Je člověk přirozeně monogamní?

kalu
17. led 2010

Ahoj, ráda bych znala názor více lidí na otázku, kterou si v duchu sama sobě často pokládám. Je člověk, jako biol. druh "homo sapiens sapiens" přirozeně monogamní tvor ? Tedy tvor předurčen k tomu, aby jeden jedinec strávil celý život v partnerském svazku s jiným jedincem svého druhu, bez jakékoli chuti či snahy o jakýkoliv sex. kontakt s jinými jedinci ?
Podle mně je odpověď na tuhle otázku jednoznačné NE, a z toho, že člověk sám sebe pasoval do role někoho, kým není, vznikají pak následně všechny problémy týkající se rozvodů, rozchodů, nevěry a vůbec partnerského života. Prostě člověku není přirozené žít monogamně celý život jen s jedním partnerem, ale zároveň nás naše "říkejme tomu tradice" nutí k takovému to způsobu života.

Ze své zkušenosti vím, že nevěra se dříve nebo později stane problémem a komplikací (pokud se na ni přijde) v téměř každém vztahu. Já sama jsem jí samozřejmě zažila i jako podvádějící, i jako podváděná.V mém okolí neznám jediný pár,kterého by se to netýkalo (paradoxně ty , kterých se to týká nejvíc, tak nejhlasitěji hlásají, že oni by dali ruce do ohně ☹ )A podle mně u těch, kteří vydrží být celý život věrní, je to spíše o nedostatku příležitostí než o lásce až za hrob.

A já se sama sebe ptám (jsem momentálně sama s Lucinkou, šťastně rozvedená), jestli má vůbec cenu jít ještě do nějakého vážnějšího svazku s někým dalším. Kvůli Lucince bych hrozně moc chtěla, chtěla bych aby žila v "úplné" rodině, ale zároveň se kvůli ní o to víc bojím, abych zase nešlápla vedle a neublížila jí tím, že si třeba na někoho zvykne a pak to nevyjde 😒 Přítele mám už cca rok, máme se moc rádi a má skvělý vztah s Luci, je hodný, spolehlivý, pracovitý a po všech stránkách si rozumíme- ale máme každý své - a to mi vyhovuje. Bohužel Luci poslední dobou o něm pořád vypráví, ptá se kde je, že chce aby byl s námi doma atd...prostě vidím , že jí ten rodinný model chybí. Jenže mně právě nechybí vůbec, a přeci jenom se bojím, aby jednou nebyla o to víc zklamaná. Zkrátka tak nějak po všech těch zkušenostech a po tom, co vidím okolo sebe, nevím, jestli vůbec chci takhle riskovat a do nějakého vážnějšího vztahu vůbec ještě jít. Protože samozřejmě i já bych chtěla, abychom si byli s partnerem "navždy věrní", ale to je podle mně totální utopie. 😖

Byla bych moc ráda, kdyby se tahle diskuse nezvrhla v hádky a urážení, ale kdyby jsme si tu ve slušnosti navzájem vyměnily svoje zkušenosti a názory, díky 😎

martimarti
17. led 2010

Dodatek:...ale zase píšeš, že ho znáš dlouho, rodinný přítel 🙂 žádná krátkodobá známost, možná by neškodilo trošku zapátrat, proč se dvakrát rozvedl 😕

kalu
autor
17. led 2010

Schwarzovko- máme stejný názor. Je to spíše otázkou kultury či co. a my Evropané jsme odmalička masírováni tím modelem máma + táta ´= děti a rodina a všechno ostatní je špatně.... a proto žárlíme a chceme se jen pro sebe a snažíme se stále odolávat různým pokušení (každý s jiným úspěchem).

V muslimských částech světa to mají zase kulturou a životními podmínkami nastavené tak,že muž má prostě tolik manželek, kolik jich uživí.A pro ně je zase správné toto. A zase jsou k tomu vedení odmalička a nikomu to tam nepřijde divné a ty jednotlivé manželky na sebe nežárlí a vycházejí spolu. Můj táta tam jeden čas pracoval (v rovníkové africe v jedné muslimské zemi) a v podstatě tam je to i obrázkem společenské prestiže- čím schopnější muž, tím větší bohatství, tím více manželek a spol. uznání- a každá by chtěla být manželkou takového muže 😉

