• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Jméno po rodičích. Ano nebo ne?

30. září 2008 
S partnerem se shodujeme v tom, že dítě má právo na své vlastní jméno, tudíž nejsme zastánci dávání jmen po rodičích. Myslíme si, že s rodinou dítě pojí příjmení, ale křestní jméno je něco, čím by se právě mělo od ostatních členů rodiny odlišovat (už kvůli praktičnosti). Znám to i ze svého okolí - někdo zavolá "Mirku" a otočí se oba. Pak se musí upřesňovat, který z nich byl osloven a vznikají z toho tvary jako "malý Mirek" a "velký Mirek", přitom by stačilo dát dítěti jiné jméno. Nepíšu to proto, abych se někoho dotkla - je to svobodná volba každého z nás, spíš mě to zajímá jako průzkum, co je nejčastějším důvodem dědění jmen. Jaká je vaše zkušenost?
A - Úcta k rodinné tradici (neměli jsme na vybranou)
B - Ješitnost (obvykle tatínka :wink: )
C - Nedostatek fantazie (prostě jsme nic jiného nevymysleli)
D - ???
24. lis 2007 v 10:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, my jsme to vyresili tak, ze:

1. syn ma svoje kresni jmeno a druhe kresni jmeno po svem tatkovi
2. syn ma take svoje jmeno a druhe kresni jmeno ma po mem dedeckovi (takze po svem pradedeckovi)
3. mimi bude mit zase svoje jmeno a druhe kresni jmeno po babickach (shodou okolnosti se obe babicky jemnuji stejne...tak na sebe aspon nebudou zarlit :wink: ).

Oba kloucky samozrejme oslovujeme jenom prvnim jmenem, ale libi se nam, ze jsou tak v jejich jmenech zachovana i jmena nebo vzpominky na jejich nejblizsi rodinu a pritom maji o svoje orginalni jmena :slight_smile: .
24. lis 2007 v 10:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
Můj muž není ješitný a tak jsme vybrali jména pro kluka Filip (manžel je Zdeněk) a pro holku nejspíš Sandra (jsem Hana a po sobě určitě nechci :grinning: ) Včera nám řekli, že to bude holčička, ale ani nad Zdeničkou neuvažujeme :grinning:
Myslím, že dítě by v rodině mělo mít své jméno, i když jako druhý jméno po někom...., no proč ne :grinning: Ale první, to co se používá asi svoje :grinning:
V mojí rodině byl dědeček Vilém, můj otec je Vilém, můj bratr je Vilém a jeho syn je opět Vilém :grinning: Je to pak ale dost šílený a působí to zmatky. Řeknete třeba: Vilda byl tam a tam..... A všichni řeknou: Kterej? Mladej? Starej? Viloušek? Holky, to je fakt děs :grinning:
Kdyby se každý jmenoval jinak, tak je to vyřešený :grinning: :grinning: :grinning:
Takhle je to jak v královské dynastii :grinning: :grinning: :grinning:
Vilém 1.,2.,3.,4. :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning:
24. lis 2007 v 11:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojko.. ja mám Riška a aj jeho otec je Richard, ale malý nemá meno po ňom.. vždy od kedy si pamätám som chcela Richarda.. a to dávno pred tým ako som spoznala priateľa..

takže preto :slight_smile:
24. lis 2007 v 11:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojky. tak nasa bude Linda - ani v rodine ani v okoli nema nikto take meno :slight_smile:
24. lis 2007 ve 12:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak u nás ani náhodou po nás...přeci jim nebudu zbytečně komlikovat život :grinning: ..možná kdybychom se jmenovali jinak :slight_smile:

jinak ve svém okolí tnám jednu rodinu co dědí z generace na geberace..a není možnost jiné volby...děsný :angry:
24. lis 2007 ve 12:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
mne sa paci ked ma syn po otcovi meno.vzdy som to chcela... no mame dievcatko a moj manzel sa vola Peter, chcela som dat Petru no on nechcel. tak mame Ninku.no ak bude drhe chlapcek bude Peter.
24. lis 2007 ve 12:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj,tak my jsme taky nevybírali jména po rodičích,prostě jsme nechtěli,aby se to pletlo,holčička měla být Lucinka(manželovo přání,já chtěla Denisku,ale ustoupila jsem :slight_smile: ),nakonec máme stejně kluka a na Vítečkovi jsme se krásně shodli oba :dizzy_face:
24. lis 2007 ve 12:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak kluk bude po taťkovi :wink: Laďa,ale holka po mamce nebude :wink: možná ta druhá :grinning:
24. lis 2007 ve 12:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
My sme mali vybrate uz nejake mena,ale ked bol syncek v brusku,tak nejak nam sadlo meno manzela,tak nakoniec ma meno po nom Peter,ale od mala si vymyslel prezivku,tak nemame problem ich rozlisit. Problem je ak ma nahneva a poviem mu Peto alebo Peter,vtedy sa aj velky otoci,ze co sa deje :sweat_smile: . Inak to meno sa mi vzdy pacilo. Dcerke meno vybral manzel,pretoze moje sa nam velmi nepozdavalo :stuck_out_tongue_closed_eyes: .
24. lis 2007 ve 13:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
No a u nas v rodine sa nejake tie mena dedia. Vlastne co mam bratrancov a sesternice z maminej strany,vsetci maju podedene mena,aj moj brat,len ja mam nezdedene :slight_smile: .
24. lis 2007 ve 13:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
aj moj manzel je Peter, ale o tom ze chlapcek by sa volal po nom nechcel ani pocut :grinning:
24. lis 2007 ve 13:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
U nás nakonec vyhrál Filípek..Nejdřív jsme chtěli Tomáška,ale Tomáš je tatínek, tak ho nakonec nedáme..Ale ne kvůli nějaký ješitnosti, ale prostě se nám líbilo nejvíc :slight_smile: Holčičku jsme měli Aničku,ale bude to chlapeček :slight_smile:
24. lis 2007 v 15:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
zajímavý téma, taky jsem nad tím nedávno přemýšlela :sweat_smile:
vzhledem k tomu, že můj děda, táta a brácha mají stejné jméno (Karel), tak vím, že to působí zmatky a Karla IV. tím pádem nepoviju :grinning:
manžel chtěl jméno po svém tatínkovi (Leonard), ale já jsem byla proti,´chtěla jsem nějaké jméno, které v rodině ještě není (a taky takové, které budou obě rodiny schopné vyslovit, muž je Američan).. takže jsme hledali spíš podle významu a rozšířenosti a podle toho, jak půjde k příjmení...
doufám, že malý se jednou nebude nad jménem ošklíbat jako jsem to dělala v dětství já, trvalo mi tak do deseti let než jsem ho fakt přijala za vlastní :stuck_out_tongue_closed_eyes: (jsem Ludmila)... pomohl mi právě význam jména a to, že jsem ho dostala jako výraz úcty k tetě, která je fakt super :dizzy_face:
takže to bych asi jmenovala jako důvod, proč se dítě jmenuje po někom z rodiny :wink:
24. lis 2007 v 16:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
nedala bych nikdy jako prvni jmeno. Jako druhe krestni bych nad tim mozna uvazovala..
24. lis 2007 v 16:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
náš malý se jmenuje po tatínkovi resp. nenašla jsem žádné jiné jméno, které by se mi tak líbilo a manžel proti tomu neprotestoval :slight_smile:
24. lis 2007 v 16:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Takže to nemělo žádný rozumový důvod. Já jsem to tak prostě cítila, že to bude Martínek. Jiné jméno mi nesedělo, i když do nás příbuzní hučeli, jak je to nepraktické.
24. lis 2007 v 16:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
Taky si myslim, že dítě má právo na to být už od narození jedinečný..a to právě tím jménem..nikdy bych nechtěla dělat kopii někoho z rodiny...a to ani z úcty k tomu člověku
Jinak v mojí rodině ...táta, děda, praděda...Antonín :grinning: no a naštěstí jsme to pokračování rodičům nedopřály...jsme dvě holky :grinning:
24. lis 2007 v 16:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já i můj brácha se jmenujeme po rodičích a přináší to akorát zmatky. Ať už v oslovování nebo když třeba přišel dopis, nejhorší byli ty doporučený. Kolikrát šla jedna z nás na poštu zbytečně.
Je to každého věc, ale já říkám jednoznačně ne a to chtěl manžel jeden čas malého Martínka, ale udolala jsem ho a to se mi to jméno líbí.
24. lis 2007 v 16:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
môj syn sa volá po ockovi,ja som tak chcela,manžel na tom netrval,chcela som mu urobiť radosť a už v brušku som ho tak oslovovala aj celé okolie,tak som to už nechcela meniť,ked sa narodil a som spokojná
24. lis 2007 v 16:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, mě se naše jména docela líbí a asi kdyby se přítel nejmenoval Adam, tak bych tak pojmenovala svého syna. Moc se mi nelíbí, když se děti jmenují po rodičích, akorát se to plete. :slight_smile:
24. lis 2007 v 16:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
my sme sa dohodli ze nedame detom meno po nas...ja som po mame a babke, manzel je po otcovi a to sa stale pletie. ked niekto vola, patrame koho vlastne chcu a su z toho zmetky, posta na rovnake meno ak pride bez tytulu :sweat_smile: , takze sme pretrhli tradiciu a nase deti nebudu po nas :grinning: ,
24. lis 2007 v 17:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
U manžela v rodině se zase dědí Karel, takže se očekává že i náš syn bude Karel. Ale já jsem proti, manžela jsem ukecala a vymysleli jsme jiné jméno, které ještě v rodině vůbec není. Pro holčičku jsme zas tak "originální" nebyli, máme vymyšlené jméno po mé a manželové babičce.
24. lis 2007 v 17:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja len rucne strucne: mne to absolutne nešmakuje, dat dietatu meno po rodicoch
24. lis 2007 v 17:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj,vzhledm k tomu,že se jmenuju stejně jako mamka,tak vim,že bych svému dítěti nikdy stejně jmeno jako mám já a nebo manžel nikdy nedala :dizzy_face: .
24. lis 2007 v 17:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, u manžela v rodině se dědí jméno Stanislav, v době kdy jsme mimi plánovali, tak vždy říkal, že to bude Stáník, ale co jsem otěhotněla tak si to rozmyslel a pokud budeme mít klučinu tak to bude Adámek
24. lis 2007 v 17:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já jsem taky proti dávání jmen po rodičích. I když bychom si hrozně přáli Kačenku, protože se to jméno dá všemožně skloňovat a zdrobňovat, tak ji nedáme, protože jsem Kateřina já. Manžel se jmenuje po otci a švagrová po tchýni a jsou s tím akorát problémy.
24. lis 2007 v 18:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
moj muz povedal, ze on si meno neda "ukradnut" a nepaci sa mi to, pride mi to bez fantazie, alebo, ze sa maju tie osobky tak radi, ze aj deti tak pomenuju.
24. lis 2007 v 18:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
taky jsmč měli drbný spor - manžl chtěl, aby se případně kluk jmenoval po něm
ne že by měl nějaké nehezké jméno - al od prvního okanžiku to bude malý x, mladý x ...
furt se tam bude háet linka
tu ať si tam vytvoří jinak - ne tak - pěkně každý sám za sebe :slight_smile:
24. lis 2007 v 18:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja tiez nie som zastanca mien po rodicoch ...
potom to vyzera ako u mojej sestry, ktora musela dat meno po manzelovi kvoli jeho jesitnosti ... takze maly sa vola Ferko ... a je s tym stale problem, lebo aj jej manzela volame Ferko ... takze vzdy riesime ktory / ktory ... najsmiesnejsie je ze otec jej manzela je tiez Ferko ...
a aby nebolo dost, druhemu synovi dala meno po nasom ocinovi, teda vlastne po druhom dedovi a maly sa voal Stanko ...
nic proti, ale tie mena su hrozne :grinning:
24. lis 2007 ve 21:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
U nas v rodine je tiez dost "rovnakych mien" a zasa v muzovej rodine je taka tradicia, ze sa nikto nesmie (nemal by sa) volat menom, ktore uz niekto v rodine ma :slight_smile: , takze my sme hladali "dlho predlho" pre nasho drobceka meno, lebo muz pocita za rodinu aj tu z tretieho kolena :grinning: , tak to je len cez 100 muzov=100 mien :grinning:
25. lis 2007 v 11:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
1 2 3 ... 6
Tvůj příspěvek