Nemám nejlepší kamarádku. Máte někdo také tak?

@mari90 ahooj, mám pár přátel/kamarádek, kterým věřím a mám je moc ráda. Měla sem nejlepší kamarádku, která mi byla asi nejblíž, ale naše cesty se nějak rozešly. Když byla těhotná, tak to ještě šlo, když porodila druhého syn tak občas jsme se potkaly, ale poslední asi rok a půl až 2 to je takové divné. Její syn už má 4 roky,, chodí do školky, kámoška na brigádu a pořád nějak nemá čas. Já jsem momentálně na rodicaku, ale v září se vracím zpátky do práce. Mrzí mě to, jelikož jsme se spolu hodně bavily, známe se už nějaký ten rok. Před Vánoci jsme se scházely, na narozeniny. Minulý rok si už na mě ani před Vánoci neudělala čas. Chápu, že má dvě děti (15 a 4 roky) má brigádu, ale myslím si, že kdyz člověk chce, tak si čas prostě udělá, aspoň občas.

@mari90 Mám to podobně. Mám pár dobrých kamarádek, ale nikoho, komu se můžu svěřit ve chvíli, kdy to opravdu potřebuju. Aspoň mám deníček. S mámou máme vztah o ničem, takže tam to taky nehrozí.

@mari90 Já mám nejlepšího kamaráda...O kamarádky jsem nikdy zájem neměla, ženský jsou falešný 😃

Taky tak. Mam par dobrych kamaradek, ktere znam "od vzdy", ale nejakou vylozene nej, to ne. Problem je i to, ze se vidime malo. A taky ja jsem s novyma lidma spise uzavrena, takze moje nej kamosky znam minimalne 15 let :D a tezko si bliz poustim nekoho noveho. Asi, nevim.. A s ruznyma kamoskama resim a podnikam ruzne veci. Kamoska na kulturu, kamoska na vylety, kamoska na drbani chlapu... 🙂

@mari90 Já měla "nejlepší kamarádku" jen v dětství. Od SŠ mám jen dva nejlepší kamarády (paradoxně je to otec a syn), které znám od roku 2004. Bohužel jsou daleko, ale s nimi mohu řešit doslova cokoliv. Mám tedy sestřičku a maminku, ale ty bydlí 60km. Co jsem se odstěhovala za mužem (3roky), tak se max.pozdravím se sousedy - ač jsem komunikativní člověk, nemyslím si, že bych si měla co s nimi povídat.

Mám to stejně, bohužel ne mojí vinou,jsem přišla i o ,,bezne,, kamarádky se kterými jsem prostě tak nějak pokecala, zašla na vínko,... mám sice mamku a segru, ale nikdy jsem se jim nedokázala prostě svěřovat a takže většinou všechno dusim v sobě....

@ajja87 úplně chápu, já mam teda ségru, ale vztah nemáme kdoví jaký

@martulka88 mám to stejně, ani nevím co bych si se sousedy vyprávěla, občas prohodíme nějakou větu, ale nic víc

@klokanka31 to je pravda 😔

Ahoj, mám 2 super kamarádky ale vídám se s nimi málo. Jinak jsem měla od střední fakt úžasnou nejku, ale když se zamilovala do jednoho známého (a já o něm věděla, že je to lump), tak jsme se kvůli tomu přestali bavit. Po několika letech jsem jí napsala a asi jsme si vzájemné výtky odpustily. Před 2 lety jsme se měly vidět ale sešlo z toho, byla nemocná. Já se pak stěhovala, nebyl čas. Letos nám to snad vyjde a já tajně doufám, že třeba budeme opět zase nejky. V životě jsem si s nikým nerozuměla tak jako s ní 🍀

@mari90 Tak nějak... My ani nepijeme alkohol (byli jsme zvaní na víno). Plus naše koníčky jsou zcela jiné než jejich - tady rádi juchají a chodí na akce, maminky chodí do kolektivů, ale toto není náš šálek kávy - my raději vyjedem na výlet, zahradu, k mým rodičům. I Silvestr máme doma u dobrot a s filmem. Pro nás představa Silvestra s tchánovci se švagrovci nepřipadá v úvahu - oni pijí, pouští petardy, ale na to my fakt nejsme. To bychom raději byli s mými rodiči, se kterými si zahrajeme deskovky a zasmějeme se.🙂

Ja mám zase kamarádky ale spíš na dálku, že se moc nesetkáváme,což mě mrzí.....

Ahojky! Ja sice kamaradky - velmi dobre - mam, dokonce i tu nejlepsi. Ale bydlime od sebe daleko a priznam se, ze jsem to vetsinou ja, kdo vecne nema cas. Ale je super psat si denik. Tomu muzes rict uplne vsechno a mnohdy se strasne ulevi, kdyz ten svuj vnitrni problem pojmenujes 🙂

Měla jsem asi 4 nej kamošky v živote.. od 6- 22 let. Pokaždé to bylo několik let až desetiletí. Ale vždy to dopadlo tak, že z mé strany mělo toto kamarádství větší důležitost, než z její. A na tom to ztroskotalo.. Co jsem byla já pro ni ochotná udělat bez mrknutí oka, to ona pro mě ne ani z rychlíku.. Nakonec se to obvykle stupňovalo, až jsem měla pocit využívání a jak hranice přetekla, tak jsem se naštvala, tak to skončilo. Jen na tu poslední mi zůstaly opravdu hezké vzpomínky.. nás rozdělilo stěhování kámošky 400km daleko.. Na dálku se to nedá udržovat nějak untenzivně.Jsme v kontaktu, ale hodně málo. Od té doby mám spíše manželky kamarádů mého muže... (ty se časem všechny vyměnily, takže nemůžu dávat moc energie, když to nemá moc efekt).. a pak kolegyně z práce. Tam je to spíš pracovně/kamarádský vztah, že jsou některé fajn, ale na víno po práci nechodíme, ani se nezveme k sobě domů.. V mém okolí bydliště jsou ženské obvykle úplně švihlé a chlapi normální..

Žádná z nej kamarádek z dětství mi nevydržela. Teď v dospělosti to beru spíš tak, že mám pár opravdu hodně dobrých kamarádek, na které se mohu kdykoli obrátit, ale netituluju je jako "nej". S většinou se vídám i třeba párkrát do roka, ale zase to stojí za to a vím, že se na ně můžu kdykoli s čímkoli obrátit.

Já mám také kamarádek více, ségru a dva kamarády (gaye)...
Co se týká svěřování, není nikdo z nich "na všechno". Některá trápení proberu nejraději s kamarádkou, něco se ségrou a spoustu vlastně s manželem-to je taky kámoš 😀.
Jinak jen jednu opravdovou kamarádku "na všechno" jsem měla jen přibližně v období střední školy, po maturitě nás rozdělila vzdálenost a i když jsme se kontakt snažily udržovat, časem se hodně omezil.

@mari90 Já jsem nejlepší kamarádku nikdy neměla. Ale překvapivě před 4 lety jsem jednu získala. A ještě víc překvapivě, tady na koniku🙂. Spojily nás dohromady podobné osudy. Bohužel je téměř z druhého konce republiky, takže se nemůžeme vídat moc často. Ale píšeme si téměř pořád. Kdykoliv mám nějaký problémy, můžu jí kdykoli napsat, zavolat... A obráceně samozřejmě. Je to jedinej člověk na světě, kterej toho o mně ví tolik. A já zase o ní. Jinak mám pár dalších známých, ale kamarádkami bych je nenazvala. Ještě mám kamaráda, ale ten taky bydlí daleko. Já si totiž neumím vybrat někoho, kdo bydlí blízko 🤷.

Já si myslela že mám ale už nemám. Vlastně jsem byla vždy dobrá když potřebovala ona, ale to jsem nějak neřešila byla jsem ráda že mám aspoň někoho. Teď nemám už ani ji. Byla to zároveň moje kadeřnice a já chtěla vlasy nějak upravit ona že to nejde. Šla jsem tedy jinam a ona prej že je to zrada. Nemluví semnou. Tak nemám teď nikoho. Vloni jsem poznala jednu fajn holčinu v práci ale odešla z práce, no a nějak není už čas se scházet. Nevim jak v dnešní době najít kamarádku teda spíš opravdovou kamarádku

@mumynek já jsem také vždycky taková, že bych se pro ostatní rozdala a dost často se mi to vymstilo a poslední kamarádství na to dojelo

@mari90 jo jo dokud dáváme jsme dobré. Pokud chceš můžeme si třeba aspoň psát. 😊

@mumynek budu moc ráda 😊

Moje nej kamarádka byla vždycky moje sestra... jenže, od té doby, co mám děti se odcizujeme, ona děti nechce, chce mít klid, užívat si a cestovat. Moc se nenavštěvujeme, voláme si, to jo, ale přijde mi taková jiná než bývala... No a tady skoro nikoho neznám, takže nějaká není.

@mari90 já nemám žádné kamarádky 😓😓Jen ty z on-line světa….

Já jsem to už dávno vzdala. Vždycky když už jsem byla nadšená, že konečně “mám” tu nejvíc nejlepší kamarádku, tak jsem zjistila, že pro ni jsem buď jen jedna z davu, nebo “záložní plán” když se něco děje a nikdo jinej si nechce udělat čas. Já jsem ten blbec, co si ho pro kamarádku udělá za každou cenu 🤷🏼‍♀️ a hrozně jsem na to vždycky dojížděla. Už pd základky. A končím. Vždycky mě to akorát srazilo na kolena. Tak si teď prostě víc čtu. A ne, ten pocit “kéž bych měla” nezmizí nikdy. Ne úplně.

@mari90 nemám žádnou "nejlepší" kamarádku a to co mám jsou jen známé. A těm se nesvěřuju.

Mám to stejne, nemam ani žádnou kamarádku se kterou bych někam zasla. Mám mamku, ale ty všechno nějak říkat neumím, ačkoli vztah máme dobry… kamaradka mi moc chybí, ale smiruji se s tím

@mari90 ahoj já tu pravou kamarádku potkala až v 26 letech v práci jinak jsem taky žádnou neměla

Také bohužel nemám. Během školních let jsem měla několik skvělých kamarádek, dvě nejlepší. Ale nevydrželo to. Teď mám jednu,dvě na dálku, jednu ve vesnici, pokud se tomu dá říkat přátelství (také se spíš snažím já). Bohužel, není lehké seznámit se a udržet vztah přátelství s někým,kdo za to stojí.

@mari90 nikdy jsem neměla a ani nepotrebuji