• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Kdy začínáte miminku přitvrzovat ve výchově?

23. srpna 2013 
Holky, nevím od kdy máme vést malého k tomu, aby si nás nepřivolával kníkáním... kdy nechávat brečet a dělat že nic, nevím, aby mi pak manža neříkal že jsem hrozná matka, že ho nechávám. Ach joo, poraďte. Dík :frowning2:
17. únor 2008 v 16:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dobrý dotaz :slight_smile:. Já si zatím taky maluju, že se nenecháme "vydírat", aby kdykoliv kníkne, tak abychom hned letěli. Rozhodně to nebudu praktikovat první měsíce, každý říká, že to je pro mimísky nejhorší, že musí získat v tom venkovním světě určitou jistotu, kterou mu nejvíc dodává maminka. Uvidíme, jak na tom budeme :wink:
17. únor 2008 v 16:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Jenže co je první měsíce, pak třeba zjistíš, že už ho to prostě neodnaučíš, že už se naučil na to přivolávání, to je situace :grinning:
17. únor 2008 v 16:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
kachnik, já bych to viděla tak - od té doby, kdy začnete rozeznávat, proč pláče :wink: Já už teď bezpečně poznám, kdy si Karlík vynucuje pozornost, kdy je unavený apod. :slight_smile: Takže, když si nechce hrát a brečí jen, abysme ho ponosili, tak ne vždy na to přistoupíme. Ale Filípka bych ještě moc plakat nenechávala, je maličký :wink:
17. únor 2008 v 17:01  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
no já myslím, že to má každé mimčo jinak. Já bych chtěla začít tak v půl roce. Ale kachniku neboj, když budeš vnímavá, tak podle toho, jak bude brečet poznáš, jestli zrovna chce najíst, je unavené a nebo si chce vynutit pozornost. Ale záleží asi fakt na každém mimču, mamča říkala, že já jsem byla spíš nechovací miminko. A i když jsem byla starší a mamka si mě chtěla vzít k sobě do postele, tak jsem si prý po chvíli sama přelezla k sobě do postýlky. Já jsem zastáncem toho, abych pak neměla děcko, které se drží máminy sukně a pořád čeká pozornost, ale taky chci, aby vědělo, že má v rodičích oporu a že když za nimi přijde, tak ho neodstrčí. I když to asi bude hodně těžké tohle všechno zkombinovat. :wink:
17. únor 2008 v 17:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, tak u nás už nastal čas, kdy začínáme přitvďovat :wink:
17. únor 2008 v 17:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
kacerko: koukám, že se shodneme. Já psala a psala a ty už jsi to mezitím napsala :slight_smile:
17. únor 2008 v 17:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
my už tak měsíc, malá se začala prohrabávat v CD stojáncích, a už poznáme takových 6měsíců, kdy pláč je pláč a kdy se vzteká jen tak :slight_smile: nebo chce spinkat
17. únor 2008 v 17:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
kacko, jj :slight_smile: :grinning:
17. únor 2008 v 17:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
Asi 14 dní, možná dýl.Začala se vztekat když jsem jen zmizla na WC a jak jsem vykoukla hehehe a to samý, když jsem jí něco vzala z ruky.
17. únor 2008 v 17:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
souhlas s Kačerkou (skoro jako vždy :sunglasses: ) už taky rozeznáme, co se děje a proč se brečí....

ale večer před spaním si pláčem prý uvolňují přebytečnou energii, takže když není rudej jako prapor a neječí, ale jen poplakává, tak to určo není na škodu, naše malá si sem tam takhle před spaním fňukne a do 2minut je tuhá, ale pláč a pláč....určitě je jinej, než když s třeba nemuže vykakat a bolí jí bříško....
17. únor 2008 v 17:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
jani :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face:
17. únor 2008 v 17:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
četla jsem, že od třetího měsíce, my začínáme v šestém, když jím, tak to musí respektovat
jinak první tři měsíce jsem se mu věnovala opravdu hodně
17. únor 2008 v 17:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
kachnik-myslim ze je jeste brzo pritvrzovat.... ja jsem teda mekota,ale pritel ten kolikrat ze to prehanim, ze kdyz maly zarve tak ja hned priletim, jenze za 1.nemam to srdce ho kolikrat nechat takhle rvat a za 2.nemam na to nervy..hihi..maly trpel na prdiky a strasne plakal, ale tedka uz zacina byt vycihovak a jde poznat kdy place jen tak z nudy, nebo ze se chce nosit....
