Jak se vyrovnat s rozdíly v útratách pro děti?
Pozvala jsem kamarádku a její 2 děti (10 měs a 4 roky), aby s náma jela do Jižních Čech k babičce. Babička má velký dům, my tam máme celé jedno patro. Že budeme jezdit na výlety, na koupak a užijeme si to. Kamarádka je samozivitelka (teď nově celkem) a tak jsem si myslela, že ji to potěší, protože na jinou dovolenou mít peníze určitě nebude.
A opravdu na začátku byla nadšená. Jenže dnes se víc opila a začala řešit peníze. Že musí koupit benzín na cestu, jídlo tam. Říkám no benzín, ano dobře, asi i dálničku na týden, ale jídlo přece by kupovala i tady, ne? Však nemusíme chodit do restaurací a něco si kupovat. K vodě stačí pár rohlíků. Tam kam my chodíme nejsou žádné stánky nebo lákadla. Ano, pokud budeme chtít jít do zoo nebo na nějaký zámek ATP, tak bude vstupné. Ale nemusíme tam jít. Dá se toho zažít dost i zdarma. Procházet se uličkami, hrát si venku na hřišti. Sice jo, já s dcerou jsme zvyklé chodit do hernicek, do zoo a tak. Ale nevadí nám se přizpůsobit a prostě vymyslet program bez peněz a být s přáteli. Už jen kolik ušetříme na bydlení, když nemusíme platit hotel.
A kamarádka, že moje holka furt něco chce a pak to chce i ta její. Ano,.to je pravda. A když chci, tak to te moji koupím. Ale jako to bývá když jdeme cíleně po nákupech. Navíc mě trochu mrzí, že mám mít jako pocit viny, že pak to chce její dcera. My třeba jdeme cíleně do Sportisima koupit návleky na řidítka od kola. Protože dcera má kolo z druhé ruky a ty návleky se jí úplně zničily. No a shodou okolností a námi jde i kamarádka a holkou a ta spustí řev, že to chce taky. Vám přijde ok aby ji to koupila, když má holčička nové kolo a návleky bez vady? Já bych to té své vysvětlila, že prostě ne,.že to nepotřebuje. To samé s oblečením. Jdu ji koupit třeba cíleně tepláky ptz vyrostla ze všech a druha holčička je musí mít taky. Však ale mě nepřijde ok, aby ji koupila vše jen proto, že to má ta naše a že udělala scénu. Tím spíš ne. No a ona to teď používá proti mě, že je to jako moje vina, že ji toho moc kupuju. No tak já si to ale můžu dovolit. I kdyby to tak bylo... Jestli je nebo není, tj otázka. Mě přijde, že se naopak kvůli nim často uskromnujeme. Že místo hernicek volím raději hřiště, místo restauraci třeba mekáč nebo něco doma,.místo vzdálenějšího koupaku ten bližší. Já si třeba do koupák beru pití a sebou. A i jídlo. Když mám chuť, tak koupím holce zmrzku nebo hranolky. Ale když nechci, mám toho dost s sebou. Kamarádka jde na jakoukoli akci vzdy bez ničeho,.takže pak kupuje drahé pití a jídlo.
Mám pocit že by měla začít učit holku, že prostě se musí uskromnit. Že hold nemají tolik peněz. Copak je na tom neco spatneho? Řekla bych, že naopak.
Dcera bude mít za měsíc narozeniny, objednala jsem balonky a dekorace (z Temu za pár korun). A hned scéna, že druhá to chce taky. No já to vůbec neřešila. Jasne, že moje si taky zafnuka že chce něco co má někdo jiný. Ale řeknu, že narozeniny teď má někdo jiný a že až bude mít ona, může si říct, jaké chce balónky. Ale kamarádka hned jak ji to taky objedná.
Tak vážně jsem ta špatná?
Dcera chtěla cestou na jih stavit se v hernicce,.do které se jinak nedostaneme. 500 vstup pro dvě na celý den..a kamarádka že moc drahy. Říkám ok, tak tam nepůjdeme. Však o nic nejde. Dcera to pochopí, když bude mít na výběr,.tak bude raději chtít být s kamarádkou jinde než sama v hernicce. Ale stejně jsem si vyslechla a cítila se špatně. Už moc nevím co dál. Byla bych ráda, aby jeli s náma ale platit benzín a dálniční známku jim nebudu. To už je trochu moc. Dovolená bez nakupování mi nevadí. Neměla jsem ani v plánu dceři nic kupovat. Ale z tohoto přístupu jsem smutná a asi je nebudu přemlouvat, ať a námi jedou....
Píší jednak abych se vypovídala a druhak viděla i jiný názor. Třeba jsem opravdu v bublině, kde mi něco uniká..
Tvoje kamarádka je nevděčná. Měla příležitost si užít bezva dovolenou a kazí si to už teď..... Pokud není možné jet společně, určitě bych ji cestovné neplatila. Pokud je možné jet společně, náklady dělit na půl.
A jak píše kolegyně nad námi. Taky jsem už vyléčená a na dovolenou jezdíme sami. Nemám zájem se na dovči pořád někomu přizpůsobovat, čekat, řešit dohady nebo hůř nudu děti.....a vymýšlet jim zábavu (jelikož pracují ve školství, tak se to jako čeká....). Já chci mít klid a dělat si vše po svém. Kamarádka by si měla rozmyslet, co vlastně chce..... A máš pravdu, holce nemusí kupovat vše, co si umane.
Z mého pohledu jste s kamarádkou v kontaktu až moc... něco bych chápala (ta hernička) něco fakt ne (kupování stejných věcí). A na něco bych jí i argumentovala (zbytečné utrácení a následné výčitky).
Možná by bylo lepší omezit kontakt, ale pokud je všechno jinak fajn... tak promluvit s nimi? Nevím. Jedete více auty?
Omezila bych kontakt, nemusíte spolu chodit po obchodech, je logické,že tyhle malé děti chtějí všechno co ta druhá. Co se týká dovolené,vzdyt nemusi jezdit, kdyz je pro ni vsechno drahé. Vsechno ma své meze, přizpůsobit se je v pořádku,ale uplne omezovat a kazit dovolenou bych si opravdu nenechala. Nektere věci vůbec nemusi dcera kamarádky videt, proc ví,ze jsi objednala nějaké balonky z temu apod.
Koukám často na ostatní maminky, jak ve dvou a dětmi trávo dny, s kamoskama matkama už to netlačím na sílu, spis pak pojedu hromadně na dovolenou, vlastne mě to ani nebaví a raději si s malou a kočárem zajdu na veřejný koncert, hospody, trávím čas se svobodnymi a je to super.
Já si spíš myslím, že kamarádka chce dceři "vynahradit" to, že žijí bez tatínka a nechce, aby dcerka měla míň než ostatní. Chápu jí. Taky dětem nemůžu dovolit vše, co chtějí. Občas bych mohla, ale nechci - protože to je prostě zbytečné a chci, aby věděli, že nejde mít všechno,co si řeknou.
Když někam jdeme, předem řeknu, co můžeme koupit, co ne.
Já bych jí neodsuzovala, ale v klidu ji vysvětlila, že když potřebuješ dceři cíleně něco koupit, tak je na ní,jestli to té své koupí taky (zbytečně) nebo ne. Ale v tomhle případě bych na nákupy chodila bez ní a sešla bych se oak třeba na hřišti.
Já úplně chápu, žes to myslela dobře, že budeš mít s sebou kamarádku, a tvoje dcerka parťačku na hraní a nebude se nudit. A i to, žes myslela na kamarádky dobro, že vnímáš její situaci, že asi nemá úplně na rozhazování - to je od tebe moc hezké. A jak tu někdo psal, jak ta její holka ví, že jsi kupovala na Temu výzdobu an narozky? Já osobně bych zkusila, když víte, jak to je, tyhle věci před dětmi teda neřešit, stejně jako ty tepláky nebo jiné věci - říct o samotě kamarádce, Hele, potřebuju koupit dceři tohle a tohle, aby to té tvé nebylo líto, počkejte na nás v dětském koutku, na hřišti, doma... my to zařídíme a pak se sejdeme... Jako jde to, i když teda dělat takové ciráty kvůli jedné zpovykané holčičce, která si dupne a musí všechno mít, je samozřejmě opruz. V téhle situaci nejsi špatná ty, ale na hlavu je ta kamarádka, která neumí dcerce vysvětlit že danou věc nepotřebuje, taky bude mít narozeniny atd., a ještě hází vinu na tebe a kazí ti náladu.
Jen malý příklad, byla jsem ve stejné situaci, sama s dětma, a kamarádka, která na tom byla mnohem líp, nás taky pozvala, měla 3 dny prázdný apartmán, kam bychom se jinak nepodívali. Ještě nám tam na první den dala uvařené jídlo, co si dělaly její dospělé děti než odjely. Byla jsem vděčná, a vůbec by mě nenapadlo řešit, že nám dala zbylé jídlo a sama si jde s rodinou do restaurace, že moje děti tam vzít nemůžu a oni chtějí taky 😀 To bych byla úplně pitomá a nevděčná kravka. Pardon. 🙂
Takže opakuju, chyba není na tvé straně, ty děláš co můžeš, uskromňuješ se, přizpůsobuješ, a pořád je to málo. Zkusila bych tu domluvu o nákupech bez dětí, a pokud to nebude fungovat, máš poučení, koho s sebou příště nebrat 🙂
Mám kamarádku, která si s dalšími 2 rodinami pronajmou třeba baráček. Denní program má každý svůj, někdy spolu a večery tráví společně povídáním nebo hraním společenských her.
Já mám jednu kamarádku, se kterou si dovolenou dovedu představit, ale radši si spolu zajedeme na nějaké jednodenní výlety, akce,..
Na tvém místě bych s kamarádkou bych si vážně promluvila a klidně omezila na chvíli kontakt.
Upřímně kdybychom neměli nic v plánu a dcera chtěla ten den do herničky, venku příšerný vedro, tak bych tam s ní jela a kamarádce nabídla, že může s námi. Neměnila a nepřizpůsobovala bych program pokaždé. Já vedra blbě zvládám, takže v 30 stupních radši půjdu do herničky než venku na hřiště.
To, že dcerou něco koupím, tak bych vůbec netěšila a už pro prvních výčitkách bych ji řekla, že se mi to nelíbí a ať s tím přestane. 🤷♀️
Neuniká. Kamarádka tam má nějaký bolístky z rozchodu zcela pochopitelně a ty se k ní chováš vstřícně. Ale tancovat kolem ní a přemýšlet, co pomalu říct a nerict, jaká bude scéna je na mašli. Jako filtrovat neustále, co by mohl být potenciálni problém ? Jako když budete na výletě někde a dítě se pozvrací a nebudeš mít náhradní hadry a vedle tebe bude obchod, tak jako přece ji v tom nenecháš, aby holčička nedělala scény a maminka následně večer u prosecco taky . Proste si s ní budeš muset promluvit, jak budete fungovat dál. Uplne stejně narovinu jako sem. Říct, co chceš.
Tak jestli ti to rekla az v opilosti, tak je normalne soudna. Takze jestli ti leze na nervy tim, co rika, kdyz je opila, tak si priste misto vina dejte vychlazeny caj...
Jezdime spolecne s kamarady do ciziho kazdy za sve a i tak je to narocne na toleranci ze vsech stran, ale jinak skvele.
@izz76 Byla u toho když přišel balíček no. Dcera ho chtěla rozbalit.
Píšeš, že je čerstvě samoživitelka. Je to pro ni strašně těžká situace, vyrovnat se se strachy, které se s takovou situací pojí, naučit se žít novým způsobem, to chce všechno čas. Je od tebe super, že jsi jí nabídla low cost dovolenou, ale to neznamená, že se tím pro kamarádku vše řeší. Pokud jste opravdové kamarádky, bude ji potřeba chvíli víc podržet, ale to se v životě stává, věřím, že je tvá kamarádka rozumná osoba a po čase se srovná, poděkuje ti a zřejmě se i bude trochu stydět.
Empaticky, ale jasně se domluvte na tom, jak ty prázdniny spolu strávíte, třeba z toho nakonec vyjde, že by to pro ni teď bylo moc opravdu moc drahé nebo by to v ní jitřilo emoce, ale bez toho, aniž by ses pasovala do role dobrodějky, které by měla být vděčná.
