Kde v dnešní době potkat muže?

@letalnica jj 😁

S tou pohledností je to ošemetné, záleží jak máš nastavené parametry, někteří mají ve 40 pleš a ne bohatý vlas jako ve 20 🙂 Podle mě škoda zazdít někoho jenom proto, že nevypadá jako Brad Pitt, ale přitažlivost tam musí být 🙂

@letalnica já mého muže potkala, když mu bylo 37. Svobodný, nezadaný, bezdětný. Hezký, chytrý, pracovitý...... 🙂

Potkala jsem ho na velké oslavě narozenin mé příbuzné. Ex partnery jsem potkala přes kamarády. A jednoho (s tím to tedy nedopadlo) v tramvaji. Smáli jsme se na sebe tak dlouho, až mě oslovil 🙂 ono to fakt jde asi všude. Jen se musí koukat kolem sebe 😊

My se seznámili v práci. Nastoupili jsme k jedné firmě ve stejný den. Byl mi nesympatický, zdál se mi starý a prostořeký. Takového bych teda chtěla mít doma...jsem si pomyslela. Tak jo,jsme spolu 30 let,máme 3 děti a 3 vnoučata.

holky, děkuji za názory, ono to nějak dopadne. Být s někym jen proto, abych nebyla sama není řešení a jak píšete, mělo by to mít nějakou úroveň, musí tam být chemie (bez toho to holt nejde). Opatrujte se ❤

@michaela_2 memu brachovi je 42, je bezdetny, bez dluhu, krasny a hodny chlap, ale zase na druhou stranu ani zadne zavazky nechce, staci mu jeho 3,5 lety synovec od sestry a za chvilku synovec i ode me. Jenze by to byl skvely tata, to vim. Prisny ale hodny. S posledni partnerkou se rozesel prave pro to, ze ho zacala tlacit do rodiny, ikdyz od zacatku vedela, ze deti nechce, pak ho zacala podvadet a pripadne otcovstvi na nej chtela hodit.

@papousekpaja no jasný, prostě “něco” tam po te 40 většinou je 🙂 určitě jsou výjimky, ale pokud v tomhle věku chlap nemá žádnou takovou minulost, tak pak třeba ty děti ani nechce 🙂
Jen říkám, ze ve 40 bych si to asi nestanovila jako podmínku výběru partnera - nerozvedený a bezdětný.

A kdyz vsechny tyto vlastnosti bude mit, krome toho ze nebude pohledny a bude treba osklivy, tak ho co? Odkopnes? Mozna to tak nemyslis, ale moje kamaradka uvazuje stejne a doted je diky tomu sama a sama zustane, protoze ma vysoky naroky, ale sama se nezamysli realne co ona muze dat. Taky nehledej co dokonaleho dostanes, ale dokonaleho take nabidnes.
Jinak ja sveho prvniho a zaroven osudoveho muze potkala na seznamce. Po 8 letech muzu rict, ze absolutne nejlepsi chlap na svete jak v zasadnich vecech, tak v malickostech. Nema problem mi ani po 8 letech jentak casto dovezt kvetiny. Ma vsechny vlastnosti, ktere ty hledas krome toho ze neni vystavni kus a neni ani extra zamozny a uprimne, je to uplne nejlepsi.

Taky seznamka. Byla jsem tam spíš ze srandy, ukončila jsem svůj první vztah a říkala jsem si, alespoň můžu vyzkoušet něco jiného. Byla jsem na třech rande, jedno nuda (neměli jsme nic společného, jinak nebyl objektivně vůbec špatný), druhé ble (tak trochu úchylák😁 typický stereotyp ze seznamky) a na potřetí to klaplo. Byla to náhodou celkem sranda chodit na ty rande. Ber to jako hru, beze stresu,a bude to dobrý 🙂 Dale je fajn potkat někoho v práci nebo během různých akcí souvisejícími s tvými zájmy, pokud se nejakych účastníš. Pro mě byla ta seznamka fajn v tom, že jsem docela stydlivá a pomáhá mi nejprve si s někým vyměnit pár slov přes net a až pak se setkat osobně

Taky se máme ze seznamky. V reálu bychom se asi nikdy nepotkali (dělí nás 100 km). Randila jsem takto skoro dva roky, většinou fakt kreténi, honiči nebo ženáči co ti to poví až po dvou měsících. Chce to mít šestý smysl. Taky jsem se zařekla že nikoho kdo mi napíše "pryncezno" nechci ani vidět ale udělala jsem výjimku, krom toho pravopisu byl v pohodě a bingo! byl to on. Těžký dislektik a disgrafik ale srdce, povaha a životní postoj k nezaplacení. Takže někdy se slevit vyplatí 😀

rozhodně nechci žádného krasavce, milionáře, ale jde spíše o inteligenční úroveň. Musí se potkat dvě stejné osobnosti, aby to k sobě ladilo, holt to bez toho nejde. Mně osobně hodně zálěží na tom, jaký má mozek (přitahují mě karieristi) a aby mně protějšek rozumněl, musel by byt stejný. Něchci se nikoho dotknout, ale skladník pracující na směny by nikdy nepochopil, proč jedu na týden pracovně do USA, proč jsem v práci 15 hodin denně,.....a vzhledem k tomu máme s dcerou i nějaký životný standard a měla jsem partnera, který takový nebyl a zneužíval to , brát jako samozřejmost, že se o všechno ve všech směrech postaram, zařídím, zaplatím a proto se moje a jeho očekávání od vztahu hodně bily, nerozumněli jsme si. Proto jsem psala, že jsem na muže ,,náročnější,, aby to k sobě ladilo, musí být stejní. Pravda ale je, že jsem částečně smířená s tím, že budu sama. Teda, vzhledem k tomu, že mám dcerku sama nebudu 🙂

@herbinaaa já ti vpodstatě rozumím, ale z praxe co vidím takhle okolo vnímám, že to je fakt strašně individuální 🙂 kolikrát chlap remeslnik je tolerantnější vůči potřebám manželky a rodiny oproti napr. vrcholovemu manažerovi nebo úspěšnému podnikateli....🙂
Ale jako asi chápu co chceš říct, jen zrovna tím povoláním bych se moc neridila. Třeba s našimi skladniky a řidiči v naši firmě kolikrát pokecam o spoustě věcí (politika, cestování ...) vyzivneji, než s jedním expertem toho času na solidním obchodním oddělení 🙂)
Každopádně přeji hodně štěstí!!

@herbinaaa otázka je, jestli zase kariéristi nehledají domácké typy, které jim budou udržovat doma servis... Ale znám z okolí i pár kariéristů, kterým to spolu takhle už asi 15 let funguje, mají dohromady jedno dospělé dítě z mužova předchozího vztahu a chystají se do společného brzkého důchodu. Všechno je možné... Tak ti přeju, ať to svoje štěstí najdeš 🙂
A zkusila bych možná nové koníčky - golf? Nějaké Master classes skrz povolání? Prostě něco, co bys s tím budoucím objevem chtěla mít společného....
Taky se jinak hrdě hlásím mezi ty, kteří by na první pohled svého pozdějšího pana dokonalého rozhodně přehlédly. Taky si každý večer před usnutím opakujeme, jak jsme rádi, že jsme se našli.