Moje neobvyklé chování. Zkusit to řešit?
Mám problém sama se sebou. Celoživotně nemám moc kamarádek, protože si s lidmi nerozumím, mám odlišné myšlenkové pochody, jiný smysl pro humor. Často s někým mluvím a nechápeme se.
Hodně věcí ze sociální roviny se musím učit, protože mi to samotné nedojde. Pak se často chovám jak blbka, třeba v krizi se usmívam, takže kolegyni umřel otec, já ji kondolovala, uprostřed mi došlo, že se usmívam, snažila jsem přestat, ale místo toho jsem se usmívala víc, protože jsem si uvědomovala, jak pitomě se chovám.
Podle lidí jsem namyšlená a nafoukaná, protože s nimi nemluvím, neumím small talk a když nevím, co říct, tak raději mlčím.
Navíc mám doma neskutečný nepořádek, což mě vnitřně žere , ale i přes veškerou snahu se mi nedaří udržovat poradek. I když ho vytvořím, za 3 hodiny je to stejné. Tento víkend jsem chtěla umýt okna a místo toho jsem prerovnala synovi skříň a prerovnala jsem šuplíky v kuchyni. Teď je nepořádek v kuchyni, protože vytrizene věci z šuplíku jsou na lince.
Schválně jsem projela různé testy na netu a vyšlo mi riziko PAS a ADD. Řešila jste některá diagnózy až v dospělosti? Přineslo vám to aspoň vnitřní klid? Hodnotite to zpětně pozitivně?
Teda, až je mi trapné to přiznat, ale trochu se v tom poznávám. Nedávno manželovi zemřela sestřenice. Ke mě se tato informace dostala dříve a tak jsem se mu to jala říct s úsměvem od ucha k uchu. Neříkala jsem to jako vtipnou historku, byla jsem z toho upřimně smutná, měla jsem jí ráda a nezemřela zrovna hezkou smrtí. Ale já úsměv. A že jsem se usmívala jsem si uvědomila později. Lidé o mě taky mluví jako o nafrněné. Mám ten bitch face, tvářím se jak vrah a přitom bych o nové známé moc stála. To, co popisuješ dále, to už se mě netýká. Teda né že bych byla královna úklidu, někdy dokážu zabrambořit, ale většinou od rozdělané práce neodcházím. Ale tohle divné chování, jako bys psala o mě. A nejděsivější je, že jsem to doposud nebrala, že by to mělo být něco špatně. Takže se tady k tobě, s dovolením, usadím.
🫶🫶 to samy. Na diagnostiku jsem nesla. Člověk se musí stejně naučit nějak fungovat ve společnosti.) a vlastně se bojím ze by se mi něco potvrdilo. Protože když se člověk snaží zapadnout, chovat se “normálně” a pak někdo priklepne diagnózu.. osobně by mě to asi položilo. Kdysi se mě prednasejici zeptala jestli tam mám “něco” ze “tam určitě něco bude” a já celou cestu domu brecela, ze se snažím zapadnout a chovat se jako ostatní a ona poznala, ze tam něco nesedí. Ze jako moje snažení nemá cenu, protože mám vlastně diagnózu. To nechci. ) jsou věci co si jde uvědomit (oční kontakt, to usmivani mám taky, ale za mě je to spis teda obrannej “reflex” na stresovy situace a tak.. člověk se muže zastavit) ale třeba small talk neumím doteď, ale mám proste soubor otázek, takový nějaký obecný na který se ptám vždycky a doufám, ze to nějak dopadne.🙂 to samy vtipy - často to nechápu, vtipná nejsem a vím to, ale zase chápu ironii, cernej humor, to mám rada a jako opravdu mi to přijde úsměvný, ale to je jediný. Ne kazdymu to sedí, takový to běžný při povídání, to jde mimo mě, tak se pro jistotu usmivam furt. Proste jedu na autopilota, to co mam naučený. A sem tam nějakou kamarádku mám a manžel mi vždycky rikal, ze diagnóza nezmění to jak na tebe koukají ostatní, ze max pro můj klid, protože jsou věci co působí jako rozmazlenost, ale nedokážu je ovládnout (třeba jídlo. Nejde se mnou jít na jídlo. Ne ze bych nechtěla, ale jakmile někde není to “moje” radši nejim, nejdu nikam atd nejsem schopna si dat nic jinyho.)… takže záleží na Vás. Pomůže Vám to? Jestli myslíte ze jo, běžte.)
@kelerub třeba ty okna. Udělala jsem si vodu, vzala věci, šla k synovi do pokoje a on měl na okně autíčko, šla jsem ho uklidit a otevřela jsem skříňku, měl v ní nepořádek, tak jsem ji prerovnala, našla jsem tam věc od druhého syna, tak jsem ji šla vrátit a syn měl na stole lžíci, chtěla jsem ji odnést do kuchyně, byla umyta myčka, tak jsem ji šla uklidit, otevřela jsem šuplík s příbory a byl tam nepořádek...
Ten úsměv je přirozená dětská reakce na stres...takové to já ho káram a ten syčák se mi směje do očí.
Tohle mam furt. Manzel mne obcas koriguje, jinak kdyz mam cely den na uklid a nikdo doma, tak takhle zvladnu nacit asi sto veci, a pak je zas postupne dodelavam. Obcas si pomaham, ze si nahlas rikam co vlastne delam (furt opakuju, napr.uklizim pradlo uklizim pradlo, uklizim pradlo🤣😂😂) , abych na to v zapalu jinych veci nezapomnela a udrzela myslenku u te prvni cinnosti😅.
Tak spatne, ze bych zapomnela na okna to snad nemam. Ale na pracku nebo rozdelanou mycku nebo neco, to jo. Hlavne jsem proste bordelar a nedokazu za nic na svete zorganizovat veci tak, aby nekam patrily. Neustale tridim veci, aby se vytvorilo nove misto, ale pak rozdelam neco jineho, takze se topim v poloroztrizenem bordelu.
V praci to jde. Tam mam na stole vzdycky seznam toho, co mam rozdelaneho a snazim se aspon neco dodelat nez zacnu s necim novym. A to funguje pomerne dobre. Furt na to vidim, co zrovna delam a co je treba. Na kazdou prkotinu si nastavuju casovac nebo budik. Taky fajn. Ale doma se mi tento system nedari zavest. Takze se topim v chaosu.
Neváhala bych, zašla za odborníkem a nechala se diagnostikovat. Nijak vám to neublíží, naopak vám to pomůže ve všech ohledech.
Ahoj, jo, připomnělo mi to mě, mám dg ADD.
Mam vsechny znaky poruchy pozornosti. Nemam diagnozu, nejak si rikam ze by mi k nicemu nebyla 🤔 Proste si s tim ziju, hledam treba moznosti a zpusoby jak si život zlepsit, lepe zorganizovat, ale diagnozu jako takovou na papire asi nepotrebuju.
@veroniqess ja si zase rikam ze pak jednoho krasneho dne nekoho napadne ze uzakoni ze lidi s.poruchou pozornosti nesmi ridit auto a budi v haji. Lepsi kdyz se o me nevi 😁 Zase jsem natolik soudna abych delala jen to na co se zvladnu soustredit...
@veroniqess jednou se mi tohle propsalo, kdyz jsem delala psychotesty pred nastupem do zamestnani. Ta doktorka rikala ze mi tam hapruje pozornost ale kdyz jsem s ni pak mluvila coz byla soucast vysrtreni, vyhodnotila to tak, ze si s tim dovedu poradit.
Zajímavé téma 🙂.
Moc neporadím, protože úplně nevím co by to mohlo být a ani nemám podobnou zkušenost..Jako kolikrát mám trapasy, blbě něco pochopím, řeknu úplnou blbost 😂😭nebo nevím co říkat atp...ale to má občas každý.
Co se týče diagnostiky, myslím že by ti to mohlo pomoci třeba v tom, že by ses mohla v nějakém spolku setkávat s podobnými lidmi, mohli byste o tom spolu mluvit, socializovat se mezi sebou..třeba by sis nepřišla tak odříznutá. Naopak by se našel někdo kdo by tě úplně chápal, mohl by to být celkem fajn a osvobozující pocit 🙂.
Ale samozřejmě pokud to tak cítíš a potřebuješ se socializovat.
Kinak smích je jedna ze stresových reakcí, takže tím se netrap a kolegini to třeba vysvětli jestli tě to trápí nebo ti to s ní narušilo vztah?
@jana_zofie mně jak jede hlava, tak jedu taky. Hlavně mám to, že co nevidím, neexistuje.
@reeeza blbosti říkám taky. Chci poslat dítě umýt ruce a pošlu ho umýt boty, protože periferně vidím, že je má špinavé. Podobnou blbost placam pořád.
Ano, znám lidi, co odhalili ADHD apod. až v dospělosti. Dřív se tolik lidi psychickým zdravím nezabývali. Spíš razili kolikrát heslo: to děcko jenom potřebuje víc liskat.
Tento web je přímo věnovaný dospělým s ADHD/ADD:
http://www.nepozornidospeli.cz/
Jinak je pravda, že sdílení lidí s podobným problémem může pomoct. Například vím o dobrých zkušenostech jednoho človíčka s ADD s minfulness cvičením, meditacemi a relaxací. Je to hodně o ovládnutí mysli a pozornosti. Našla jsem knihu o minfulness pro ADHD žáky, ale třeba existuje něco podobného i pro dospělé:
http://obchod.portal.cz/pedagogika/mindfulness-...
Na YouTube jsou myslím nějaké minfulness meditace a relaxace, ale není to asi přímo pro ADHD lidi.
Jinak vím i o zneužívání návykových látek u lidí s ADHD. Na zklidnění někteří užívají marihuanu, to by se dalo nahradit CBD kapkami, které jsou legální a nejsou většinou psychoaktivní, aby člověka ovlivňovaly například při řízení.
Existují výzkumy o vlivu CBD na ADHD:
https://www.bonghemia.cz/blog/cbd-adhd/
O PAS toho tolik nevím... Neznám moc z okolí.
Autorko, já si dneska ráno šla do lékárničky pro Ibalgin na bolest hlavy a místo toho jsem si lupla prášek na spaní...muž musel zůstat doma.
Jinak mám zkušenosti s CBD místo léků na spaní. Osobně bych tento olej asi neužívala při nedostatku energie přes den. Na soustředění je dobrá ájurvédská bylina brahmi, nepřijde mi tak utlumující jako CBD (které je možná víc vhodné pro ADHD osoby než pro ADD).
https://botanic.cz/brahmi
S tim placanim nesmyslů... Mně už se doma smějou, že nejsem schopná veci pojmenovat správně 😅 A taky moje deti slyši i na jména svých sourozenců, protože ani je nejsem schopná pojmenovat správně 😅
@martinka_33 dětem i manželovi říkám příjmením, je to jednodušší, případně lásko, brouku nebo kotě. Zvířatům říkám jménem dětí.
Taky řikam zelve jmenama deti 😅 Ale vis co bylo nejhorsi? Kdyz jsem prvni pulrok spoluziti oslovovala muze jmenem bývalého 😮 Pak jsem mu radeji zacala řikat miláčku 😀
@urtica ?
Jaaaj, s tím úklidem to je jako kdybys popsala mě 🤣 jdu dělat konkrétní věc a za půl hodiny zjistím, že mám rozděláno x dalších věcí. Občas proto zapomenu vyndat pračku nebo myčku, část vytříděných věcí se chvíli válí na místě pro úplně jiné věci. Ale omluvou pro mne trochu je, že kdybych na to měla třeba úplně celý den/víkend, bez dětí a muže, tak to zvládnu uklidit všechno, jenže se většinou stává, že něco rozdělám, jsem v procesu a do toho musím pořešit děti, příjezd muže atd. A občas se mi stává, že tenhle uklízecí záchvat mě popadne třeba v neděli v podvečer a muž pak šílí 🤣 ale prý se s věkem lepším 😉
tady si z dovolením přisednu. S posledním odstavcem se plně ztotožňuji a s tím zbytkem částečně.