Návštěva lékařky. Jaký na to máte názor?

Zdravím damy😊 jsem zde čerstvé registrovaná. A hned nazacatku by mě zajimal vás názor na to co se nám s přítelem teď stalo... Máme spolu 6-ti měsíční holčičku "Tiffany". Se kterou pravidelně navštěvujeme dětskou lékařku. Vždy 1x za měsíc. S tím, že první 3 navstevy jsem s malou byla u lékařky ja a když měla být 4 prohlídka, nebylo mi dobře a tak mi partner nabídl, že s malou půjde na prohlídku on. Měla jsem z toho tedy trochu obavy (přece jenom je to chlap). A u lékařky musí být člověk obratný ve svlékání, přebalování a ještě konzultovani s doktorkou (vždyť to znáte). No ale nakonec když jsem videla to jeho nadšení, že s ní půjde, je totiž velmi "hrdý otec". Tak jsem zkrátka na to kývla... No a přítel se vrátil domů naprosto nadšený a unešeny, jak to tam probíhalo, prý na něho byly moc milý, se vším mu pomohli a Tiffanku vychvalili do nebes. Takže odtamtud odcházel pyšný jako páv. Byla jsem na něj taky pyšná, jak to zvládnul. Jediné co mi vrtalo hlavou bylo to, že na něho byli milý, což se u mě tedy říct nedá. Mě tedy sestřička nikdy nevitala s úsměvem a nadšení. No každopádně když se blížila 5 návštěva lékařky, tak se přítel sám už dopředu dozadoval, že tam půjde on. Tak se ho zase nechala jít a on se opět vrátil s tou nadšenou náladou, jak bylo všechno úžasné. S konstatovala jsem to slovy: "fajn tak s malou budeš lékařské návštěvy absolvovat ty. A dál jsme to neřešili. Přítel šel tedy na 6 návštěvu k lékařce už automaticky. Takže abych to shrnula, ja tam byla 3x a on tam šel teď po třetí. S tím, že domu se vrátil v naprosto rozloženém a smutném stavu... Paní doktorka totiž, kde jak vstoupil do ordinace ho začala bombardovat otázkami, kde jsem ja. Pak podotkla, že oni nejsou blbý, že mají oči. A na závěr mu řekla, že jestli příště nepřijdu ja, tak že to budou řešit... A to ještě chudák jak tam poslouchal tyhle nesmysly. Tak malá, i když nam nikdy nepláce, je to abnormalne klidný dítě, tak v té ordinaci nejspíš vycítila tu negativni náladu a celou dobu tam plakala (chudinka)...No řeknu vám, že mě přítele bylo tak líto, když jsem ho viděla jak se vrátil od té lékařky. On byl jak hromádka neštěstí. No nicméně ja jsem samozřejmě nelenila vzala telefon a do ordinace jsem okamžitě volala. Slusne jsem se zeptala, co přesně se v ordinaci dělo a že se mi přítel vrátil domu rozpoloženy. Načež jsem dostala odpověď, že se ho jenom ptali, co je se mnou, že prý jsou spíš zvyklý, ze s detma chodí maminky. A po celou dobu se sestřička smála a ujistovala mě, že si prý přítel celou věc špatně vyložil. No tak jsem to skousla a dodala, že příští návštěvu u lékařky podstoupime společně... A mě by teď zajímalo, co si o tom myslíte a co byste na mém místě dělali vy. Mě se to totiž přes noc rozlezelo v hlavě a došlo mi, že přítel by si těžko sam vymyslel takový příběh. No a hlavně... Se chci postavit za svoji rodinu!!! Co my má kdo psychicky rozhazovat přítele a rozplakavat dceru. Tak mi, prosím, napište Vaše názory. Budu se tesit😉