Deti ví, co my jsme už zapomněly

Sisa, jj to máš pravdu, že některé maminy jsou na to citlivé, mě to taky nikdy nerozhodilo, když měl někdo připomínky, že má "už" 9 kg na půl roce...myslela jsme si cosi o zadní části těla 😝 😀
Jsem Ti úplně zapomněla napsat o tom CM, ne teď ne, za prvé jsme byli na konci prosince nemocní a za druhý je teď fakt zima!!!!Pojedu, až bude zase kolem nuly, teď se mi zdá, že by to byl pro ně dost šok, z takové zimy do vody..a ani mě by se do ní teď moc nechtělo 😝

kim- jasan, ja som sa pytala vo vseobecnosti. ci cerny most..ai ja teraz po bazene netuzim- ja ani nie prilis rada plavam ale co clovek neurobi pre male, ze 😲 😀 ??ja som teraz doma, jedine ak baby dojdu ku mne, deti sa vyhraju medzi sebou a je to lepsie a my pokecame....pozeram ze danik je len o 3 m starsi od eli, tak to neni tak vela, stale som si myslela, ze vsetky mate uz skoro 2 rocne deticky..

holky, no jasne, ty zensky jsou slepice-ja teda taky obcas kvokam-hlavne jsem to delala, kdyz jsem dite nemela 🙂 , ale ted si clovek hodne rozmysli co rekne, pac hodne veci nejde ovlivnit...
mam kamaradku ve varech a ta ma asi o 2 mes. starsiho synka nez my, a tomicek,ten jejich, rovnez pouze kojeny, janicka opravdu stihla a vysoka a tomicek-myslim, ze byl vahove stejne jak eliska...jeste jsem mu kupovala minulou zimu obleceni na zimu-kdyz k nam prijeli, a musela jsem to menit,byla to velikost snad 92-98 nebo tak nejak, no a dneska???dnesk je podle janineho komentare mensi a hubenejsi nez jenik... 😉
hlavni je, ze jsou zdravi, no ne???ale ty kecy si fakt muzou odpustit...husy....
plavani me taky v takove zime odrazuje, a hlavne ted stres kolem toho..ale cviko mame zitra a to se tesim...pac jenik je tam jak u vytrzeni a ja se tomu musim smat, jak tam pobiha a vykrikuje BA na balony apod 😀
kim-kdyby jsi slysela ty skreky, co tu vydava jenik-to je taky masakr....furt brmbrmbrm-na vsechno na vsechny nebo neco jako EEEHHHH a ukazuje prstem na to,co mysli...ale takhle od rana do 9 vecer, a sem tam rekne ham a mnam a pricucne se 😀
sisa-posli nekdy cokoliv 🙂 at se inspirujem 🙂

krem, kim- IP

baby- mam tu take dobre rychle rady pre domacnost a zahradu- ak chcete tak vam to picnem do mailu- lebo tuto neviem ako sa attachuje word.doc- tak ak jo, tak mi IP dajte mail. adress

ahojte

nerada posielma blbosti, ale ak ste to este nevideli, tak mne tiekli slzy... 😎

Docitam...

...o tom mluveni, Elishka dloooouho nic, az ted se ji rozvazal jazycek, papuskuje fakt everything...dve slova ne a ne spojit a ted ji slysim 😀 😀 😀 😀 😀 opakovat 😀 😀 😀 😀 mamku:"Monty, to je takovy lulin náš..." A Elinka 😀 😀 😀 :"Lulinnáš"...ona to dava dohromady vsechno!

Holky, v sobotu rano v devet jedu do Trince k leciteli...zabyva se pridruzenymi dusemi, energiemi, hladina alfa...reiki je uz pro nej slabe (jak rika...)...dela i do uplnku, no spise do veci co se kolem toho deji..."stavy" atd.
Takze pak poreferuji, jestli budu mit svoleni 😉

Jinak kazdou noc PLNE sny...tanuska bude vedet o cem mluvim, nejsou to sny, ktere se sebehnou z proziteho dne, ale ty sny, co se pamatuji cely zivot... 😔

janusko- aj ja mam tie plne sny....ako som poevdala, este to nepreslo, od narodenia elisky sa mi sniva s celym svojim zivotom, s kazdym clovekom co som kedy stretla uplne od zaciatku- to jeniekedy pakaren..a dnes som objavila znamu z USA, s ktorou sme sa nevideli 16 rokov ....!
aky je to lecitel? a co od toho ocakvas ak sa smiem spytat? diky

V momente nejhorsim, kdy jsem opravdu nevedela ci jsem....jo, musim vam priblizit ty uplnkove stavy: pocit, ze mam v sobe 30 osobnosti, takove tlaky, ktere nejdou popsat, rikam veci-ktere si potom nepamatuji, jsem verbalne agresivni, jakoby cela puberta srazena do par hodin, takova je to sila. Brecim beznadeji, mam uzkost...jsem uplne paralyzovana, cumim do zdi, je mi vetsina veci jedno...to vse trva jen par hodin, ale uz se to neda vydrzet. Uplnek mel na me vliv od mala...chodila jsem ve spanku ven z domu, vyhazela cely botnik, vypinala rodicum TV, to vse ve spanku...reagovala jsem jen na tatuv hlas...ten me uklidnil a poslal do postele.
Po porodu jsem myslela, ze to skonci....zatim nechodim, bo jsem vycerpana 😀 ...ale prilezly na me takoveto stavy...a uz jsem si rekla dost.
Zeptala se Peti, prave v tom momente nejhorsim, jestli nekoho nezna...a on mi doporucil Jardu...ja od nej nic necekam, a zaroven cekam vsechno! Porada i seminare...fakt ho neznam, ale Peta rikal, ze mu muzu duverovat. Tak uvidim.

Je mi uz jedno kdo mi pomuze, hlavne at s temi stavy neco udela, i za cenu toho, ze budu muset chlastat nejake hořke bylinkove caje! 😀 😀 😀 😀

janus- IP

baby- uz davnejsie som sa vas chcela spytat- mozno od veci. ako zvladate matersku..dufam,ze si nebudete mysliet ze som blazon 😀
ale ja to vnimam ako velky tlak obcas, clovek nie je panom casu, je to napor na nervy, obcas vycerpanie unava a potom clovek niekedy nie je tym cim ozaj svojou podtstaou je....a neviem, ak mi niekto povie, ze bol doma 3 roky a bolo to jednoduche a uplne v pohode, neverim mu.je to totalna zmena aspon teda pre mna a nic co bolo nie je take ake bolo!!!!
ale na druhej strane je to krasne obdobie, ale ako ja vravim najtazsi job ever!ani nie fyzicky ako skor psychicky 😀
pekny vecer,

sisa-IP

a k tomu materstvi? Je to zahul, to urcite...obdivuju maminy co jeste stihaji pracovat u malych deti...nebo si delaji nejakou skolu, nebo jen brigadu...ja kdyz jsem bez male, tak jsem tak vyflajzla, ze nevim co bych delala drive, bo v rade na me cekaji miliony restu...od zehleni-po precteni te suprovni knihy co se na ni uz puldruheho roku jen prasi!
Fakt, jak mi malou hlida mamca, je to vzdycky vetsinou necekana akce, takze ja nevim co mam delat...
Zitra bude hlidat rano (Trinec) a pak na noc!!!!!! Prijdu jen nakojit pred spanim...jdeme k sousedum na karty! Jsem se s mamcou domluvila, ze to bude ted kazdy vikend...v sobotu vecer. Jak se prorezou zuby, odstav! Takze par dni u mamci.... 😔 ...ty soboty to bude trening...a pak naostro!

Jinak si nedovedu predstavit byt 6 let doma...vis jak-dve deti po sobe...osobnost se ti meni....jsem takova usedlejsi, mam rada svuj klid...svoje teplaky, svuj culik...fuj, kde jsou ty doby davnych let?

Areál Nebe - dokud to nezažijete

Areál, který se jmenoval „Nebe“, se rozkládal na obrovské ploše. Dělil se na dvě části. Jedna byla plná pracovních budov, ve kterých probíhaly schůzky,byly tam krásné kanceláře s výhledem do zamlžených lesů v modravém oparu a na oknech visely dlouhé bílé závěsy, které v závanu vánku tančily jako líné baletky.

Hlavní šéf měl kancelář úplně nad celým zábavným areálem, o tom se vědělo, ale nikdo z těch, co jsem potkal dole v areálu tam nebyl. Úředníci v kanclech okolo šéfa prej měli strašnou fůru práce, a každého z nás měli napsaného na nějakou schůzku nebo co - ale prej je dost času tam zajít. Zatím jsem si užíval v areálu. Nějakou dobu jsem se vzpamatovával ze smrti, spadl jsem do studny na hlavu a nějakou dobu jsem měl pocit, že ji mám úplně rozmašírovanou a že přeci se nemůžu rekreovat, že mi hlava nebude sloužit, ale krásný sloužící v bílém (jeden den si myslím, že to je žena, druhý den, že muž, nemůžu se rozhodnout) mi vysvětlil, že se stačí zbavit toho pocitu, že to co se zranilo byla moje hlava tam dole, která mi už nepatří, a tady nahoře jsem úplně zdravý, stačí na tom starém zranění nelpět. Ale čím dýl jsem tady nahoře byl, tím mlhavější byla vzpomínka na to dole, a i ten trochu tísnivý pocit, který jsem v souvislosti s tou vzpomínkou pociťoval, slábl a pak už jsem o něm nevěděl. Ani o bolesti hlavy. Tady ty odpočívací lůžka byly parádní. Moh jsem na nich celý odpoledne jenom ležet- představte si to- a vůbec jsem se nenudil!!Hlavou se mi honily všechny možný představy, ale ne nějak složitý, tady to všechno bylo takový jasnější, zdlouhavější, jednodušší, třeba hodinu jsem si představoval, jak se daří tomu povlávajícímu závěsu na okně a další hodinu jsem se pak nemoh zbavit pocitu, že já jsem ten závěs! No byl jsem jako zkouřenej tou nejroztomilejší trávou, ale furt v jednom kuse. Vzpomněl jsem si na to, že jsem tohle zažil vlastně i tam dole- úplně na začátku života. A najednou jsem jasně věděl, že můj pes, můj Moula musel bejt v tomhe stavu celej život. Fakt, tvářil jsem se určitě jako on a kdybych měl čím vrtět, vrtím radostí v jednom kuse.Doufám, že teď jsem vám trochu přiblížil význam slova nebeská blaženost, i když to stejně nepochopíte, dokud to nezažijete. Teprve po určitý dlouhý a zároveň docela krátký době jsem sešel dolů do areálu, nasytil jsem se tý zábavný nudy v mým pokoji, seskočil jsem z balkónu a jako pírko dopadl na náměstí, vyložený dlaždicema,který zároveň vypadaly jako starý, že toho už hodně zažily, a zároveň úpně nový, neochozený. Nad rozporem těch dlaždic jsem se pochichtával nevím jak dlouho. Možná že za tu dobu uběhlo dole několik ročních období…No a pak jsem se tam rozhlíd. Bylo tam něco jako hospoda, kde se čepoval zlatej nápoj - jasně, každýmu to připomene pivo. Ještě jsem se ho ani nenapil a bylo mi jasný, že tohle je pozemský pivo na dvacátou, že to je radost po kapičkách. A bylo mi jasný, proč všichni dole pijou zemský pivo: je to jenom zatraceně slabá připomínka toho tady. Seděl jsem ve dveřích hospody a chechtal jsem se tomu. Pak jsem vyskočil na ochoz nad náměstím a procházel jednotlivý místnůstky, připomínaly obchody. Měli tam spousty a spousty třpytivejch udělátek, hraček, nesmyslů, velký množství, nebyly ke koupení, jenom tam byly a my jsme chodili a koukali na ně. Běhali jsme a radovali se z nich. Ne, tohle vám fakt těžko vysvětlím. Jenom mi při tý činnosti bylo jasný, že proto dole pořád běháme v obchodech a prohlížíme a kupujem. Asi hledáme tu radost, co je tady, a přitom se tady nic nekupuje. Ta radost nebyla z toho, že to mám, co bych s tím dělal? Tady nebylo kam to odnést…nechal jsem to tady, aby to viděli i ostatní, aby se stejně radovali. Seskočil jsem zpátky na nádvoří a šel k vyhlídce. Cestou jsem se držel, abych nesrovnával to místo tady a to dole. Bál jsem se, že záchvat smíchu, který bych přitom dostal by mi roztrhal břicho, i když sloužící v bílém mi přece vysvětlil, že všechny tyhle pocity jsou jenom návyky…ale stejně…Z vyhlídky jsem viděl na kopce a lesy, deštný nebo obyčejný listnatý, nebo nevím jaký. Majestátní. Jejich prostor byl nezměrný. Stoupala z nich pára. Voněly tak, jako by se v nich rodil nový život…nějaké nové nápady, nové ideje, možná dokonce nové duše…Spousta bílejch, což byli asi ty andělé, měli to místo na starosti. Nebyla tam žádná zábrana, že by se tam dolů do lesů nesmělo, bylo tam jen prachmizerný zábradlíčko. Ale tak nějak jsem věděl, že kamkoli tady v nebi smím, ale sem do lesů ne. Předtím když jsem měl to tělo, moh jsem kamkoli. Tady nebyla fyzická překážka, ale prostě mi bránilo něco jinýho,jako když hraješ počítačovou hru a chodíš s postavičkou kudy chceš, ale pak je tam nějaká oblast, která je jenom na koukání a tvoje postavička tam prostě nejde. Chápeš? Když promiň, to je rozmluva jak s tatarem, když ti to musím takhle vysvětlovat…

Pak jsem se podíval nad nás nahoru - okolo lesů bylo hodně z nás, všichni se tam chodili koukat- a viděl jsem vysokánskou budovu, plnou těch kanceláří. Ptal jsem se těch okolo, jestli tam už byli a nikdo z nich tam nebyl. Ptal jsem se jich, jestli znají někoho, kdo tam byl nebo někoho, kdo zná někoho kdo zná někoho kdo tam byl. Oni říkali nějaké případy, kdo tam byl, ale vždycky vyplynulo, že ten, kdo se odhodlal na schůzku, pak už ho nikdo neviděl se rekreovat. Proč? Kde by byl? Někdo tvrdil, že zpátky dole. Říkali jsme, že to je nesmysl. Ti v bílým říkali, že tady nikdo nic nemusí. To bylo jasný, to jsme cítili všichni. Tady nebyly žádný pravidla nikde vyvěšený. Tady jsme všecko prostě věděli. Třeba to, že máme všichni objednanou schůzku. A taky že je na nás, kdy na ní půjdem. Seděla tam holka s blonďatýma vlasama a měla v očích slzy, to mě zaujalo. Proč?

Brzy jdu na schůzku. Už je čas. Odpočala jsem si, napila se, potěšila. Byla bych tu ráda navždycky, ale vadí mi, že ať jsem kde jsem, pořád mi přichází na mysl, že ještě musím na tu schůzku. Nechci už mít žádnou povinnost. A tak jdu, i když nevím, co se mnou bude. Nedoprovodil bys mne aspoň na vrátnici?

A tak jsme šli hned, protože tam nebylo žádné zítra, na které bysme to mohli odložit. Šli jsme po cestičce. A vevnitř byl humbuk, tam to žilo. Bílí tam běhali a měli tolik práce. Tak někdo žije tady v nebi a ani nezajde na zlatej nebeskej mok? Na čem pracujou, když tady je věčnej mír a blaženost? Jeden anděl kolem nás prošel a usmál se, s velkou láskou, ale zároveň se malinko tvářil, jako by pracoval pro nás, chci říct jako by tolik práce měl kvůli mně. Podívali jsme se na sebe s holkou udiveně. Ale tenhle byl aspoň v tváři jasně mužskej. No vida, některý se rozeznat daj…A pak nás přešel a já se na něj podíval zezadu a on měl nejkrásnější ženskej zadek, jakej jsem kdy viděl. Tak já už se na to…

A pak přišel poslík a zavolal si holku. Odešla. Koukal jsem nahoru do kanceláří, stěny totiž vlastně nebyly tak neprůhledný, a viděl jsem spoustu telefonování, psaní, schůzí. Vrtěl jsem hlavou. A pak mě přepadla velká zvědavost. A šel jsem na svoji schůzku.

Přijal mě nějakej víc zářivej andělák, vrhal modrý odlesky, byl v trochu vyšším patře, asi si na tak fajnovej obleček dobře vydělal. Ale stojí mu to za to? Pořád jen vydělávat a ani se nepobavit?Jen tak seděl a soustředil se na mě.

A mě začalo bolet srdce, ale příšerně. A hlava. A ruce a nohy mi ztěžkly a strašně jsem se lek, že propadnu těma skoro nehmotnejma stěnami až někam….někam na zem??

Andělák otevřel oči (s proklatě dlouhejma řasama) a odpověděl mi: „Propadnete, ale nejdřív si to projdeme.“
Projdeme?

A začal jsem se rozvzpomínat. Na manželku, co sem nechal dole. Že jsem ji docela mlátil. Kdoví jestli už není tady. A na děti. Že sem byl docela sviňák.No jo…Jenže to nebylo tak lehký!! Andělákoj se mihl na tváři mírnej úsměv. Takovejchh výmluv tady asi slýchá. Ale já jsem si to procházel a vzpomínal na věci, co už sem úplně zapomněl. Na koťátko, co sem jako malej utýral. Sakra nebylo přece takhle bezmocný a roztomillý, to mi tam do tý hlavý nějak přibarvuje, ne? Pak jsem cítil, jak anděláka zabolelo u srdce, že to hned hážu na něj, a viděl sem, že to dělaj všichni, a cejtil sem se trapně. No každopádně to co sem dělal bylo tady se mnou, bylo v mým srdci, bylo to ve vší tý čistotě a lásce tady vidět, sakra, bylo to jako nějakej smradlavej bolák.

Tak co, chceš se takhle ukázat u šéfa a požádat ho o prodlouženém pobyt tady?zeptal se andělák.

Ne, tak to jsem teda rozhodně nechtěl.

Ne, to teda rozhodně nechci. Řekl jsem Anděloj pokorně a on začal vyplňovat nějakej protokol. I na ten zlatej mok mě přešla chuť, chtěl jsem mu říct, že si pudu zabalit, ale nebylo co.

Marie Doležalová
www.mariedolezalova.cz

janus-
to ano. ja uz som tiez chcela pracovat, cisto len z toho nevybehnut z toho, lebo ci clovek chce alebo nie, zena sa zmeni., to je prirodzene ..ale ak to clovek dobre nacasuje tak z toho moze este vytazit- verim tomu,ze time mgmt ma zena 100x lepsi po materskej 🙂)))zvlast ak ma dieta, ktore jej dava zabrat.

ak by som sa nepresunula do prahy tak by som uz urcite pracovala, tu musim odznova od nuly, ale tesim sa. problem kde a ako eliska..babky v prdeli daleko, a niekomu cudziemu na to som este nedozrela.
moja naj kamoska zije vo wien ale tam maju super soc. politku, dokonca bol cast materskej doma aj manzel- dieta ma 1,5roka a ona od 6m pracuje v podstate sla aj preto, lebo to dieta stale a stale plakalo- proste sa skoro zblaznila- uz bola bez sil vycerpana. ako nahle prislo do "kolektivu" - oni tam maju moznost dennych matiek- je to certifikovana pani ktora sa stara o 3-5 deti doma , tak sa zmenila, prospelo to jej a celej rodine paradoxne. tak som s nou stale v kontakte a stale dumame co je najlepsie a ona povedala- ze aj ked bude mat druhe urobi to tak isto.samozrejme ze ju nedala na cele dni, vratila sa do prace na part time- tam sa to dalo, uz si to dohodla pred materskou- myslim ze take vymozenosti v CZ nie su ( na SK urcite nie) a chodila do prace najprv 3 dni po 4 hodiny a teraz uz chodi full time, ale to uz ma mala skoro 2 roky.a je rada, ze nevybehla, ze je sama sebou a nakoniec na tom benefituju vsetci- cela rodina......
ja neviem ja mam strach junechat co i len v nejakom kutiku ked idem cvicit, stale to lepim s manzelom a tak..odkedy som prestala kojit, tak som zacala cvicit a soboty su cele moje. to je super, zacinam byt sebou a ako pises jani neviem co skor s caom v sobotu!!!!!.fakt by som sa nechcela zahrabat ( o to ani nejde) ale ako pises ci ches alebo nie, zmenis sa...a to neviem- to ma potom dopad vsade si myslim a je to len otazka casu...
tak neviem, budem rada ak sa podelite o vase skusenosti 🙂

ozaj a mam jednu velmi dobru kamosku ta sla do prace po 4 mesiacoch- mala zmluvu ktora sa neopusta atd atd rozne dovody- bol to des, pretoze do roka uplne kojila ( a to ked cestovala do zahranicia na meetingy- predtsvte si to odsavanie na tie dni!!), job strasne zodpovedny, popritom precvicovala pilates ( len pre fun)- vztah ktory sa rutil a zrutil a vsetko stihala- to je fakt obdivuhodne- to si poviem ked ja mam cas na MK a podobne tak sa nestazuj hehehe!!
to ked si pomyslim, ako ta musela byt znicena, tak neviem- pamatam si len, ze ked som sa v tom case s nou stretavala na kavach niekde, tak bola totalne vyerpana a tiez niekedy "trieskala od veci" ---ako ja niekedy teraz a to nie som ani v praci a zdaleka nemam taky napor..fakt take baby obdivujem....a ked si spomeniem ,ze nase mamy vacsinou sli do prace po pol roku- ale je pravda ze rodiny zili inac., boli babky tetky dedkovia v jednom meste ...mozno jednoduchsie, neviem posudit...

papapa- tesim na vase nazory a skusenosti.

Tak vas zdravim...divozenky...no docetla jsem vas... 😉
A ja budu mluvit asi z tabora matek zijicich poslednich pet let na materske...neshledala jsem na sobe zadny velky ubytek mozkove hmoty, naopak. Moje deti me udrzuji mladou a svezi a neustale se diky nim rozvijim i po strance osobnostni a duchovni, nebot me uci lekce, ktere bych bez nich sotva zvladala. Ted k nim pribylo jeste stenatko takze je to uz uplne dokonale. Sveho rozhodnuti stravit poslednich pet let v pritomnosti dvou deti rozhodne nelituji. Do prace chodim prubezne od ctyr mesicu Ellinky a od pul roka Zachariaska /tedy kontinualne poslednich pet let, vzdy na hodinu jednou za 14 dni, coz jako privydelek bohate staci.../ Nejaky spolecensky zivot me uspesne miji, protoze ho v podstate ani nevyhledavam a vystacime si s manzelem sami a vetsinou se nam i podari jednou mesicne alespon jeden vecer nekde stravit jen ve dvou...o domacnost se staram ve stylu nasich babicek, tedy je to celodenni boj s neporadkem, ale muj propracovany system delegovani ukolu na vsechny cleny rodiny z toho nedela zadnou antickou tragedii a co neuklidi oni, proste uklidim v ramci zachovani sveho dusevniho zdravi ja sama... 😕
Varim kazdy den /ted tedy experimentuji sama na sobe s vita stravou, takze pro sebe varit uz nemusim.../, minimalne obden beru deti nekam si pohrat, chodime ven,ucime se, proste jsem s nimi twenty for seven a nelituji toho!! Kdyz Eli chodila do skolky tak bych i rekla, ze mi tady chybela a az zacne od zari chodit na cely den kazdy den v tydnu tak budu mit chvili asi i abstak...

Takze mela jsem mozna chvili krizi, ze jsem byla uz hodne vycerpana, ale to casto prameni z nevyspani, ale vzdy staci kratka retrospektiva a videt ty rozesmate oblicejicky a u me nemuze byt rec, ze by mi neco stalo za to, abych dobrovolne odesla od deti do prace, coz ale u nekterych matek ovlivnuje i fin. zazemi. Driv se mi mozna zdalo, ze jsem zcela pohlcena, zcela odevzdana a ze nemam zadny cas sama pro sebe, ale pravdou ovsem je, ze jsem za ty posledni roky precetla spoustu knih, venovala se vecem na ktere jsem predtim cas nemela a hlavne me to posunulo dal jako cloveka-zenu.
A tim, ze deti uz jsou ve veku, ze jsou rozumne a velke tak vim, ze prijde doba kdy se zacnou ode me vzdalovat a ja budu vdecna za kazdou tu vterinu kdy jsme byli spolu cele ty dlouhe hodiny...protoze nikdo jiny nemuze byt maminkou...a ja mam sakra skvely deti na to, abych si je nechtela vychutnat a sverila jejich vychovu a jejich tvarovani nejake cizi pani ucitelce nebo pani na hlidani...chci, aby si pamatovali jake to je, kdyz mama pece strudl, jak voni cerstve upeceny chleba s maminkou, jake to je borit hrady z pisku s maminkou, jake to je jit na pout, jak voni cerstve pokosena trava, jak se tanci, jak se stavi sny a to vsechno chci zazit s nima. A diky bohu, ze mam tu moznost to prozivat...

🙂 🙂 🙂

Protoze pro me neni krasnejsi dar nez porodit dite, dat mu zivot, nest odpovednost za to jaky z nej bude clovek a vsechno tohle je duvod proc ziju a proc se citim tak svobodna a silna.

😵

Jeste trochu z jineho soudku...byla jsem si dneska pohrat s detma v Clovickove na Zlicine /vypiju si tam svuj cajik, deti si zatim pohraji, pobehaji, jezdi si na skluzavkach atd. proste muzu si hodinku cist a nevnimat, ze tam jsou.../a cestou jsem si v Tchibo koupila uzasnou solnou lampu...

http://www.tchibo.cz/is-bin/INTERSHOP.enfinity/...

Je fakt nadherna a uz jsem ji i rozsvitila a rozhodne jsem rada, ze jsem se nakonec rozhodla si ji koupit, i kdyz jsem chvili byla na pochybach jestli ji "potrebuju"... 😀

A mimo jine v Clovickove byly i damy Gottova, Lenertova, Adamcova a spol. se svymi celebrity kids tak jsem mela moznost videt je v akci /uz jsem je tam potkala po nekolikate... 😖 /a musim rict, ze je asi dost tezke byt "slavna" mama, kdyz vsechny ostatni resi co mate na sobe, jak mluvite se svym ditetem, co pijete, jakou mate poporodni vanu, zda kojite atd. Plus ti paparazzi...no fakt lahudka. Jinak moje deti zapusobily jako magnet a vsimla jsem si, ze celebrity babies za nimi behaly jak jate...tezko rict, cim to. Ja jen byla v transu, ze nedej boze dojde k nejakemu konfliktu a ja budu vysvetlovat Gottove proc jeji Ellu mlati moje Ella 😀 😀 ,ale bylo to v pohode, mam rozumne deti... 😉 Ale ani jsem nemela chut si deti fotit, jak jindy udelam spoustu fotek, bych si pripadala jak vsechny ty matky co hned tasily fotaky a "nenapadne" si fotily Gotakovo decko a spol. To bylo taaaaak trapny... 😲 No nic, jsem z toho byla trochu vykolejena...i kdyz jsem zvykla potkavat ruzne typy lidi tak tohle nemam rada... 😕

tan a nebolo v clovickove moc plno.my sme tam uz raz boli a chcem tam urcite chodit.je to super,akurat som myslela ze teraz v zime tam musi byt narvano.
solnu lampu mam doma 😎

janusko a silvi tiez som mala tie sny ze som musela spracovat cely svoj zivot a vo sne stretnut vsetkych ludi co som v tomto zivote poznala.i tie divoke stavy beznadeje a deprese.vsetko to preslo a otehotnela som a je to ine.citim sa nejak velmi bojovne.

tan- tak teraz zase vraciam ja tebe..toto som potrebovala citat 😀
ja ktomu co si napisala- svetko plati- ja som len chcela vediet, ako bojujete ked na vas tie chvile pridu- vycerpanost, nalady a tak- len to som pisala, ze tourcite dorazi na kazdeho.
lebo ked to na mna dojde, tak si poviem - pojdem do prace- ale ono v podstate by som nesla. ked si pomyslim,ze by teraz v tom case mal niekto iny zazit s eli- ako napr prva slova , kroky atd. tak to teda ne..takze pride krizka, zavolam kamoske a ide to takto dalej🙂)

vies ja obdivujem oba tabory- aj maminy ktore su doma aj tie ktore museli z nekaych dovodov ist do prace ( preto sa to sudit neda, kazdy ma inu vychodiskovu situaciu )..
a zase na druhej strane ty si si to krasne zmanazovala tak ci onak, do rpace rpedsa len chodis, aj s manzelom mate cas aspon raz za mesiac byt sami,- my sme sa k tomyu este nedostali lebo je malinka...ale verim,ze ked casom k sportu pridam aj toto, tak nebude o com.
ty v podstate mas krasny zmanazovany zivot a tajne obdivujem aj teba, lebo len ked z dialky vnimam co vsetko robis- praca, pes, deti, varenie, upratovanie ( to si viem predsatvit uchylne vodnarske..), manzel- pisanie clankov na tvoju stranku a ja neviem co este vsetko som odpozrovovala, tak KLOBUK DOLU...tak este nie som a to ma mozno stve, ak hovorim za seba, ale ono vsetko postupne- to som typicka ja , strasne netrpezliva a aj preto si hovorim,ze materstvo je pre mna lekcie trpezlivosti!!!!!!

a o tom ze sa deti zacny vzdalovat,...toho sa bojim...ten pocit, ze ta uz dieta nebude potrebovat, uffff...
dnes som hovorila so svojou znamou z US , ona ma 2 deti 7 a 9 rocne a napisala mi:
love every second..even if you are tired.....time really flies...............toto clovke potrebuje pocut z casu na cas, ked je down a aj preto, je dobre ze ste baby tu!!!!

andronko, az na ty celebrity to slo...kdyz jsem tam dorazila tak jsem si v pohode nasla svuj "oblibeny" stolek abych pohodlne mela prehled kde jsou deti a jinak byly obsazene asi ctyri nebo pet stolu, coz ujde. Zazila jsem tam i dny kdy se nedalo sednout a to bylo tedy psycho! Ty to mas na trase 😉 ja si uzila trochu zacpu, mam to pres pul Prahy, ale zase mamka tam dela v bance, takze vzdycky zajdeme na kaficko, pokecame a deti to tam miluji, co bych pro ne neudelala ze? 😵

a k tvojmu dotazu silvi co materska.
ked som citala prispevok tannawe tak som sa videla v kazdej vete.krajsie by som to nenapisala. 😵 😵
tiez som mala krizi a pocity ze uz som dlho doma,ze z nicoho nic so trosku odrezana od inych ludi,ale chcelo to iba si zvyknut na nieco nove.je to narocne je to uplne iny svet ale tak uzasny.asi v 9mes Danyho som si uvedomila ze to nejak ale uteka a ze je to predsa iba chvilka kym su deti male a ze urcite by som nesla do prace a nechala ho niekomu.to by som si asi cely zivot vycitala,ze som nevidela tie jeho uzasne kazdodenne pokroky.od toho dna si este viac uzivam cele materstvo.nemam pocit zeby mi nieco chybalo.akurat sa zmenili ludia s ktorymi sa bavim.uz si velmi nemam o com rozpravat s matkami teoretickami.proste sa zmenili i znami.a presne jak pisala tan mam pocit ze som toho nastudovala co som na materskej viac nez predtym.stale navstevuje knihovnu a vzdelavam sa.a velmi rada pozorujem to moje dieta co vsetko robi a co dokaze a zasnem.
aj to druhe tehotenstvo je sice fyzicky viac narocne ale velmi sa tesim na dalsie miminko co doplni nasu rodinu.
a chcela som aby mali deti k sebe blizko preto 2rocny rozdiel.uplne idealne.

Silvinko...tak ja ti tedy reknu co delam, kdyz uz jsem uplne down a to taky byva...ted uz ne tolik, protoze se snazim vedome s tim neco delat...tak ja se proste seberu a jdu byt sama se sebou, i kdyby to melo byt jen deset minut na pletovou masku v koupelne /ehm nase koupelna velikosti orisku pro popelku, roztahnes ruce a dotknes se vsech zdi 😀 😀 /,zapalim si vonnou tycinku, pustim si nejakou hudbu z dob mladi /treba blues brothers, madonnu, co ja vim, cokoliv co ma ten drive/ a parim s detma, jooo zase s nima, ale oni jak se smeji tak ze me to tak pada. Dam si dvojku, nekdy dve dvojky. Udelam si konev caje, sednu si do kuchyne a reknu chci byt sama!
Nekdy je tezke umet i rict, ze ted potrebujes pohlidat, ze proste potrebujes vypnout a v neposledni rade pozadat o pomoc. A to uz jsem se naucila. Ja vzdycky chtela byt matka perfektni, pani dokonala, co vypada skvele, ma skvely deti a ma uklizeno a navareno!! Joooo jasne, ale ono to nejak nejde, ze? Protoze life is not perfect! A proste ja ty deti ucim, ze musi umet byt sami za sebe, ze neudelam vsechno za ne a pak mas pocit, ze to tam je...i kdyz se vztekaji, maji svou hlavu, jsou nekdy na zabiti a rikam si paneboze co jsem komu udelala....jenze pak prijde ta chvile, kdyz jses uplne unavena a oni prijdou a treba te pohladi nebo ti prinesou jablko a je to tam!!
A chod civict, to je balzam na dusi! Vzdyt ty vis... 🙂 🙂

ja to mam na trase. 😎 zeby sme dali stretko este do porodu?je to vlastne jedine hranie pre deti mladsie 3rokov.a kiku v letnanoch mam tiez po trase.tam sa hrajete kde?
ja musim v utorok 20 na utz do hloubetina.

A zenske, vy mate jeste mrnousky, ale ja kdyz se podivam na Ellinku a jak jsme slavili tech jejich pet let, ja jsem z toho byla tak dojata, tak hotova, ze jsem si rikala paneboze co jsem tech pet let delala? Kde jsem byla? Vzdyt ona uz je velka!!!! A o tom to je, ze jsem byla unavena, ze proplakala noci, ze jsem byla otravena, ze malo ji, ze jsem byla netrpeliva, ze nedela veci tak jak JA chci, ze ma svou hlavu, ze je vztekla, ze je moc uplakana, moc vysmata, ze je proste sva? Nevim, proste jsem si uvedomila, ze to co bylo uz se nevrati, takove klise....ale ja kdyz se na ni ted divam jak si tady baleti na Bacha co nam tady hraje tak si rikam, ze ten cas, kdy ona nebude potrebovat me, ale ja porad budu potreovat ji se blizi cim dal tim vic a ja nechci prijit ani o minutu kdy muzu byt s nima. A je to sakra privilegium byt ty ctyry roky na materske a videt svoje deti jak rostou...je to proste krute klise, to ano, ale zensky mame my vubec neco jineho? Ja chci proste byt jen dobra mama pro svy deti, aby jednou rekly, ze joooo mamka...to je bezva zenska, jeste ze ji mame... 😎

