• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Výchova trochu jinak. Zkušenosti s ní a okolím

28. prosince 2009 
ahááá -
no náš to taky ví, ale přijde mu zbytečný se tím zabývat nebo zdržovat nebo vůbec brát na vědomí, že by to potřebovalo už změnu. Nechápu, co se mu v té paličce honí. On je hodně živý, temperamentní, veselý, není ustrašený a nedá se jen tak něčím vykolejit. Mám pocit, že přízemnostmi jako bobek v plíně se nezabývá, pač mu přijdou nedůležité. :grinning: Ignoruje co by ho mělo omezovat. A ještě teď má takové období, že bojkotuje všechno: pak na mě mrká tím závojem řas a culí se tak sladce, dokud mě nedonutí k úsměvu. :grinning: :grinning:
27. pro 2009 ve 22:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
tape - přesně, výchova odpovídala režimu - potřebovali z nás nadělat ty ovce ve stádu - zlomené, poslušné, bez citů a vůle.
27. pro 2009 ve 22:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
No, holky, pokud vím, ten kornout k nám došel z kapitalistické ciziny, přesněji je to německý zvyk, který se usadil už i u nás! :wink:
27. pro 2009 ve 22:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak k nám do Prahy ještě nedorazil - naštěstí :grinning: a k nám do rodiny ani nedorazí :grinning:
27. pro 2009 ve 22:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
tape:já nemyslela ani tak dvojčata jako třeba děti po roce a půl...........dcera je velká a má 15 kg já ji prostě neunesu a nošení jsem odbourala i když u toho řev byl,nicméně se podařilo cca během týdne. Teď to řeším tak že pochovám ale nenosím po trase. ale kdybych měla miminko tak jí těžko vysvětlím že mimi vezmu a ji ne. Mám dojem že tenhle způsob výchovy prostě není moc aplikovatelnej na víc dětí nebo jen zčásti.

Jinak s výchovou v min režimu souhlasím,udělat ovci do stáda. Já sama se vidím tak 50:50,dítě musí mít mantinely a jsou věci v kt. se prostě nediskutuje ale hodně věcí řeším dohodou,výhoda je že mluví a v klidu se domluvíme.
27. pro 2009 ve 22:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
Kornout znám jen z Lucie,postrach ulice,jsem nevěděla že se to dělá :confused:
27. pro 2009 ve 22:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky co děláte když se vám dítě vzteká? malýho když od někud oddělám či mu něco vezmu-prostě když není po jeho začne se mlátit do obličeje, zčervená a dneska mi i z kleku mlátil hlavou do podlahy-trvá to tak 10 vteřin a pak se jakokdyby vyvzteká a přejde to.jak reagovat?snažit se tomu předejít?co myslíte?
27. pro 2009 ve 22:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
amiro ignoruju
27. pro 2009 ve 22:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
no a nedělám někde chybu?já spíše myslela pár nějakých třeba vyčtených rad na co u takového dítěte dávat pozor v čem být důslední a tak
27. pro 2009 ve 22:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
amir - aby si neublížil :stuck_out_tongue_closed_eyes:
27. pro 2009 ve 22:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
když bude mlátit hlavou o zem hodně tak bych ho přenesla na měkčí povrch,dál nic
27. pro 2009 ve 22:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Lenkobu, v tom případě souhlasím, nošení má své limity, z tohoto hlediska. Pak je asi na řad vysvětlování či doufání, že se prvni dítko zcela nošení nabažilo :( Sama řeším, kdy přemýšlet o druhém dítku a i to mě napadlo, že by bylo lepší trošku počkat.

Amiro, my se snažíme někdy použít pevné objetí ale hlavně odvézt pozornost jinam, ale faktem je, že ten pravý vztek jsme zas tak mockrát zatím nezažili. A to jsem tuším i četla coby radu renomovaných psychologů, i když jsou takoví, co doporučují, hrnek s vodou apod.

Jinak holky, jak to ještě řešíte s hlídáním? Dáváte svá dítka někdy na hlídání (babičkám apod.)? My jsme se tomu zatím vyhýbali, za což jsme taky nebyli chváleni, jenže já si nedokážu představit, jak mi budou do malého cpát mléčné řezy a kdo ví, co ještě, a přitom mu říkat, ty náš malý nepodaro, ancikriste, nevychovanče, uřvanče apod. a budou ho uspávat stylem zavři oči a spi, stejně ti nic nepomůže. Sama bych tu a tam hlídání naléhavě potřebovala, ale komu ho svěřit?! Cizímu nemám odvahu, navíc, u většiny populace převádá stejné smýšlení a u rodičů či tchánovců je to pro mě nepřijatelné.
27. pro 2009 ve 22:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
ami, to chce systém pokus chyba :wink: :wink: . Víš co, na to není recept....tolik kombinací možných....
Záleží, kvůli čemu se čertí. Podle toho to chce nastoupit :grinning: :grinning: . Vztekat se může z úzkosti, prostě nepochopí, že už musí jít spát, že je pozdě, že už musí slézt z houpačky, protože je zima, že už musí uklidit auta, protože se jde koupat - prostě když se vzteká, že je naprdnutej kvůli věci, kterou nemůže pochopit,cekem jde odvést pozornost, utěšit, zabavit,pomoct se s tou situací vyrovnat.
Něco jinýho je, když si vynucuje vztekem třeba čokošku před obědem, když víš, že to prostě nejde, že se snaží si tím řevem jen něco vynutit, to je jinej typ vztekání, a chce to nereagovat, dělat "já tu ani nejsem", aby pochopil, že tímhle nic nedosáhne a pokud něco chce, pak vztek a řev nejsou dobrá volba.

Je to cekem fuška rozeznat, jak a kdy reagovat, ale spolehlivě to funguje, nevím, jestli máš možnost přelouskat knížku "Věda zvaná rodičovství",chce to mít na ní čas a náladu, plno věcí mě nevzalo, ale dost je tam chytrých věcí....
27. pro 2009 ve 22:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj holky,

mně je taky bližší trochu "jiná" výchova, KK jsem četla, mám rozečtený Rabr, něco do Prekopové taky doma mám. A jak tu bylo řečeno, ne úplně všechno se podle má např. z KK aplikovat, ale něco se z toho dá určitě vzít. A popravdě řečeno v okolí teda moc pochopení nenacházím, neustále slyším, že mám malé dát na zadek, aby nedělala to a tamto. Já fyzické tresty nemám ráda, a u nás ani nikdy nic naplácání nevyřešilo, akorát byla ještě větší scénka a zakáznou věc stejně dcera pak znovu uděla. A pak děti akorát bijí ostatní děti, dokonce plácají i rodiče, toto dcera nedělá. Ale co mě mrzí je, že jsem pochopení nenalezla ani u některých kamarádek, např. když jsme si malou vzali v období, kdy špatně spala, do manželské postele, tak se mi vysmáli, že se jí nezbavím snad do puberty, což byla úplná blbost, protože malá po několika měsících sama zcela dobrovolně odešla do svého pokojíku, prostě až nás nepotřebovala :slight_smile: jinak nosili jsme taky dost, i někdy uspávali v manduce:slight_smile:, teď už nenosím vůbec, dcera je těžká a už to vůbec nevyžaduje...

amira: na ten vztek ignorování, ale dcera se tak do hlavy nebouchala, tak nevím, co bych dělala...ještě můžeš zkusit terapii pevného objetí, že malého vezmeš pevně do náruče a řekneš třeba, že chápeš, že se má vztek...ale určitě to bude jen období a přejde
27. pro 2009 ve 22:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
tape, my jsme se prostě s manžou kousli a užíváme si života společně s petrem. od jeho sedmi měsíců jezdil s náma po republice každý víkend, manža sportuje, celé léto někde na cestách, ale spolu. po roce jsme si už říkali, dáme ho na víkend k babičce, měla jsem takové období "všichni mi dejte pokoj a nechte mě bejt",no a zase nic, je to jak píšeš, pokud nemá sám možnost se rozhodnout,co a jak bude, podnikáme všechno s ním. Využíváme jen slečnu u nás v domě, která hlídá večer,uložíme ho, ona si sedne k telce, dostane čtyři kilča a my někam razíme. (petr je superspáč, ve své postýlce 12hodin od osmi do osmi).

Babičky máme fajn, ale pořád je tam to - dejte mu něco pořádnýho k tý svačině, koupila jsem debrecínku, dyk měl jenom jogurt, chudák......
27. pro 2009 ve 22:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
tape, já dávám dceru na hlídání jen mojí mamce nebo teda manželovi :grinning: a moje máma celkem respektuje, že ji nedávám jíst určité věci atd. a vždycky se zeptá, jestli jí může dát to nebo ono...a většinou ji hlídá jen pár hodin, ne třeba celý den, takže se to dá, udělá si na ni čas, věnuje se jí, někdy až moc :grinning: malá je pak od babičky taková celá rozjívená :confused: ale ještě jí nikdy nehlídala tchýně :sweat_smile:
27. pro 2009 ve 22:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
já vím že na to rada není to je mi jasné :wink: jen jsem chtěla trochu rozšířit svůj obzor vědomostí.jde mi spíš o to, že mám strach že mě to vztekání občas přiměje ustoupit proto si v tom chci udělat jasno.trvat na dané věci za každou cenu?asi né že?ale zase pořád ustupovat také není dobré-až bude větší mohlo by se mi to vymstít.možná taky proto chci posbírat pár rad a sama v sobě si to ujasnit... :wink: holt to člověk musí brát srdcem
27. pro 2009 ve 22:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
amira, no není to snadný, prostě to chce trefit, kdy to jde ustoupit a přitulit ho a kdy je potřeba zmizet ze scény, nechat ho vybublat a ukázat mu, že prostě přes některý pravidla nejede vlak. Já se vždycky snažím nejdřív nadejchnout, řeknu si - mám to zapotřebí? a pak jednám. V naprostý většině mi vychází totální přehlížení výstupu, odcházím z místnosti,dělám něco jinýho zajímavýho, prostě mrtvej brouk.....
27. pro 2009 ve 22:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Ahoj Artuse,
to je to, proč jsem založila taky toto téma, neb mě skutečně štvalo a nebo mi to spíš bylo líto, že ani některé kamarádky neměly moc pochopení - začalo to přiroz. porodem s dulou a teď s malým to pokračuje. Tak mě zajímalo, jestli to je jinde taky tak. A malý spí s námi v posteli pořád a možná se ho nikdy nezbavíme, ale já každý večer ulehám šťasná, že ho mám u sebe :grinning:

Beri, taky to máme tak, že se užíváme všichni 3, konec konců jsme na něj dlouho čekali. Ale jak říkám, jsou okolnosti, kdy bych hlídání potřebovala, studuju VŠ a manža má v létě hodně moc cestovní zaměstnání, takže už teď přemýšlím nad tím, jak to bude. Zatím hlídá manžel, když jsem ve škole, ale pak nevím.
27. pro 2009 ve 23:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
amira, nám taky celkem zabíráalo, když jsem odvedla pozornost na něco jiného, ale zabíralo to jen do určitého věku, teď už to moc nezabírá, ale teď už se dá kolikrát vysvětlit proč nemůže to a tamto, ale ne vždy to teda jde, kolikrát se taky děsně vzteká...pokud se malý vzteká kvůli něčemu a ty mu tu věc nechceš dát, nechceš nebo nemůžeš mu v něčem vyhovět, tak mu řekni, že mu rozumíš, proč se vzteká - je dobré vyjádřit pochopení, porozumění s dítětem, protože ono nechápe proč tu věc nemůže a má třeba pocit, že mu ani nerozumíš, a pak zkus odvést pozornost na něco jiného...
27. pro 2009 ve 23:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
tape, od těch kamáred to docela mrzí, ony si myslím, že jsem strašně měkká a malá bude rozmazlená...mně to společné spaní taky vyhovovalo, byli jsme taková tlupa a nemusela jsem odbíhat někam vedle, když se malá vzbudila :slight_smile:, ale pak chtěla sama jít spát do svého pokoje, tak jsem ji nechala :slight_smile:

a k tomu hlídání, záleží jaké máte babičky, jestli je s nimi trochu možná domluva, tak bych se nebála tam dítě nechat třeba dvě hodinky, to ho zase nijak nepoznamená si myslím :slight_smile: a někdy je to hlídání vážně potřeba...
27. pro 2009 ve 23:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
to jo, krátkodobé hlídání jasně, třeba jen na nákupy nebo k chlupodravci, ale spíš jsem myslela že ho nenecháme někde na víkend, to radši uzpůsobíme program, zkomplikujeme to sobě i přátelům, ale jsme spolu :wink: :wink: :wink: .
Ale je fakt, že ted na jařemu bude už rok a půl a chceme, aby si zvyknul, že i u babči může být sranda, tak to zkusíme, mají cekem 5 vnoučat, takže banda rošťáků, i to si myslím, že děti potřebují.......
27. pro 2009 ve 23:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já nechávám hlídat mamce klidně na víkend :slight_smile: Ona nepraktikuje metodu vyřvávání a nedělala to asi ani u nás.a přitom i vychovává a shonem se na všem důležitým...........že trochu rozmazluje a někdy i v jídle mi nevadí,to prostě babičky dělají a žádným hnusem ji zase necpe.

Pak tady mám kamarádku a švagrovou co mi pohlídají na pár hodin,obě mají malé dítě a řvát mi ji tam nenechají.........malá je teda snadná na utišení teď,stačí pustit Krtečka :grinning:
27. pro 2009 ve 23:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
já bych teď už malou nechala i na víkend, ale k tomu se teda žádná babička nemá :sweat_smile: malá je hodně živá, aktivní, takže mojí mamce to stačí ty tři hodiny, akorát jednou jí měla přes noc, když jsme byli s MM nemocní...
27. pro 2009 ve 23:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
hm, jenže ti naši důchodci jsou už prostě takový hodně jak bych to řekla hezky - neakční. Jedni bydlí 70 a druhý 50km daleko, takže dojíždět kvůli dvěma hodinám hlídání nehrozí, no a ty delší akce - zatím nebyla odvaha na mé straně. Prostě než se zvedne 100kg osoba z křela, je petr 30m daleko a má v puse propisku a modrý čáry kolem pusy.
27. pro 2009 ve 23:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
dítě teprve čekám, takže praktickou zkušenost nemám. ale aniž bych kdysi četla nějakou knížku nebo vůbec věděla o nějakém "směru" téhle výchovy, tak jsem věděla, že nechci dítě vychovávat tak, jako většina dnešních mladých rodičů.

jak jste tu mluvili o tom názoru, že kojit dítě v noci, když si řekne, spát s ním v posteli atd., starší lidé považují za otročinu, tak mě naopak mnohem větší otročina připadá být dítěti stále za zadkem a kontrolovat ho, aby si něco neudělalo. kamarádka je taková ta hysterická matka "ježiš, tam nechoď, nešahej na to, spadneš, pozoooor". stačí mi být u ní pár minut a mám normálně tik. to dítě je úplně frustrovaný a neschopný samo udělat ani krok.
27. pro 2009 ve 23:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
tape,jestli neva, kolik máš dětí, kolik je malému?
27. pro 2009 ve 23:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
No, tak my to hlídání ještě budem muset nějak ošéfovat. Zatím by stačilo krátkodobé, když jsem ve ty 4 hoďky ve škole, na dlouhodobé zatím mi připadá malý malý. Jednou mi měla hlídat tchyně 2 hoďky, ale po 40 min. mě odvolala ze školy, že malý brečí a že si s ním neporadí. Faktem je, že jak jsem pořád s ním, tak zatím nechce být s nikým jiným krom tatínka a to třeba i naši špatně nesou, (proto to podivné oslovování malého). Asi to nebyl ideální nápad dát se na studium - v pozdějším věku a s mimčem, ale říkala jsem si, že to potřebuju pro zvýšení své kvalifikace a že lépe studovat teď, než potom - když budu chodit do práce. A přeci jen, díky tomu věku už to studium zas tak "nežeru".

Bereniko, neva ;) Mám jen malého, a bude mu 10 měsíců.
27. pro 2009 ve 23:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Holky, pro dnešek se loučím, přeju vám dobrou noc! Snad zítra pa :slight_smile:
27. pro 2009 ve 23:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky já jsem ten"dnešní mladý rodič",ale se svým způsobem výchovy taky moc pochopení nenajdu :frowning2: Malej má2,5roků a spí s náma pořád v postely,miluju totiž jak se v noci obejmem a jsme spokojení oba dva.Často slyším narážky,že už to je divný,že syn je tak velkej a pořád nespí ve své postely.Také hodně slýchávám blbé narážky,protože se snažím synovi nestát za prdelí,ale dát mu trochu prostoru.Nikomu se také nelíbí třeba to,že malej chodí večer spát až je unavenej a ne po večerníčku.Příjde mi fakt blbý nutit ho do spaní,když podle sebe vím,že když se spát nechce horko težko se do toho dá nutit.A vůbec nevadí,že večer nesedím u bedny a nečučím na seriály,ale věnuji se malému :slight_smile:No a včera když jsme byly u tchýně tak se malej uhodil a docela dost plakal,asi po minutě mi tchýně říka"""""Prosímtě běž ho zvalit
Já:a proč bych ho jako měla bít??????
Tchýně:Protože mi leze na nervy jak řve.
Já:Vám by nevadilo uhodit dítě jen proto,že pláče,že ho něco bolí?????
Tchýně:NE,ja ty moje zvalila a to jsi měla vidět jakej byl klid :zipper_mouth: :zipper_mouth: :astonished: :astonished:
28. pro 2009 v 00:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek