Jak překonat žárlivost ve vztahu s mužem po rozchodu?

Ahoj, sama v sobě nedokážu najít řešení, tak se zkusím alespoň vypsat sem.
Začala jsem si s mužem, který měl ve svém osmiletém vztahu zrovna pauzu (asi už desátou) a oba jsme spolu začali jen ze zábavy. Neuvěřitelně jsme si duševně sedli, ale žádné city mezi námi neřešili. On se poté rozešel s partnerkou. Já bohužel žila v představě, že si sice píšou (řešili rozstehovani), ale že jejich vztah byl už dlouho spíše na kamarádské vlně, často se i viděli kvůli balení věcí atd. Ok, neřešila jsem. No tři měsíce po jejich rozchodu, kdy to mezi námi vzkvétalo, mi sám od sebe řekl, že ho pozvala na její promoci a vysvětlit mi, z jakých důvodů tam jde (slušnost, ona při jeho studiu byla podporou) a že to berou jako uzavření etapy. Teď k věci. Já teď nedokážu zkousnout představu, že ji šel koupit kytku s nějakým přáním (buh ví, co tam bylo), že ještě dostala nějaký dárek, řekl mi, že pak šli ještě na oslavě bokem, tam to řešili, dali si pusu na čelo/tvář, ukapla jim slza a tím rozsekli komunikaci. Druhý den jí ještě na sociálních sítích napsal k fotce z promoce, že je nejlepší (že vystudovala), no to už mi blikaly všechny kontrolky. Prý si myslel, že budou kamarádi a seznámí nás, protože celý jejich vztah byl spíše na této vlně, ale za měsíc, co si od sebe dají konečně pokoj jí chce napsat, že kamarádit nelze, že mu to ničí budoucnost. Za celou dobu se ke mně chová opravdu úžasně, kdybych se blbě neptala na vše, vůbec nevím, že nějakou bývalou má a myslím si, že žiju svůj sen. Stokrát mi vysvětloval, že cítil, že vztah má vyřešený, ale tím, že neutnuli konverzaci a přišlo to až ten den, tak se něco málo projevilo. Prý tomu nemám přikládat velký význam, že on to vnímá jako zvyk za ta léta, že tím, že to s tím totálním odloučením protahovali přišel ten šok později a tím poškodil náš " vztah" ( neřekli jsme si, že spolu jsme, protože jsem cítila, že není dořešeno). Mrzí ho, že mi řekl dost hezké a zavazne věci a nečekal, že v něm je ještě tento dojezd a přišlo to až v tváří tvář realitě ten den. Kdyby prý ve mně nenašel něco, co vždy chtěl a nějaké zvláštní spojení (které vnímám také), byl by teď klidně rád sám a že rozhodně není člověk, co by se mnou byl jen proto, aby necítil samotu. Ostatně to, jak si rozumíme se projevovalo i před jeho rozchodem. Musím ještě podotknout, že pauzu měli mít, dokud ona nevystuduje a utnul to dřív a měl dost pocit viny, že jí zkomplikoval vše ( proto možná tohle vše ). Já chápu, že se lidé rozcházejí, když nejsou dlouhodobě šťastní, že ke mně opravdu může cítit hluboké city, chápu, že 8 let s někým není lehké přejít a vlastně ani neměl kdy a nemá s tím zkušenosti (já ano), ale já jsem z předchozích vztahu a ublížení už tak přecitlivělá, že jsem úplně zdrcená z představy těch dvou. Co je horšího, než že někdo má city k někomu jinému? Je pravda, že jsem vždy cítila, že jsem priorita a nikdy mě neupozadil, ostatně ani nikdy nelhal, nemusela jsem o tomhle všem vědět. Ja mám samozřejmě teď pocit, že jeho vztah ke mně nebyl vůbec čistý, což on oponuje, že opravdu až ten poslední den poznal, že tam jsou dojezdy a to psaní bylo celé o silném zvyku. Já to lidsky chápu, chybu jsme udělali oba (co jsem čekala po rozchodu, že.. a on, že působil víc vyrovnaný, než byl a já žila ve špatné představě). Uznala jsem, že nejlepší bude dát mu čas, protože neměl šanci si projít fázemi po rozchodu, dát čas i sobě, protože to beru jako narušení našeho vztahu, ač ne oficiálního. Strašně mě to drti, ten chlap má vše, co jsem kdy chtěla a i víc a moje hlava a představivost mi brání to zkousnout. On sám viděl, že mám ještě fotky s bývalým vystavené ( už ne) a nevadilo mu to, nevadí mu ani, že se s ním bavím. Kdyby zažil toto, prý by mi dal čas, ale chtěl by mě dál, prostě má jinou toleranci, já jsem na tohle strašně slabá. Dáváme si čas a on prý udělá vše pro to, aby se dal dohromady a že o mě strašně stojí. Nevím.. zažily jste něco podobného? Vyplatilo se? Nechci takové ty klasické nejjednodušší "zdrhej" reakce. Já mám dost problémy se žárlivostí celkově a mám strach, že kvůli tomuto zahodim božího chlapa do života, což on vlastnostmi je a nebo, že se mi tohle stejně bude projevovat v dalším vztahu.
Děkuji moc za chápavé reakce a zkušenosti.

nezažila, můžeme se bavit o všem, věnuje mi obrovskou pozornost, strašně moc času na úkor sebe