Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři
    Příspěvky pro registrované uživatele se ti nezobrazují.
    mollyweasley
    22. črc 2020    Čtené 486x

    Kontaktní ZOO v Liptovském Mikuláši

    Už jste někdy byli zavření v kleci s medvědem? Že ne?

    V Liptovském Mikuláši vyrůstá kolem Tatralandie plno zážitkových přicmrndů, jedním z nich je maličká kontaktní ZOO. Co všechno se nám líbilo?

    Medvědi

    Tento pár medvědů měl největší socializační naděje v době, kdy všechno zavřela korona. Nemohli jsme si na ně tedy (radši) sáhnout, ale do výběhu s nimi nás pustili. Asi mi stačil i jenom tento zážitek, děkuji.

    Zranění z výběhu z medvědy! Zní to drsně, že? Oba dva uhýbali medvědovi na kraj a oba dva se odřeli o kus dřeva...

    Kočkovité šelmy

    Si můžete pohladit, záleží, jaké jsou zrovna na skladě. My měli štěstí na tyhle trhače.

    Ptáci různých velikostí

    Zde spící pelikán...byl k mání i bdělý, ale už jste někdy viděli pelikání zobák?

    Různá drůbež, méně kontaktní, ale já ty zobáky stejně nemusím.

    Nádherný Ara, kam se mohlo až od 12 let a bez slunečních brýlí...

    Lamy modelky

    Ta bílá uměla dát pusu. Vlepila naší dceři pusu do ucha, ta se zlekla, protože jí to nahlas mlasklo a lama se naštvala, protože za svůj výkon nedostala odměnu...

    Krmit? Musíte!

    Pokud u zvířete není klec (opice, lev), je dovoleno krmit. Koně, osla, krávu, kozu, ovci, klokana, pštrosa, lamu...ale bacha, pštrosi jsou rychlí a umí vyrvat z ruky celý nafasovaný kelímek!

    Personál

    Byl neuvěřitelný! Každý výběh měl svého, ten měl připravené povídání, odpovídal na otázky. Stačilo se podívat jejich směrem a už se nás ptali, jestli si nechceme něco zajímavého poslechnout...tak profesionální a milý přístup jsem zažila poprvé.

    mollyweasley
    12. črc 2020    Čtené 513x

    Jak Ostraváci na západ vyjeli

    ...jak skončili ve Sloupu a jak se jim tam líbilo...

    Původně jsme na tyto prázdniny měli naplánovanou skoro tří týdenní cestu po Pobaltí. V dubnu jsme zrušili své rezervace s tím, že kdyby to v červnu vypadalo dobře, zarezervujeme si to znovu. Naštěstí jsme se rozhodli pro Česko, protože jinak by nám právě dobíhala v Estonsku dvoutýdenní karanténa, kterou Lotyšsko a Estonsko vyhlásilo v době našeho plánovaného přejezdu z těch dvou států.

    No ale zpět k tomu západu. Letos jsme se rozhodli pro týden v místě, kde jsme nikdy nebyli ani my, ani nikdo z rodiny. Zaujalo nás České Švýcarsko. Protože jsme ale houby turisti, našli jsme si ubytování ve Sloupu, který je kousek od Švýcarska, kousek od Liberce, kousek od Mácháče a samotný je taky hodně zajímavý.

    A kde jsme tedy všude byli?

    Radvanecký rybník

    Parádní místo na koupání, tak skvělé, že jsme se vykašlali na plánovanou návštěvu Máchova jezera a vždycky k večeru lenošili zde.

    Vyhlídková cesta kolem Sloupu

    Krásná procházka na skalní hrad, pak na vyhlídkovou věž a přes les zpátky dolů.

    ZOO Liberec

    Menší příjemná Zoo, kterou jsme za chvilku prošli, ale bohatě to stačilo. Bílí tygři měli zrovna siestu, zato lachtani se nám předváděli.

    Ještěd

    Původně jsme na Ještěd chtěli vyjet kabinovou lanovkou, ale na parkovišti u lanovky nebylo místo, tak jsme, k nelibosti dcer, jeli dál a zaparkovali na prostředním parkovišti. Jak už jsem napsala, zdatní turisté nejsme (aspoň my s manželem), proto nás dožralo, když jsme zjistili, že existuje ještě i horní parkoviště! 

    Cestu k vysílači jsme si "zkrátili" zkratkou. "Neboj, mami, ty kameny určitě nebudou celou dobu."

    Byly.

    Pravčická brána

    Zvládli jsme několikakilometrovou vyhlídku, zvládli jsme v jednom dnu Zoo i Ještěd, není nic, co by nás zastavilo! Cestu na Pravčickou bránu jsme zvolili z té strmější strany, všude bylo plno lidí, tak jsme se snažili vypadat nezdrchaně. Zpátky jsme šli přes dlouhou Gabrielinu stezku. Procházka to byla fajn, ale kolem pořád dost lidí, hodně nerovný terén, takže jsme se většinou dívali pod nohy a drželi děti, než abychom se kochali. 

    Akvapark Babylon

    No...jak bych jenom...už podle vzhledu budovy bylo jasné, že architekt jel na něčem zajímavém. Vnitřek budovy si dovoluji nazvat nejnevkusnějším akvaparkem v Evropě. Kvůli hygienickým požadavkům bylo přechlórováno, akvapark je plný uliček a zákoutí, které působí superklaustrofobicky. Nikde není místo na odpočinek, hodně temné a stísněné místo. Myslím, že jednou za život mi taková návštěva bude stačit.

    Fotky z oficiálních stránek webu, krásně osvětlené...)

    Sklářská dílna Lindava

    Tady jsem se vůbec netěšila, nezaujalo mě to ani trochu, ale manžela ano, tak jsme jeli. A změnila jsem názor ihned. Nejdřív jsme si prohlédli sklárnu opravdu při plné výrobě, parádní podívaná. Holky si pak opískovaly vlastní skleničku a všichni tři nakonec i vyrobili vlastní skleněný výtvor (vázičku a krygl) foukali sklo, točili...a tak. No a v místní restauraci mají boží jídlo. Jakože ale fakt dokonalé.

    Pekelné doly

    Filmové peklo z pohádky S čerty nejsou žerty, dnes motorkářský klub. Nezaujalo mě to ani trochu, ani místo, ani jídlo, ani prohlídka podsvětí a rozhodně ne ceny. 

    Jediné plus mají za toho Babiše.

    Panská skála

    Tady se pro změnu natáčela Pyšná princezna. Geologicky hodně zajímavé místo, do hodiny projité, krásné prostředí. 

    Sloní kameny

    Tyhle různé přírodní srandičky u nás prostě nemáme. Úžasné. Obhlédnuto za krátkou pauzu na cestě domů.

    Co závěrem...bydlíte tady? Gratuluju a doufám, že si svých pokladů užíváte nejen o prázdninách.

    Nebydlíte tady? Zajeďte si sem!

    mollyweasley
    18. srp 2019    Čtené 438x

    Jak jsme byli v Berlíně

    Nebo teda byly, ale někdo by to v nadpise mohl považovat za hrubku 🙂

    Poštěstilo se mi sehnat zpáteční letenku Brno - Berlín za 250 Kč, protože si ale manžel nemohl vzít dovolenou, přesvědčila jsem maminku, že Berlín je ta pravá dovolenková oblast, kam se hrabou termály.

    Na cestu jsem se pečlivě připravovala, vymyslela program na celou dobu krátkého pobytu, abychom stihly co nejvíce, abychom se neotrávily a abychom to fyzicky zvládly.

    První den

    Přiletěly jsme do Berlína. Let byl trochu zpestřený lehčími turbulencemi, drsné přistání celému zážitku taky moc nepomohlo. Obzvlášť ale oceňuji podporu své nejmladší dcery, která stihla asi desetkrát zopakovat, že "ulčite havalujeme". 

    Ubytování jsem zamluvila hned u Hauptbahnhofu (mimochodem, cena přes Booking 10500, cena přímo přes stránky hotelu 6500. Takže volba jasná.)

    Ještě odpoledne jsme se byly podívat na Alexanderplatz. Jak mě upozornil otec, "Alexanderplatz je celkem žumpa, ale je tam Primark, tam si zajdi."

    Nezašla jsem, ale daly jsme si v obchoďáku parádní zmrzlinu, večeři a vyfotily si na náměstí zajímavé dekorace (dvě).

    Druhý den

    Snídani nám zpestřil požární poplach a evakuace hotelu. Mamka celou dobu hořekovala, že nemá mobil, taková škoda. Po půlhodině bylo po všem, zřejmě nějaké pako kouřilo na pokoji (myslím cigaretu, hm.)

    Na tento den jsem měla naplánovanou návštěvu Zoo (mají tam zajímavou stanici, ideální pro děti - vtip pro sečtělé).

    Zoo samotná se mi moc líbila, všechna zvířata byla dobře vidět, všechno po rovince, klid. Největším tahákem tam jsou pandy, mi osobně se hodně líbil výběh pro horské kozy. Zaplatily jsme si i vstup do akvárií, tam je ale trochu škoda, že je člověk navštíví až tehdy, kdy už má v nohách celou Zoo, takže jsme plazy a hmyz v dalších patrech už nedaly - jednoduše proto, že bychom do těch schodů nevyšly.

    Po Zoo následovala hodinka spánku na pokoji a k večeru jsme se vydaly po trase Říšský sněm - Braniborská brána - Památka holokaustu - Postupimské náměstí - Berlínská zeď. (otec: "Postupimské náměstí je parádní. Teda...není tak úžasné, aby ses tam musela vracet, ale na zemi, co prohrála dvě světové války je to pecka.") 

    Tahle procházka se mi z celého pobytu líbila úplně nejvíc. Chytly jsme slunečno, bylo nám příjemně po těle i po duchu...no ideál.

    Třetí den

    Strašně moc jsem se chtěla podívat do koncentračního tábora v Sachsenhausenu, téma války mě zajímá. Rodinná rada tedy rozhodla, že navštívíme zámek v Charlottenburgu. (I na tuto památku mě můj otec připravil - "A určitě si zajděte do zahrad. Ze všech nejkrásnějších zámeckých zahrad na světě jsou tyhle ty nejbídnější, dokonce je tam i vstup zadarmo."). Prohlídku zámku jsme, uznávám, vzaly trochu hopem, děti to bavilo jenom asi prvních dvacet místností. Život v luxusu je prostě nenadchl. 

    Zahrady opravdu asi budou hezčí někde ve Francii za Ludvíků, ale procházka to byla milá. Hlavně mamka už byla unavená, tak ani nemluvila. Jsou maličkosti, ze kterých se musíme umět radovat.

    Po odpoledním spánku jsme se rozhodly dát dětem výběh a vzít je na nějaké dětské hřistě. Vygooglila jsem, že "Berlin is fun with kids", proto jsme na nejbližší hřiště jely 20 minut autobusem. Ale autobus byl dvoupatrový a nám se podařilo sedět nahoře úplně vepředu, takže i cesta byla milým zážitkem. 

    Čtvrtý den

    Na poslední celý den v Berlíně jsme plánovaly Tropical Island, vodní svět asi 70 km od Berlína. Vstávaly jsme brzo, ať si pobyt za ty peníze (ani se neptejte) užijeme co nejdéle. 

    V bývalé snad letištní hale je obrovský tropický svět, rozdělený do různých zón - prales, chrámy, samozřejmě vodní plochy, tobogány, ale třeba i pelikáni. Holky sjely po různých tobogánech možná třistakrát, nekecám. Tímto výletem byl pro ně celý náš Berlínský pobyt zachráněný, nejvíc si pamatují akvapark, dětské hřiště a zmrzlinu. Zmetci.

    Pátý den

    Poslední snídaně, poslední návštěva obřího nádraží, poslední nákup drobenkového koláčku. Bylo nám fajn, budeme se potřebovat vrátit ještě tak třikrát, abychom stihli projít všechno, co je tam nejzajímavější 🙂