Bohatí lidé ve vašem okolí. Jaký na vás dělají dojem?
Znáte někoho ve svém okolí, kdo je opravdu, ale že opravdu bohatý? Nemyslím teď někoho se dvěma byty na hypotéku a BMW na leasing, ale člověka, který má miliony (nebo víc), nemusí pracovat, žije z výnosů, má švýcarské účty, nemovitosti, investice, cestuje po světě…
Zajímá mě, jaký dojem na vás tito lidé dělají. Jsou jiní? Víc v pohodě? Arogantní? Příjemný - nepříjemný...
(ne, žádná závist v tom není, jen mě to napadlo)
Přemýšlím, máme asi pár známých, kteří jsou za vodou, ale žijí zcela normální životy, mají běžné starosti. Nové zařízení do bytu v Karibiku, rozvod dcery, vnoučata a jejich zdraví a úspěchy, zahradu... Pracovat čistě teoreticky nemusí, ale pracují, protože je to baví. Byť by to třeba u ženy byla jen pomoc s vyřizováním manželových aktivit. Jsou to činorodí lidé, s neustálými nápady. A klidně vyhledávají zboží v akci, dobře si rozmysli, za co svoje peníze utratí🙂
Mám v širší rodině. Kromě toho, že standardně pracují, tak vše ostatní platí. Nemovitosti, akcie, auta, doma drahé obrazy, cestují celá rodina, standard je zaletět si na víkend na golf do Emirátů, atd. Na první pohled to ale poznat není, jsou velmi pohostinní a přátelští. Oblékají se běžně, nemají problém nakupovat v Kauflandu a při návštěvě se člověk necítí jako u snobů. Bohatství je u nich samozřejmě vidět v detailech typu šperky, hodinky, vybavení domácnosti, ale nic okázalého a prvoplánového.
Ano, znám. Jsou to vyrovnaní lidé v pohodě.
A pak znám i takovou tu naleštěnou bídu a tam vládne arogance. Tak by mě zajímalo, jestli je to tak i v širším vzorku a nebo jen u těch, co znám 😅
ano, máme ve své bublině takovou jednu rodinu ... on je v pohodě, ona celé přešitá a plastiková, ale jinak je to taky fajn ženská. Mají klasicky drahé hodinky, šperky, kabelky a samozřejmě x aut ... Není pro ně problém na "otočku" letět do Dubaje, Ománu a pod. Stýkáme se s nimi jednou za rok a společné akci se společnými přáteli v Harrachově. Jsou v pohodě, nemusí mít za každou cenu luxus. Normálně jdou s námi na výlety, jedí na benzince a mojí boty z Decathlonu 🙂 Nakupují normálně v LIDLu nebo v Kaufu. Děti jim chodí na státní školy.
Manžel zná jednoho českého miliardáře, který se pravidelně umisťuje v žebříčku 100 nejbohatších Čechů. Tento miliardář vybudoval svůj byznys sám a naprosto od nuly. Manžel na pozici jeho osobního asistenta vydržel asi měsíc nebo dva, víc to nešlo, ale pracovně se s ním stýká už několik let, tak jej zná dostatečně. Ten člověk je prý vizionář a psychopat, a právě díky tomu je tak úspěšný. Nic "obyčejného" nebo průměrného by si nekoupil, řeší věci úplně jinou optikou než většina lidí. Úplně nejlepší představu o takovém člověku může dát film Ďábel nosí Pradu. Když jsme se na to s manželem dívali, tak on se na střídačku smál nebo nevěřícně kroutil očima, jak mohl někdo natočit tak dokonale přesný film o jeho bývalém šéfovi 😀 . Kdyby to nezažil na vlastní kůži, tak nevěří, že někdo takový existuje.
Ale samozřejmě si nemyslím, že takoví jsou všichni bohatí. Já si třeba ani nemyslím, že řádově miliony na účtech jsou nějaké extra bohatsví, při kterém si člověk může říct, že je za vodou a nemusí nic dělat, že mu to stačí do konce života za jakýchkoli okolností.
Jsou i takoví lidé, o kterých ani nikdo neví, že jsou milionáři. Žijí úplně obyčejným životem, bez okázalosti, luxusu či jakéhokoli viditelného znamení, že na to mají. Ušetřené mililony dávají za to, co jim dává smysl, a co není ostatním moc viditelné.
Mám takového kamaráda. A nikdo by na první pohled nepoznal jak moc je za vodou. Je to skromný hodný člověk co nosí triko z HM a jezdí Octavkou....