17. únor 2008 v 18:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dievčatá, do 1 roka nemáte šancu rozmaznať - naopak, čím viac nosíte a chováte, tým lepšie, je to kapitál sebavedomia a lásky do budúcnosti! Kachnik, neblázni, máš ešte fakt malilinké miminko!
17. únor 2008 v 19:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jejda, tak nad tím bych se asi měla zamyslet. Doposud věnuju Edíkovi téměř 100 % svýho času. Nemám pocit, že by si mě snažil omotat kolem prstu, i když křičí hodně často. Prostě si s ním celodenně hraju nebo sám "sportuje", než mu dojdou síly - jsem asi divná :pensive: .
Natalien, prosím tě, popiš mi, jak to probíhá, ok? Dík!
Macanet: Jojo, s tím braním věci z ruky, to Edík začal dělat zrovna před pár dny. Beru to tak, že to je vývojový stádium. Teda doufám, že nejsem trapně naivní :confused: .
17. únor 2008 v 19:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
v mesici to je celkem brzo ne?
17. únor 2008 v 19:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
musko:presne tak!ale na to prijde az bude starsi ze to nema cenu ale spis se maximalne venovat ukazovat opravovat atd atd ale to uz je attachment.... :grinning:
17. únor 2008 v 19:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dělám to stejně jako kacerka :wink:
17. únor 2008 v 19:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
Můj manžílek si myslí,že když zvýší na malou hlas,tak ji tím naučí,kdy má být ticho a nebrečet :confounded: Ale já mu pořád vysvětluji,že je ještě brzo a je malá a stejně ještě nechápe a akorát začne ještě víc plakat :confused: .Já si myslím,že až začne mimi pomaličku mluvit,tak je nejvyšší čas trošku přitvrdit ve výchově.Jinak ji budu nadále naslouchat,co jí bolí,proč brečí a nebudu ji nechávat ve vedlejším pokoji a plakat,když nevím co nám je.No jo manžílek si myslí,že když jí nechá plakat,tak jí naučí nějakému chování :confounded: .Neříkám,že ji nenechám chvilku plakat,když vím,že jsme nakojeni,přebaleni a vynucuje si jen chování,to vydržím tak 10min. a pak opět přicházím. :wink:
17. únor 2008 ve 20:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
No ja nevim holka, ale hlaska "vynucuje si jen chovani" mi prijde uz fakt smutna. Predstavte si, ze prijdete za partnerem se pritulit, a on vas posle do haje, ze nema cas ani chut, vy zacnete brecet, a on rekne "proc rves, vzdyt jsi jedla a byla na zachode", a pro jistotu odejde do jiny mistnosti?

Navic vy muzete takovyho partnera kopnout do zadku a najit si jinyho, ale to miminko nikoho jinyho nez vas nema :(

(Ano, samozrejme umim rict Helence, ze do kose na odpadky se neleze a ze cokoladu misto chleba nedostane, a jsem dusledna ona to chape a dodrzuje - ale kdyz potrebuje moji naruc, tak opravdu neodmitnu, to prece nema s vychovou nic spolecnyho, odpirani laskyplnyho kontaktu..)
17. únor 2008 ve 20:23  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
Jsem chtela napsat "holky", ne "holka", omlouvam se, takhle to moje osloveni vypada povysene, a tak jsem to opravdu nemyslela, promin jandalinko.
17. únor 2008 ve 20:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jéé, Gedren, tys to napsala bezvadně! Už jsem se bála, že jsem jediná, kdo k dítěti přiskočí, jakmile zakřičí (a to neříkám zapláče - Edík pláče velmi zřídka, ještě nikdy jsem si nevšimla, že by plakal "jen tak" - ale jak jsem psala dřív, křičí hooooodně často, to zas jo).
