Jste tu některá introvert?
Chtěla jsem poznat i jiné introverty než jsem já a vyměnit si si nimi životní zkušenosti. Jste tu nějaká taková?
Já už od mala jsem preferovala hraní si o samotě, knihy, procházky o samotě, hodně ráda jsem si jen tak přemýšlela a byla ve vlastním světě. Teď když jsem dospělá tak je to stejné. Žiju pro svého psa, manžela a rodinu a kromě kolegyní v práci se s nikým nestýkám. Jsem takhle spokojená, ale někdy se citím sama. Ale s lidmi mám obecně docela problém. V cizí společnosti mluvím velmi málo, takže je pro mě těžké navázat nové kontakty a jsem i člověk velmi citlivý takže si velmi beru, když je na mě někdo nepříjemný a spíš mě to ještě více táhne od lidí.
S jakými starostmi se potýkáte vy introverti? Člověk se necítí tak špatně když na to není sám.
Stručné shrnutí
- Psychoterapie a pracovní expozice mluvení (učitelka, vedení školení, průvodkyně) se v diskuzi uvádějí jako konkrétní způsoby zvyšování sebevědomí při veřejném vystupování.
- Konkrétní metody zmíněné diskutujícími zahrnují kineziologii, Bachovy esence a článek „Tichá síla introvertů“ na jaknaprezentace.cz jako nástroje pro práci se strachem a sociálním tlakem.
- Online komunikace (fóra, e‑maily, internetové seznamky) a anonymita velkých měst jsou v diskuzi uváděny jako dostupné strategie pro navazování kontaktů bez bezprostředního sociálního tlaku.
Q: Jak mohu jako introvert zlepšit sebevědomí při veřejném vystupování?
A: Diskutující uvádějí psychoterapii a postupné vystavování se mluvení v praxi, například výuka na střední škole nebo vedení školení; v diskuzi byl konkrétně zmíněn článek „Tichá síla introvertů“ na jaknaprezentace.cz jako zdroj technik a inspirace.
Q: Jaké alternativní metody lidé zmiňují pro zvládání úzkosti a ostychu?
A: V threadu byly zmíněny kineziologie a Bachovy esence jako metody, které některým uživatelkám přinesly úlevu, přičemž psychoterapie byla popisována jako efektivní cesta k dlouhodobé změně.
Q: Pomůže práce „vystavující“ mluvení (např. callcentrum, výuka) překonat introverzi?
A: Více diskutujících popisuje, že práce s pravidelným mluvením (učení na střední škole, vedení školení, průvodcovská činnost, i brigáda v callcentru) fungovala jako praktický trénink a postupně snižovala nervozitu při vystupování.
Q: Jak zvládnout roli rodiče‑introverta na hřišti a při dětských akcích?
A: Rodiče v diskuzi doporučují volit procházky v přírodě místo skupinových akcí, komunikovat přes e‑maily nebo SMS, najít jednu‑dvě blízké kamarádky a postupně si zvykat na krátké společné aktivity; několik uživatelek uvádělo, že dětské dny a zápasy jim způsobují úzkost.
Q: Jsou internetové seznamky a online fóra užitečné pro introverty při hledání partnera nebo přátel?
A: Ano; uživatelky popisují internetové seznamky a psaní e‑mailů jako bezpečný způsob navazování kontaktu a příkladně uvádějí, že vztahy často začaly psaním před prvním setkáním.
Q: Je alcohol uváděn jako řešení sociické úzkosti?
A: Některé přispěvatelky přiznávají, že jim „trocha alkoholu“ na pár hodin „rozvázala jazyk“, avšak jde o menšinový a kontroverzní přístup s negativními následky, nikoli konsenzuální doporučení.
Závěry z diskuze
Shoda
- Většina diskutujících se identifikuje jako introvert a preferuje malý okruh blízkých lidí před velkými sociálními skupinami.
- Mnohé diskutující oceňují anonymitu velkého města a pobyt v přírodě jako způsoby regenerace energie.
- Psychoterapie a postupné vystavování se sociálním situacím (práce s lidmi, výuka, školení) se zmiňují jako efektivní cesty ke zlepšení sebevědomí.
Sporné názory
- Někteří tvrdí, že introverze je vrozená, zatímco jiní připisují uzavřenost vlivu výchovy nebo absence školky v dětství.
- Několik uživatelů považuje alkohol za dočasnou pomoc při socializaci, zatímco ostatní to považují za škodlivé a neřešící základní problém.
- Někteří věří na souvislost mezi znamením zvěrokruhu a introverzí, jiní to odmítají jako nepodložené.
Otevřené otázky
- Jak nejlépe skloubit potřebu samoty s nároky rodičovství (dětské akce, zápasy, školka)?
- Jakou roli má partner‑extrovert v zmírnění či naopak zhoršení introvertních rysů v dlouhodobém soužití?
- Které profesionální intervence (psychoterapie, kineziologie, jiné) vedou k trvalému zlepšení sociálních dovedností u introvertů?
Zmíněné značky a firmy
Bachovy esence poradna, jaknaprezentace.cz, Koník
Zmíněné produkty a metody
psychoterapie, kineziologie, Bachovy esence, článek „Tichá síla introvertů“ na jaknaprezentace.cz, internetové seznamky, pracovní expozice (učení na střední škole, vedení školení, průvodcovská činnost), alkohol (jako coping, kontroverzní)
Místa a osoby
Řecko, Korfu, Brno, Havířov, Hradec K.
Taky jsem introvert, pomohlo mi v podstatě až to, že jsem si vybrala povolání, kde jsem se musela denně překonávat... Učila jsem na střední škole a dospělé...postavit se třeba před třicet dvacetiletých lidi a hodinu je " bavit".... Že začátku boj, jak Svina..ale naučila jsem se, že by mnozí vůbec neřekli, že jsem brutální introvert...jít třeba do baru se bavit by bylo pro mě utrpeni, tábory v mládi téměř horor...prostě nemusím to...jak píšete, cze máte ukecane kamarádky....já se obklopují podobnymi lidmi, jako jsem já...euforicti extroverti, sangvinik mě přímo odpuzují...připadají mu citové plosi...prostě nikdy bych si třeba nenašla takového partnera...což je problém, mám stejnyho melancholika a je to teda boj o život někdy 🙂
Ahojte, Já nejsem introvert v práci. Zde si odborně věřím. Před rodičákem jsem dělala i vedoucí pozici. Netroufám si však např ve větším kolektivu mezi matkami ve školce nebo na hřišti. Připadám si blbě, že nejsem tak atraktivní a tak mladá jako oni a je mi hloupé se k nim přidat,že jim musím připadat divná apod. Přitom jednotlivě s nim a začnu řeč třeba i první. Se známými jsem spíše extrovert. Jenom neznámý kolektiv mně není příjemný.
tak jsem sem právě odeslala svůj soukromý román a ono mě to odhlásilo, takže se, jak vidím, neposlalo nic. v tuto chvíli nedávám vypsat to všechno znova 🙂 ale budu ráda, když mě vezmete do klubu.
ale více méně se ztotožňuji s většinou. jen s tím rozdílem, že já k životu potřebuju město. poskytuje mi anonymitu, nemusím furt někoho zdravit a odpovídat na dotěrné dotazy. bohužel moje situace je taková, že jsem nucena žít na vsi a jsem tu hrozně nešťastná.
jo a jsem taky narozená v Rybízech 🙂
tak vidím, že ty ryby to tak asi fakt mají...takže na tom horoskopu něco bude 🙂 teď se mi narodila maličká taky v rybách a říkám si, ať není chudák po mně 🙂
okeej 🙂 tak to jsem ráda, že jsem se celý ty roky mýlila 🙂 jinak já jsem rak 🙂
A ještě něco je pro mê typické. Nechci,aby někdo mimo rodinu,např. kolegové,řešili můj svátek či narozeniny. Radši si vezmu dovolenou a na pár dní zmizím. Je mi protivná představa,že se na mě bude vybírat a někdo dostane ten nevděčný úkol něco vymyslet a koupit.
Ale u mě nastala změna až po smrti dcery. Od té doby jsem tak mimo,uzavřená. Do té doby jsem byla úplně jiná,upovídaná,veselá, i ve škole jsem byla vúdce. Jsem jedináček,narozena ve znamení Střelce.
Taky jsem střelec 🙂 normálně střelená a ukecaná :D ale pokud jsem mezi lidmi které moc neznám nebo vůbec anebo s rodinou, tak povětšinou sedím a držím hubu... vždycky mi všichni říkali že jsem strašně stydlivá... povoláním jsem kosmetička a mým největším pracovním plánem do budoucna je stát se mistrovou :D
Jo a ještě jsem zapoměla na ježdění autobusem, to je taky hrozné...
A ještě jsem zapoměla dodat, chci moc poděkovat zakladatelce za toto téma, jsem moc ráda za to, že jsem zjistila že nejsem takto ,,divná,, :D jen já.
A holky, ještě tak mě napadlo :D asi hovadina :D ale už jste zažili že se sejdou dva introverti ????! To musí být teda pokec :D já se právě ještě s nikým takovým jako jsem já, nesetkala nebo teda spíš o tom nevím. 🙂
@babanci Přesně narozeniny,to taky nesnáším,oslavím pouze z rodinou,v práci mi ta pozornost vadí 😠
Je mi moc líto,že Ti zemřela dera,bolest ze ztráty musí být nekonečná... Musí být moc těžké život žít a nejen přežívat.
Cestování je fajn,změna prostředí,sluníčko,pozitivní nálada,takový malinký lék na duši.
Ahoj, taky se hlásím do klubu introvertů, hodně z toho, co píšete, sedí i na mě, kromě telefonování, to jsem se musela naučit a už mi to nedělá problém. Ale například jít ke kadeřnici, to je něco, s melirama to minule trvalo 3 hodiny a o čem tak dlouho mluvit 🙂, já bych klidně byla celou dobu zticha.
I já jsem od malička introvert - knížky, vlastní svět, bez potřeby propařit každý pátek a sobotu. Příliš familiérní a "všude zdejší" lidé mi taky vadí, taky v tom cítím prostě faleš. Na mateřské mi nevadí chodit dcerou na procházky sama, i když se družím i s maminkami (z Koníka z termínovky anebo i s jednou s vedlejšího baráku) - hlavně kvůli dcerce, aby i ona byla mezi dětmi a socializovala se. Já byla jako dítě doma s mamkou do téměř 6 let, než jsem šla do předškoláků (jsem v listopadu, Štír) a nezapadla jsem, vždycky jsem měla problém se získání a hlavně udržením kamarádů. Můj manžel je vlastně taky moje první a jediná vážná známost (seznámili nás kamarádi a prvotní iniciativa vzešla od něho)
@anansie40 Ano, nedejbože, aby dělal fotbal.. Co slyším od kolegyně, jaká se tam schází sestava rodičů, z toho mám osypky ☹ Pracovala jsem s lidma, měla na starosti zakázky, takže komunikace s lidmi všech úrovní, od ženský v domácnosti, po ředitele nadnárodních firem, to mi problém nedělalo, protože svojí prací jsem si byla jistá, ale v tom osobním životě..... Ale je zajímavý, že v pubertě jsem byla já ta hlavní, ten tahoun 😀 Ale teď se mi ani nechce na hromadný procházky s kočárem, neláká mě jít ani s mou sestrou, když přijde se psem, přitom máme parádní vztah.. Samotný je mi nejlíp a už chápu slova mého táty, který je živnostník, s každým se zakecá, na každýho je upřímně milej (ale opravdu) a když přijde večer z práce, sedne ke kafi a říká: Mě už ti lidi tak se..u 😀