Já znám bohaté lidi s krásnými domy a auty bez dluhů, v hezkém oblečení a s hezkými šperky a s parádní dovolenou. Jedna z nich je má nejlepší kámoška. Neznám nikoho z top ten českých miliardářů. Všichni moji bohatí kámoši jsou naprosto normální fajn lidi, co chodí do práce (byť by mohli pracovat mnohem míň až vůbec, ale všichni se k bohatství dostali prací, nikdo nic nedostal omylem, ale třeba byli ve správný čas na správném místě), kteří klidně pojedou na dovolenou pod stan nebo si koupí v lidlu jogurt Pilos, protože vyjde levněji než hollandie a rádi se sejdou v mém pidi panelákovém bytě na hraní deskovek.
Ja vnímám tři kategorie “bohatých lidí” - už to tu padlo: naleštěná bída (všechno značkové, dávají okázale najevo, že si můžou dovolit lepší dovolenou, lepší auto a čím více je značka vidět tím lépe, většinou ohrnují nos na běžnými věcmi).
Lidé “za vodou” - mají dost peněz, vše si vybudovali vlastní aktivitou, mají spoustu zájmů, děti chodí do soukromé někdy i státní školy, nemají problém jet pod stan, ale i několikrát ročně na luxusní dovolenou, mají investice, drahá ale praktická auta, člověk pozná na detailech, že ty peníze mají, ale zase zbytečně neutrácí za nepotřebné věci, dokáží nakupovat v Lidlu i v luxusních obchodech
Pak jsou extrémně bohatí a tam se prolitá buď prostřední kategorie, nebo naopak se to zvrtne do arogance ve stylu “já jsem pán světa, mně to tu patří”.
Pak jsou také dědicové -děti majetných lidí a ty se zařadí do některé z kategorií podle výchovy bez ohledu na množství peněz spíše dle chování.
Já mám ráda chování prostřední kategorie, to jsou fajn lidi a nepotřebují si nic dokazovat a nedávají ostatním najevo, že by byli něco lepšího
Manželovo spolužák založil firmu po střední.V Te době našel díru na trhu a zbohatnul.Jeste před 13- lety jsme se normálně navštěvovali.Ted už ani nezdraví....dělají že se neznáme.Mrzelo nás to,ale hold to tak je....
Znam asi jednu takovou rodinu, oba teda pracuji. Jsou to fajn prijemni lidi. Pracoviti, inteligentni, spolecensti..
Znám z hodně velké dálky jednu rodinu. Ta tedy nemá děti (nešlo to, jinak by je brali). Pracují, ale spíš jen tak, aby jim to dávalo smysl. Dělají hodně dobrovolničení a pomáhání ostatním. Rádi vymýšlí nějaké projekty, často na podporu někoho (např. nějaké skupiny lidí), zisk zhruba tak kladná nula. Asi tím, jak nemusí přemýšlet nad tím, jak vydělat na nutné živobytí, tak mají dost nápadů okolo a takový nadhled... a na všechno čas, nespěchá se. Jsou inteligentní a přátelští, několik VŠ. Vždy na několik týdnů odcestují do zahraničí, podle nálady.
Znám, máme někoho takového v rodině (ségra si vzala jejich syna) a víc v pohodě, pokorné a skromné lidi jsem za svůj život nepotkala. Na nic si nehrají, nic nemají potřebu nikomu dokazovat. Fakt to jsou úžasní lidé.
Jeden náš klient patří do stovky nejbohatších Čechů, s tím jsme v úzkém kontaktu a je úplně normální. Další je zahraniční klient, také miliardář o kterém jsem nevěděla vůbec nic a vše se dozvěděla až potom když nás vzal na svoji loď, v tu chvíli mi došlo, že nepůjde jen o nějakého milionáře 🤣. Tady v okolí co bydlíme je celkem dost lidí ,kteří mají ohromné výdělky a nikdo není namachrovaný kretén . Jen jedné mé kamarádky táta je šmejd ,peněz má nesmysl a nejraději by každého ještě obral a hádá se o každou korunu .
Já znám jednu aristokratickou rodinu v Anglii, žila jsem u nich pár měsíců a s kámoškou jsme u nich dobrovolničili. Stýkali se s různými politiky a známými lidmi z oblasti kultury. Měli v Dorsetu nádherné historické sídlo po Andrew Lloyd Weberovi, obrovské pozemky, krávy, ovce, slepice, zahrádku.
Paní byla celý život v domácnosti se čtyřmi dětmi, pán byl businessman a malíř, vystavoval v Londýnské galerii. Na střídačku žili v Anglii a Nepálu, povahově naprostí pohodáři, co si na nějaké hogo fogo absolutně nepotrpěli. Paní každý den pekla chleba a qiche koláč, zahradničila, pán maloval.
Peněz museli mít hodně, spoustu investic, ale žili jako hipíci. Samozřejmě bylo poznat, že jsou z vyšší sociální třídy, měli vybranou posh angličtinu, byli to intelektuálové...ale lidsky naprosto fajnoví lidi, co se do hloubky zajímali o naší kulturu a otevřeli svůj domov dobrovolníkům z různých koutů světa 🙂