Kdo žijete s tchánovci, jaká je realita?

@chroustinka souhlasím s tebou. jde dost o komunikaci, kompromisy a empatii. vím, že bylo tchánovcům líto, když jsme tam odmítli jít bydlet. a taky vím s jakým strachem došel přítel s tím návrhem, že kdyby mu tedy dali kus pozemku, že by postavil tam a byli bychom blízko. mě bylo hned jasné, že budou mít obrovskou radost. oni jsou ještě oba dost aktivní a je vidět, jak jim tam to živo kolem dětí chybí, jak rádi by pomáhali, byli užiteční a ne jen chodili do práce a okopávali zahrádku. tu teda budou obdělávat dál, jestli si tam teda nějaký ten záhonek budou chtít uchránit, ale mají vždy radost, když jim tam vnoučátka nadšeně pomáhají. a já jsem teda taky ráda, když mám děti na vzduchu hrabající se v hlíně a trávě a učící se spoustě věcem než zapíchnuté doma u pc. takže jako jo...je toho spousta proti, ale i spousta pro a to už si každý nechce přiznat. já doufám, že se nám podaří najít nějakou tu střední cestu, aby to nějak klapalo. myslím, že jistým způsobem to bude ku prospěchu všem třem generacím. dokonalé není nic, takže s třenicemi se holt počítá 😅

v ziadnom pripade by som nechcela byvat s rodicmi alebo tchanom.. a to mam s rodicmi super vztah.Tchan je trosku zvlastna povaha, ku vsetkym je mily a stara sa o kazdeho, ale mna teda neberie vobec navedomie a maximalne tak pozdravi alebo prinesie co upiekol a uvaril (aj ked ja uvarene mam!)... inak nic.. ziadne negativne skusenosti sice nie su, ale aj tak, je fakt najlepsie mat svoj vlastny klud. Sami sa rozhodnete, co chcete robit, sami sa starate o deti, o dom o vsetko.. nikto Vam nenuti vlastne predstavy, neorganizuje cas Vam ani Vasim detom (pretoze to samozrejme na to narok maju, ked spolu byvame, nie? ☹ ) a po dome si mozete chodit v com chcete, alebo v spodnom pradle bez toho, aby Vam tam klopal na dvere tchan, ze sa chce postazovat, ze deti vymyslaju... fakt nie, nikdy, a ked bude moznost, tak rozhodne sami 🙂 a stou "pachatelkou dobra", to mame doma tiez.. nestojim o to, ze navari niekto detom, ked ja uz som im navarila! ani o to, ze im niekto naplanuje cas, ked my uz ho mame naplanovany! fakt samostatnost a radsej mat potom menej koruniek, ale inak vobec.. pretoze toto suzitie je aj tak len vo vaccine dovodov preto, ze je to financne vyhodne..

Nešla bych o toho, manželův táta mě jinou oředstavu, naštěstí můj muž taky odmítá bydlet s rodiči. Nebydlela bych ani se svými - to by bylo mžná jestě horší 🙂 vidím t na tchánovcích,žijí s babkou, která je vdova od 60 a k tomu generál, teď už je jí přes 80 a má Alzheimera. Sice jsou každý v svém domě, ale spojené zahradou. Babku měli furt za zadkem, večer když si chtěli polu sednout už tam byla, tchýni kecala do výchovy a štvala děti proti ní. Nastěstí moje tchýně je hrozně hodná ženská a děcka věděli jak to je. Ale pokud nemusíš, nedělej to!! Jestě jsem nelyšela příběh, kde by to fungovalo.

Po piatich rokoch preč! Huráá! A co ňemace dzeci, šicke maju. No vysvetli mu, prečo ešte stále nemáme deti, alebo ho pošli do... Dvesto € budzece placic za mešac. Abo budzece placic, abo šebe ice do bytofky. Tak sme šli, chvála Bohu, vymodlené bývanie v meste, doteraz v modlitbách ďakujem Bohu za vypočuté modlitby. U svokrovcov? Nikdy viac! Najhoršie obdobie života. Počúvať stále "Jak bulo dakedy", ta me poranda, ta naj ca poranda. Predtým počúvať, ako sa vo mne sklamal, že negazdujem tak ako on kec bul mlady, prečo nie som doma už o druhej, bo šicke už doma su. Citové výlevy samonasieracieho chorľavého svorkra (falošného posmeškára), teraz máme svätý pokoj. Nechceli sme sa zadĺžiť ako všetci ostatní, ale pre tie zožraté nervy to stálo za to zobrať si hypo a ja človek naivný som si myslel, že to bude ako s rodičmi... Figu drevenú! Nech sú vám tieto riadky upozornením a výstrahou, ak čosi začne škrípať, alebo ak ste citliví na svoje veci ako ja a neznesiete, ak vám ktosi robí poriadok, ak ste zvyknutí na jednanie na úrovni a nie ako so sopľavým chlapcom, ak neradi zo seba robíte pajáca na gumičke - utekajte ako o život.

