Myšlenky Jiřiny Perkopové. Co si o nich myslíte?

Ahoj všem,napadlo mě udělat nové téma a rozebrat myšlenky a nápady k výchově dětí od Jiřiny Prekopové. Budu moc ráda, když třeba někdo hodí do placu názor na její knížku kterou četl, s čím souhlasil, s čím ne, co ho překvapilo, pohoršilo, potěšilo... atd. 🙂
gtver
29. črc 2010
@bobsove teď necituju Prekopovou, ale možná ti trochu pomůže čistě jen pro tu představu. Zkus se vžítt do situace, kdy jsi hodně rozčílená, z toho nešťastná až frustrovaná a tvůj manžel k tobě udělá ty dva, tři kroky, celou tě obejme a v klidu tě takhle jen bude držet. Zkus si to v duchu prožít. 🙂
dulkagabulka
29. črc 2010
inak..mam nieco z tej konferencie nahrate..kto chce, napiste mi na dulkagabulka@gmail.com...mozno sa to bude dat poslat
bobsoveautor
29. črc 2010
@gtver když já jsem nervés, stačí když mě manžel drží za ruce - a jak nemůžu gestikulovat, jsem z toho hyn. :-N =-)
mishah
29. črc 2010
@dulkagabulka jdu se na to mrknout...otevřela jsem to,když malej měl rok a půl a nějak jsem z toho tehdy upadala do deprese...
Holky,jste mě nadchly, že si asi seženu tu knížku o prvorozených-já jsem prvorozená a pak náš Lukáš🙂)
mishah
29. črc 2010
@kativka já nevím,asi koupu v tom kýblu špatně,malá se pořád jakoby odráží od dna..až jsem to vzdala a vrátili jsme se k vaničce, tam je spokojená 😉
Jinak staršího jsme skoro nenosili, spal zabalený v kočárku(byla zima) a naopak mladší by se mohla nosit pořád, nosíme teda zatém ve vaku(takže jakoby kolíbka) a až později půjde do manduci..
mishah
29. črc 2010
@kativka Lukáškovi taky pomáhalo to pevné vázání, Esterka to nepotřebuje, fakt každé dítě je trochu jiné... a na RHB chodíte z jakého důvodu?
dulkagabulka
29. črc 2010
@bobsove tak iny priklad...skus si spomenut na detstvo..zatvor oci a spome si na chvilu , ked ti otec alebo mama ublizili..ublizili tak velmi ,ze na to doteraz nemozes zabudnut..precit si ten okamzik...
a ked budes mat precitene, potom si skus predstavit,ze by ta niekto zobral do naručia a tam to dovolil dat zo seba vsetky tie emocie, aby si ich mohla prejavit...
bobsoveautor
29. črc 2010
@dulkagabulka tak to jo, to by bylo bezva. Mám takový nezapomenutý okamžik křivdy, když mi bylo asi 11 let - a občas si na něj ještě dneska vzpomenu. A řekla bych, že to hodně ovlivňuje moji výchovu dětí... Tohle je síla - stačí jedna pitomá křivda (nejen) v pubertálním věku a člověka to ovlivní navždy. Člověk se snaží dobře vychovávat, ale kdo ví, co si z dětství budou pamatovat naše děti...? Který okamžik...?
PS: Už jsem Ti poslala mail s prosbou o tu Prekopovou. 😃 Hned jsem se k mailu hrnula. 😃
dulkagabulka
29. črc 2010
@bobsove uz sa na tom pracujeee 🙂
dulkagabulka
29. črc 2010
@bobsove a čo sa detstva tyka, asi vsetci mame take zazitky..krivdy, bezmocnosti, mozno naslende az zlosti ci nenavisti voci rodicom...tiez ma to ovplyvnilo a snazila som sa vychovavat inak...ale..veru..neviem,ci sa mi to podarilo a co si budu pamatat moje deti..musim sa ich spytat.c 🙂
hystam sa zadovazit knihu Dětství je drama 🙂 ..neviem kto napisal..ale je tam prave toto popisane vraj
bobsoveautor
29. črc 2010
@dulkagabulka to mi budou holky závidět. 😃
bobsoveautor
29. črc 2010
@dulkagabulka o knížku dětství je drama jsem nečetla, to je ta od Millerové (či jak se píše..) ?
dulkagabulka
29. črc 2010
@bobsove slo to..tak vyskusaj,ci to pojde prehrat prosim..sama som zvedava..a uz si to tu potom medzi sebou kludne poslite 🙂 potom
dulkagabulka
29. črc 2010
tie nahravky nie su prilis kvalitne,ale myslim,ze vacsina je dobre zrozumitlena 🙂 ..to čo..slo to?..mne to ide cez Real Player
bobsoveautor
29. črc 2010
@dulkagabulka ještě nedorazilo....
dulkagabulka
29. črc 2010
skusim este raz
bobsoveautor
29. črc 2010
@dulkagabulka někde se ten mail asi zasekl. =-)
dulkagabulka
29. črc 2010
@bobsove
vratilo sa to..vraj velky subor
bobsoveautor
29. črc 2010
@dulkagabulka už dorazil!!!!
dulkagabulka
29. črc 2010
@bobsove tak hotovo..poslane znova rozdelene na tri maily..idem teraz off..dufam,ze to preslo uz
prijemny zazitok
bobsoveautor
29. črc 2010
@dulkagabulka moc děkuju, zatím ahojky!!
meleri
29. črc 2010
já knihu taky četla a sice to bylo fajn čtení ale nic moc jsem se tam nedozvěděla, jak vlastně s tím dítětem zacházet...popisuje tam hodně špatné případy, ale kromě té metody pevného objetí nepíše nic jak na to.

