Jaké jste měly dětství? Jak na něj vzpomínáte?

Jak na to vzpomínáte?
Tak na mě má bohužel vliv moje dětství dodnes, protože nemám žádné sebevědomí a podceňuju se, ikdyž navenek jsem huba nevymáchaná, ale je to asi maska...
Vyrůstala jsem s bráchou o 4 roky mladším, hrál fotbal, hokej, jen já byla doma a byla jsem za tlustý prase...
Přitom do sedmé třídy vyznamenání, to bylo automatický, ale jak přišla v osmičce první trojka, poslouchala jsem jaké jsem budižkničemu ještě roky poté....
Máma se snažila být prostředníčkem mezi mnou a tátou, nikdy jsme se neměly rádi a teď bych řekla že se tolerujeme. Neumím si to vysvětlit, ale nikdy mě neměl rád, jen mi říkal jak vvypadám a že bych měla hubnout. Nikdy se mu žádný můj partner nelíbil a dnes kddyž se s otcem vidím jednou za čas, ani se mnou nemluví. Dřív mě to mrzelo, ted mám svýho Honzu a AKčenku. A když máme řeknu že to nechápu tak odpovědí mi je že jsem jen žárlivá na bráchu a to že mě táta nemá rád že si to tak vysvětluju jen já, ale nikdy mě neuměl pochváli,t pohladit, prostě je to pro mě mnohem víc než peníze.... a proto to chci Kačence vrátit všechnu tu lásku která mi chyběla...
Holky nechci si nijak stěžovat a aby mě někdo litoval, ale jen jsem se chtěla vykecat a a zajímá mě jak jste to měly vy...
gedren
20. čer 2008
Jinak holky mam takovy zajimavy pozorovani: rika se, ze dcera si najde cestu k matce, kdyz ma sama deti. U me to teda bylo presne naopak, do ty doby, nez jsem mela dite, tak proste brala veci, jak jsou, ale jakmile se mi narodila Helca, tak jsem si uvedomila, ze bych se k ni v zivote nemohla chovat tak, jak se matka chovala k nam, a nechapala jsem, a dodnes nemuzu pochopit, jak vubec mohla - vzdyt nas asi ma rada, ale to chovani tomu moc nenasvedcuje. Rozumove vim, ze si proste nevedela rady a myslela si, ze neco je spravne, nebo ji zmanipulovala jeji matka/tchyne, co ja vim, ale citove se pres to proste nedokazu prenest, kdyz si predstavim, ze ja bych pro svoji malou umrela a ona se jen ptala na znamky a jinak jsme ji nezajimaly. Takze od ty doby, co mam Helcu, tak sel ten vztah z my strany uplne do pr...
bambulikautor
20. čer 2008
gedren: á co se mi v únoru narodila malá tak jsem to taky pochopila přesně tak jako ty....
sophii
20. čer 2008
bambulik jj, to je mi jasny ze tam bude slzavy udoli, jak uz skoro brecim uz ted. Uf. A jak s tebou, pomohlo ti to srovnat se?
bambulikautor
20. čer 2008
mě strašně...
chodím tam doteď jen tak jak jsem na tom, předtím jednou týdně a je to nebe a dudy...
fakt, není se za co stydět a budeš š´tastná žes tu pomoc vyhledala, já se tomu bránila, dovedla mě tam pomalu sestřenka za ruku....
ale neváhej, radím to upřímně...
beranek
20. čer 2008
Tak já bohužel patřím k těm z vás,které si prožily mnoho traumat v dětství a mládí...zbavovala jsem se jich mnoho let. Můj život je teď krásný, protože jsem našla osudového člověka, se kterým mám bezva dceru a vím to, že ji chceme připravit krásný život, úplně odlišný od toho, jaký jsem prožila já...
bambulikautor
20. čer 2008
beranek: jo to samé jsem psala já.....
beranek
20. čer 2008
Taky radím zajít za odborníkem, který člověku pomůže....
dagina
20. čer 2008
Sofi, tvé mamce by zřejmě pomohl jen psychiatr + psycholog, myslíš, že už je úplně "odepsaná"???? Moje máti si také nedala poradit, prostě má svůj svět a nikoho tam dvakrát nepustí..., moc mě ale mrzí jak dopadla :-S, hold bez léčby to ani jinak dopadnout nemohlo :-| .
beranek
20. čer 2008
Taky se ve mě bijí dva pocity, že toho člověka nenávidím, ale zároven je mi ho líto...je to těžké, pořád s tím bojuji.
sophii
20. čer 2008
holky to je hruze, je nas tolik....
bambulikautor
20. čer 2008
jako takových lidí je zřejmě mnohem víc si myslím jen málokdo s tím umí jít na trh jako my....
petrolejka
20. čer 2008
Gedrem, u mě porod taky nezpůsobil, že bych mámu víc chápala, naopak si víc uvědomuju chyby, kterých se na nás dopouštěla. Mám své rodiče ráda, jsou to přece rodiče, ale úzkou vazbu už k nim nemám a nic od nich neočekávám, už jsem se mockrát spálila.
Já byla dvakrát na regresi, to mi hodně pomohlo, objevila se tam moje máma i ségra, obě mě odmítaly a máma mě dokázala přijmout jen když jsem se proměnila v docela malou holčičku, pak mě objala, ale jako dospělou bytost mě ignorovala. :-| A taky jsem chodila na kineziologii a to bylo taky supr. A kolem mě se našla spousta fajn lidí, o které se dalo opřít a nakonec jsem poznala úžasného kluka, teď už tatínka od Týnky a ten na mě vždy hleděl jako na úžasnou, krásnou, inteligentní a milou ženu a já se jí snad konečně trošku stala. 😃 😎 Je to prostě sluníčkovej chlap.
bambulikautor
20. čer 2008
Jo to si pak člověk uvědomí co je jeho rodina ta pravá...
já vždy lpěla na tom co jsem nikdy neměla: spokojenost v rodině.....
prostě jako dítě jsem neznala lásku....od těch od kterých byla nejvíc potřeba....
a dávaly mi ji vesměs cizí lidé, díkyy kterým jsem procitla....díky Honzo!!!!!!!!!
petrolejka
20. čer 2008
Bambulik, no právě, někdy ti vlastní rodina neprojeví tolik pochopení a pomoci jako cizí lidé. Mně to mrzelo, ale pak jsem si řekla, že si tu svou pravou rodinu najdu a vytvořím sama ... některé věci prostě neovlivním, ale s kým prožiju svůj život si zvolit můžu. A teď zažívám nejkrásnější období svého života ... a to nejen díky miminku. Prostě se mi to vše nějak srovnalo v hlavě a raduju se z věcí, které fungují a odhazuju pryč to, co drhne (pokud to samozřejmě nejsem schopna sama napravit, ne že bych zdrhala před problémy).
sophii
20. čer 2008
🙂 🙂 🙂 🙂 x-)
sophii
20. čer 2008
joj, to bylo k bambulik samozrejme.
bambulikautor
20. čer 2008
já taky jsem š´tastná a už si někdy říkám co bysme bez té malé dělaly a to jí není ještě 5 měsíců...
změnila nám život naruby, a ikdyž je někdy na pěstičku, zlobí, brečí, je nevrlá, prostě bysme jí nedaly a naplnila život štěstím a už je ona moje rodina....
je mi úplně do breku jak to píšu, ale uvědomuju si co mi chybělo a co někomu můžu dát já, máma....
už nelpím na tom co nemůžu ve třiceti změnit..
sophii
20. čer 2008
petrolejka: k pochopeni od "cizich" lidi, nedavno jsem resila "pruser" a segry v tomhle pomoci nemohly, rodice - ti jako kdyby nebyli.... a nakonec mi pomohl temer "cizi" clovek, ne teda uplne cize, ale proste spis znamej a nikdy mu to nezapomenu...
gedren
20. čer 2008
No nejhorsi je, ze kdyz ja jsem konecne spokojena s chapavejma a fajn lidma kolem sebe, tak matka se pri kazdy prilezitosti tvari urazene, ze neuznavam ty rodinny hodnoty a cizi lidi jsou mi milejsi a kdesi cosi...proste furt takovy nemy vycitky a citovy vydirani, a ze preci ona je dokonala matka a dokonala tchyne a co bych jeste chtela. Ona se tak i navenek profiluje (navari, prachy cpe..), jenze uvnitr je citovej chlad a touha ovladat (nevim, jestli si to vubec uvedomuje, ona neni zla, ale proste se tak chova), a ja pak zas mam furt vycitky, co mam delat, abych s ni dobre vychazela... No asi jako vsechny tady se to ve mne furt svari, mam ji rada a zaroven ji nechci ani videt, no asi si s tou psycholozkou domluvim taky extra sedanek na tohle tema 🙂
bambulikautor
20. čer 2008
holky tak se tam jednou sejdem všechny...
ba ne nechci tu situaci zlehčovat, ale není se za co stydět vyhledat takovou pomoc...
já osobně mám výborného psychiatra, mohu dít kontakt IP a on mě pomohl a hlavně se mu vykecám a on umí i potěšit, říká mi že moje návštěva ho dibíjí energií, je to super, že pej mám drive a že prostě jdu do toho a chci to řešit....což já řešit prostě chci...
bambulikautor
20. čer 2008
jo a holky co vás dobíjí ? jako energii myslím když jste takový vyšťavený z té naší rodinky?
mě hrozně dobíjí energii mazlit se s naší malou... pořád jí říkám jak jí mám ráda... my jako národ nejsme moc zvyklí dávat emoce najevo a je to hrozná škoda...
petrolejka
20. čer 2008
Gedren, moje máma byla úplně hotová, když jsem po letech konečně slavila Vánoce a šla jsem k tchánovcům. Akortá že jí nedochází, že jsem tyhle svátky nenáviděla kvůli psychu, který vytvářela ona a že je s ní fakt nikdy slavit nehodlám. Díky tchánovcům už dva roky vím, jak to může být skvělý sejít se pod stromkemcelá rodina a mít se skvěle.
petrolejka
20. čer 2008
Bambulik, to mazlení. Je fakt, že i dřív nebyla taková výchova, já si snad ani nepamatuju, že by se se mnou máma mazlila. No chudák moje Týna, ta je ode mě pořád oslintaná. 😃 My jsme s Mírou oba totální mazlíci a s ní si to užíváme. A je fakt, že když se Týnka usměje, tak to je adrenalin. 🙂 A dobíjí mě koník, holky únorovky, tam se vždycky děsně nachechtám a pravidelně se vídáme, to je skvělý.
bambulikautor
20. čer 2008
My malou furt ňuchňáme a všechno možný, až je jí to snad někdy až nepříjemný, prostě bud já nebo Honza jsme k ní nalepený a je to super, není nad její úsměv.
britney
20. čer 2008
Tak ja byla dite z rozvedeny rodiny, jedinacek a udajne hrozne oskliva a vsichni se mi smali ... Nej kamoska monca se mnou mela zakazay kamaradit protoze kdyz jsem z neuplny rodiny tak jsem ,,jina'' :-S
Mama mela pritele ale musela ho tajit, pac to se nelibilo jejim rodicum,,prece co by tomu rekli lidi'' ! Takze k nam chodil oknem aby ho prarodice nevideli.. Pak ho napadlo me sexualne okukovat- bylo mi 13-14 let a on mi zacal delat nabidky ,jak si na mne chce sahnout a abych se nezamykala v koupelne a on si nahodou , kdyz budu ve vane umyt ruce a bude me videt v zrcadle..... Pak mi dokonce nabidl,stydim se dodnes..... :-o ja hrozne milovala hudbu-zahranicni- a tenkrat za Komancu nikde nic moc k sehnani nebylo tak on nekde sehnall asi 50 fotek zahranicnich skupin a pry mi je da kdyz ho necham si sahnout na prsa.... a ja to udelala.. Tim me neodsuzujte jako prostitutku, ale bylo mi 13 a silene zazrana do A-ha a Europe a on mi rekl, ze mi mamaka stejne neuveri, kdyz ji to reknu.....tim to skoncilo, nic vic se nedelo......
dagina
20. čer 2008
Holky, proč myslíte že se tak matky chovají jak tady popisujeme??? To přeci normální není, mají tedy také nějaký problém a nevědí jak ho řešit a bojí se říct o pomoc???? Prostě každé takové chování musí mít svůj důvod, původ.... . O té své vím že má určitě problém. A nebo jste za svými rodiči udělaly velkou tlustou čáru a přesto vlak nejede?????? Dík za info.
sophii
20. čer 2008
Holky jak vas obdivuju. A gedren, obcas jsem cetla - ac zatim jako bezmiminkovska - bezplen. met. a super!
A k vanocum, ja ty letosni budu prvni bez mat., jen se segrama a ona bude tudis asi sama.... no tak jeste ze je zatim leto, do vanoc uvidime...jak to vsechno dopadne. Dobrou!
bambulikautor
20. čer 2008
dagi: rčitě nikdy tlustou čáru neuděláš, idkyž se snažíš, jendou jsou to rodiče a ty si pro někoho bohužel pro druhé bohudík nevybíráš...
mě je našich líto a na druhou stranu jsem ráda že jsem daleko od nich...
říkám si do prdele boží mlýny melou, jedou jim to dojde...
bambulikautor
20. čer 2008
Holky dobrou a dík za super pokec.... :-o
petrolejka
20. čer 2008
Dagi, moje máma zažila peklo od svého otce a řetězila ten problém dál. Já to na své děti přenášet teda nehodlám. A tlustou čáru jsem udělala v tom smyslu, že nic nečekám a neřeším, o sobě jim řeknu jen to, co se mi hodí. Když jsem to dělala jinak, tak byly pořád konflitky, roky se se mnou nebavili ... já chci pro Týnku dědečka a babičku, oni se k ní mají hezky a jsou od nás daleko, takže párkrát za rok krátká návštěva je ideální. A navíc, čím jsou starší, tím jsou kostnatější, já už je změnit nedokážu a čílit se kvůli tomu nechci. Plýtvat energií na něco, co neovlivním. Stačí, že jsem své sestře v dobrí vůli řekla, aby nebyla negativistická a zkusila být shovívavější k ostatním lidem, že se motá v bludném kruhu vlastních nároků ... a to je mladá holčina ... a dote'd se mnou nemluví, Týnku viděla jedinkrát, u rodičů i známých mě pomluvila a tváří se, že jsem její nepřítel. Prostě pomoct se dá jen tomu, kdo chce. 8-(