• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Mít miminko teď nebo počkat a zajistit se finančně?

22. února 2012 
Já osobně bych šla do miminka, vysadila jsem prášky ještě na škole (VOŠ), ale nasatly problémy a teď je mi 30 a mimi se nevede, máme za sebou tři pokusy umělého oplodnění a máme zažádáno o adopci. Nečekala bych na nic. My jsme bydleli u našich, měli jsme koupenej byt, ale nebyl zrekonstruovanej, ale zmákli jsme to postupně...
22. únor 2012 ve 13:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@irinka To je mi líto, že se miminko nedaří. Nikdo nikdy neví, jestli to půjde nebo ne, nechávat to na později je asi docela risk.
22. únor 2012 ve 13:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
@genevieve Ono si ti nějak sedne, neboj. Taky z toho máme strach, až mi skončí mateřská a půjdu na rodičovskou. Ale zase to bereme tak, že z podnájmu se případně odstěhujeme snáz do menšího, když by nestačily finance, než kdyby nezbylo na hypotéku. Do té asi půjdeme, až budu zpět v práci. Držím moc palce, ať vám to všechno klapne, svatba i mimi :slight_smile:
22. únor 2012 ve 14:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Holky, díky, všechno čtu a všem držím palce, at vše vychází, jak byste si přáli ! Je to někdy těžké rozhodování !
22. únor 2012 ve 14:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
@jenny.kay Taky si myslím, že se to prostě nějak zvládne. Na svatbu se moc těšim, jsme spolu už skoro 10 let a už jsem se přistihla, že se začínám těšit i na to miminko :slight_smile: Navíc muj přítel mi sám řekl, že by šel třeba na rok na rodičák on, tak uvidíme...
22. únor 2012 ve 14:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fangi já Ti taky nedám žádné rozhřešení, ale řešila jsem něco podobného. Finančně jsme na to sice byli vždycky dobře, ale přemýšlela jsem jestli nejdřív rekonstrukce, a pak dítě nebo to pytlíkovat v těhotenství a s dítětem. To mi bylo 27. Rozhodla jsem se pro dítě a jsem ráda, protože než přišlo, tak jsme v pohodě stihli zrekonstruovat a udělat další věci kolem. Na mimčo jsem si počkala 3 roky, a to jsem ještě měla štěstí, že nám vyšlo hned 1. IVF. Teď už čekáme druhé, které bylo v podstatě hned. Na druhou stranu žít od výplaty k výplatě je těžké a čím dýl to trvá, tím je to těžší. Ale ty nervy, když to mimčo nejde, jsou taky naprd, to si pak člověk vyčítá úplně všechno. A nejhorší je, když máš všechno připravené, jsi finančně zajištěná a teď si pořád říkáš, proč zrovna já. No nemáš to lehké, přeji Ti ať už se rozhodneš jakkoli, ať je to to správné rozhodnutí.
22. únor 2012 ve 14:49  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@genevieve ahoj, jako bych ten příspěvek psala já před 3 lety s tím rozdílem, že my se brali v červnu, otěhotněla jsem už (plánovaně) v březnu (na první pokus), nikdy jsem z miminek nadšená nebyla, ale teď už mám dvouletého rošťáka a jsem šťastná, že ho mám a že je zdravý :slight_smile: Tak ať se takhle daří i tobě :slight_smile:
22. únor 2012 ve 14:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
@jop Díky za podporu :wink: No, ale přiznávám, že pokud by to i nám vyšlo na první pokus, budu docela jistě v šoku (a šéf taky :grinning: )
22. únor 2012 ve 14:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fangi ono, když se to nevede, tak stejny nějaký cas to musis zkoušet a pak jdeš do CAR. A tam to taky chvíli trvá, než Te objednaji, nez ti udělají potreebne vysetreni a než se dostaneš k nějakému zákroku. Já vím, co to je snažení a zatím Teda po 3 letech Marne snazeni, je to hrozne, jak napsychiku, tak i na kvalitu vztahu. Je to zkouska. Fakt já bych to neodkladala a šla do toho. Nějaký korunky nasetrite a rekonstrukce taky za CAS proběhne :slight_smile: jinak můj manzel dela elektriku, zabezpecovacku, kamerový system a je i revizní technik, tak by třeba byla dohoda možná :slight_smile:
22. únor 2012 v 15:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
@irinka MOC ti nebo spis Vam držím pesticky...... když ses zmínila o adopci, jak moc je náročné veškeré to prověřování a zarizovani kolem toho? Děkuji za info.
22. únor 2012 v 15:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fangi my nemáme sice hypoteku, jsme v nájmu, ale taky neplatíme málo...máme dost placení měsíčně a bez rezervy bych si to neuměla představit...já zůstala na rizikovým, takže jsem šla o dost peněz dolů, manžela propustili z práce, když jsem byla ve čtvrtým měsíci a rozjížděl svoji práci a nemít rezervy tak prostě nevím....malýho jsem měla ve 30 letech a nikdy jsem ani na chvilku neuvažovala o tom, že by to nešlo hned.
22. únor 2012 v 16:05  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
@genevieve ano, já byla taktéž v šoku, šéf taky a manžel taky, ačkoli se to snažil zamaskovat :grinning:
22. únor 2012 ve 20:36  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@fangi Přesně tak, já jsem ráda za to, že jsme se rozhodli vysadit prášky poměrně brzo, takže se to ještě dá, ale asi bych neotálela, člověk nikdy neví co bude.. :slight_smile:
@zezizu Děkuji, a klidně mi tykej :slight_smile: no neni to zas tak strašný jak někdo píše, máme žádost danou rok, byla tady ze sociálky pani, úplně v pohodě, jen chce vědět, kde bude postýlka a tak, no a pak jsme čekali rok napřípravku, ještě před přípravkou jsme měli pohovor u psycholožky, pak ta přípravka, to jsme měli jeden den a pak dvakrát po třech dnech, ale je to zajímavé a člověk se doví užitečné info. A teď budeme čekat, až si nás pozvou na psychotesty a pak bychom měli být zařazeni na listinu čekatelů :slight_smile: pokud by Tě něco zajímalo, klidně se ptej :slight_smile:
22. únor 2012 ve 21:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj, mě přijde, že si na tom o něco lépe než my. Mě chybí ještě rok a půl studia, dům máme starší, může se každou chvíli něco po..., praxi nemám, manžel pracuje. žijeme spokojený život, na úspory nám nezbývá, ale hypotéku nemáme. Dlouho (3roky) jsem řešila, kdy se začneme snažít- po škole,praxi, práci, pak jsem se rozhodla, že do toho jdu, i když situace není tak dokonalá,jak bych si v ideálním světě přála a o tom to je.... nikdy to nebude takové, jak by sis přála a nikdy nebude tolik peněz kolik by sis představovala navíc.
22. únor 2012 ve 21:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
@fangi my jsme cekali, prvni dite ve 29 a dalsi v 31, diky cekani ted nemusim do prace, pokud nebudu chtit, mame se dobre a mame i nasetreno
Ale u nas je rozdil v tom, ze se nam prvni dite narodilo 2 roky po svatbe a nez jsme se pro nej rozhodli, tak jsme po nem nijak netouzili, tudiz jsme cekali ne kvuli setreni, ale protoze jsme to tak citili
Ja bych se ridila srdcem, kdyz mate kde bydlet, tak stara kuchyn nevadi
22. únor 2012 ve 22:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
@irinka ty jo, takže je to docela běh na dlouhou trat vid? A u Vas není nějaká šance na mimi? Třeba než Vám nějakého prcka přidělí, tak budeš tehulka :slight_smile: v mem okolí je jedna paní, nemohli Mit děťátko, zkoušeli vše Možné i nemožné a když si měli jít pro prcka, tak zjistila, ze je Te Hu. A tak si toho prcka vzali a měli i svoje. Nedělají rozdíly mezi nima. Pěkně se jim to povedlo. My jsme se s manželem o adopci taky bavili, kdyby nám nevysly ještě ty 2 IVF, ale já se toho nějak bojím :frowning2: Nevím proc, ale mam z toho takový divný pocit :frowning2:
22. únor 2012 ve 22:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek