Jak překonat prázdný pocit po odchodu dětí z domu?
Dobry den, ahoj, pisu sem, protože si nevím rady, připadám si úplně nenormalni už. Zkusim to ve zkratce - mám dvě děti, dceru 25let a syna 20 let, dcera se odstěhovala už asi v 17cti, ale volame si každý den, ikdyz spíše z me iniciativy a casto me nastevuje, to je v poradku, ale k mému problému- pohadala jsem se dost ošklivě se synem a on řekl, ze se stěhuje, odstěhoval a teď mi skoro nezavola, kolikrát vůbec nevím kde je cely den a co dela, nervuje me to strašně. Jsem zvykla o dětech vedet, i dcera se mi hlásí když někam jede nebo tak, máme takovou domluvu, ale on na to proste sere a pak má ještě kecy co by se mu asi mohlo stat, ze jsem proste vadná, ze tohle žádná matka nedela a já se ptám, jsem fakt tak hystericka? Netrpěl tím někdo tady, jak se toho zbavit a nejak zit? A druhá věc je ta, ze jsem v baraku úplně sama a je to des, nic mě nebavi, pripada mi to tu hrozne smutny, zvířata mám, ale stejně..
@zelenaesmolda nevidime do toho, ale samozrejme jestli ma od ni denne 10 zmeskanych hovoru, 10 sms zprav tak se pak neni cemu divit.
@leymea tak volat mame kdykoli, kdyz nekam jedem, to by mne slehlo. Ale uz mne s vekem taky zpracovala ( a ja k tomu dospela) , ze se ji ozvu aspon 1x nabo 2x z nasich dobrodruznych cestovatelskych dovolenych na nekolik tydnu. Ale ve dvaceti nebo ve triceti ani nahodou. Ale ona mne nechavala v pohode. Rekla sem ze se vratim asi za 14 dni a kdyz jsem se asi za 14 dni vratila, tak cajk. ( rumunsko parta kamarádů v horach, mobily nebyly....) Kazdy jsme jiny. Ja nechapu ani ty deti ( a jejich matky) na 2.stupni, jak nektere musi volat ze dosly do skoly, pak domu....
@zelenaesmolda Viď? Já miluju, když jsme na návštěvě u rodičů v neděli, voláme si třeba v úterý a oni se ptají, jak jsme v neděli dojeli???
Je dospely svepravny a vy s tim nic neudelate i kdyby se stavel na hlavu 100x za den,,,, Je to jeho zivot a vy mu muzete leda poradit tot Vse..
Já se odstěhovala v 19ti a nevím proč bych se máme měla hlasit každý den😆 zavolala jsem ji každý pátek nebo když jsme od sebe navzájem něco potřebovali. A má dcera přítele? Tomu to nevadí? Ze tchyně každý den vola😇😇😇🤭
Všechno je v nejlepším pořádku, děti jste vychovala dobře, teď je čas zvát je jednou za 2 týdny na skvělý oběd (mladí většinou na jídle šetří nebo nemají čas a chuť vařit), a najít si fajn "dědečka" na výlety a možná i něco víc
@konidana ted uz pisu sms (messenger) jen kdyz jedeme nekam dal 😀 a ona mi taky pise kdyz jedou nekam dal. Muj manzel z toho ma samozrejme prdel a vzdycky se tomu smeje a ja abych mela klid tak tu zpravu poslu, ale jen kdyz si o ni rekne, nekdy zapomenu a pak pise jestli uz jsme tam 😀
Trololo tralaa.....Trolik zase vstává....
A i kdyby....hej osobo, spočítej si kolik je synovi let a odkdy má občanku, tudíž trestní zodpovědnost a tudíž dospělost po zákonné stránce.
Kvůli takové jako ty já musela zdrhnout z domu, protože mě dusila, až mě od sebe odehnala.
Nečetla jsem všechno, ale budete si to muset zpracovat sama v sobě, klidně i za pomoci terapie,léků. Děti vychovavame, aby byly schopné se v dospělosti postavit na vlastní nohy, postarat se sami o sebe, pak o svoje rodiny. Aspoň tohle je můj cíl a když se to podaří, tak výhra.
To, že budete syna kontrolovat, tak akorát se vám bude víc a víc odcizovat a i když by vám každou hodinu bral telefon, tak jak poznáte, že vám nelže, aby měl od vás klid? Co když hulí kvůli vám, že už to nervove nedává?
A v tomhle věku už to nejsou děti, nemyslíte? Jako ano, pro nás mámy to budou děti na vždy, ale oni už to vidí jinak.
Už mám taky 2 dospělé děti. Taky se o ně hrozně bojím. Bála jsem se vždycky všeho prvního, ale musím jim věřit a dát jim volnost. Oni to dokáží. A občas si i natlucou, ale to prostě musí být. To je život. Už jejich život. A já si to musím prostě v sobě zpracovat. A víte co? Nebojím se uz jen o ně, ale i o jejich partnery. Moje mamka kdysi říkala, že se bojí několikrát víc, i o vnoučata. Teď už to chápu i já.
Já utekla od mámy co mě dusila v 19ti a první rok jsem se s ní defakto neviděla, nepsala, nevolala... Potřebovala jsem odstup a odpočinek... Vztahy se pak srovnali 🙂 ale ten rok byl zásadní... Boha, muset hlásit kam jdu? Ani smykem 😅 od 15ti jsem byla samostatná jednotka...
Mám mámu, která mi píše několikrát za den, když neodpovím vyšiluje, píše, volá, maluje ty nejčernější scénáře a je na zhroucení. Každodenní kontakt a kontrola toho, co kde pořád dělám, jak se mám, co děti a jak se zhoršuje covid, je opravdu vyčerpávající a velmi nám to kazí vztah, protože já už mám na jakoukoliv zprávu nebo telefon alergii a když se pak vidině, nemáme si ani o čem povídat nebo mi vypráví znova to co mi už psala nebo říkala do telefonu. Je to únavný a otravný. Musím podotknout, že vnoučata vídá velmi často (je sama a je to její jediná radost), posílám jí fotky, starám se o ní, ale čeho je moc, toho je příliš. Chtít po 20 létem klukovi, aby se každý den hlásil, je opravdu přes čáru a zřejmě proto se i odstěhoval, aby konečně nebyl pod dohledem a mohl si dělat co chce, což je v jeho letech normální a potřeba...
A co jsi chtěla slyšet? Že je tvé chování v pořádku a děti nevděční? Ne, tvé chování není normální a jestli v tom budeš pokračovat, ztratíš je.
Asi takhle, pokud každý den voláš svým dospělým dětem, musí Ti hlásit, kam chodí, co dělají, je to vadné. To chceš, aby Ti matka každý den volala a vyslýchala, co děláš, jak v práci, kolik bereš, proč jsi mi to nevzal hned, co budeš dělat o víkendu, zavolej mi, až dorazíš, abych neměla strach... Dosaď si, co chceš. Podle mě je vadný hlásit každý krok matce. Smiř se s tím, že můžou mít plný zuby Tvých dotazů a výslechů (Ty si myslíš, že si hezky povídáte, ale voláš jim sama, takže po nich něco asi furt chceš).
Pokud jsou odpovědi často dobrý, dobře, nevím, asi jo, hm, potom jsi ultra otravná a docílíš pouze toho, že Ti syn nikdy nic podstatného neřekne. Ses neptala, jestli jsem nezměnil práci, ses neptala, jestli nemám novou holku... 😁
@leymea
tady bych rekla,ze ten nezajem komunkovat bude u autorky zpusobeny tim,ze ty decka nenecha dychat.