v té knize ty šátky neodsuzuje, ale spíš píše že se nedá všechno použít na naši dobu..že když někdo vychovává dítě v africe, kde je nošení přirozená věc, tak je to ok, ale v naší společnosti to není vždycky jednoduché zkoušet takové věci jako nošení nebo ta bezplenková metoda atd...
bobsoveautor
29. črc 2010
@meleri můj první syn nošení tolik nechtěl, teď ten druhý je vyloženě nošeneček, potřebuje to denně (právě s ním manžel šel v šátku na vycházku). Určitě tak jako šátkování nesedne každému, tak asi i to pevné obětí. Nej by bylo jít mrknout na ni "v akci", na přednášku... Akorát bych v době dotazů měla asi furt ruku nahoře. :-N =-)
meleri
29. črc 2010
bobsove,

jo tak to mám podobnou zkušenost, malý se v šátce necítil a mi to taky moc nešlo takže to možná byly vzájemné pocity...ale nosila jsem ho přecejen, v nosítku. já nevím navíc mě v té knize celkem zarazilo že spíš chválila českou výchovu, jako tu z dom komunismu..já nevím, mi přijde že jsme sice byli slušní ale za to pěkně ušlápnutí a zamindrákovaní...takže asi zlatá střední cesta radši.
bobsoveautor
29. črc 2010
@meleri tak to jsi uhodila hřebíček na hlavičku.. Říkávám to přesně tak.. Za socializmu byly děti slušné a vychované, ale až moc ušlápnuté a běda říct svůj názor, vůbec žádné seběvědomí... Vidím to na mamce - přísná výchova, nic nesměla, ale taky si do dneška v ničem moc nevěří.
No jsem na tu knížku zvědavá...
Četla jsem i Objevte poklad u svého dítěte, ale je tam jako spoluautorka ještě s někým a u ní mám takovou zkušenost, že je snad lepší, když píše knížku jen ona...
meleri
29. črc 2010
bobsove,

já sem taky taková...výsledek byl že když jsem vycestovala jako au pair ve svých devatenácti tak jsem se pěkně utrhla z řetězu...takže si říkám že fakt musím uplatnit nějakou střední cestu. a divím se té paní která tu knihu napsala,že tu českou výchovu tak vychvaluje..jasně umíme se radovat z všedních věcí, což většina západních dětí ale ted už asi i českých nedokáže...neví co je to opékání párků při kytaře, a pod....za to jsem fakt vděčná....myslím že až bude můj syn větší tak musí být skaut! :-N ale nadruhou stranu fakt kolikrát to bylo vyloženě o ponížení typu, nic z tebe nebude, až budeš velký, protože si hloupý a lenivý, plus výchova strašením zavřu tě do sklepa kde je čert a smrtka....no fakt nic moc v tomto... :-|
bobsoveautor
29. črc 2010
@meleri Já jsem vedla malý skautky, kdysi. 😃 😃 A musím říct, že pro děti je to bezva věc, fakt. Tábory jsou opravdový tábory ve stanech, bez elektriky, s nočníma hlídkama, suchej záchod... No prostě to, co děti dneska neznaj - dneska je tábor i spaní v chatkách... Moc ráda na to vzpomínám....
Já si všimla, že Prekopová až tak proti social. výchově není, právě v té knížce Když dítě nechce spát. Ono je falt potřeba vzít kus z toho a kus z toho, ale občas si říkám, že odhadnout jak velkej ten kus má být lehký není.
meleri
29. črc 2010
bobsove,

tak to je pěkné! já si říkám že hlavně pro kluky to musí být super. no snad se to bude malému líbit. ale nakonec i ty chatky jsou fajn....hlavně když je to o té přírodě a ne furt sedění ve škole jak to mají celý rok..
aha tu knihu neznám, je to dobrá kniha? já jsem fakt přesvědčena že zakoupím tu knihu Respektovat a být respektován ale to je z jiného soudku. jo to máš pravdu je to těžké, někdy si říkám že je chudák syn jak pokusný králík...třeba u druhého dítěte už budu vědět líp! 🙂
bobsoveautor
29. črc 2010
@meleri to Když dítě nechce spát je moc pěkná knížka, fakt mi hodně dala... Už jsem jí poslala těhotené sestřence na Slovač. 🙂 Vysvětlení, proč miminka často pláčou, co chtějí a potřebujou... fakt pěkný. (Už jsem na respektování nakoukla, jak bude sil, přečtu to tam). 🙂
musko
30. črc 2010
@bobsove - hlavne mi to pomohlo v príprave na súrodenca, na to ako chápat chovanie staršieho syna v niektorých situáciách, pripravit sa na komunikáciu s ním - i ked niekedy idú predsavzatia bokom :o(
A maslím, že sú deti, ktoré pevné objatie neznášajú - kamoškina dcéra bola z toho až hysterická a náš Petrík to tiež nemusí...... Ale súhlasím s tým, že ostat blízko, aby dieta vedelo, že ho milujeme v každej situácii.