Věda zvaná rodičovství".
22. pro 2009 ve 21:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj.Četla jsem skoro celou diskusi a musím říct,že tedy souhlasím s eliiis!!! :dizzy_face:
Holky každá se řidtě dle svých instinktů a jak sami uznáte za vhodné...... :wink:
22. pro 2009 ve 21:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
Přečetla jsem si poslední 3 stránky této diskuse a nestačím se divit.. myslím, že každá maminka si razí svoji metodu jak vychovávat své dítě podle svých psychických i fyzických možností. Ať si šáhnou do svědomí všechny maminky, které tady odsuzují druhé za jejich přístup, jestli byly vždy tak perfektní a neomylné v doposavadní výchově svého dítěte :wink:
ellis bych určitě neodsuzovala, každá máme jiné hranice
někdy se tu objevují dost směšné a divné názory- např, jjaanca- neměla bys tolik číst kniky, občas to bývá na škodu, promiň, abych se zasmála- ale dlouhodobé stresové hormony způsobí u malých dětí nezvratné změny na mozku- jsi na správném diskusním fóru?? Pochybuji, že někdo z nás tady má takový negativní vliv na dítě, aby mu způsobil nezvratné změny na mozku.. to se jedná o jiné případy a ne o ty, že nechám dítě občas vyřvat!!
:angry: :angry: :angry:
22. pro 2009 ve 22:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
já souhlasím se sisstin...záleží na povaze dítěte...my nosili, chovali, "rozmazlovali" a syn poslouchá, zbytečně se nevzteká...a to jsme si prvním vzdorem už taky prošli, nebylo to u nás bych řekla, zas až tak hrozný...

ví, kde jsou hranice...a to v prvním roce mohl dělat vše a my dělali vše, tak jak chtěl...jak začal chápat, tak jsme nenásilně přešli na "výchovu"...a zatím to funguje... :wink:
22. pro 2009 ve 22:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
nadad: tam to bylo právě v souvislosti s tím, že se nechávají děti vyřvat. Rozhodně nejsem neomylná a perfektní, ale snažím se.
23. pro 2009 v 09:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holčiny, přečetla jsem si toto téma.
Knobloska - nic si nevyčítej, myslím, že se chováš jen dle svého instinktu. Já mám také občas dny, kdy si myslím, že vše zvládám levou zadní a ze dne na den se to změní, synátor si postaví hlavičku a já pak propadám depkám, že jsem zase něco nezvládla a jak to, že je najednou tak nespokojený :wink: S uspáváním jsme mívali hodně velké problémy, ani ne tak večer jako přes den, malého před spaním nosím a bývaly doby, kdy jsem ho třeba nosila i hodinu, teď tedy stačí 5 minut a z toho mi 3 minuty chrní na rameni. Dřív jsem z toho bývala strašně zoufalá, teď si to užívám a mám takový krásný pocit intimity, něčeho nenahraditelného, co bývá mezi mámou a dítětem.
Když je Honzík unavený, dávám ho v současné době do postýlky, on si tam odpočine, vyválí se a je zase fit :slight_smile:
Krásné vánoce všem :wink:
23. pro 2009 v 10:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Včera mi například nechtěl jíst oběd, tak jsem to do něj necpala, nenutila jsem ho jíst, prostě jsem to jen zkoušela. Nedal si, tak jsem to nechala tzv. po ruce a když jsme odpoledne přišli z venku, tak nevěděl, co si dřív do pusy narvat, jak mu vyhládlo :grinning: :grinning: . Máme vysunovací sedačku a na té vždy spolu jíme - nejíme :grinning: no a když chce, tak si sám na ní vyleze a dá si, co hrdlo ráčí. Také si s ním dost hraji, ukazujeme si v knížkách, čtu mu krtečka s kalhotkami a on napodobuje třeba žábu, co je tam nakreslená a tak. No a taky doufám, že se nám (mně a manželovi) to věnování se malému jednou vrátí, jak už zde někdo zmínil, v podobě hezkého chování k rodičům :grinning: :grinning: :grinning:
23. pro 2009 v 10:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jsem ukecaná, vím. Honzík nikdy s námi v noci nespal, takže neví, co to je, spí ve své postýlce od narození a přiznám se, že jsem za to ráda. Přes den si ho taky užiju dost, tak si myslím,že kdyby mi ještě měl spát v noci v posteli, tak bych nesnesla. Ale miluji ho stejně jako matky, kterým děti v posteli spí, možná víc, panč se ještě k tomu dobře vyspím - vtip :grinning: :grinning: :grinning:
23. pro 2009 v 11:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojda,já taky souhlasím s elíííís a vůbec si nemyslím,že je pro to krkavčí matka,n ebo že by svému dítěti způsobila nějakou újmu,já své děti taky vychovávám spíše rázněji a musím říct,že jsem ještě teda nezalitovala,ba naopak,u těch starších,když vidím,jací frackové s nimi chodí do třídy,jak jsou nevychovaní a drzí nejen na okolí,ale i na učitelky,tak tehdy jsem si víc než jistá,že vychovávám své děti dobře,nikdo přece neříká,že máma,která je přísná,nedává dětem stejně tolik lásky,jako máma,co svému dítěti dovolí vše.jinak to,že jsem si děti přece nepořizovala proto,abych mohla mít klid,nebo jak to je přesně na předešlé stránce napsáno,tomu se zase musím teda zasmát já,dávám svým dětem dostatek lásky,jako každá jiná máma,ale co je na tom špatného,když se máma potřebuje vyspat,to teda fakt nechápu,já bych spíš napsala,že žádná z nás není robot a každá z nás cítí,že je na pokraji svých sil,at už fyzických,nebo psychických,každá ty hranice máme jinde,tak neodsuzujte jiné,že se třeba potřebují vyspat,nebo si odpočnout,to je strašně jednoduché,napsat takovou strohou odpověd,jakou většinou píše třeba janca,jo a ještě něco,když se tady zminuje o zdravých,nebo nemocných-nejstarší dcera je dost nemocná,ale nikdy jsem ji neprotěžovala jen proto,že je nemocná,proč?
23. pro 2009 ve 13:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
radka.m: ahoj :slight_smile: dlouho jsme se neviděly, v hodně věcech s tebou souhlasím..v nějakých zas ne :wink: ono ne každé dítě se nechá cepovat :wink: tusím, že jsi někde psala, že tvoje děti jedí vše a nevybírají si :wink: to by třeba u nás nešlo, on prostě nejí nic...nejde to do něj nijak natlačit, když zkousíme násilí- dáví se, v horším případě zvrací :wink: neumím si představit způsob, jakým bych ho donutila, aby jedl a nezvracel :confused:

jinak samozřejmě každý se potřebuje vyspat, o tom žádná, já do synových 20m nespala téměr vůbec...ale pořád bylo lepší, když spal se mnou..a budil se dejme tomu jednou za hodinu..pak už i méně, ted už je to v normálu..než v postýlce, kde sice usnul...ale budil se 10xdo hodiny zamotanej do šprušlí postýlky :wink:

rozhodně si nemyslím, že by byl syn nevychovanej fracek..on je opravdu spíš klidný, bázlivý atd, ale to opět není mojí výchovou..prostě takový je...stejně jako u těch živějších dětí, není to výchovou..mají to v naturelu..

samozřejmě jsou určité hranice, to neznamená, že si necháváme dítě skákat po hlavě...výchovou se dá něco ovlivnit, ale z velké části je to prostě povaha :wink:

já si třeba neumím představit, že bych syna nechávala samotného v postýlce, když vím..že se bojí..neřve jen tak z nudy, řve ze strachu...a to já nepovažuju za rozmazlenost :sunglasses:

každý at si dělá, co chce...jsou to jeho děti..jeho přesvědčení..ale já radím, nekoukejte na okolí..co dělají jiné děti atd., řiďte se dle svého instinktu..který má každá máma nejlepší :wink:
23. pro 2009 ve 14:24  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
radka.m: s tou nemocí jsem to nemyslela tak, že je máme protěžovat...ale že prostě mně přijdou problémy typu: že dítě neusne do 10vteřin po položení do postýlku, fakt banální :wink:
23. pro 2009 ve 14:28  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
siss-ahoj :slight_smile: s tím jídlem si pamatuješ dobře :wink: jo,někde jsem to tady psala,ale co se týká jídla,nedovedu posoudit,protože jak jsem psala,děti vybíravé v jídle nemám a hlavně ten nejmladší,je kyselina :grinning: ,také souhlasím,že spousta věcí je dána povahou,ale zase třeba doma právě ty rozdíly vidím,nejstarší dcera a starší kluk jsou mírné povahy,takže je v podstatě ani moc cepovat neumím,ale třeba ten nejmenší a mladší holka jsou odmala hrozně temperamentní a neposedné a na holce mám vyzkoušeno,že na takovou povahu to fakt chce metr,máme to tak doted,i když jí je 14,jakmile polevím hranice,tak prostě začne okamžitě dělat průsery a kašle na všechno,i na učení,pokud jsem přísná a důsledná,seká latinu,doma v pohodě,ve škole premiantka,takže i když jsou malému dva roky,tak vzhledem k tomu,že má hodně podobnou povahu,tak jsme ve výchově přísnější a důslední,myslím,že po tom roce už se dají těm neposednějším a temperametnějším dětem v pohodě určit hranice tak,aby dítě vědělo,co po něm chceme,takže asi tak :wink: :wink: :wink:
23. pro 2009 ve 14:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
já mám spíš na mysli to, že některé maminky( nemyslím třeba nikoho v této diskuzi) si představují, že dítě jim bude spát, jíst atd. přesně tak, jak ony si usmyslí...

myslím, že to tu psala knobloska, že oni byli "naučení" že spali odpoledne do 5let :wink: ..já si spíš myslím, že je to tím, že prostě byly spavé děti...já byla schopná jít spát odpoledne ještě v 8letech po škole... :stuck_out_tongue_closed_eyes: Tygr už odpoledne nespí...a kdybych tam s ním ležela tři hodiny, tak spát prostě nebude...nechce se mu :confused: to prostě není o zvyku...dokud spal odpoledne, tak chodil večer spát v 22:00, prostě i kdybych se stavěla na hlavu..tak dřív neusnul...ted po o nespí, a v 20:00 je většinou tuhej :sunglasses: prostě ta potřeba spánku tam není, nikdy nebyl dítě, které spí 12h v noci v kuse..a přes den 2-3h..on naspí za celý den 10-12h :wink:

a taktéž nikdy nebyl dítě, které bylo snědlo mámu, tátu..on narození s jídlem strašně bojujeme... :confused: zas tak potřeba jídla tam prostě není...já začla jíst až ve školním věku, a nedovedu si představit, že bych měla z rodičů takový strach, že bych seděla třeba tři hodiny nad talířem...chceš? Nechceš? Nemusíš..a tím to u nás hasne. :sunglasses:

A to, že některé děti řvou v kočárku, nechtějí se vozit..občas něčím hodí...to podle mě taky není rozmazlenost, nebo nedostatek výchovy..prostě takové období okolo toho 2.roku je..vidím to u nás, že opravdu bezproblémové, klidné a hodné dítě..co se týče chování...je najednou vzteklé, provokuje...oni se prostě snaží prosadit, a emoce vyjadřují jen takhle..jinak to neumí :wink:

bavíme se tady o dvouletých dětech +-...ne o školácích a starších...ale i tak někdy, i kdyby se rodiče postavili na hlavu...tak to prostě nejde :wink:
23. pro 2009 ve 14:42  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
siss-vím,že to s tou nemocí jsi takhle nemyslela,já reagovala na příspěvek elíííís,vím přesně,jak jsi to myslela ty,když začnu přemýšlet o naší nemoci,tak abych byla upřímná,tak se mi jako naprosto banální hovadiny tady zdají všechny témata,teda skoro všechny,většinou,když mám nějakou takovouhle depku,tak si říkám,že ty holky jsou většinou slepice,co neznají pořádné starosti-tím ted nechci vůbec nikoho z holek urazit,ale snažím se to nějak jakoby přeskočit,protože jinak bych se asi zbláznila,už jsem toto byla dokonce nucena řešit i s psychologem,já to siss jenom píšu proto,že přesně tohle cítím z tvého příspěvku o těch starostech,tak jenom jsem ti chtěla napsat,že se takhle cítíš,tak je to úplně normální pro mámu,co má jakkoliv nemocné dítě,akorát,že časem přijdeš na to,že prostě se na to musíš povznést,jinak budeš s nervama...,jsem jinak ráda,že jsme na sebe zase po dlouhé době narazili.. :wink: :wink:
23. pro 2009 ve 14:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Siss máme hodně podobné děti :wink: .
Radka já už jsem Tě někde četla, je mi líto, že je dcera nemocná a myslím si, že to děláš dobře. Myslím si, že každá poznáme, kdy toho máme dost a že nám něco nevyhovuje. I já si připadám někdy jako slepice že mám takovéhle "problémy" a některá maminka má nemocné dítě.
23. pro 2009 v 16:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
knobloska-to k mateřské patří,jsme svým způsobem všichni slepice,jinak bychom nebyli tady na MK,ne? :grinning: :grinning: :grinning: musíme si aspon trochu zakdákat,jinak bychom se z těch našich dětiček nejspíše někdy zbláznili :grinning: :grinning:
23. pro 2009 v 16:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Siss mám jen jedno dítě a asi už mi vážně hrabe, že píšu takový kraviny. :grinning: (viz první věta)
Radko to máš pravdu, už si tak připadám. Manžel nechápe, co pořád na MK dělám, ale to prostě nemůže pochopit.
Když se vrátím k té výchově, tak já s ní totiž nechci jít do konfliktu. Má zakázaných dost věcí, ale je pravda, že hodně věcí může. Třeba mi pořád vyrochává skříň a já to dokola uklízím. Máma nechápe, proč si přidělávám práci, ale tohle mi nevadí. No než se s ní dohadovat, něco přece dovolit musím, jinak by byla pořád otrávená.
Já se snažím konflikty obcházet i tak, že jí zkouším převést na jinou činnost. A když už jí ten rapl chytne a začne se válet po zemi, tak prostě odejdu a nevšímám si jí. To snad dělám dobře. :sunglasses:
A když jí nechutná jídlo, jiné rozhodně nevařím. Třeba dneska bylo kuře na smetaně, taková mňamina, ale Ki to plivala. No co, dostala suché těstoviny, když je nechtěla s omáčkou. Takže jí to nenutím, ale jiné nevařím.
A z toho plyne i taková zkušenost...pro maminky, co jim děti nejí....suché špagety mají úspěch vždycky a jsou docela výživné, ne? :grinning: Takže někdy je to tak, že dostane jen přílohu a hotovo.
Taky z ní nechci mít zmetka, my byly skromné děti, a chtěla bych totéž pro Ki. Dnešní doba tomu trochu nepřeje, o to je to těžší. Za měly všechny děti zhruba stejné hračky a svetry od babičky, málokdo vybočoval. Dneska se předhánějí v tom, kdo má co dražší. Hnus.
23. pro 2009 ve 22:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
děkuji děkuji děkuji. krásný štědrý den a spoustu rozzářených očiček :wink:
23. pro 2009 ve 22:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
Je fakt, že jsem musela třeba manželovi ukazovat to, že dítě není robot, že se nemůže chovat a jíst a spáta já nevím co, jak my si zamaneme :grinning: :grinning: :grinning: Náš Honzík by klidně mámu snědl, obzvlášť když je unavený :grinning: :grinning: :grinning: .
Nedá se srovnávat chování dětí vůbec, každé je jiné :wink:
26. pro 2009 v 10:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
anta - to je fakt - mám dvě naprosto, ale totálně odlišné děti. Nechápu, jak se nám je podřilo tak rozdílně namíchat. Všechno, co dělal a nedělala první syn má ten druhý otočené. Třeba se pořád nemůžeme zbavit plenek - odmítá jakoukoliv diskusi a za dva měsíce jde do školky. :confounded:
26. pro 2009 v 11:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek