Nechuť do života na mateřské
Ahojky holky ja uz nevim co mam delat a musim se z toho vypsat..
Jsem 2 roky na materske s malou holcickou a tak nejak mam nudny zivot az me to nici.
Driv kdyz jsem chodila do prace tak mi to tak ani neprislo ale proste muj problem je ze me totalne nic nebavi a ani nikdy nebavilo, u vseho vydrzim 5 min a nebo se mi do toho rovnou nechce tk s tim ani nezacinam..mela jsem to tak vzdycky, nemam zadne konicky protoze proste nevim cim se bavit-nic me nebavi.sport,cetba,proste nic.... jen se tocim kolem ditete a nic navic. kdyz dite spi bud uklizim nebo jsem na netu protoze proste nic jineho na zabavu nemam ☹ jeste k tomu si pripadam jak totalni poleno...nic nevim, kdyz se me nekdo na neco zepta tak ma odpoved je v 90% "nevim" protoze to opravdu nevim. Nemam vubec zadny prehled/rozhled..kdyz si neco prectu tak jeste nez to doctu uz nevim co se psalo na zacatku. pokud si to nahodou pamatuji, za chvili uz nevim-priklad kdyz jsem v tehu cetla nejakou knizku o mimcu tak treba tam bylo napsane proc neco nedelat a duvod, druhy den uz jsem si nepamatovala ten duvod toho. pripadam si jak idiot, jsem proste blba ☹
Ve skole se mi tohle teda nestavalo, az ted
myslite ze si mam nekam zajit, nebo treba zacit jist ginko bilobu? dekuji moc
cekam rady a mezitim se tady rozjizdi klub nechutenstvi :D
Holky já myslím,že tohle má každá druhá mamina. Prostě mlíko na mozku, nic ve zlém, mě to teprve čeká. Na miminko se moc těším, je vytoužené, ale vím, že budu od všech dost odříznuta. Manžel v práci, já v baráku sama.. myslím,že za rok, dva na tom budu stejně. Ale třeba někdo poradí 🙂
@hanka_12345 no, aspoň v tom nejsi sama, já mám poslední dny podobné, ani se mi nechce na procházku, protože je hnusně a musela bych prcky oblikat a pak zase do domaciho... Ale sem tam se dokopu do knížek, když čtu pravidelně líp se soustředím a poznám to i na plynulosti svého projevu. A každý koníček nemusí být extra ušlechtilý, jako třeba pěstování bonsají 😂. Já například ráda zírám na americké reality show, abych si nepřipadala jako naprostý trotl, tak je aspoň sjíždím v originále ať si držím angličtinu. Něco se najde.
@hanka_12345 Tak neřekla bych, že to je problém na doktora. Prostě stereotyp, nuda, člověk řeší furt dokola jen dítě, se kterým si ani pořádně nepromluví. Potřebuješ dospělý kolektiv, vypadnout do práce nebo aspoň jednou za čas někam jinam mezi lidi.
@hanka_12345 nevim odkud jste ale nezkousela jste materske centrum?pripadne DDM.tam je aktivit pro rodice s detma habadej.a zkusila bych krouzek s ditetem.rozbijete stereotyp aspon jednou tydne...jinak ja miluju prochazky bud s kamaradkou nebo s mluvenym slovem v uchu.napr.harry potter ma asi 100hodin(doslova☺)
Ahoj, tak to je , jako bych to psala já 😃
sepisuju odpoveď už minimálně hodinu, pořád mažu, přepisuju, ubírám, nevím, z které strany to vzít.
Taky mám léta pocit, že jen bloudím z pokoje do pokoje a nevím, do čeho píchnout. Když už něco začnu, nikdy u toho nezůstanu dlouhodobě, nic do hloubky.... Já jsem spíš ten člověk, co nepotřebuje znát historii kapely a jejích členů, aby ji mohl poslouchat, snad chápeš, jak to myslím. Jako dítě mne rodiče nevedli k žádným koníčkům ani sportu, spíš jsme s bráškama rostli jak dříví v lese, doslova, stavěli jsme bunkry s kámoši, dělali si co chtěli, jediné pravidlo bylo chovat se tak, aby jsme našim neudělali ostudu. Doma se dělalo namátkou to, co zrovna nejvíc hořelo. Myslím, že to vedení, ten řád v dětství mi dodnes chybí, tehdy jsme samozřejmě byli nadšení a všichni kámoši nám naše cool rodiče nad věcí záviděli.
Teď bez toho děsně tápu, neumím si ten den zaplnit a nejvíc mne děsí, že když s tím nepohnu, tak to moje děti odkoukají taky a jednou se budou také cítit přesně takhle...Jenže já netuším, co dělat, kde a jak začít.
Občas mám stavy nepochopitelný beznaděje, hlavně, když nemám nějaký den co na práci, mám navařeno dopředu, uklizeno...hlavně v zimě, v létě vezmu knihu, sednu pod strom a ta příroda, slunce mne nějak vyklidní, když je bouřka, sedím za oknem s čajem... ale v zimě najednou nemám žádné místo pro sebe, sedím prázdně u okna a užírá mne pocit nevysvětlitelné zbytečnosti, jakobych měla zrovna v hlavě jen takový ten televizní šum, strašně těžký prázdno... a čaj mi jenom stydne, protože nemám náladu ani na to, abych ho vypila. Tak jen sedím, tupě čumím, vzdychám a čekám, až bude konečně čas a budu se moct vydat pro syna do školky... Já bych prostě asi potřebovala rozvrh hodin a dohled, aby mi ten čas někdo organizoval. Zase to na mne doléhá, ach jooo, už, aby ta dementní zima zase byla pryč.
No a přitom si navíc přesně přijdu, že mi děsně klesá IQ, nesoustředím se, hledám slova. Občas provedu takovou botu, že si připadám jak z pomocný školy a nechápu, jak jsem to mohla udělat a strasně se stydím, něco ve smyslu toho vtipu, proč si blodýna dává horkou vodu do mrazáku? No přece kdyby si chtěla později ještě udělat čaj...Občas se fakt dokážu překvapit.
Jednu dobu jsem zkoušela gingko, jestli se mi nerozsvítí :- D , ale začaly mi jen krvácet dásně,takže za mne nic. Každopádně úplně chápu Tvoje rozpoložení. Přitom ve skutečnosti člověk je třeba nanapravitelný vtipálek...
To zná asi většina mamin. Je to únavou a stereotypem kolem dítka. Mě jedna známá říkala: Neboj, nemáš to navždy. A fakt. Teď je jim 9 a je mi líto, jak ten čas letí. Nicméně, také jsem neměla stání. Běhala jsem s kamarádkami po ZOO, dětských parcích, hřištích. Nikdy jsem tak necourala Prahou a okolím jako na mateřské. Minimálně 4x v týdnu na celý den s dětmi pryč z domu. A ne, že to nejde, protože dítě ….... Jezdila jsem MHD, vlakem s kočárkem a dvojčaty. Voda na mléko do termosky a přebalit v listopadu venku nebyl problém. Zkuste v zimě herny, Zoo mívají pavilony, najít si kamarádku s dítkem na návštěvy. Jednak abyste měla s kým chodit, ale také abyste zjistila, že jsme na tom většinou všichni podobně 😉. A ještě jsem 1x v týdnu chodila na jazyky. Chce to jeden večer jen pro Vás. A je jedno, jestli budete studovat nebo cvičit, hlavně, aby to bylo pravidelně 😉. Držím palce, jaro se blíží a bude brzy lépe.
Já jsem s dětmi tedy doma šíleně šťastná 😊
Užívám si každou minutu. Mám syna, v březnu mu budou tři roky a dceru, které budou v sobotu dva týdny. Letos jedeme s dětmi na čtyři dovolené, sice letos jen po ČR, ale moc se těšíme... Z toho na dvě s přáteli a dětmi podobné starými. Chodí k nám často přátelé, hrajeme různé hry když děti spí a máme pohodičku. Muž mi se vším pomůže a přehled o ničem jsem neztratila si myslím. 🙂
Jsem na tom stejne a to jsem pri prvnim diteti sla obcas na brigadu se vyradit a kvuli prasulim samozrejme - to bylo super. Ted s druhym to bude peknej stereotip:D uz ted s brichem a kolotoc dite, skolka, domacnost, me uz ted uzira. zase si vic vazim toho casu s malou, kdyz uz nemusim do prace, mam to uz hozeny jinak. Jinak musim jit 1x tydne i tak ven a vypustit paru, bych se zblaznila doma.
Ty jo holky,neblbnete,uz nikdy nebudete mit tolik moznosti uzivat zivota,pak uz jen prace a prace!ja si materskou dvakrat super uzila,nemusite prece vysivat,hackovat,behat maratony nebo co ja vim co vsechno ruzni lidi delaj.Myslim,ze vam chybi kontakt s dospelejma,ja jsem mela s detma kazdy den v planu se s nekym potkat,sotva jsem stihala,uzili jsme si to paradne,ted mi kamosky chybi,kdyz uz zase chodim do prace..
Teda ja jen ziram kolik mamin blouma od niceho k ničemu. Mě naopak přijde, že nemám šanci stihnout všechno co bych chtěla. Každý den chodíme ven, bez ohledu na pocasi, chodime do zoo, do knihovny, do herny, na hřiště. Do toho stihnout nakoupit a uvařit. Baví mě ruční práce, dveří pořád neco vyrábím, hračky, nějaké pomůcky, hackuju ji kabáty, čepice, hračky, občas něco úsiju. Strašně ráda čtu, mám tu ted 4 nové knížky plus dalších 5 z knihovny a nevím co dřív.
Jako bloumat po bytě a škrábat se jedním prstem v nose a druhým v .... To by mě teda vážně nebavilo.
Já jsem obecně ten, co říká, ze lidi o hodně svých záležitostech mlčí a mlží, případně “kecaj”, speciálně na internetu, ale tady si myslím a upřímně i doufám, ze takové stavy nemá “každá druhá mamina” jak se tu píše!! Já tedy určitě ne a o žádné takové kamarádce nevím. Takže radim něco s tím hned začít dělat!
Neříkám, ze je vždy vše slunickovy, to vůbec, taky mám někdy všeho plný zuby a vzpomínám na minuly život bez deti, ale já mám zas názor ze vše je takový, jaký si to člověk udělá. Takže i když se mi kolikrát ráno nechce, vykopu se a nakonec si téměř každý den fakt uziju.
Pro mě je důležité mít kamarádky na stejný vlně. Naštěstí mám. Takže denně nějaké akce, výlety, herny, zoo, hřiště, pikniky, kaficka nebo aspoň pokecat.
Nějaký jeden extra hluboký koníček taky nemám, klidně strávim hodinu na netu, koupím hotovy jídlo, neperu a pak v jedem den dam prací maraton, zkratka vše na pohodu. Hodně cestujeme, víkendy po ČR, hory, v lete moře. S dítětem jde vše, jen trochu jinak než dřív.
Holky, dokopejte se ke změně, jelikož jinak chudáci deti. A váš život taky přeci ještě neskončil zaživa. Vzhůru do nej!
@hanka_12345 Mám úplně stejný problém. Děti 2 a 4 měsíce. Nic mě nebaví. Štve mě být i v našem bytě. Strašná nuda. Maximální vzrušení je, když ta starší zlobí. To jsem většinou na infarkt. Připadám si jako ve vězení, nemám se u čeho uvolnit, žádné koníčky, zábavu. Milovala jsem knihy, teď na to není čas, síla a ani zájem. A o tom, že teď nedovedu skoro vést s někým smysluplnou konverzaci, bych se neměla ani zmiňovat . Můj komunikační um dost upadl... Soustředění na bodu nula. Možná by nám pomohly nějaké vitamíny a možná to přejde, až děti vyrostou.