mezi některými eskymáckými kmeny panuje přísný matriarchát, četla jsem kdysi knížku o nějakém kmenu jihoamerických indiánů odněkud z brazilských pralesů a ti zase mají společnost uspořádanou tak, že mají v podstatě volný výběr, či jak to napsat- prostě nepěstují žádné závazky- milují se jak je jim libo (samozřejmě páry vytvářejí, ale když je to přestane bavit, tak si zase bez komplikací najdou někoho jiného do páru) a děti vychovávají všichnio společně a nikdo nerozlišuje, čí konkrétně to děcko je.....prý dokonce, když ženy rodí, tak to s nimi prožívá celá komunita a až do poslední chvíle je žena s kmenem a o samotě s "porodními asistentkami" je pak už jen ta závěrečná fáze tlačení a všichni se radují a tancují..... tito lidé prý nikdy nenechávají své děti brečet a pokud třeba malé děcko pláče, tak ho nakojí žena,. která je mu zrovna nejblíže a má mléko, nekouká, jestli je to jeho bio máma 🙂

zkrátka jiný kraj, jiný mrav...a já někdy dost silně pochybuji o tom, jestli to, jak to máme nastavené v našich končinách, je to pravé ořechové...... 😒

meleri
17. led 2010

myslím si že člověk přirozeně monogamní není...

martimarti
17. led 2010

Jinak mám známou, také dvakrát rozvedená, teď napotřetí jí to vyšlo a má super vztah, ale byla pokaždé bez závazků, až teť z tohoto vztahu má dvě děti a konečně mám pocit, že našla, co dlouho hledala 🙂
Ale nejsem si jistá, jestli je stejný pohled na dvakrát rozvedenou ženskou a dvakrát rozvedenýho chlapa, to si netroufnu posoudit 😒
Ale to je jen taková úvaha, která sem vlastně asi nepatří 😉

Za sebe musím říct naprosto upřimně, že bych se asi i bála ☹ být na tvém místě.

kalu
autor
17. led 2010

od můj přítel : poprvé se ženil, když mu bylo 18 a rozvedli se po 5 letech, protože si prostě nerozumněli- dodneška jsou z nich dobří přátelé....
s druhou ženou byl asi 18 let a přesný důvod rozvodu neznám, ale myslím si, ( resp.doslechla jsem se od našich- je to taťky dlouholetý známý přes jejich společného koníčka - že v tom asi byla ženská)

pravdiva
17. led 2010

To se mýlíš Kalu...měla jsem arabskýho přítele a ty ženy tam jsou v podstatě donuceny .....žena tam nemá žádný slovo a má dost špatnej život , o tom se denně všude píše...
To že mnohoženstí v arabským světě funguje je oblíbený argument všech lidí co obhajují nevěru ......ale nefunguje to tak aby byli spokojení všichni ...ty ženy jsou donuceny společností .....
A to že lidi na sebe žárlí, je uplně přirozený.......

monikapok1
17. led 2010

Kalu,
já jsem zase četla knížku, co psala žena z arabského prostředí. Kromě jiných šílených věcí tam zmiňuje právě téma více manželek a to, že právě toto byl problém jejího manželství a to proto, že ona osobně, ačkoliv v tom byla vychována, nebyla schopna další manželku akceptovat.
Takže já si myslím, že to bude spíš v lidech jednotlivě, nehledě na kulturu a zvyklostech, ve kterých jsme vychováni.
Ale přirozeně člověk asi monogamní opravdu nebude.

pravdiva
17. led 2010

To jak je to nastavené v našich končinách je pravé ořechové, je to totiž nejlepší pro děti .....a ty jsou budoucnost národa.........sama vidíš Kalu, jak se bojíš o dcerku a o to že jí zklame další partner....nevěra jedniznačně škodí dětem a ničí rodiny.....

ria80
17. led 2010

Myslím,že člověk je schopný být monogamní,když chce.Možná k tomu není biologicky stavěný,ale nejsme přece zvířátka,nám byl dán rozum a možnost volby.
takže když vím,že toto je ten pravý člověk,tak bych si měla být schopná říct,že už prostě žádného dalšího hledat nebudu.Taky mám vztah,krásný,jsme rodina.Vím,že bych byla schopná se zamilovat i do někoho jiného,ale prostě NECHCI. 😉

Ovšem s člověkem o kterém vím,že si to NECHCi neumí nebo nechce říct,bych určitě nebyla.

schwarzovka
17. led 2010

kalu...eskymáci to mají dobře zařízené...ubyde spoustu starostí...myslím, že si ten život dokážou pořádně užít 😉

pravdivá...ano, některé emancipované muslimské ženy to vnímají jako donucení...ale většina tamější zvyky a zákony velmi hlasitě podporueí...zase jsme u toho, jak kdo to vnímá...to je celé

kalu
autor
17. led 2010

Pravdivá, ono to taky nebudeve všech muslimských zemí to samé 😉
Taťka žil v Gambii, což je malinká a velmi chudá zemička v srdci Afriky a bydlel tam přímo v rodině , kde právě jeho hostitel měl asi 6 manželek a byl to nejváženější občan z města. Táta se bavil úplně normálně i s těma jeho ženskýma a prý fakt spolu vycházely, no samozřejmě třeba bude jiná situace někde v Iráku a pod.

schwarzovka
17. led 2010

když jsou kvůli nevěře v rodině hádky nebo případný rozvod, tak to má špatný vliv na děti...to jistě...to je právě tou odlišností kultur
v muslimské kultuře (za předpokladu , že jsou všichni v mnohoženství spokojení) to na děti žádný špatný vliv nemá...protože to tak vnímají od malička, že to tak má být...

brumdinka
17. led 2010

ria - přesně tak,všechno je jen otázkou priorit a bud´se chce nebo se nechce, všechno okolo jsou jen dohady 😉

kalu
autor
17. led 2010

Souhlas, taky si myslím, že děti netrpí tím, že táta nebo máma si zaš.... s někým jiným, ale následně těmi hádkami a dusnem doma, příp. rozchodem , co po tom následuje

martimarti
17. led 2010

Kalu k tomu prvnímu rozvodu tvého přítele: tak to docela chápu, osobně bych se divila, kdyby sňatek uzavřený v 18ti letech vydržel, chápu, že dojde k tomu, že si přestanou manželé rozumět 😉 Ale pokud vydrží, tak je to super, spíš bych to nazvala zázrakem 😉

pravdiva
17. led 2010

Jasně Kalu , protože tam rozhodují muži...žena tam nemá žádné slovo..nemůžeš říkatr že to bylo v pořádku, když to bylo založený na donucení té ženy se podrobit ........ani pro děti to není dobrý !!

Je to naprostá utopie že by mnohoženství mohlo fungovat tak aby všichni byli spokojení!!!.........už trojka je nestabilní .....když je trojice lidí (jedno jestli muži nebo ženy ) vzniká dvojice která má vždycky k sobě blíž a třetí strádá .....to je známý psychologický fakt . Když proti tobě budou dva, budou tě šidit .......budou dávat mín lásky , mín jídla, mín peněz ....prostě budeš strádat .......a žádlivost je uplně přirozená, moje kočka taky žárlí na tu druhou ...všichni žárlí, celý svět žárlí..........jde mu o přežití .

radka.m.
17. led 2010

martimarti-proč zázrak? 😕 mýmu manželovi bylo 17 a mně 19let,když jsme se brali a letos spolu budeme slavit 17výročí 😉 😉 😉

ria80
17. led 2010

Brumdinka:Jasně,myslím,že být nevěrný a odvolávat se na to,že to je přirozenost a že za to nemůžu,je dost trapný.Od toho jsme lidi.

pravdiva
17. led 2010

kalu a tohle je další věc....dítě sice netrpí , když si někdo zašu** .........jinde ....ale vztah to stejně naruší ......když si třeba po 10 letech užiješ jinde , budeš lítat .........a logicky to tvůj původní vztah naruší ........i když neodejdeš.........a to má vliv i na dítě na všechny .....

schwarzovka
17. led 2010

pravdivá...v tomhle máš pravdu tak napůl....u nás a v naší kultuře by to fugovalo jen v několika málo případech (prostě jsou mezi námi jedinci, kteří by to zvládli), ale v muslimských zemích je zase minimum případů, kde to nefunguje...mají to tak vštípené od narození, jejich tradice a hodnoty staré několik tisíc let...

kalu
autor
17. led 2010

Já v žádném případě neobhajuji mnohoženství- taky mi to nepřipadá ideální model, ale moc mi nepřipadá přirozený model ani ten náš evropský, tj. jeden muž a jedna žena forever- kdyby to bylo to správné, tak by se s tím podle mně asi tolik párů nepralo a tolik jich na tom netroskotalo ☹

martimarti
17. led 2010

To jsem přesně čekala 😉 ...vlastně se mi to nějak nechce vysvětlovat, protože jsem to nemyslela špatně 🙂 a nechtěla jsem se někoho dotknout, jako že jsou nějací exoti nebo co. Tak to myšleno nebylo a vlastně se to týkalo hlavně kalo a jejího případu, prostě tady bych ten první rozvod chápala 😉 Víc se do toho nehodlám zamotávat 😉 😝

pravdiva
17. led 2010

schwarzovka jasně ,ale ty ženy jsou donuceny tj, znamená, že to je nátlak.......tady si můžem vybrat ....být věrné nebo né......ony mají jen jednu možnost ....znova říkám........už trojice je nestabilní , tak aby někdo nestrádal citově, materiálně, atdl.......zatímco u nás když potlačíme nevěru to fungovat může.........nikdo nemá větší hlad, nebo mín lásky ......

pravdiva
17. led 2010

kalu ale to s nevěrou nesouvisí že se perou ......to souvisí s tím že lidi jsou sobečtější čím dál víc ......a taky s tím , že chlapi jsou naprogramovaní na to aby rozsévali..........když je chlap chytrej a vrazí ten sex do svý práce a do sportu tak to ovládne a když né.......lítá za ženskýma........

schwarzovka
17. led 2010

pravdivá...jistě, některé se cítí být donuceny...to je jasný, ale většina z nich to podporuje

simlenka
17. led 2010

Ja si myslim,ze muslimky maj zakoreneny,ze to tak ma byt,maj to v sobe a berou to jako fakt - nekterym to nevyhovuje. u nas je normalni byt s jednim partnerem na cely zivot a nekomu to taky nevyhovuje... tak proste hleda neco,co by mu vyhovovalo

pravdiva
17. led 2010

Jasně ale ten náš systém je praktičtější pro všechny .........kdežto když jsou tři lidi a víc jako partneři , tak už vznikaj konflitky .......komplikace, žárlivost, obavy.......

Znova říkám, když člověk nechce být monogamní .........může mít klidině třeba tisíce milenců ....takže to nemá smysl a nikam to nevede ......moudrej člověk se na to vykašle........ten další milenec ti už nepřinese nic, možná jen problémy......

kristi
17. led 2010

k otazce - clovek rozhodne neni monogamni, ale da se s tim docela dobre zit 😀

dukie
17. led 2010

Já se domnívám, že člověk je přirozeně monogamní, ale ne doživotně. 😀 Tedy chápejte... nemyslím si, že by bylo přirozené mít více partnerů současně, ale ani mít jednoho partnera celý život. V praxi funguje obojí, že ano. 😀 Otázkou je, proč... sama si myslím, že páry, které se skutečně milují celoživotně a jsou spolu celý život jen proto, že jim je spolu dobře, existují (mám ten příklad v rodině hned dvakrát), ale jsou to spíše výjimky. Hodně často spolu lidi zůstávají ze zvyku nebo kvůli dětem, kvůli nemožnosti řešení odděleného bydlení atp. No a společnost na ně až doteď tlačila, aby si byli teda jako věrní, když jsou spolu pod jednou střechou, což ne vždy fungovalo... a zdá se mi, že to funguje čímdál míň. 😕

Tááákže, abych to neprodlužovala... myslím si, že je pro člověka přirozené spolu být, splodit dítě, to společně nějaký čas vychovávat (co já vím? 3 - 10 let?... to nedokážu říct)... no a pak si oba partneři zase hledají nového partnera, aby splodili dalšího potomka, a tak přírodě tak zajistili genetickou rozmanitost. 😀

Každopádně se ale společnost proti této přirozenosti bouří, což chápu. 😀 A bouřím se taky, protože naše společnost není v tomto duchu vychována, tradičně je tlačena k té monogamii... a muži často těžce nesou, že by měli, byť dočasně, živit a vychovávat cizí dítě... a ženy naopak berou každého chlapa, který je ochotný se o ně coby matky starat, což popírá onu teorii přirozeného výběru geneticky nejsilnějšího partnera... Ale s notnou dávkou nadsázky - kdyby to takhle přirozeně fungovalo, bylo by na světě daleko víc šťastných lidí, protože by tu chodili prakticky neustále jen samí zamilovaní (jak ukazují i vědecké studie - během prvních 3 let vztahu se na sebe lidé dost často ještě usmívají 😀 )... a ne ti "uplácnutí" nefungujícím vztahem. 😀 😀 😀

