Zdvořilé dítě

ivana_sed
6. dub 2016

Setkala jsem se včera se zajímavým názorem, tak se o něj chci podělit. Malou s manželem učíme znakovku, slovo prosím bylo mezi prvníma. Teď je jí 16 měs a chápe, že ho má použít, když něco chce. Včera na plavání dostala svačinku, ale chtěla to, co měla jiná holčička - párek. Stoupla si před paní a hezky dělala prosím. První jsem jí napomenula, ať nežebrá, že má svoje, ale paní měla pro dcerku párek nakrajený na kousíčky a že jí dá kousek. Pointa příběhu přichází. Paní měla potřebu mě poučit, že děti se nemají učit o jídlo prosit, protože je to věc, kterou mají dostat automaticky. Je to pro ně prý ponižující a mohou utrpět psychickou újmu. Odpověděla jsem, že je sice pravda, že najíst dostat musí, ale chci aby byla slušná a zdvořilá. Prostě na slovíčku prosím a jeho používání nevidím nic špatného.... 🙂

majkoz
6. dub 2016

@ivana_sed Takže holčička "žebrala", nebo byla "zdvořilá" ? 🙂) Já na tom ale taky nevidím nic špatného. Když chce něco, co je navíc, tak je pěkné poprosit. Samozřejmě, že nebude prosit o oběd;) Náš kluk už tak od 18 měsíců používá slovíčko "kuju", někdy se musím smát za co všechno mi děkuje:D

ivana_sed
autor
6. dub 2016

@majkoz no, zdvořile žebrala 🙂 Ale přesně tak jsem to myslela. Nebyla to její svačinka, tak ať poprosí, jestli dostane. O svojí svačinku prosit nemusela, ta byla připravená... 🙂

sabuse1
6. dub 2016

taky si myslím,že zdvořile "žebrala" takže to bylo správně, nebylo to její takže slovíčko prosím bylo na místě🙂

tulikiss
6. dub 2016

nevidim na tom nic spatneho ze dite prosi i o nejake jidlo. jasne ze ne aby muselo dite prosit aby rano dostalo snidani, ale nevidim nic spatneho na tom kdyz treba hodinu po snidnai dcera prijde a rekne maminko prosim jablicko. neni to ani tak o tom ze by prosila o to jidlo ale o tu sluzbu ze ji to nachystam.

lenbela
6. dub 2016

Já bych to víc neřešila. Vaše holčička byla zdvořilá a to je moc hezké. To že děti chtějí něco, co mají jiné děti je normální. Vy víte svoje. 🙂

japona
6. dub 2016

@ivana_sed Paní je nějaká moc chytrá 🙂 Budte ráda, že jenom "zdvořile žebrá". Náš ctyrletak by (po zjištění, že jiné dítě má něco lepšího) spustil: "Maminko, ja mám hlad, dej mi prosím prosiiiim, jídlo" ..to je pak jiné kafe🙂)

suzief
6. dub 2016

Paní je nějaká chytrá ne?! Neřešila bych. Takové mám fakt ráda🙂 Se svačinkama je vždycky problém, Syn taky chodí neprosí jen kouká a čeká až něco dostane, buď mu dovolím nebo ne u párku bych si teda jistá nebyla, normálně mu je nedávám,

jamia
6. dub 2016

😀 😀 😀 kdyby tvoje dcera bez ponížení a psychické újmy prostě sebrala holčičce párek, tak bude paní spokojená? 😀

ivana_sed
autor
6. dub 2016

@jamia to mě nenapadlo. Možná příště můžeme vyzkoušet. 🙂

panickatlamicka
6. dub 2016

Ja bych se spis lekla toho parku pro 16 m dite. 😀 . Myslim,ze je v poradku,kdyz dite o jidlo poprosilo ciziho cloveka,ale doma prosit o jidlo mi prijde opravdu ponizujici.

panickatlamicka
6. dub 2016

@tulikiss ty jsi to napsala moc hezky. Sakrys,dokonce lip nez ja... 😀

lenkalenulka
6. dub 2016

Moje eli taky prosi a to neznakujeme.. Tim ze nemluvi jeste tyhle slova tak poprosi a zakyve hlavou jakoze ano.. At si mysli o tom.kdo chce co chce 😉

helen_h
6. dub 2016

@ivana_sed To je zajímavé, místo aby paní řekla, že si holčička hezky poprosila, tak řeší, že jí mordujete prošením... kroutím nad tím hlavou. Člověk se asi nikdy nezavděčí (ani tím, co by řekl, že je naprosto nekontroverzní), paní by asi vyhovovalo, aby holčička přiskočila k cizí svačince a rovnou brala, na co má chuť :DDDD
Podivuji se nad tím, ale opravdu nemá cenu paní řešit ;)

dezyre
6. dub 2016

U nás je slovo prosím automatické, něco chceš, popros. Samozřejmě když dávám na stůl ve 12 oběd tak je na hlavu postavené, aby prosil, ale když přijde a chce abych mu udělala pití, tak automaticky řekne, mamko nachystej me prosím pití, mamko mám hlad, nachystáš me prosím jídlo ...... atd.

nita1984
6. dub 2016

U nás je od jak živa slovo prosím a děkuji také samozřejmostí... v manželově odině to mají trochu jinak a do dneška mě mrzí, že je nepoužívá tak, jak bych si "představovala"... já si třeba neumím představit, že by mi udělal jídlo (což se děje častoú a poté, co mi ho položí na stůl bych neřekla, děkuji.... v dnešní době je smutné jak málo jsou děti k tomuto vedeny. Moje vouletá neteř taky o všechno vždycky poprosí.

berynka
6. dub 2016

@ivana_sed tak já v tom určitou logiku vidím... o jídlo jako takové prosit je asi "blbost", ale samozřejmě slušnost prosit o tu službu... přineseš, nakrájíš, podáš, připravíš 😉

panickatlamicka
6. dub 2016

No,ted zpetne uznavam,ze poprosit o jidlo se ma i doma. Ale presne v tom duchu,ktery tady vsechny zminujete:"maminko,mam hlad. Prosim,nachystej mi jidlo." ale urcite by se mi nelibilo :"nedam ti najist,dokud nepoprosis." .

amazonka.k
6. dub 2016

Já bych jí zase na oplátku poučila o vhodnosti párku k svačině pro takhle malé dítě, aby pocítila jak moc je příjemné, když Vám někdo kafrá do výchovy 🙂

claire90
6. dub 2016

Ano, o jídlo se prosit nemusí, ale ona nechtěla svoje, chtěla cizí a tam je požádání/poprošení přece na místě. Přece nebudeme děti vychovávat jak divokou zvěř, aby přiběhli k tomu, co chtějí a vyhrál ten silnější, no ne?
Jako naše dcerka ve 3letech moc nemluví, ale děkuju používá běžně, prosím se jí moc používat nedaří, takže když něco chce, nahodí sladkej úsměv, rozzářej se jí očička a děkuje místo prošení, ale to se vypiluje 🙂 Stejně tak je samozřejmé, že má zdravit. Myslím, že minimálně tyto základy by děti ovládat měli.

mika251
6. dub 2016

Osobne si myslím, že slova prosím a ďakujem nie je nikdy dosť. Samozrejme, že dieťa jedlo dostáva automaticky, ale jeho príprava automatická nie je a je fajn, keď si od malička uvedomuje, že nepadá z neba a že jeho prípravu treba oceniť. Rovnako keď mám záujem o kus jedla, ktoré patrí niekomu inému, to ako mala prísť a bez slova si ho zobrať? Trošku zvláštny prístup.
U nás doma to bol tatínek, ktorý vždy po spoločnom jedle povedal: "Maminko ďakujeme, že si nám tak dobre uvarila" a veľmi skoro sme to po ňom začali opakovať. Som rada, že môj manžel to mal v rodine podobne a dokáže poďakovať za jedlo, rovnako ako ja jemu ďakujem za to, že poseká záhradu, alebo opraví niečo v domácnosti. Som rozhodnutá našim deťom tieto ponižujúce móresy vštepovať tiež.

marla86
6. dub 2016

Já děti nemám, ale podle mě se prosí a děkuje ani ne tak za to jídlo samotné jako zato, že ho někdo připraví a dá 🙂

sara84
6. dub 2016

No nevim, u nas se o jidlo prosi a za jidlo dekuje a to jak kuchari, tak Panu Bohu. A zadnou psychickou ujmu doma nemame 🙂 a mit dostatek a to nejen jidla neni samorzrejmost a deti ucim, ze tata vydelava na jidlo praci...

nunacek
6. dub 2016

@ivana_sed Slova "prosím" a "děkuji" beru jako samozřejmost. A paní z příhody ať si vychovává své dítě jak chce, ale holčička se podle mě zachovala správně., když poprosila.

nunacek
6. dub 2016

@nita1984 U nás to samé. Já beru prosím a děkuji jako naprostou samozřejmost. Manžel to z jeho rodiny nezná, takže se to učil a učí až v naší společné rodině. A když vidím některé dnešní děti kolem, jak neumí poprosit, poděkovat, pozdravit, no šílený... ☹

ivana_sed
autor
6. dub 2016

@sara84 s modlitbouz máte pravdu, před společným jídlem taky poděkujeme, dcerka způsobně sedí, hezky dá ručičky a říká "mem", protože amen neumí. 🙂

ivana_sed
autor
6. dub 2016

@nunacek jj, nehodlám nic měnit. Myslím, že být zdvořilý je správné. Ale s podobným přístupem jsem se na vlastní kůži setkala poprvé. Tak snad nebude mít dcerka psychickou újmu z ponížení. 🙂

nunacek
6. dub 2016

@ivana_sed Ano, taky myslím, že být zdvořilý je správné. A újmu z ponížení v tomto případě mít podle mě opravdu nebude 🙂 😉

jahodi
6. dub 2016

@ivana_sed 😀 to je dobrý názor od té druhé maminky. Je pravda že můj muž neumí vařit, já se ve vaření nijak extra nevyžívám teda, a psychickou újmou docela trpím, že se musím starat o jídlo u nás doma jen já 😀 😀

suzina08
7. dub 2016

Zajímavý názor druhé maminky :D Každopádně zdvořilost byla v tomto případě na místě, protože se nejednalo o její jídlo, takže bych si z toho těžkou hlavu nedělala 🙂 Myslím si, že naopak by bylo horší, kdyby nepoprosila ani nepoděkovala. Znám takové děti, které používají pouze "já chci" a ještě ani nepoděkují, a to je podle mě podstatně horší případ :-/

carmilla
7. dub 2016

Myslím, že základem výchovy jsou tři Pé: Pozdravit, poprosit, poděkovat. 😉 Samozřejmě, že o jídlo se doma prosit nemusí, šmarja. Ale když chci požádat někoho jiného, cizího o laskavost, tak je snad normální poprosit a poděkovat. Nebo by byla pani radši, kdyby k ní vaše malá přiběhla, uzmula jídlo a vzala čáru? :D