Jak najít skutečné přátele? Sdílení pocitu samoty a prázdnoty
Omlouvám se za anonym ale pár lidí tu znám a nechci aby věděli jak se cítím....
Nikdy jsem nebyla moc magnet na lidi. Naopak na ZŠ jsem si prošla dost nepříjemnou šikanou. Měla jsem sice dvě kamarádky ale časem mi došlo, že se semnou bavily jen proto, že se s nima zrovna nikdo nebavil ( jakmile se našel někdo jiný, já byla na druhé koleji). SŠ a VŠ byla už v jiném duchu. Měla jsem kolem sebe lidi s kterými jsem si padla do noty, všechno bylo super. Jenže SŠ půl republiky daleko a VŠ to samé. A jak to tak bývá... Sejde z očí, sejde z mysli. Ze začátku kontakty byly ale... Vyšumělo to. V práci jsem si bohužel žádné přátele neudělala neboť jsem pracovala roky jako obchodní zástupce, jezdila po celé ČR a SR, a vpodstatě jsem měla jen vedoucího 😶 nikoho jiného. Měla jsem ale pár přátel tam co jsem bydlela. Jenže nevím čím to je. Co dělám špatně... Ale lidi asi přestanu zajímat nebo nevím. Vždycky jsem já ta akční co vymýšlela výlety, zabavu... Ostatní byli vždy spokojený. Ale já vždy byla ta co se každému musí vnucovat a nabízet. Nikdo nikdy sám pomalu nenapíše, zde vůbec žiju natož jak se mám. No nevadilo mi to... S manželem jsme přivedli na svět holčičku a já doufala, že se to změní. Že k sobě najdu maminky podobně starých děti. Ano našla jsem... Je jich asi 5x ale zase. Nikdo se sám ani neozve. Vždycky jsem já ta první, ta akční... Nebaví mě to. Štve mě to. Nakonec je to tak, že já přestanu úplně se zajímat a konec. Pak je potkám venku a první věta... Ty se ani neozveš? Tvl.... raději držím hubu a nic neříkám. Můj manžel je pravý opak. Má hodně přátel. Samozřejmě jeho kamarády znám a i jejich polovičky. Občas spolu jedeme na nějaký víkend. Bavíme se... Ale i když byla snaha( známé se 8let) nejsou kromě těchto akcí mezi náma žádné vztahy. Přitom když se potkáme na ulici, je to líbačka na tvář, úsměv, pokec .. Teď s manželem čekáme druhý dítě. Jsem šťastná. Manžel je super. Ale tak nějak se cítím prázdná. Nemám kromě něho, rodiny a dcery, nikoho. Říkám si proč?.. Jsem normální, veselá holka co se ráda směje, co se baví... Nepomlouvám, nevyvolávám konflikty, vždy každého vyslechnu. Ale já nikoho nezajímám 😶. Je tu někdo, kdo to má stejně? Kdo je taky sám jak kůl v plotě 😶... Dřív jsem to brala celkem ok... Ale v poslední době mi je fakt smutno😓
Dobrý den....tak nějak Vám rozumím, v poslední době mám stejné pocity. Tak jak píšou holky, všechno chce svůj čas 🙂 Kdyby jste měla chuť písněte, i když už asi máte spousty práce s druhým miminkem 🙂
@odula Ty bys zapadla do mých přátel! 😆 Já jsem společenský člověk, extrovert, ráda lidi bavím, vymýšlím akce, výlety, herničky, ZOO, bazény a tak všelijak. Energii na to někde seberu, baví mě to. V 90% se lidem ozývám já a vytahuju ty svoje "jezevce" a oni jsou rádi. Ale já si zvykla a beru to jako radost vytahovat lidi ven a vůbec nepřemýšlím nad tím, že by oni na mě pekli. Jen jsou pohodlní a čekají, s čím přijdeme - proč ne 😊
Jsem taky z Jablonce. Mám 4 děti. Můžeš mi napsat, jestli chceš, taky nemám tady kamarádky, jsme přestěhovali sem před rokem a nikoho tady neznám.
@honatko092 ty jsi poklad 😍 takový lidi jako jsi ty jezevci potrebujou !!
Hele a jsi v těch přátelských vztazích dostatečně autentická? 🤔🙂
No každopádně já mám přátel pár a skoro se jim neozyvam, není moc kdy. Sem tam se ozvu, ale i když se snažím iniciovat setkání, skončí to na tom, že to já sama kolikrát zazdim v půlce domlouvání. Vím o tom a snad to bude lepší, až aspoň tedy nebudeme stěhovat a taky až na všechny ty nemoci školkovky budeme imunní. No uvidíme. Ale sem tam mám pocit, jak jsem to dobře začala domlouvat a ten druhý se už neozval a pak jsem zpětně zjistila, že byl míč spíše na mé straně. Nemůže to být u vás taky tak? 🤔🙂
Já jsem z Liberce. Času mám málo a taky se někdy moc neozyvam (viz výše 🙂 ), ale jestli na Vas není Liberec moc daleko, dá se něco podniknout 😁 (když tedy zrovna budeme zdraví, což je pár dní v roce. A vlastně na tom stejném mi to pohořelo s lidmi okolo co mají děti, buď už něco podnikají a vzpomněla jsem si pozdě, nebo jsou taky nemocní, jen jindy než my... Takže se vídám s pár bezdetnymi kamarádkami jednou za delší čas a jednou za milion let s někým s dětmi. Ale čím více lidem se budu moct ozvat, tím líp - a většinou dělám nárazové akce stylem "co děláte dneska?")
Jinak na sídlišti nové Vratislavice je moc fajn cukrárna hned u tramvaje
@martinka_33
@stazinka1
Jsem na tom stejně ,od chvíli na mateřské na mě začli všichni kašlat 😔
Reknu ti to z meho pohledu ...
Kdyz mam volny cas snazim se to rozdelit na svoje aktivity , aktivity s detma , s partnerem , s blizkou rodinou .... a az na konci jsou pratele .
Takze kdyz se mi konkretne nikdo neozve , resim neco z vyse uvedeneho ... a kdyz nemam nic uklizim treba to co jindy za cely rok nestihnu ...komoru/ sklep .
To ale neznamena ze s kamaradkou nejsem rada , ale ze bych uplne casto napsala hej pojd jdeme tam a tam - to se stava malo ...
A co si budem povidat kdyz jdu nekam treba sama s detma , nemusim se na nikoho ohlizet - kdy prijedem, jak dlouho tam budem, kam pujdeme . Takze je to jen na nasich potrebach ...
@jerrabina napíšu zprávu 😉 Systém "máš dnes čas" mi vyhovuje 😅 bývají z toho nejlepší akce.
Dobrý den. Já to mám stejné jako Vy. Nebydlíte náhodou v Praze ? Mohly bysme se někdy sejít. Také čekám miminko.