• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Mám jít do tohoto vztahu? Během 5ti let měl 5 vztahů

25. dubna 2011 
Ahoj vespolek,
ráda bych se z nezaujatými lidmi "poradila" o následující věci. Jsem 2 roky rozvedená, žiju sama se čtyřletou dcerkou. Do teď jsem neměla žádný další vážný vztah, manželství mě v tomto směru hodně zpražilo- v podstatě jsem si myslela, že už se ani pořádně zamilovat znovu nedokážu. Mám svůj domek, slušnou práci, "rodinu" uživím sama. Doposud jsem udržovala - jak to nazvat- "kamarádství" s jedním letitým kamarádem, který se po rozvodu stal zároveň i milencem, takže po sex. a citové stránce mi taky nic moc nechybělo. O seznámení s někým jiným jsem se nijak nesnažila, naplno mě zaměstnávala dcera, práce, péče o dům, milenec. Úplnou náhodou jsem se seznámila s jedním mužem, který mě doslova uchvátil na první pohled (moje první reakce, když jsem ho viděla, byla : Ježíši, to je krásnej chlap...) Fakt se mi snad na první pohled nikdo takhle nikdy nelíbil. Nicméně tohle jsem si řekla a tím to zhaslo. Asi po měsíci mi přišel mail od tohoto muže ( viděli jsme se prvně "pracovně", takže najít můj mail nebyl problém), jestli by mě nemohl pozvat na "pracovní " oběd. Samozřejmě jsem souhlasila, ale oběd se nestačil uskutečnit, protože mezitím měl můj objev těžkou autonehodu a skončil na několik týdnů v nemocnici. Psali jsme si tedy maily (ale nic "žhavého"- v podstatě- jak se máš, co děláš, jak v práci atd...)asi 3 měsíce a oběd uskutečnili, když mohl poprvé sednout za volant a někam se dopravit. Zjistili jsme, že si máme pořád co povídat, vyloženě jsme si jako lidé sedli. Následovalo několik schůzek a jeden výlet (dcera byla v té době u táty), pořád mezi námi nic tělesného nebylo, i když já už byla zakoukaná až až a moc po tom toužila (pro zachování dekóra jsem to samozřejmě nedávala najevo). Nakonec došlo i na ten sex a byl krásný, vášnivý, prostě super. No a nakonec se seznámil i s mojí dcerou, ke které se chová moc hezky. A teď k jádru pudla, proč se ptám - v současné době všechno vypadá naprosto pohádkově - on je krásný, volný (rozvedený), šarmantní, inteligentní, s dobrou prací, má taky svůj dům 10 km od nás, rozumíme si zatím ve všem , začínáme spolu "chodit", plánujeme. ALE : možná jsem až moc skeptická po několika zpackaných vztazích, moc podezíravá nebo já nevím- když jsme se bavili o svých předešlých pomanželských vztazích, já přiznala toho kámoše a on přiznal (je rozvedený 5 let) 5 vztahů, z jednou holčinou z těchto 5 zkusil žít. Mě se to zdá dost- jako důvody rozchodů zněly celkem logicky, ale mám pocit, že je prostě na ženský - víte jak to myslím. Všechny jeho přítelkyně byly o 10-20 let mladší než on, já jsem mladší o 13 let. Musím tedy napsat, že on na svůj věk nevypadá, ale to nehraje roli. prostě se mu líbí mladé hezké holky a on jim. (vím to i ze zdrojů z jeho vesnice, kde bydlí - přeci jen jsme kousek od sebe). Bojím se, aby mě nebral jen jako další zářez v pažbě a já nebyla zase moc zklamaná. Bojím se o to víc, že je v tom zapletená i dcera, která si na něj začíná zvykat a upínat. (její táta o ní nejeví moc zájem, takže je za ním jako litá). Jak píšu, zatím je vše super, ale přeci jen jsme spolu chvilku ( 2 měsíce).
Vy, co jste to dočetli až sem - myslíte, že mám jít za hlasem svého srdce a jít prostě do toho, protože v žádném vztahu nikdy člověk nemůže vědět, jak nakonec dopadne a to by nemohl v podstatě nikdo nic začínat. Anebo zůstat nohama na zemi a nějak se tomu ubránit a vyprdnout se na to, dokud je čas ? Tady se zase bojím, že bych už nemusela nikdy potkat někoho, kde by mi to takhle "přeskočilo" a litovala bych toho.
Moc moc děkuji za přečtení a případné rady a zkušenosti
24. dub 2011 v 07:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj Kalu, já radim jdi do toho. Já to v mládí neudělala a dodnes toho lituju a občas přemýšlím, jaký to s nim mohlo být - třeba na nic a třeba super, to už asi nikdy nezjistim. Ted jsem vdaná za někoho jinýho. :wink:
24. dub 2011 v 07:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Když to nevyjde, je to blbý, ale aspoń jsi to zkusila a nebudeš si to pak muset vyčítat.
24. dub 2011 v 07:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
Otázkou je, kolik jich měl opravdu :grinning: Pět vztahů za pět let snad není nic moc ne? Na chlapa teda...hold je vybíravý, pokud chceš, tak do toho jdi, pokud ne, tak ne. Ale jelikož se ptáš tady na veřejném serveru cizích lidí, tak si asi moc jistá nejsi, že? :sunglasses:
24. dub 2011 v 08:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, tak trochu přemýšlím, proč vlastně váháš?Jsi volná, on taky a všechno vypadá ideálně... :slight_smile: Vím, zklamání vždycky bolí, proto Ti nechci radit, jenom Ti napíšu, že já bych neváhala ani minutu. Myslím, že vždycky je lepší litovat toho, cos udělala, než toho, cos neudělala :wink:
24. dub 2011 v 08:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja byt tebou do toho taky jdu, jestli chces postupovat pomalu a opatrne a on ti to umozni tak urcite nebudes jen dalsi "zarez" :wink:
24. dub 2011 v 08:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
Pardon, ale tohle mi připadá jako nějaká pohádka... Nechápu co chceš radit! Jak to cítíš Ty nevíme a jestli jsi s ním začala už randit tak máš jasno a jestli s ním chceš začít žít tak vzhledem k dceři bych šla na to pomaleji a delší dobu bych volila spíš to randění. Píšeš, že o dceru manžel nemá zájem a pak, že jí měl na víkend - nevím připadá mi to tady jako nějaké divadlo. Já problém na radu nevidím, tohle si řeší člověk zvlášť párkrát zklamaný sám!
24. dub 2011 v 08:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
V tomto se musíš rozhodnout jen a jen sama. Vždy je šance 50 na 50. Konkrétně se vyjadřovat nebudu, protože mám s chlapy ´´hezouny´´ hóóódně špatné zkušenosti. Ale třeba jsou i vyjímky, jen já na ně nenarazila :wink:
24. dub 2011 v 08:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kalu já myslím, že vždy má cenu do toho jít, hlavně se nepitvat v ALE, čim víc budeš váhat a podezírat, tak tím víc si najdeš nějaké špatné vlastnosti. Užívej si život, buď šťastná a hlavně neměj výčitky svědomí.

Můj současný manžel (jsme spolu 8 let z toho 3 roky manželé), se mě hned jak jsme se na diskotéce poznali a zaflirtovali, zeptal jestli u něj nechci přespat, nepřespala jsem, ale dala mu telefon. Jen jsem si o něm vytvořila svůj obrázek. Pak mi napsal, stali se z nás kamarádi, takže mi jako kámošce ledas co povyprávěl a po půl roce jsme to vzali nakonec jako vztah. Nezbějvalo mi věřit, že prostě budu ta pravá a že mě nezklame. Věřím mu miluji ho a vím, že je to hodný a milující manžel, úúúúžasný tatínek. Jsem moc ráda, že jsem do toho šla a nepřemýšlela, kde mě s kterou podvede a pak opustí.

DRŽÍM PALCE!!!!!!
24. dub 2011 v 08:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Holky, díky za reakce.
Je fakt, že bych si měla užívat ten krásný pocit zamilování a neřešit nějaké "coby kdyby". Před deseti lety bych to asi tak brala. Holt ty zkušenosti se na člověku podepíšou, naučila jsem se držet si od chlapů citový odstup, zadní vrátka, být spíše tou potvorou, což se mi úspěšně mnoho let dařilo (včetně manželství)...a teď jsem na férovku zamilovala jako bláznivá puberťačka - a bojím se, že si nabiju hubu
24. dub 2011 ve 13:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja bych do toho sla. zkusit se ma vsechno a uz proto aby sis to jednou nemohla vycitat :slight_smile:.
drzim palce :dizzy_face:
24. dub 2011 ve 13:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kalu Co by kdyby bude vždycky a většinou je to tak, že o kom se to povídá, ten nic nedělá a tichá voda, do které by to nikdo neřekl se projeví jako největší hajzlík. Jestli se máte rádi a jste spolu šťastní, užívej si to, moc Ti to přeju ( psaly jsme si na svobodných maminkách). Prostě nikdy to nebude na 100% a člověk občas musí trošku zariskovat.
24. dub 2011 ve 13:47  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
já bych si s ním zkusila o svých pocitech narovinu promluvit, když je v tom i dítě. sice se tím staneš zranitelnější, ale už jen z reakce na to můžeš hodně poznat. pokud bych byla bezdětná, šla bych do toho bezhlavě, ale takhle už bych chtěla mít trochu jistoty, protože už by se nejednalo jen o mé city. ať ti to vyjde. ale i kdyby ne, už jen ten dočasný pocit sladké zamilovanosti za to stojí :slight_smile:
24. dub 2011 ve 20:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
já bych do toho taky šla, ale hodně pomalu...žádné kdovíjaké plánování budoucnosti, nastěhovat se k sobě nebo něco podobného...spíš výlety, zjistit, jak byste fungovali jako rodina atd atd...a třeba i ohledně toho sexu...píšeš, že jste spolu 2 měsíce...já jsem např. se svým manželem spala poprvé po roce a půl chození...vím, že se to někomu může zdát šílený, ale rozhodně nám to neuškodilo :wink: a přeci jenom, sexem se vztah posunuje někam jinam a případné zklamání je o to větší...jinak každopádně lásce bych se nabránila - srdci podle mě stejně neporučíš :wink:
24. dub 2011 ve 21:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Taky bych bezdětná šla do toho po hlavě- no, já do toho jdu vlastně po hlavě i s dítětem
25. dub 2011 v 07:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
nějak se mi to poslalo rozepsané- samozřejmě to nechci někam hnát - je nám spolu fajn, užíváme si krásné chvíle a nemusíme nikam spěchat. Každý máme své zázemí. S tím sexem- Crawler- přiznám se, že "to"mám hodně ráda a bez toho si vztah představit nedovedu, připadá mi to (v každém vztahu) jako základ, na kterém se vztah staví. Pokud tam není sex.chemie, tak spolu můžou být muž a žena dobří kamarádi, ale ne dobrý pár- to je samo jen můj názor.
25. dub 2011 v 07:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek