Zlé násilné 2,5leté dítě

krisbob
4. kvě 2017

Ahoj holky,jsem uz zoufala,budu rada za kazdou radu a zkusenost.Mam syna 2,5roku a dceru 1,5.Syn je hodně živém,vůbec neposlouchá,provokuje,neplatí na něj domluva ani plácnutí.Dětem bere hračky a jak není po jeho začne používat násilí.Chodi obcas do skolky a tam se taky pere,ale tam si ho ucitelky spacifikujou,ptece jen jina autorita.zatím to bylo únosné,ale stále se to stupňuje.Nejhorší je,ze teď začal strašně terorizovat segru.Nemůžu je nechat chvíli o samotě,aby ji něco neudělal.Dělá to i v naší přítomnosti.Řešili jste tento problém někdo?My doma uz nevime,ale k psychologovi se mi zatím nechce.Moc děkuji

cherris
4. kvě 2017

Nebude to náhodou reakce na to, že sestřička se vyvíjí a začíná se taky projevovat? Přijde mi to jako typická reakce starších sourozenců. Potřebuje podle mě ujistit, že je pro něj pořád dost místa a pozornosti. Na plácnutí bych byla opatrná, mnohdy to násilí jenom stupňuje, dostanete se pak snadno do začarovaného kruhu.

betelgeuzz
4. kvě 2017

@cherris Starší kolem těch 2,5 roků byla hrozná, agresivní, mladší všechno brala, když šla kolem ní, žďuchla do ní. Do školky šla kolem 3, byla jsem ráda, že jsem aspoň dopoledne nemusela pořád řešit konflikty. trochu pomáhalo, že se s ní m "pral", jako hru, prý si tím děti vybijí tu agresivitu. KOlem 3 to postupně zmizelo, možná i tím, jak víc mluvila, už se dokázala na věcech domluvit.
Zajímavý bylo, že mladší pak kolem těch 2,5 byla podobná, tak zase chodila a hryzala. Tak možná je to takové období.

jjaanca
4. kvě 2017

Myslím že na ségru žárlí. Zkuste se mu více věnovat. Doporučuji od Prekopové knížku "Prvorozené dítě" je to tam hezky vysvětlené. A možná prostě vůbec chce více pozornosti, nejen vůči sestře.

martinal08
4. kvě 2017

K psychologovi bych zašla,může mít ADHD,to by vysvětlovalo to chování.

amazonka.k
4. kvě 2017

Kuba přesně v tomto věku bezdůvodně strkal do ostatních dětí, to odeznělo samo asi do 3 měsíců, když se narodila Emilka, měl tendence jí také ubližovat, to mu byly asi 3 roky a už je to také OK, chce to čas, trpělivost, vysvětlování.

amazonka.k
4. kvě 2017

@martinal08 Ve 2.5 letech ? Já bych to neviděla zas tak černě 🙂 Mě vlastně docela vadí, když se s každým prdem dnes dětí posílají k psychologům, copak musí zapadat do tabulky ? Nechme je v klidu žít, podle mě se vyvíjí plně normálně.

drakenn
4. kvě 2017

Příchod sourozence, méně pozornosti, strčení do školky, plácání a jiné potlačování projevů dítěte. A pak má být dítě v pohodě. A zajde se k psychologovi s dítětem, ať se vyřeší jeho problém.
Já poradím jen jediné, poskytnout dítěti hodně lásky, pozornosti, přijímat jeho potřeby jako normální věc

krisbob
autor
4. kvě 2017

Prave že většinu pozornosti rodiny ma on.malá se umí zabavit sama a je hodnejsi.on se sám neumí zabavit.asi to taky bude tím,ze poslední půl rok jsme stále nemocní,tak jsme zavřený často doma.jeho potřebám se snažíme vyhovět,ale všechno ma své meze a nemůže si dělat,co chce.Mě mama taky v destvi občas placla a trauma z toho nemam.dekuji za nazory,každé dítě je jiné,ale je fajn slyšet,ze je na tom někdo podobně a co u nich zabralo

krisbob
autor
4. kvě 2017

@amazonka.k to už beru jako krajní řešení.jen hledám cestu,jak mi pomoct a vlastně nám všem.svoje děti miluju a chtěla bych,aby měli hezky vztah.

krisbob
autor
4. kvě 2017

@jjaanca právě že jemu se věnujeme více.Ségra je samostatně jsi,takže se furt běhá kolem něj

kajka93
4. kvě 2017

@krisbob náš malý je jedináček a naše veškerá pozornost byla věnovaná pouze jemu a choval se stejně, neuměl si hrát s ostatními dětmi, ve školce se bil, kousal ostatní děti atd ... je to prostě kluk, je to hodně živý kluk ... u nás to později ustalo kolem 3 - 3,5 let byl uplně v pohodě, hodně nám pomohla ta školka ... kolektiv dělá divy 😉

lilulilu
4. kvě 2017

@krisbob syn delal prave v tomto veku to same...bil deti, strkal do nich, jeho ruce byly casto rychlejsi nez hlava. Vedel, ze to delat nesmi, ale delal to casto, castokrat jsme odchazeli z herny nebo z hriste a ja se omlouvala maminkach napadenych deti :( V te dobe byl sam, pozornost jsem mu davala dle meho maximalni. Ted mu budou 4, zlepseni o 100 %, obcas jeste takovy utok proběhne, ale minimalne. Odeznělo to, vyrostl z toho. Ma sestricku (1 rok) a ma ji rad, porad ji dava pusy, hraji si spolu. Nekdy ji taky prudi, bouchne ji, bere ji veci, ale neni to nic hrozného. Hodne sil, ja mela jenom jeho a obcas byla z jeho agresivity na zhrouceni.

drzticka81
4. kvě 2017

Syn byl mezi 2. a 3. rokem taky agresivni - znamy mi to objasnil, ze je to proces kluku, ze se tak projevuji jejich pudy - syna to kolem tretiho roku pustilo.......chodila jsem na hriste, kde nebylo moc deti, nezvala jsem navstevy ani jsem na navstevy nechodila -v tom obdobi 🙂)) pak sel do skolky a dobry - vazne z toho vyrostl.......mladsi segre ublizoval jen ve smyslu kousani - ted to oplaci ona mu, neda si nic libit 🙂))) jinak vedel, ze na segru nesmi byt zly-ze by bylo toco 🙂)) ted kdyz se poperou - at si to vyridi sami, hahaha

martinal08
4. kvě 2017

Agresivní dítě je pro mě problém a osobně bych to začala řešit.Doporučení,že vše je normální a že to přejde je mi k 😅😅😅.

kajka93
4. kvě 2017

v tom případě by měla jít každá druhá maminka na návštěvu k psychologovi s dítětem, které prodělává normální vývoj? samozřejmě bych se zeptala alespoň své obvodní lékařky když bych si nebyla jistá, ale pokud řekne že je vše v pořádku a většina maminek to měla stejně s dětmi - byla bych v klidu.

krisbob
autor
4. kvě 2017

@lilulilu dekuju za povzbuzení aadouam,ze to u nás taky pomine

krisbob
autor
4. kvě 2017

@drzticka81 to zní povzbudivé.V září sny nastoupí do školky,tak uvidíme,jak si tam povede.🙂

amazonka.k
4. kvě 2017

@martinal08 Jen tak dál, tímhle stylem budeme za chvíli jako v USA, kde se dětem předepisují psychofarmaka na obyčejné obavy před písemkou. Návštěva psychologa mu zajistí nálepku ADHD, nebo jinou psychickou porouchu a bude si díky tomu připadat celý život jako exot, myslím, že nic lepšího si pro naše děti nemůžeme přát, že ?

nelam
4. kvě 2017

@amazonka.k neplette si ADHD s susp.ADHD,kterou detem poradny casto odklepnou. Jde o dve odlisne veci,coz rodice casto nechteji slyset. Diagnoza ADHD je neurologicka porucha (patrna po vysetreni mozku) a ti opravdu neni "nevychovany spratek",jak jsou takove deti casto oznacovany. To druhe je bez nalezu na mozku a znamena,ze se projevuje jako adehadak,k tomu jsem celkem skepticka,protoze se za tim vetsinou skryva prave spatna vychova.
Takze neodsuzuji "nalepkovani",ale spis nevedome vykriky do tmy bez znalosti problematiky... 😉

krisbob
autor
4. kvě 2017

@amazonka.k souhlasím.Psychologa bych volila až opravdu okrajově,pilu by nám to například doporucili ve skolce.je je to fakt poslední dobou náročné.ale jsem ráda za každý názor a řadu.hned se cítím lépe,když čtu,kolik maminek ma podobný problém. V okolí nikoho takového nemám.pěkný vecer

kajka93
4. kvě 2017

@krisbob pokud chcete mít ještě větší klid na srdci tak se zkuste zeptat obvodní lékařky Vašeho dítka ... ona by Vám měla říct zda je to problém, který chce větší konzultaci nebo zda by mělo být vše v pořádku. My jsme se také ptali lékařky a řekla nám že je to naprosto normální vývoj. Každé děťátko je svým způsobem originál 🙂

nelam
4. kvě 2017

@krisbob neni ostuda poradit se s psychologem,jen to v tomhle veku vetsinou nema takovy ucinek,protoze ta spoluprace je,rekneme,slozita. Kdyz odbornik vyslechne problem jen zprostredkovane (rodicem),vidi jen jednu stranu problemu. 🙂 ale zase Vam muze dat jine rady,tipy,neco se muze osvedcit. Preji Vam predevsim klid a vnitrni pohodu,verim,ze bude lepe 😉

mollyweasley
4. kvě 2017

A víte o tom, že agresivita je přirozený projev všeho živého organismu, od planktonu po člověka? Agresí si člověk (zvíře, strom) vymezuje svoje místo k životu. Je-li tedy dvouleté dítě agresivní k mladšímu dítěti, je jeho touhou tohoto parazita uzemnit a dál mít pro sebe jenom ten svůj píseček, svoji maminku, svoje hračky. Psycholog rozhodně není krajní řešení, psycholog je fajn na nasměrování, protože co posereme v začátku, to posereme jednou pro vždy 🙂

drakenn
4. kvě 2017

@mollyweasley - přírozený projev života je prostě přežít - žádné uzemnění nýbrž přežití

mollyweasley
5. kvě 2017

@drakenn ano, ale aby přežil, bojuje o to, aby měl co nejlepší podmínky. Strom chce být co největší, aby mezi ostatními v lese měl nejvíc světla. Zvířata si brání svá území a touží po těch nejlepších, poražení jsou vyhnáni tam, kde je méně jídla, horší úkryty...proto i dítě touží svého soka předehnat, potlačit.

drakenn
5. kvě 2017

Souhlasim do jiste miry s vami. Ale inzultace soka uz asi neni uplne dobre.

kaja2016
5. kvě 2017

@cherris mám jenom jedno dítě, ale přijde mi, že když ho zpacifikuji učitelky, tak by to doma mělo jít taky. Já bych se někde poradila, jako nemyslím psychologa, prostě zkušenějších rodičů...

ivular
5. kvě 2017

@mollyweasley Agresivita jakožto vymezování místa k životu - nejsem si jistá, jak moc odborný tento poznatek je. Příčin agresivního chování může být určitě více, ale pokud jsou moje informace správné, pak jde v drtivé většině případů o reakci na strach nebo reakci na úzkost.

mollyweasley
5. kvě 2017

@ivular zkuste si na Youtubu najít přednášky doktora Jana Svobody, je to jeden z nejlepších u nás.

krisbob
autor
7. kvě 2017

@mollyweasley dekuju,určitě se podívám.