Jak řešit ztrátu schopnosti navazovat vztahy?
Milé maminky, jdu si pro podporu a názory. Jsem maminka na mateřské, řeším úplně stejné problémy jako většina. Tu ztrátu svobody i vlastní osobnosti. Uvědomuji si to a pracuji na tom v rámci možností. Absolutně jsem neměla problémy navazovat vztahy. Mezi druhým a třetím dítětem jsem byla rok v práci. Jsem pomáhající profese, komunikace je můj denní chleba. Dokážu se bavit s kýmkoli o čemkoli, i ,,o ničem" sama se sebou, pokud se jedná o lidi s poruchou kognitivních funkcí, demencí, apod. Nikdy se mi nestalo, že bych nevyvolala aspoň nějakou reakci. Dokonce i u lidí, kteří mi nejsou sympatičtí, se snažím o elementární úctu a aby se necítili špatně.
Potkala jsem člověka, který mi byl velice blízký svými veřejnými postoji a názory. Potkávali jsme se v rámci malé skupiny. Je také pomáhající profese, i když jiného zaměření.
Zkusila jsem navázat nenásilně nějaké přátelství. Zavést rozhovor. Všechny hovory byly více než formální. Rychle vždy utíkal. Přitom ten člověk byl první, kdo se na mě usmál. A tak to bylo dva roky...někdy celkem v pohodě, jindy se choval tak, že mi zůstával rozum stát. Když si mě po těch dvou letech nepamatoval a zeptal se mě, jestli mám děti. Vím, že všechno je jednou poprvé, ale já jsem opravdu snadno zapamatovatelný typ i na první setkání.
Až mi začaly hlavou běhat myšlenky úplně konspirační.
Vybodla jsem se na tu podivnou hru. Byl služebně odvelen do zahraničí a mně se ulevilo. Teď jsme se po roce potkali, první setkání v pohodě, milý, jak se máš,..? Jsem si dělala naděje, že si aspoň popovídáme.
Podruhé jsme se potkali náhodou ve městě a on mi vpálil do očí, že vypadám unaveně...trochu netaktní k ženě a matce...žádné povzbuzení nebo pomoc...šel dál. A já zůstala strašně zklamaná. Úplně pochybuju, jestli mělo smysl se k němu chovat vždy tak mile, jestli si to nějak špatně nevyložil. Nikdy jsem ale k tomu nezavdala nejmenší impulz.
On se ale ke každému chová mile a mně propichuje pohledem. Veřejně je otevřený komukoli pomoci (je to jeho náplň práce), a se mnou jedná strašně odměřeně. Mám pocit odmítnutí a hodnocení.
Naposledy už jsem si to nenechala ,,líbit" a jednala s ním stejně. I když jeho společenský status je o dost vyšší. A tím to s ním uzavřela.
Co se mi ale nedaří uzavřít je to, čím to je. Jestli jsem nějak ,,dost" nebo ,,moc". Co tedy bylo špatně. Jestli je ta lehkost pryč tím, že mám děti a překročila jsem čtyřicítku. Jestli si mám zvykat, že to tak prostě je, protože pro společnost jsou matky nikdo. Pokud jde o objektivní i subjektivní skutečnost tak se cítím i vypadám dobře. A myslím, že jsem o dost silnější a zajímavější osobnost než třeba před deseti lety.
Chtěla bych se posunout dál a neplýtvat časem. Máte podobnou zkušenost? Díky za konstruktivní debatu (vždy optimista😃).
Stručné shrnutí
- Mateřství a věk 40+ mohou zúžit čas a sociální možnosti pro navazování nových přátelství, ale odmítnutí často souvisí se závazky nebo profesní rolí druhé strany, nikoli s osobní hodnotou matky.
- V komunitách lidí z „pomáhajících profesí“ se v diskuzi opakovaně uvádělo, že pragmatičnost, riziko vyhoření a výběr spoluprací podle užitku mohou omezovat vznik hlubších přátelství.
- Praktické strategie zmíněné v diskuzi zahrnují přímou komunikaci (konkrétní formulace rozhovoru), dočasné „dání snah k ledu“, změnu prostředí (např. dovolená) a práci s očekáváními pomocí knihy "Čtyři dohody".
Nejčastější otázky
Q: Proč po mateřství a ve věku přes 40 let mám pocit, že se mi hůře navazují vztahy?
A: V diskuzi účastnice uváděly, že omezený čas, jiné priority (děti, domácnost) a rozdíl životních etap vůči bezdětným mohou snižovat příležitosti; navíc někdy hraje roli i rozdílný zájem druhé strany, závazky nebo profesionální selekce.
Q: Co dělat, když mi člověk dává smíšené signály a nechci si domýšlet jeho motivy?
A: Doporučenou strategií v diskuzi byla přímá, ale taktní otázka o situaci — příklad formulace z diskuze: "Hele, Ferdo, myslela jsem, že máme hodně společného a chtěla jsem se s tebou duševně posouvat, ale teď mi přijde, že jsi nějak odtažitý. Čím to je?" — a následné rozhodnutí podle jeho odpovědi.
Q: Má smysl si to brát osobně nebo podezírat, že mě společnost s dětmi méně oceňuje?
A: Většina komentářů radila „nebrat si to osobně“ a upozorňovala, že chování druhého může souviset s jeho strachem, závazky nebo neobratností, nikoli s hodnotou matky; zdůrazněno bylo i riziko předčasných domněnek.
Q: Jak se emocionálně vyrovnat s odmítnutím nebo zklamáním v přátelských vztazích?
A: Uvedené postupy zahrnovaly čtení knihy "Čtyři dohody" (zejména zásadu "neberte si nic osobně"), dočasné přerušení aktivního usilování ("dát snahy k ledu") a změnu prostředí, například dovolenou s dětmi, aby se emoce urovnaly.
Q: Ovlivňuje v pracovním nebo veřejném prostředí přátelství profesionální zájmy?
A: Několik lidí v diskuzi uvedlo, že v profesionálním kontextu může hrát roli pragmatičnost a „prospěchářství“ — lidé si vybírají spolupráce podle užitku, kontaktů nebo vlivu, nikoli pouze podle sympatií.
Q: Kdy je lepší nechat věci být místo konfrontace?
A: Dle příspěvků je konfrontace vhodná, pokud chcete jasnost; pokud však osoba opakovaně neposkytuje odezvu nebo máte jiné priority, mnoho diskutujících doporučovalo energii šetřit a „jít dál“.
Závěry z diskuze
Shoda
- Odmítání nebo chladné chování druhé strany často nesouvisí s osobní hodnotou matky a má více příčin (závazky, profesní role, únava).
- Doporučené strategie jsou přímá komunikace pro získání jasnosti a praktické zvládání emocí (Čtyři dohody, dočasné přerušení aktivních snah, změna prostředí).
Sporné názory
- Někteří účastníci tvrdili, že mateřství a věk 40+ objektivně snižují šance na navazování nových vztahů; jiní tvrdili, že odmítnutí jednoho člověka nelze generalizovat na všechny a problém je individuální.
Otevřené otázky
- Proč konkrétní osoba projevovala střídavé chování a zda šlo o strategii, osobní problém nebo o něco jiného.
- Zda mateřství dlouhodobě mění schopnost navazovat hluboká přátelství, nebo jde spíše o dočasnou sociální etapovou změnu.
Zmíněné značky a firmy
žádné
Zmíněné produkty a metody
Čtyři dohody, zásada "neberte si nic osobně" (citace Duška), otevřený přímý rozhovor (příklad "Hele, Ferdo..."), "dát aktivní snahy k ledu", odjezd na dovolenou, vyhoření, prospěchářství
Místa a osoby
Itálie, Matka Tereza, Kundera, Dušek
Ale no tak, zakladatelko, tak uz se necerti 😉 Jestli to chapu spravne, tak jsi lekarka, mas manzela a deti,urcite jsi v zivote spokojena a mas na co byt pysna. Prece te nerozhodi nejaky typek, ktery o tebe nejevi dostatecny zajem (at uz romanticky, profesni nebo jiny). Trochu sebevedomi by to chtelo a hlavu vzhuru 🙂