Když partner nechce děti

Ahoj všem, chtěla bych tu poprosit o váš názor. Tento problém asi nebude ojedinělý, překvapivě dost chlapů podle mě nechce děti, na druhou stranu je i dost žen, které se do toho nehrnou a naopak partner by chtěl.
Můj partner je skvělý, strašně hodný, pomáhá mi doma se vším, zařídí cokoliv, v ničem mě nenechá, dovede si se mnou povídat, vyslechnout...prostě báječný člověk, moje rodina ho má také moc ráda. Jenomže ve svých 31 o dětech nechce zatím ani uvažovat. Chce ještě něco v životě zažít, svatba a děti mu nic neříkají. Já už bych je ale chtěla, bohužel jsem o tom nikdy moc nemluvila, až poslední dobou, z čehož je krapet vyděšný a cítí se asi trochu pod tlakem, ale nemohu si pomoct, nemůžu za to, že mě to prostě trápí, nedokážu se z ničeho radovat a žít jako dřív. Řekl mi, že by si přál ty děti chtít, ale že to tak bohužel necítí a že teda možná tak za 5 let...pro mě nepředstavitelné, už teď si vyčítám, že jsem na ně stará (je mi také 31).
Určitě mi spousta z vás řekne, ať od něj odejdu a najdu si partnera, který je chtít bude-ale to je pro mě nepředstavitelné, odejít prostě od člověka, kterého mám ráda a se kterým jsem si představovala budoucnost. Nikdy bych se už ani nedokázala seznámit natož mít rodinu s jiným mužem. Přítel je můj první partner, neuměla bych mít vztah s jiným. Zkouším si jen představit situaci, že bychom se rozešli a brečím jak želva a jediné co vidím, je samota. Ničím bych si nepomohla. Ale na druhou stranu představa jak plynou roky a nic se neděje mě ničí, v podstatě si nedokážu představit, jak by ten vztah vlastně pokračoval.