@alen_ka očividně máme každá jiné názory a hodnoty. Pro mne by to bylo tedy velmi, velmi smutné zakončení života - strávit ho osamělá s placenou ošetřovatelkou, zatímco moje děti o mne nejeví zájem.
Ale pokud se na takový závěr života těšíš, budeš jistě spokojená. Já musím doufat, že své děti vychovám tak, abych jim na obtíž nebyla.
Bohužel, tohle je problem naší sendwičové generace, že se ženské/chlapi kolem 40 musí starat jak o male děti, tak o stare rodiče. Ale pokud je tchýně soběstačná, přijde mi to smutné, že jí tady šmahem 95% diskutujících zavrhlo a tak nějak označilo jako zdroj problémů atp.

@josefina79 Já myslím, že to je o úhlu pohledu. Prostě nač se dobrovolně pouštět do soužití s druhou generací, když je pravděpodobné, že to nebude dělat dobrotu? Kdyby byla tchyně nesoběstačná, řešilo se, kdo se o ni bude starat, je to jiné, ale takto? Zakladatelka tématu s ní jinak problémy nemá, naopak píše, že je tchyně docela fajn, jen prostě zvažuje a ptá se nás, zda se pouštět do vícegeneračního bydlení... Píšeš, že by to pro tebe bylo smutné, kdyby se o tebe jednou děti nepostaraly a nechaly tě napospas. Mě osobně by stačilo, kdyby za mnou chodily, navštěvovaly mě atd, kdybych prostě věděla, že ke mě mají úctu jako k rodiči...ale trvat na tom, aby se o mě moje děti za každou cenu staraly, aby například dcera musela zůstat kvůli mě doma z práce a vzala si na mě ošetřovatelství, aby to například zasahovalo do její vlastní rodiny, to ne... Jak píšeš, je to věc názoru a hodnot.

@josefina79 já jsem měla na mysli spíš případ, kdy má někdo v domácnosti nemohoucího rodiče, o kterého se člověk musí pořád starat jako o malé dítě, to bývá vyčerpávající jak fyzicky, tak psychicky, obzvlášť pokud ten dotyčný začíná senilnět a je na své okolí místy vyloženě zlý, znám hodně lidí, kteří si tímto prošli a všichni se shodli na tom, že je to dost sráželo na kolena, něco jiného je pravidelně jezdit k rodičům a pomáhat jim s domácností, to má pak člověk aspoň kam "utéct"
moje kolegyně má tchýni, za kterou pravidelně jezdí, stará se jí o zahradu, na střídačku se švagrovou ji berou k doktorovi, vozí jí jídlo atd., ale přesto si s ní občas užijí horké chvilky, protože trpí různými stihomamy, obviňuje jak sousedy, tak svoje příbuzné z různých krádeží a ničení (kolegyni obzvlášť, protože to je snacha), když všichni odjedou, doslova se v domě zabarikáduje (prý dá ke dveřím kýble, pod kliku vrazí smeták, do zámku vrazí nůžky..), naštěstí je celkem sobestačná a zvládá bydlet sama, protože trvalé soužití s některou z rodin by bylo peklo jak pro ně, tak pro ni
jiné mojí známé se zase stalo, že její matka, o kterou se doma starala, přestala zničehonic jíst, protože se jí v hlavě zrodila myšlenka, že ji chtějí otrávit, pomohlo až přestěhování do domova důchodců, kde kupodivu začala být spokojená a s rodinou se zase začala normálně bavit

Necetla jsem ostatni prispevky,ale my jsme pristaveli patro nad tchanovce a jsme spokojeni vsichni. Je to od respektu a toleranci,ale trecich ploch je minimum.. Kdyz jsem mela 6 tydnu pred porodem,tak tchynku ranila mrtvice,takze jsem se musela postarat i o tchana,ale musim rict,ze tu funguje dobra spoluprace,stridame se s varenim,sice nehlidaji,ale to po nich nemuzu chtit,jsou uz v letech a tchyne je rada,ze trochu mluvi a hybe se, i za to jsem rada,ze je prakticky sobestacna. Kdyz jsme venku,seberou pradlo,ja zase povesim a vyzehlim povleceni a tak,co tchynka nezvladne. Mame kazdy sve soukromi,tedy prcek jejich moc nerespektuje,ale s tim se pocitalo 😃 dokonce jsme spolu byli 2x na dovolene,takze za me dobry. Ale vazne to chce hned na uvod nastavit pravidla a neresit kraviny,ovsem problemy nezametat pod koberec.. drzim palce.

Myslím, že většina, která zavrhuje společné bydlení s tchány, nebo rodiči, netvrdí, že se o ně nebude starat v případě potřeby, nebude navštěvovat, nebude navštěvovat.
Jenže je něco jiného s někým bydlet pod jednou střechou - v hodně případech nastává ponorka, a jiné je přijet třeba na víkend, pomoct, povykládat a odjet zase domů.
Takže říct NE společnému bydlení pro mě neznamená říct NE vztahům - to je absurdní.
Nevím, jak ostatní, ale mám v okolí pár případů společného bydlení - ty děti se starají, dělají, ale když přijede sourozenec, který s rodiči nebydlí, tak není nad něj...
Po zkušenostech nehodlám plánovat bydlení mladému s námi - nevím, co mu život přinese - může se odstěhovat na druhý konec zeměkoule, v lepším případě republiky... Jistě že budu ráda, když mě navštíví, zavolá - ale tlačit na pilu nikomu nepomůže...

Bydlíme v domě s rodičema mého přítele. Máme vlastní vchod, byt tedy zcela oddělen. Tchyně i tchán jsou hodní, ale...!!! Každý máme něco, každý máme nějaké představy a ty se bohužel občas liší. Tchyně je pracující důchodkyně, hodně čiperná, dře jako chlap. Má představu, že když jsme doma, budeme všichni lítat a makat jak ona si představuje, ale my bychom si zase rádi užívali víkendy po svém, protože bohužel máme za sebou oba jedno nepovedené manželství, tudíž víkend, kdy jsme všichni spolu se všemi dětmi je jednou na 14dni. Nikdy nejsme na zahradě sami, neustále kolem nás babička krouží s motykou, sekačkou a tak podobně, takže si chvilky klidu stejně ani pořádně neužijeme. Pokaždé, když někam jedeme, ať už já sama, chlap nebo všichni společně, babička má přehled, že jsme někde byli a většinou jí zvědavost neodpustí, aby se nezeptlala kde. Jediná výhoda je, že v případě nouze na chvíli pohlídá děti, ale vzhledem k tomu, že pracuje, tak je to opravdu vyjímečně. Za sebe tedy můžu říct, že dobrovolně nikdy!!! A to nemyslím zle, mám je ráda, ale zárověn miluju soukromí rodiny a klid. Bohužel já jsem si přítele našla až když už tu měl přistavěno, má na to hypo., takže u nás změna nehrozí.

@bartovka83 jezis, uplne sa smejem.. aj ked je to smutne... mame to uplne stejne.. tchan furt lieta po zahrade v monterkach, a mne uz je blbe len vyjst na zahradu, aby som si na slnku nieco v klude precitala.. takze sa citim doma ako v byte bez balkonu, pretoze to sa fakt neda.. a to ma tiez oddeleny vchod... 😒 u nas je k tomu este bonus to, ze podla neho nesmieme deti nechat samotne doma ani na hodinu a mna to tak neskutocne vytaca... sme normalne pracujuci ludia, ked kluci simuluju, ze ich boli hlava a nechcu do skoly, partner obcas jedneho necha doma.. a to potom hned je zle, nie ze ho nechal doma, ale ze tam je sam... zaujimave je, ze my sme doma sami byt mohli, nasi rodicia chodili do prace a nemali ziadne flexy doby a ani nic podobne.. 😠

@bartovka83 No, proto ja bych s tchyni bydlet nemohla, je zahradou posedla a ja naopak na zahrade max. zaleju jednou za rok. 😀 Nejsem vubec zahradni typ. Ale bydlime s nasima, mame to stejne dispozicne vyresene a zvykli jsme si vsichni tak spolu sdilet ty nase prostory, manzel je v pohode, taky si zvyknul a ikdyz se nasi taky ptaji, tak to beru jako proste sousedy, s temi jsme to meli podobny. 🙂

@kamino Presne, souhlasim, to je jako se soudy, teda pokud rocie/rchaovci jsou snesitelni. Predem nastavit pravidla a muzu rict, ze plny barak lidi je proste super a kdyz k nam prijedou tchanovci, bracha nebo kamaradi, je nas treba i deset. Vareni mame podobne, deti jeste nemame, ale nemam problem s nicim a muj muz taky ne, zvyknul si, ze mu obcas nekdo v garazi kouka pod ruku, ale nevidi to jako kontrolu, ale jako spolecnost. 🙂

@alubif U nas to funguje, ale to je mozna i tim, ze jeste nemame deti, tak uvidime, co nam zivot prinese. 🙂

@roozenka asi je to i dano tim,ze jak pritel,tak ja jsme zvykli na dvougeneracni bydleni, nasi rodice take zili s rodici,tak jsme asi tolerantnejsi,protoze se take museli prizpusobovat a tolerovat.. jsem rada,ze
tento model uvidi i prcek.. podle me je to hodne prinosne i do budoucna.

@kamino Aha, no vidis, my jsme tento model nemeli, takze jsme ,,prukopnici,,. 😀 Ale u nas pozitiva prevladaji nad trecicimi situacemi. 😉

@roozenka tak to jsi jedna z mála šťastných!!! Jen tak dál!

@kaccistar To je přesně ono. V týdnu je partner v práci, tak jsem doma sama. Odpol. vylezu na zahradu, chci hodit nožky nahoru a něco si přečíst a u toho druhým okem koukám, na malýho jak si hraje. Jenže jak přijde babča, tak je mi to prostě trapný. Ale já se jí zahrádky nehrabu. Je to její království, takže o sezoně maximálně jednou týdně posekám, abych jako něco dělala a to je vše. Na druhou stranu, mě trošičku mrzí, že třeba neřekne hele tady máš kousek zahrádky a dělej si tam co chceš. Jediné co máme je oplocený rybníček a tam stejněv vládne ona. A to máme zahradu necelé 2 tis. metru čtverečních ☹

@roozenka Já bych si i svoji zahrádku dělala, ale do té její se hrabat nechci. To je její království. Byla bych třeba ráda, kdyby mi řekla, tady máš kousek, ten je tvůj. Ale ona by mi tam stějně chodila na "kontrolu" a opravovala co já dělám blbě, takže vlastně je to takhle asi lepší. Akorát, že si pořád připadám jak blb co nic nedělá. A ještě jedna věc, v létě se normálně bojím jít pověsit prádlo, protože s dvěma dětma peru téměr denně a to zase čekám, kdy přijde, že je moc sucho a že musíme šetřit s vodou...(letos už teda konečně máme pro případ nouze zavedenou vodu z řádu, tak snad to bude lepší) Jsou to možná maličkosti, ale prostě už to ten klid naruší. Já bych nechtěla bydlet ani s našima. Mám je strašně ráda, vážím si jich, stýská se mi, když je dlouho nevidím, ale prostě bych nechtěla.

@roozenka u nas je take naprosta pohoda,nemenila bych... a jak jsem psala,pro prcka je to prinos,ze vidi,ze i jini lide maji sve potreby a nazory a nezije v bubline. Vidi,ze si pomahame,to same mame i se sousedy,takze ja jsem stastna.. jasne,ze se obcas neco najde,ale to jsou prkotiny...

@bartovka83 uf, tak vidim, ze to mame fakt rovnako... 🙂 aspon, ze sa mozeme postazovat 🙂 ale tiez ma to stve.. sa desim toho, az budem na materskej a nebudem mat moc chut na zahradu... 😒 asi budem travit cas v parku v meste, pretoze mne to teda fakt vadi.. on samozrejme nic nehovori, ale presne, furt v monterkach a ked tam chvilku sme vonku, tak pride a stazuje sa na to, ze kluci nieco neurobila atd.. ale my s nimi problem nemame, pretoze si to nedovolia.. proste nie je nad to, mat vlastne sukromie vo vlastnom byvani a je to potom dokonaly klud.. 🙂

@bartovka83 mne prisiel tchan povedat, ze preco periem rano alebo vecer, ked je zrovna drahy tarif.. pretoze chodim rano do prace, takze si to rano vyperiem a poobede pustim.. alebo vecer pridem z prace a pustim pracku, aby som to stihla este v ten isty den aj vysusit... takze neviem, kedy by som to mala robit, ale nechce sa mi chodit do sklepa vecer o pol deviatej, lebo je lacnejsi tarif.. chodim do prace, zarabam peniaze, tak si budem organizovat svoj cas ako chcem.. ale tiez sme na toto uz narazili.. 😀

@kaccistar Akce noční proud u nás už proběhla taky, takže všude stejné. Večer prát zase nemohu, protože je k nim pračka slyšet a ruší je to.

Teď máš ještě šanci utéct hrobníkovi z lopaty a nejít do toho 🙂 Je rozdíl rozumět si s někým 150 km daleko a 15 m daleko.. já bych nad tím vůbec neuvažovala..

Velké plus to má asi v tom, že pokud se na stáří nemá kdo o maminku postarat, tak vám to jednou moc ulehčí spoustu starostí. Přece jen 150km je dost daleko na to abyste tam často jezdili. Já tohle budu muset bohužel jednou řešit, protože tchánovce máme sice v baráku, ale moji rodiče bydlí 50km od nás, jeden bratr to má stejně daleko a druhý cca. 80km, takže jednou to budeme muset nějak splácat, abysme se postarala. Varianta, že si jednou naše vezme někdo z nás k sobě je sice u všech reálná, ale vím, že oni nebudou chtít. Takže na druhou stranu bych popřemýšlela i o tomhle.

@kamino jako bychom vsichni bydleli spolu, presne tak. 🙂

@bartovka83 Hm, no to uz je bohuzel o pristupu a chapu to, kort, kdyz se mas citi jako doma, byt tam jako doma.

@schotja Všechno je to o lidech 😉 My bydlíme v dvougeneračním domě s tchánovcema. Oboustranná spokojenost. Ještě než jsme toto bydlení zrealizovali, tak jsme si nastavili pravidla a podmínky, obě strany je dodržujeme a klape to. Máme ale vše oddělené. Dvě bytové jednotky se samostatnými vstupy, dvě zahrady (na které si vzájemně nevidíme, jedna je před domem a druhá je za domem), dvě garáže, dvě poštovní schránky, oddělená je i elektřina a voda. Když chceme tak se vidíme, když nechceme, tak se nevidíme. Kdyby ale nebylo vše takto striktně oddělené, tak bych takové bydlení nechtěla. Když je vše oddělené, tak v tom nevidím problém.

@josefina79 - nikdo tu přece neříká, že se mají k mamince otočit zády a nepustit si ji přes práh. Ale doby, kdy děti bezmezně ctili svý rodiče, vykali jim, žili všichni v jednom baráku a nedovolili si jim odporovat jsou už vážně pryč 😅 Já si myslím, že pro zachování zdravýho rozumu je soukromí manželů to nejdůležitější. Většina jim tu radí, ať si postaví někde poblíž. Budou k sobě mít blízko, můžou se vidět každý den, vzájemně si pomáhat a přesto zůstane každému jeho soukromí. A děti uvidí dobrý příklad i tak.To není o tom, že by někdo nechtěl dělat kompromisy, všechno je o lidech. Pokud děti povedou k tomu, že babička taky patří do rodiny, že si pomáháme a staráme se o sebe, tak si myslím, že 5ti kilometrová vzdálenost není žádná překážka. Například u nás v rodině tohle vždy platilo, pak se brácha oženil, vzal si snad tu největší krávu kterou potkal, ona zrušila veškerý svátky, narozeniny, vánoce, řekla, že pro ni nejsme rodina a pro synovce jsme téměř cizí osoby - a nepomůže nám ani to, že bydlíme v jedný vesnici 400m od sebe. Takže vše je opravdu jen o lidech a o výchově, ne o společným bydlení 😔 Navíc až děti odrostou a vylétnou z hnízda, můžou si vzít maminku k sobě. Ale ty děti, to je největší příčina hádek a často bohužel o dost podstatných věcech.