akshara
17. led 2010

Podle mého názoru záleží odpověď pouze v tom, jak na sebe sám člověk nahlíží a chce nahlížet. Jaké zastává hodnoty, jaký smysl a cíl vidí ve svém životě. 😕 Jestli se nahlíží čistě jen z podstaty své živočišnosti, bude podoben nejspíše asi zvířeti. Jestliže se nahlíží z podstaty rozumné, pak člověku. Živočišná podstata bude jistě hledět jen ke slepému cíli pohlavního pudu, k žádosti. O tom žádná! Muž bude si hledat samičku a samička samečka! Zní to možná hrubě, ale je to tak. Tudíž v tomto případě lze asi těžko chtít uplatňovat monogamii 😉 a tvářit se zároveň rozumně! 😉

Naproti tomu rozumná podstata bude v člověku otevírat nové rámce, jinou kvalitu "bytí", poměrů k ženám a mužům, k životu obecně, než jen slepé domožení se vnitřní žádosti, tedy sexuálního pudu, ukojení, uvolnění se! Člověk naučí se dříve přemýšlet, než pudově jednat. Bude takzvaně "ovládán" něčím, co se dá nazvat uvážlivostí, vědomý si své živočišnosti pouze jako prostředku k životu nikoli jako jeho samotného cíle. Proto mne vždy rozesmějí ti sexuálně přeaktivovaní muži, natož ženy, jak si na své nerozumnosti ještě zakládají, stejně jako se dožadují od protějšku vůči sobě rozumného, svědomitého přístupu! 😝

Někde je dokonce pěkně napsáno, že čím méně člověk přemýšlí, tím více se množí. Asi na tom něco bude pravdy a nebylo to povězeno jen tak do luftu... 😀

Ale problém vidím i v tom, a už jsem to tu psal, že my si chceme partnera nějak přivlastnit, uvázat, nejsme volní a ani volnost nikomu nedáváme. Jakobychom již i rezignovali, a věděli, že partner nebo mi sami jsme spíš nerozumní než rozumní. Chceme se mít pro sebe (sobectví v plurálu) a nazýváme to nepřesně: láskou, namísto sebeláskou. Vědomi si moc dobře, že podléháme po většinou jen té první podstatě, nechť chceme klamat sebesladšími slovy typu, ba o to spíš, "i love you" nebo "only you". 😀 S tímto by ženy muže a naopak měly vyhnat z domu karabáčem! 😀

Snažíme se mnohdy našroubovat živočišný život do rozumných rámců. Takovýto poměr jest klam sám, a proto, ačkoli je co do formy "monogamní", spěje k nevěře, ke krachu. Problém je totiž právě v tom našem přístupu samotném. Nemyslím si totiž, a už jsem to říkal, že by šlo milovat (duševně) jen jednoho člověka (a ani to není dobré a záhodné), natož fyzicky být okouzlen jen jedním člověkem od dvaceti do osmdesáti let, a tento umělý požadavek, jenž si dva lidé klamně slibují u oltáře, toto umělé vyloučení se z lásky k druhým, udržet dlouhodobě při životě.

Co tedy preferovat? Osobně jsem již dlouhodobě pro duševní polygamii. 😉 Pro požadavek, nevzdávat se pro jednoho člověka duševní lásky k druhým. Přehodnotit, co po nás lidé v partnerství vlastně žádají. Zda-li chtějí skutečně lásku (která nemůže mít při vší počestnosti hranic) nebo nás vlastnit! A pořád raději lidé volí všemožných "hloupostí". Láska stává se, bohužel, věcí vlastnictví! ☹ A pak se každý diví, že s nimi druhé pohlaví po čase jako se svým vlastnictvím i jedná. Někdy nepotřebné nádoby, jimiž jsme se při nákupu nemohli natěšiti, schováme do skříně, nebo na ně necháme působit prach, někdy je rozbijeme a někdy hodíme rovnou koše! 😒

Jedinou ochranou je, podle mne, že ti dva budou a stanou se rozumnými, budou se v sobě vzdělávat, nikoli že se budou snažit vlastnictvím, uvázáním, který rozpor jen zintenzivní, ošetřit své živočišnost! Vlastně proto do té klícky naivně vchází, protože si myslí, že tak odstraní problém, aniž by se rozumnými museli stát! 🙂 😉