17. únor 2008 ve 20:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já jsem "výchovu" začala řešit až od 3.měsíce.Do té doby Adama trápilo bříško. :confounded:
Od 8.měsíce jsem ho začala odvykat na mojí přítomnost a teď mu ani nevadí,že odejdu z místnosti,protože ví,že se za chvíli vrátím.Protivný je jen,když je unavený nebo ho trápí zoubky.V tom případě mu ráda vyhovím. :dizzy_face:
Ale každé dítko je jiné a maminka taky.Hodně taky záleží na tom,jaké má člověk doma zázemí a pomocníky. :wink:
Pokud je na(skoro)všechno sám,musí dítko tak trochu vychovávat k samostatnosti. :slight_smile:
17. únor 2008 ve 20:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
samozřejmě nenechám malou křičet,ale člověk už pozná,kdy je to křik křik, sorry,ale když ji nosím půl hodiny a položím a řev, zřejmě to na mě zkouší a to bych si nemohla dojít ani na záchod,takže učíme, že tak ne a beru ji s sebou před otevřené dveře :grinning: samo jen doma, na návštěvě ne :grinning: ale my měly problém koncem 7 měsíce,ale vyřešilo se to, malá bývá dvakrát v týdnu s babičkou, já v práci a malá na mě tolik nevisí a nevadí jí, když třeba potřebuju být dýl v práci nebo jedu po obchodech,ale to většinou absolvuje se mnou nebo je s tatínkem a ten teda náručí nešetří.Ale upřímně, nejde dítě nosit celý den.Teď rostou zoubečky, takže ledasco jí projde :wink:
17. únor 2008 ve 20:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tady se opět začíná schylovat ke kritice výchovy jednotlivých maminek, o čemž tato diskuze ale není . . . Kachnik přišla s dotazem - tak se tady dělíme se zkušenostmi, proč to kritizovat - každá máme na výchovu jiný náhled a každá z nás nejspíš vychovává své dítko s nejlepším vědomím a svědomím. Nemyslím si, že je mezi námi maminka, která nechce dát svému dítku lásku.
17. únor 2008 ve 20:53  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
kachnik: kacerka to napsala velmi výstižně :wink: Já osobně vychovávám pouze tak ,že zvýším hlas v případě ,že se mi nelíbí, když něco malej dělá ( bije mně po hlavě, píchá psa do očí, snaží se vyházet hlínu z květináče apod) nebo se bezdůvodně vzteká, to mě vytáčí asi úplně nejvíc, nechci mít rozmazlenýho hajzlíka a začala jsem s tím, až když jsem viděla, že to na mě hraje a až když začal zmíněné věci dělat.
Ty máš ale moc malé miminko na nějaké vychování, to zatím potřebuje cítit tvojí lásku a cítit ,že je v tvojí náručí v bezpečí, pokud pláče, tak to určitě není proto ,že by si něco vynucoval. :wink:
Jinak ale tvýmu dotazu naprosto rozumím, taky jsem se nad tím zamýšlela a pak jsem si řekla, že udělám nejlíp, když se budu řídit svým instinktem, takže když plakal, tak jsme pochovali, pomazlili a bylo to v pohodě a nemyslím, že bych měla zpovykané dítě. :wink:
17. únor 2008 ve 21:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
já se někde dočetla, že od 7.-8. měsíce začíná dítě chápat význam ne, takže když Ondra dělá něco, co se nemá (hrabe se v květináči, psí misce, tahá závěs, tluče nás nebo psa nebo jiný děti ....) tak prostě řekneme ne (přápadně lehce zvýšíme hlas, pokud nereaguje), celkem to pochopil a rozumí :wink: a pokud máte na mysli tvrdost ve smyslu brečí, tak ho nechám, tak to mi přijde tvrdý. To mimčo nemá jinou možnost, jak nás přivolat... A když se chce pomazlit, pochovat, přitulit? tak co, od toho jsme tu, ne? jen si to užívejme, za pár let budeme otravný starý matky, co ničemu nerozumí a patří do hrobu :wink: :grinning:
17. únor 2008 ve 21:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
schnek :wink:
17. únor 2008 ve 21:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
a ne používáme a chápeme, viz kramaření v cd stojanech, to děti pochopí, že to dělat nemají a na tom nic špatného není :wink:
17. únor 2008 ve 21:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky, dobrá diskuse.. taky jsem o tom teď přemýšlela, malý si tenhle týden začal přímo říkat o nošení a chování.. což dělám ráda, ale vidím, že když ho držím třeba hodinu tak dobrý, pak položím a brečí, tak mám trošku vítr z toho, abych si na sebe neupletla bič (což mi říká manžel)..
ale jak tu píšete, tak si říkám, že tak do 3 měsíců se opravdu adaptují, takže můj (možná naivní) plán je, že tak do těch 3 měsíců budu nosit, houpat a poskytovat oporu.. a až pak začnu "přitvrzovat ve výchově"...
to je plán, uvidíme jaká bude realita :sweat_smile:
17. únor 2008 ve 21:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek