Jak spojit staré diskuze na fóru?
Ahoj, holky. Kdysi jsem tady psala pár diskusií. Jenom mně tak napadlo je spojit. Ale vlastne ani nevím, co od toho očekávám... :/
Terapeut by se v tom "patlal", ale úplně jinak.
Je normální, že negativní vlastnosti se neukážou hned. Na začátku je člověk zamilovaný a snaží se před druhým vypadat dobře. Zamilovanost typicky zmizí do dvou let a teprve pak se ukáže. Dobré vlastnosti má každý, dokonce i násilníci, alkoholici, teroristi, vrazi... Co doporučuji, neseď doma. Máš nějaké kamarády? Zkus obnovit kontakty, cos měla před ním a snaž se o víkendu nebýt doma, zaměstnej se kontaktem s jinými lidmi. Doma vyhoď vše, co ti ho připomíná. Je to těžké, ale uleví se ti. Na nového partnera teď nemysli a soustřeď se sama na sebe. Věnuj se svým zálibám, kamarádům, dej si bytové doplňky, které chlapi nesnáší. Já si takhle vymalovala kdysi ložnici na růžovo ❤️
Jako ono po rozchodu má člověk tendence si druhého idealizovat a zapomenout na to negativní. Ale uvědom si, proč jsi co udělala a že to mělo nějaký podklad, který holt teď už nevidíš, ale byl tam. Terapeut by ti pomohl se v tom “zapatlat” naposledy a třeba bys i přišla na další věci, které jsi předtím neviděla a dokázala bys to v sobě uzavřít. Podle mě se zbytečně vracíš zpátky a utápíš se v tom. Tady už není jiné východisko, když on nic znovu nechce. To holt musíš respektovat. Ale fakt se tím nenech zničit, za to to nestojí. Jsi živá jen z představ, které jsou minulostí, a bere ti to tvou přítomnost a ve finále i budoucnost, a to je škoda.
Nesedím jenom doma, hlavně o víkendech se snažím někam jet. Jenom mně občas chytí takový smutek. Ale včera večer mi pomohlo, když jsem tady napsala.
Toxický vztah, to je prostě závislost na druhém člověku, není to láska, ale když je člověk v tom, hrozně špatně se to rozpoznávání (Nejsi první ani poslední, která se do toho zamotala a nevěděla jak z toho ven a ani nejsi první ani poslední, která se chytala každého stébla a chovala se někdy úplně hloupě.Mam to za sebou, vím o čem mluvím ❤️). Většinou to člověku dojde až po letech, když to konečně uvidí z nadhledu.Ty si prochazíš odvykačkou. Už netoužíš po "cigáru" nebo "flašce" každý den, ale občas tě to přepadne. Je to normální. Ty fáze, kdy ti bude líp, se budou prodlužovat, ale vracet se to bude. Idealizování toho vztahu je taky normální, zatím prostě nejsi stoprocentně "střízlivá" a člověk má tendenci vytěsňovat to zlé a pamatovat si jen to hezké.
Ten vztah byl patologický, toxický a gratuluju, že jsi dokázala odejít, i když to muselo být strašně těžké. Výdrž, bude líp. Jednou sama sobě budeš ťukat na čelo, proč jsi to tak dlouho trpěla, proč ses tak zoufale snažila to vrátit, věř mi, vlastní zkušenost 😂🤦. Trvá to, někdy i rok, dva, ale pak se jednoho dne nadechneš a budeš moct jít s čistý svědomím dál a najdeš někoho, kdo si tě zaslouží a bude tě milovat takovou, jaká jsi. Držím pěsti ❤️.
@misa_pise děkuji.
Víš co je paradox? Ani seznamky ani flirt mně nedonutili odejít, pořád jsem doufala. Ale až to, když řekl, že jestli se pohádame u nich doma, sbalí mně a pošle na autobus. Rok a půl předtím mě máma "vyhodila z domu". A když mi tohle řekl, řekla jsem, že teď jsi mi dal odpoveď na všechno. Nedopustím, aby mně ještě někdy vyhodili z domu.
A další paradox, od rozchodu mám výborné vztahy s rodiči a rodinou. A to mi při rozchodu vykřičel, jak jsem špatný člověk...
Já myslím, že je hrozně dobře, že jsi našla jsou bod zlomu, kdy ses prostě rozhodla že takhle ne.. tak se ho drž.. nebylo by to lepší, máš důvod, proč ses s ním rozešla, nechtěj to zpátky, dostala by ses akorát zase na začátek a do spirály, že kterých je prostě strašně těžký odejít. Ty už to máš za sebou, odešla jsi, tak teď dej čas jen tomu hojení, to prostě občas ještě bude bolet, ale jednoho dne vstaneš a zjistíš, že je to pryč.
