• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Jméno po rodičích. Ano nebo ne?

30. září 2008 
Jojo, je pravda, ze tady je to jeste nezvykle...My teda deti samozrejme oslovujeme jenom jednim jmenem, druhe jmeno se pouziva jenom na vsech oficialnich papirech...je to spis pro nas - takove zachovani vzpominky na rodice, prarodice. Moji kluci snad ani zatim nevedi, ze maji 2 jmena, zatim je tim "nezatezujeme" :slight_smile: .
29. lis 2007 v 10:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak já jsem Jiřina po mámě a brácha je Zdeněk po tátovi..
my čekáme v lednu, já jsem Jiřina, křtěná Kateřina a lidi mi říkají Kači, a odmalička chci Katku, takže tak...
a kluka jsem vždy chtěla Honzu a že je to i můj přítel je náhoda, i kdyby byl přítel jiného jména bych chtěla Honzu, takže tak...
29. lis 2007 v 10:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak ja som rada že manžela prešlo to-nazvať dievčatko po mne. Akosi som mu to vyhovorila. My sme veriaci, takže pri krste mu dáme možno dve mená. Aby mal/a 2 patrónov :wink: , ale v rodnom liste bude mať len jedno
2. pro 2007 v 16:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
cafte, ja suhalsim s nazorom, ze davat mena take, kt. sa v rodine nevyskytuju...Mne osobne velmi vadia aj ked je nejake meno "in". Preto nemam Jakubka. Povodne sa tak mala volat moja Ajka, lebo vtedy to este nebolo take rozsirene...A ked sme dali Riska, tak tiez nebol v kurze...Mne vadi aj to, ked odjdeme na nejake ihrisko a niekto zavola Samko a zareaguje ason 1 deticiek :zipper_mouth:
2. pro 2007 v 16:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
U nas to tak je dane už po generace,první díte musi mit jmeno po jednom z rodicu a druhe,pokud je stejneho pohlavi jako první,tak je to jedno. :grinning:
3. pro 2007 v 10:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ja by som nedávala meno po rodičoch, ani manžel nie.
9. pro 2007 v 17:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
no, syn je po tatovi, pretože sa mi žiadne nepáčilo, teda páčilo sa nám Marko, ale priezvisko sa nám končí na -ko, takže by to vyznelo dosť srandovne...

A dcérka má meno, ktoré nemá nikto, okrem jednej slečny, v Rakúsku, ktorá sa volá Chiara Christina, naša je Christine...

Ale tiež sa mi nečpáči, že musím hovoriť malý Jarko a tak keď rozprávam o tatovi, je to jarino a Jarko je Jarko

A súhlasím s Verulkou, že je to desné, keď sa zakričí Viktorka a pribehne pol pieskoviska :grinning: :grinning:
9. pro 2007 v 17:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja ked som mala davidka tak to meno vobec neficalo,teraz je david kazdy druhy xlapcek :sweat_smile:
i
9. pro 2007 v 18:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
no to mi povídej, Arabesko, my vybrali pro holčiku Sofie a pro kluka Matyáš.. prostě proto, že se nám to líbilo a kvůli významu jména a nikoho takového s tímhle jménem neznáme.. pak jsem se náhodou podívala na statistiku oblíbenosti jmen v posledním roce a nechápala jsem.. ona jsou obě jména teď hrozně in.. ale co, kvůli tomu jsme nevybírali, tak na to kašlu a hotovo..
9. pro 2007 v 19:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
moja mala ma meno po mne a dali sme jej to z dovodu ze sa nam paci :slight_smile: mozno som jedina osoba ktorej sa paci jej krsne meno no je to tak :grinning: este ked bola mala v brusku tak sme jej zacali hovorit Momo lebo to je moja prezivka no a tak je to Momo :grinning: :grinning: :grinning: a druhe meno sme dali len tak,pacilo sa nam :grinning: :grinning: :grinning: :grinning:
9. pro 2007 ve 22:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
pipi, ako som už vravela, pekné meno vaša Momo má :grinning: :grinning:
9. pro 2007 ve 22:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
po rodicoch urcite nie...ako priatelovi sa nepaci jeho mne sa nepaci moje pre istotu radsej nie :dizzy_face:
8. bře 2008 v 15:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
pipi mne sa tiez paci moje meno ale nechcela by som aby sa moja dcerka volala po mne, tak isto manzelove meno sa mi paci ale ani on ani ja nechceme po nom pomenovat synceka
8. bře 2008 v 16:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
pipi, mně se taky líbí moje jméno :slight_smile:. Ale nejsem zastánce dávání jmen po rodičích.
8. bře 2008 v 17:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
mne sa tiez aci moje lebo sa vselijako da zdrobnit a ma vela rôznych tvarov ale asi by som ho nedala svojej dcere...no a moj priatel ma meno po otcovi a pravdu povediac mne sa nejak extre nepaci a synovy by som ho nechcela dat to určite nie...
8. bře 2008 v 17:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já ani nevím zda jsem zastánce dávat jména po rodičích, ale zkrátka na kluka se mi líbilo už dávno Michal a když to byla tenkrát holka tak teď už jsem se ani nesnažila měnit. Tak to bude MIchal po tatínkovi a i dcera se spokojená. :slight_smile:
8. bře 2008 v 18:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
moja segra dava mena po nich, teda po sebe a muzovi...ja by som nedala, je to take onicom ked volas syna a ozve sa muz :slight_smile:
8. bře 2008 v 18:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
to máš pravdu, ale zase taková tragedie to není. My byli 3 sourozenci a všichni měli jména martina, MArtin, Marcela. taky dosti blbééééé :grinning:
Ale nepreferuji jména po rodičích vím, že jich je spousta krásných tak porč naši rodinu neobohatit. :slight_smile:
8. bře 2008 v 18:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
marti.praveze pohoda, moja dcera je tamara a syn bude thomas :wink:
8. bře 2008 v 18:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
já taky nejsem zastánce jmen po rodičích :wink: u nás v rodině to nebÿlo a u MM jo, děda jarda, tchán jarda, tchýně jarka a MM segra taky jarka. protože je MM nejmladší, tak už není jarda, ale david :grinning: ale zas pro změnu můj brácha je david, tak je to taky veselý, když se řekne david a hned následuje: a kterej???? prostě našim klukům jsme se snažili vymyslet jméno, aby nebylo v rodině a pokud možno ani nikde moc v okolí :wink:
8. bře 2008 v 18:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já se jmenuju stejně jako moje mamča a nijak mě to nepoznamenalo, rozhodně jsem nikdy neměla pocit, že bych nebyla jedinečnou osobností, ale je pravda, že u nás se to vyřešilo kulišácky, všichni mě doma oslovovali přezdívkou, takže se to nějak zvlášť nepletlo :wink: A dobrý je, že se stejně jako já jmenuje i moje skvělá tchýně - a tak se i naše případná dcera bude jmenovat stejně, akorát dostane zřejmě ještě i druhý křestní jméno pro případ, že by nám třeba v pubertě hystericky předhazovala, že díky totožnýmu jménu s půlkou rodiny není dostatečným originálem a že jsme se tak nesmazatelně podepsali na jejím osobnostním rozvoji... :grinning: :grinning: :grinning:
8. bře 2008 v 18:43  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ne,nikdy.............Stačí,když se tak jmenujeme my,.................ještě by se to pletlo,................nevědělo by se kdo na koho volá. :grinning:
8. bře 2008 v 18:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak mně na tom vadí několik věcí: 1) že lidé označují mladší a starší, 2) nikdy se nevím, na koho se volá. to samé, když někdo zavolá a shání se po jednom a neví po kterém, 3) neví se komu přišla pošta, což někdy je docela nepříjemné a můžou tím nastat docela komplikace, což se u nás stalo, 4) přijde mi to, že si tím lidé akorát ulehčují život a nechtějí najít originální jméno pro dítě, často se setkávám s tím, že se rovnou řekne, prostě se to bude jmenovat po nás. A co mně úplně nejvíc vytáčí, když maminky nechtějí jméno pro kluka po partnerovi a ten se tak urazí, že ho nakonec dají.
Na druhou stranu ni nevadí, když se dává jméno křížem, pokud je to možné. Např. Petr a Martina mají Petru a Martina, ale tam už to nejsou zdvojená jména v rodině.
8. bře 2008 v 19:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak zdvojené už vůbec néé :grinning:
U nás by tím pádem vyšla Josefa a Radek :stuck_out_tongue_closed_eyes:
8. bře 2008 v 19:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mno, já bych chtěla dát stejné jméno ne proto, že žádný lepší nevymyslím, ale prostě proto, že chci, aby to jméno "žilo" dál - není teď zrovna moc časté, už se nedostalo ani do padesátky nejoblíbenějších jmen, ale mně se líbí a manželovi taky.
Jinak si myslím, že existují pouze dvě skupiny lidí co se týče rozhodování ohledně jména po rodičích - buď jsou jednoznačně pro nebo jednoznačně proti - a tyhle dvě skupiny se nikdy neshodnou. Ale proti gustu žádný dišputát, ne? :wink:
8. bře 2008 v 19:44  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
inees. super já si myslím, že v dětství se dítěti málokteré jméno líbí vlastní, znám to ze své praxe učitelky. takže u nás to bude po tatínkovi Michal ač on na tom nelpí, ale mne se zkrátka k našemu příjmení nejvíce líbí a potom za každým jménem je už někdo známý a nebo to horší ksichík kdejakého žáčka a to vážně ,jde jen těžko překousnout.
8. bře 2008 ve 23:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
E-e, zásadne iné ako po rodičoch. Presne ako niektoré píšu -1) pošta - svokor nepreberie, vraj je synova a opačne. 2) starý a mladý - teraz manželovi neprekáža, veď on je ten "mladý":grinning:
Vydala som sa však do rodiny, kde máme rovnaké mená so švagrinou, jej dcérou a manželova teta je tiež Jana. Takže na rodinnom stretnutí nikdy nevieme, ak sa práve na seba nepozeráme, koho vlastne oslovujú. :dizzy_face:
9. bře 2008 ve 04:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
No my jsme to vyresili tak trochu salamounsky. Me se moc klucici jmena nelibil.... takze jsme meli silene dilema.
Nakonec jsem chtela, aby se jmenoval Peta po tatinkovi, ale to manzel nechtel. Jelikoz zijeme v zahranici tak misto Petr je maly Peter a jeste ma druhe jmeno po mem dedovi. Nerikame maly, velky nebo stary, mlady, ale tatka je Petr a Peta a maly je Petik nebo Petulino :grinning:
Ale az bude holka tak v zadnem pripade ne po mamince Gabriela :sweat_smile:
9. bře 2008 v 05:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky mi s manželem kdybysme dali jméno dítěti po nás, tak by si asi lidi klepali na čelo....já jsem PAVLA a manžel se jmenuje PAVEL.....když k tomu připočítám, že ségry manžel se taky jmenuje PAVEL, tak máme guláš při každé rodinné sešlosti....já jsem Pavlí, manžel je Pavlí a ségry manžel je taky Pavlí :grinning: :grinning:

a dát jméno po mých nebo manželových rodičích se nám nechtělo, ale zase jsme jim chtěli tak trochu zalichotit, takže jsme se rozhodli, že první mimčo bude mít jméno začínající na "M" (babičky jsou Marta a Marie) a druhé mimčo bude mít jméno začínající na "V" (dědečkové jsou Vladislav a Václav) :grinning: :grinning:

a kdo se chce pobavit, tak musím napsat, že já jsem za svobodna Pavla Šťá....ová a vdaná Pavla Ši....ová :grinning: :grinning:
9. bře 2008 ve 12:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj,
taky si myslim, že by miminko mělo dostat svoje jedinečné jméno v rodině. Jednak aby se to nepletlo a každý je přece originál a nemusí se jmenovat po někom :wink: . Když my vybírali jméno pro naše děťátko, tak jsem sice měla nutkání dát po mojí mamce, protože se mi líbí, ale pak jsem si řekla, že by to bylo nespravedlivé k manželově rodině. Případně dalšího potomka bychom museli pojmenovat z jejich strany :sweat_smile: .
Taky mne napadl takový kompromis, aby se holčička jmenovala Jana, když tatínek je Jan. Ale to stejně manžel zamítl.
9. bře 2008 ve 14:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek