• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Dítě v manželské posteli. Ano nebo ne?

29. října 2010 
To záleží na miminu, jak které.Naše si vždycky sama vybere, kde chce spát a já jí respektuju.Příjde si na to sama, kdy bude chtít mít své soukromí a ted prostě se cítí s námi dobře, tak je s námi.A tedy já osobně mám taky v postely vedle sebe nějaký živočišný teplo, než abych spala sama v pokoji někde, tak proč to nedopřát tomu dítěti......
10. říj 2010 ve 20:17  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Tak náš malej zatim spinká krásně ve své postylce,tak doufám,ze mu to dlouho vydrzí. U nás je to tak,ze tam s náma spí i pes a to se bojim,aby malého nezalehl :frowning2: A taky - doprostřed by to malému nebylo pohodlné právě kvůli mezeře mezi matracema a na kraj bych se ho dála bát i kdybych ho oblozila padesáti polštářema - já bych se pak nevyspala strachy,ze stejně nějak spadne :confounded: Ale my to taky nemuseli řešit - na noční spaní je to zlaté dítě, v osm ho ulozim a v 95% nocí do hodinky usne, na jídlo se vzbudí kolem jedné,to ho kojim v obyváků, cestou k postylce si odkrkne a spí zase přiblizně do pěti - to uz je manza většinou v práci,takze to uz si malého beru k sobě, protoze pes zabere uvolněnou půlku, já si malého vleze nakojim a všichni pak chrníme az do osmi :slight_smile: Myslim,ze miminko patří tam kde je mu nejlépe - některé chce spinkat blízko maminky,některé se dobře vyspí i ve své postylce :wink:
10. říj 2010 ve 22:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, nemá se to,ale máme ho tam taky. Snažíme se ho dávat do postýlky, když usne, ale většinou se probudí, jak se dotkne svojí postýlky, nevím, jak to ty prckové poznají,ale je to tak. Když začne brečet hned ho šupnu zpátky, aby nevzbudil toho staršího. Teď máme za sebou týden, kdy spal převážně jen u nás v posteli, nevím, jetli mu něco bylo,ale vrámci toho, abysme se aspoň trochu vyspali jsem ho tam šoupla, teď už 2 dny je to lepší a co to jde ho dávám do postýlky. Ale pokud to chce ,t ak si myslím, že člověk se snaží splnit přání mimča,aby bylo spokojeéa trochu toho svého komfortu prostě objetuje.Druhý syn, jsou mu 3 k nám přijde vždy ráno, někdy i vnoci, pokud je to třeba,ještě že mám edocela velkou postel :slight_smile: :wink:
11. říj 2010 v 08:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky!
my si Matýska brali k sobě do postele a taky jsme se báli, jestli a kdy se to odnaučí... ale v pohodě - nebyl problém a od roku a půl jsme ho učili na velkou postele a cca od dvou let spinká sám ve své! :wink: samozřejmě tak ten první půlrok docela často cestoval k nám do postele - někdy dřív - někdy později v noci, ale teď už je jen ve své.
Adélku momentálně máme u sebe v manželské posteli - občas spinká i u sebe, ale čas, co je s námi, převažuje a rozhodně se nebojím, že bychom ji zalehli - to se nám nikdy nestalo ani u Matýska. Takže je to jen na Tobě a manželovi, jak se rozhodnete...
11. říj 2010 v 08:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak u nás to je tak, že obě moje dětičky mají panickou hrůzu z postýlky :sweat_smile: , nevím jak je to možné, ale usnou všude jen ne v postýlce. I když jsem je tam dávala už tuhý, tak se hned probudili a řvali, jako když je na nože bere. Tak malý spal s námi do 3 let pak šel do pokojíčku a v pohodě. No a malá je u nás v posteli. Je to pohoda, hlavně nemusím stávat na kojčo. Tatínek si taky zvykl, ale mimi mám na druhý straně, pro klid. Není nad spokojené mimi a vyspinkanou mamču. A věřím, že až bude čas do velké postele půjde bez problémů jako synátor.
11. říj 2010 v 08:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
mladší dcerka taky spávala se mnou ve velké posteli (manžel spí se strarší dcerkou v jejím pokojčku :grinning: ), bylo to pro nás lepší, když chtěla nakojit, tak jsem jenom vyndala prso a bylo :grinning: , ale teď, když už se umí otáčet a různě cestuje po posteli, tak mám strach, aby neřachla z postele a tak, jakmile usne (při kojení, ještě neumí usnout sama), ji přenesu do její postýlky, a jsem klidnější.
11. říj 2010 v 11:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
u nás spinkat v posteli s náma nééé má svoji postýlku a své uzení ale hrát si mazlit se skotačit a blbnout ano. Malá sama nechce s námi spinkat má ráda svůj prostor ale lumparny to jo :wink:Ale je to každé maminky a tatínka věc někdo to chce a někdo né. Každá máme svůj názor :wink:
11. říj 2010 v 11:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
naše malá spí od mala v postýlce od půl roku ve svym pokoji... stalo se že byla nemocná, ebo hodně zvracela tak pak spinkala s náma ale jak ji bylo líp šupajdila zpátky do svýho :slight_smile: Ja se s ní nevyspim spí na štorc a to je šílenost protože se roztahuje i manžel.....ale jinak teda jsem proti :slight_smile: tím nechci říct že je to spravně každá má svůj názor a nakonec si to udělá jak chce ona :wink:
11. říj 2010 ve 20:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
náš malý od narození spinká v postýlce ale od 2měsíce vždy okolo 5hodiny ho beru na námy do postele a krásně snámy dospává není nic krásnějšího jak miminko u sebe na celou noc ho teda nemám protože sám chce být v postýlce ale jak nastane 5hodina tak se ozve že už nechce být v postýlce a já si zase malého naučila že odpolední spánek má s maminkou v postely .takže to vždy spolu zalehneme. :grinning:
jinak si mylsím udělej podle svého pokud chceš mít svuj poklad celou noc u sebe tak šup do toho a užívej si to.to víš co člověk to názor ale prstě dej jen na svuj mateřský instinkt:slight_smile:)
11. říj 2010 ve 22:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, každé dítě je jiné a každému vyhovuje něco jiného. Dcera spala nejraději ve své postýlce a syn je pravý opak. Svou postýlku od malička vyloženě nesnášel, špatně v ní spal a neustále se budil. Nakonec to dopadlo tak, že cca od 3 měsíců spí v posteli s námi.....jestli je to ideální nevím, ale nám to takto vyhovuje a hlavně se vyspíme :slight_smile: . Teď už ho pomalu připravujeme na to, že bude mít svou postýlku...už je přece jen větší, tak doufám, že to pochopí :slight_smile: Zalehnutí bych se nebála.....to hrozí snad jen v případě prášků na spaní či alkoholu.....
11. říj 2010 ve 23:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj... já jsem nikdy nebyla proto aby spalo dítě u nás v posteli... proto se od začátku snaží ho na to nenaučit... a taky jsem to dodržela :slight_smile: ... dohromad spal u nás v posteli asi 10x a to je mu deset měsíců.... a když spal semnou v posteli tak jsem se hrůzou budila, že sem ho udusila... byl to hroznej pocit... a horší pak bylo, že se mi o tom zdálo třeba ještě měsíc po tom, že sem se budila a bála se, že je udušenej, přitom spal v postýlce... když byl novorozeně usínal mi na rukách, ale pak putoval vždycky do postýlky... myslím, že by s na to měl zvyknout a já se taky potřebuju vyspat na to abych se mu pak mohla věnovat přez den... což se mi nikdy nestalo pokud sem spala s ním v jedné posteli... ale každému vyhovuje něco jiného... jen já si ho na to prostě nechci naučit.... a byla jsem u něj vždyckykdyž potřeboval... a ted je z něj nejveselejší dítě... spaní semnou v posteli ani nevyžaduje a myslím, že by to už ani neuměl a v noci spí bud už celou noc nebo se jednou probudí.... takže spokojenost :slight_smile:
12. říj 2010 v 11:44  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Žádné násilí,žádný problém - Marián spal se mnou, když byl neklidný. Když z toho dospělí nedělají problém, tak se žádný nekoná. Když se dítěti vyhoví, tak pak si to tím víc nevymáhá. souhlasím úplně s alcatko. Důležité je, že se oba vyspíte a cítíte se dobře. Že dítě zalehnete je nesmysl. To by musela být matka nějak obluzená nebo zfetovaná. Ten mateřský radar funguje značně spolehlivě.
Každé mládě spí se svou matkou. Já se naopak nikdy tak dobře nevyspala, jako když bylo miminko přitulené čelem k mě - oba na boku, svou ruku kolem jeho tělíčka, dýchali jsme si do ksichtíku a spali jak zabití oba dva. S postýlkou nikdy problém neměl, střídavě v ní spal úplně vklidu. když přestala být potřeba spaní spolu, přešel do ní úplně přirozeně - pak do své větší. Dnes když má nad ránem potřebu, zaleze si ke mě pod peřinu - a co? komu by to mělo vadit? nebo čemu? Razím takové heslo: Řídit se instiktem svým a spokojeností dítěte je asi nejsměrodatnější řešení. úplně nejpitomější metody jsou ty, kdy si někdo něco usmyslí, vymyslí a pak se do toho snaží děti vecpat. To je blina největší.
14. říj 2010 v 17:19  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Tak naše malá cácorka je taky ráda s námi v naší posteli. Usne bezproblému sama ve své postýlce, ale jak vycítí, že jdem spát, tak chce prostě k nám. Uklidní se, až když si ji dám k sobě, a někdy takto vydržíme až do rána. Ještě v noci několikrát kojíme, tak je to jednodušší i pro mě. Ale jak se začne roztahovat, vrtět se nebo mě ručkama mácat do obličeje (což dělá s velkou oblibou), tak ji přesouvám do její postýlky. Nepřipadá mi, že je to něco špatného, mít svoje miminko u sebe v posteli. Pro mě je to přirozená věc.
20. říj 2010 v 19:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak já jsem si kloučka bohužel naučila spát v naší posteli.Už je mu 6 měsíců a já jsem se doteď ani jednou pořádně nevyspala.Nemůžu se ani hnout a ani otočit abych ho nebudila a neposunovala.Až budeme mít druhé tak s náma v posteli už tedy rozhodně ne.Ráno jsem nevyspalá a polámaná.Toť můj názor.
29. říj 2010 ve 20:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já su jednoznačně pro, ať je mimčo s rodičema v posteli. Sice když byl malej úplný miminko, tak sem z toho měla strach, byl předčasně narozenej, tak měl v postýlce monitor dechu, tak to pro mě byla větší jistota, ale budil se max po 3 hodinách a jakmile sem si ho vzala k sobě pod peřinu, tak spal třeba aji 6 hodin v kuse. Byl u mě určitě spokojenější, než sám ve své postýlce. Pak spal několik měsíců celou noc a vydržel to u sebe, sem si ho do naší postele brala až nad ránem když se vzbudil, ale teď ho mám zase skoro celou noc u nás, rostou mu zoubky, tak se častěji budí a v postýlce by hůř usínal, tak je to lepší, než s ním hodinu sedět. První dítko s náma taky spalo, asi do dvou let. Nijak nás to neobtěžovalo, tak sme to neřešili. Až sem čekala druhý, tak sem řekla že je načase aby měla vlastní postel. Tak sme ju koupili a zapojili Nikolku do příprav.... "Pomáhala" ju tátovi smontovat, pak jsme spolu povlíkaly peřiny, polštářky atd., tak se strašně těšila na večer, až do té své nové postýlky půjde spinkat. A všechno bylo v pohodě, našu postel už nepotřebovala....
29. říj 2010 ve 20:22  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Tvůj příspěvek