Jsem s jednou kamaradkou uplne ve stejne situaci. A vim,ze i kdyz byla bezdetna a sama,tak si nic neodeprela. Porad mluvila o tom,jak nema penize,i si tteba setrila nebo koupila fotak na splatky a splacela, ale porad to bylo tema a porad mela mnohem vic veci nez ja. A ted s ditetem je to stejne. Mam pocit,ze to souvisi s tim,ze nemela na nic v detsvi a hrozne chce,aby to uz tak nebylo. Ale loni jsme byli na chalupe u nas, nakup, zmrzku a tak jsem vzala ja, protoze proste fakt premyslela, jestli muzou jet a pak si nekde koupila 4 predrazeny piva (postupne,pro sebe). Nevim no. Ale ja v ty situaci nebyla.
Proč chodite společně nakupovat oblečení a ostatní potřeby?
Jako já mám pár kamarádek, opravdu letité přátelství, ještě ze ZŠ, SŠ. A nakupovat oblečení a potřeby pro děti si teda každá děláme po své linii. Spolu se scházíme ve městě na zmrzlině, na hřišti, v restauraci na kafi... když chceme, aby si děti pohrály nebo my dospělí pokecali, i naši partneři. Ale nakupovat spolu nechodíme.
To jen takové zamyšlení...
@author A přesně proto jezdíme na dovolenou buď sami (někdy s našimi rodiči) a nebo s lidmi z podobné “fin. vrstvy”. Moje nejbližší kamarádka s dětmi (vč. manžela) by s náma třeba nemohli jet na naši nejoblíbenější dovču v ČR. Tak je tím nedrtíme, vídáme se jen u nás/u nich a jezdíme tam s jinými přáteli. To tak prostě je. Chápu, že jsi to myslela dobře, nicméně aby někdo pomyslně svým chováním házel vinu na Tebe, za jakýsi Tvůj dobrý skutek nebo abys nemohla holce pomalu koupit ani zmrzku, abyž by Ti kámoška závistivě něco nepovídala … to asi nemusíš trpět, ne. Jeď s dcerou sama nebo vem někoho, kdo je na tom podobně. Jinak si to zase tak moc neužijete. Je hezký se umět přizpůsobit, ale zase to nemůže být otročina a upejpání se, navíc zrovna na dovče.
My jsme bohužel takhle o kamarády přišli. Jeli jsme společně na dovolenou (já a dcera poprvé k moři). Bydleli jsme v hrozném apartmánu někde u Jesola, ale budiž zvládnout by se to dalo ale... My plánovali chodit na obědy, abychom nemuseli odcházet z pláže, ale oni ne, v 11 museli domů vařit čočku (bramboračku, těstoviny ke svíčkové atd.). Pak jsme šli všichni spát a odpo procházka či výlet (ze kterého ale museli být brzo zpátky, aby mohli vařit). My jsme zašli do obchodu a koupili si těstoviny či něco na gril. Večer prochazka po městě a zmrzka (oni jen 2x za týden). Nakonec to dopadlo tak, že jsme se míjeli. Např.celé dopoledne pršelo, tak jsme jeli do akvária a oni si vzali pláštěnky a šli se procházet po trhu (kde si ale nic nekoupili jako už 3x předtím). Přitom oni na tom byli finančně lépe. Asi bych omezila kontakt s kamarádkou, potřebuje zpracovat rozchod a to že vy máte šťastný vztah a dostatek peněz ji asi nepřidává
A to je to vaše kamarádka.. Ja tak měla přítele. On dceru ve své péči, já dceru ve své péči. (bydleli jsme každý zvlášť)... V jednom kuse bylo tys ji koupila tohle, co na to řekne moje, tys to a tys tamto.. Ano měla jsem 2x tak velký plat, ale přeci nemůžu živit, šatit a kompenzovat druhé dítě. No něco na moje nervy, představa že v tomhle žiju a musím vše kupovat 2x byť zbytečně.. Neříkejte co jste koupila, neberte ji na nákupy.. Rozhodně se necitte provinile za její životní situaci.
A proto jezdíme na dovolenou sami. Proč jezdíte na dovolenou s někým, ještě do domu vaší babičky a ještě si ji necháte otrávit. Mimochodem proč ji to neřekneš , že tě v podstatě tak vydírá a že se jí prozpusobujej a je jí to málo. Že ty za její situaci nemuze. Zároveň teda utrácí za blbosti, takže nemá důvod ti nic vyčítat.