Promiňte, musím tady zas napsat.
Myslíte, že kdyby napsal, zavolal nebo přišel, že si uvědomil, že se choval jako hňup, že mu to docvaklo, omluvil se a chtěl to zkusit znovu, bylo by moudré dát mu druhou šanci?
Děláme v jedné firmě, ale přes pracovní dobu je nemožné, abychom se potkali. Dělí nás 2 haly, 3 pracoviště, je to veliká firma. Vidíme se jenom na parkovišti po práci. Teda, kdybych se podívala jeho směrem. Už dva měsíce se snažím nekoukat jeho směrem, i když ho periferně vidím. Jenomže uplynulý týden jsem měla ve středu a čtvrtek pocit, že se na mně kouká, po prvé od rozchodu jsem měla pocit, že ne já jeho, ale on mně hledá v davu. V pátek jsem neodolala a podívala jsem se jeho směrem. Mám pocit, že se nám střetli pohledy.
Je možný, že jemu to začalo docvakávat až 8 měsíců po rozchodu, že možná to začal přehodnocovat? Priznám se, že kdyby se mi ozval, asi by mně to i potěšilo. Ale jak jste mi tu psali, musím si připomínat, proč jsme se rozešli, co tam nefungovalo...
Jenomže, při pomyšlení, že by konečně udělal alespoň omluvný krok, a já bych ho odehnala se cítím provinile. A znám ho, jakoby čekal, že já napíšu. Ale já jsem se 5 měsíců po rozchodu naprosila dost, já už nebudu riskovat odmítnutí.......
A popravdě, já si zrazu nejsem jista, jak a jestli by to fungovalo..... No pořád je mi to líto...
Nebylo by to moudré. I kdyby jste se třeba potkali a řekl, že je mu líto, řekni mu, že tobě je je to také líto. To je ale vše. Dvakrát do jedné řeky nevstoupíš!
Bez už na tu terapii 🙏 tyhle myšlenky Ti v ničem nepomahaji a cítím z toho pořád tolik nezdrave závislosti, zazranych nefunkčních vzorců apod
Dokud si spoustu věcí nezpracujes, nezen se do vztahu- ani do tohohle, ani do jiného, nedopadlo by to dobre. Nejsi ukotvena, nejsi spokojená sama se sebou, pochybujes, jsi od sebe odpojena... fakt vyres nejdřív sebe 🙏
Je to jednoduché - slyšíš trávu růst. Tvé smýšlení je patologické a pro tebe zcela neprospěšné. Ale to už jsme ti tu psaly x-krát a nic sis z toho nevzala. Nevidím jediný důvod pro pokračování diskuze, protože ty se posunout nechceš. Pokud tedy ve výsledku nejde jen o další z trollích diskuzí na pokračování. Tady už si člověk nemůže být ničím jistý...
ne nebylo by to dobre, bylo by to smesne. A jedinny duvod proc by se tohle mohlo stat by byl ten, ze se treba zrovna s nekym rozesel, nema kam zasunout a zvazuje, jestli se te pak zbavi, kdyz si te ted na 14 dni mozna mesic ci 2 zneuzije. Nakonec to bude levnejsi a treba mu i uvaris... Ale boji se, abys pak neobtezovala, az uz te zase chtit nebude
Bez na terapii, potrebujes ji nutne. Terapeut se nebude nekonecne patlat ve tvem ukoncenem vztahu. Bude se patlat v Tobe, v tvych duvodech proc tak lpis na necem zjevne nefunkcnim, co si tim kompenzujes, co v tom vidis. Bude se snazit najit cesty jak ti otevrit oci
Jenomže já se bojim, že terapeut otevře věci, které já mám v sobě dávno pohřbené a zapomenuté
Pokud by byly pohřbené a zapomenuté, nebudeš se bát jejich otevření. A témata neotvírá terapeut, ale ty... Dopracujete se jen tam, kam se budeš chtít dopracovat.
O důvod víc tam jít...

@cassidyc vždyť právě, nemám se v tom patlat. Ale terapeut by se v tom taky patlal.
Já jenom nevím, co mám dělat s těmi pocity. Jsou dny, kdy si myslím, že už je to ok. A pak jsou dny, kdy mě to "doběhne", jako dnes. I když, předtím jsem proplakala i celej den, teď už jenom pár minut.