andronka no jasne, coz takhle urobit verejny "Deti vi..." sraz? Ze by dorazila i Silvii a Kim, at se stretneme aspon vsechny naraz, nebot ja mam dojem, ze je skoda to tristit na nejake frakce. Bud si sedneme /nevim, mozna uz se vy ostatni znate, tim lepe... 😉 😉 /a nebo zjistime, ze to jde jen online 😀 Takze ja hlasuju za dat nejaky sraz, ta Kika je dobra, Clobrdov taky, ja chodim vsude pac uz mam "giganty" 😀

tan--jasne, pani dokonala, tak to som ja...vidim spinu na koberci a uz taham vysavac hehehe- ale presne!!!mate pravdu baby.
ja by som to brala ako zlyhanie, keby som ucinila inac a to by som si teda sakra vycitala!!!!
a o to poziadat pomoc- to je hruza, to ja nie aj keby som mala umret, ale pomaly sa tomusim naucit..to aj ked sombola uplna down, lebo eli fakt nespala 9,5 mesiaca a dosla svokra ze mi pomoze, tak som sa nevedela vziadlit ani na 5 min..

andy- diky. inac ako pises ten 9m je zlomovy..inac ta moja kamoska, podla mna by do prace nesla v 9m, sama to povedala, ale v 6m je to asi prva krizan ale na dietati este nevidno tie pokroky ktore zacny byt ako ficak od 9m..prave preto teraz viem, ze by som to teraz neurobila, aby som sla do prace a nechala eli s niekym, pane boze, ved ja ziarlim pomaly ( a to nie som ziarliva🙂) ked sa eli vyskiera na babky hehehe..esteze sa smeje cele dni!!! 😀

jej stretko by som rada, ale som utorok / streda v Bratislave..nemozes next week? mohli by sme vodnarky dat nejaky vodnarsky drink!!!!!

inac to je sranda, nas okruh je 3 vodnarky z prahy ( tan, kim a ja), 2 skorpionky ( krem a januska)z karvinej a jedna rakyna( andy) zo slaneho, to je fakt dobra parta..!!snad som to nepoplietla a nikoho nezabudla!!!
idem uspavat, piste zenske!!!!!

ty tan- mohla si tie babies nafotit, kamoska robi v patku- mohli sme to picnut s nejakou super pikoskou- ako elli dala eli po zadku hehehe- samozrejme zarucene vymyslene 😀 ale ludia zoberu vsetko hehehehe....!!
( sranda)

No tak neni nic snazsiho nez se domluvit na nejaky termin, ktery vyhovuje nam vsem a dat srazik i s temi vodnarskymi drinky, akorat mi srdce bude krvacet, ze tam nebude januska ☹ 😢 ,ale holka zhavim na jaro stan a jedeme!!! 😵
Prave jsem se hodlala znasilnovat manzela, /zrovna myje nadobi/ kdyz nabehly do kuchyne jak deti tak pes a vsichni nas zacali oblejzat, objimat, stekat, no proste fakt parada. Jaj...to je des...a pak Eli povida, mami pust nam ty termity...maji takovy naucny film o termitech /ja to fakt nemusim/takze je po erotu... 😠 A to jsem chtela plnit sabesove povinnosti 😀
No nic kocky, manzel uz se tvari znacne nakysle, ze tady porad drtim klavesnici a ne jeho prirozeni, takze ja se jdu vzdalit, ale hlavne!! Vymyslete ten srazi, to bych byla moooo nadsena, i kdyz bych mela nervy, abych se nahodou neztrapnila se svyma spratkama, pac je mam nejvetsi a tim padem i nejspratkovitejsi 😀 😀 😝 /ale uvidite moje metody v praxi - jezis marja co ji bijes, koukej slizt z ty lampy, kam to lezes, pojd se nebo te zabiju!! 😀 😀 atd./ ha ha...to bude legrace... 😵

jej tan - ty si teda!ja uz mam tiez vino na stole a manzel tu akoze cita 😲

no dohodnime stretko a vidime!

januska- fakt neni moznost aby si dosla do prg?ved by si mohla u mna spat.

janus- pozeram,ze si pridala dnes fotku🙂) super

inak- ja som pridala na cjvilu pics tiez, musim sa pochvalit, dala som si namahu a po nociach som spracovala eline fotky vsetky do kolazi vid ako v albume..nech ma krasnu pamiatku, asi 800 fotiek!ale myslim,ze to bude pekna pamiatka.

Kocky, super fotky!!! Ja uz se tak tesim az vas poznam...manezl sel se psem, tak rychle zhavim drat... 😀 😀

JANUSKO!! Kdybyste dojely to by byla teprve euforie, to bych snad i dojetim plakala /ba ne, ja musim byt vzdy dokonala, takze zadny rozmazany make up 😀 🙂 😵 😵 /