Nesnáším, kde bydlím
Ahojte,ani neviem kde zacat..pristahovala som sa do dediny kde zije manzel.Spociatku mi to prislo ako dobry napad lebo je to fajn lokalita,vybavenost blizko atd..Starsia este nemala 3 a zacala tu chodit do skolky. Uz je to takmer 6 rokov a kazdym dnom to tu nenavidim doslova😢absolutne sa tu necitim dobre,necitim sa tu ako doma a mam pocit ze sa vratim do mojej rodnej dediny niekedy.normalne niekedy mi to az vhana slzy do oci. ked idem tam k rodicom je to pre mna akoby vyslobodenie,ked idem domov tak mam normalne totalnu nechut. Keby mi manzel povedal stahujeme sa inam asi do hodiny som pobalena. Su tu take zvlastne vztahy na ktore som je nebola zvyknuta a akosi mi je to proti srsti. Za tie roky som si tu nenasla normalnu kamosku do nepohody alebo nejaku partiu na grilovacky a pod. Susedy su tu velmi zvlastne jedna s druhou sa nebavia,dokonca niektori nevylezu ani von,niektori pozdravia len podla nalady. Zo zaciatku to vyzeralo ze budem mat dve fajn kamosky(oni su sesternice)ale teda take povahy ze este teraz nechapem.Jedna na mna ziarlila lebo druha sa chcela so mnou kamosit tak som tento zvlastny vztah skoncila ale doteraz ma to mrzi. Ta neziarliva mi z casu na cas napise asi ked sa velmi nudi a zavola na kavu ale je to fakt ze uplne z casu na cas. Ja sa snazim o kontakt toez s nou ale privelmi nema zaujem tak sa nevnucujem. Potom je tu este jedna “znama” ktorej som dobra len ked surne potrebuje napr.vyzdvihnut jej dieta zo skolky. A takto by som mohla pokracovat. A navyse mladsiu dceru mame s viacerymi postihnutiami takze ani to mi nepridava vobec ku psychike. Manzelstvo tiez nemame dobre. Manzel pride z prace a nema o nas akosi zaujem,ledva prehovori takze som bez rozhovoru s dospelym cele dni.Pracu nemam kvoli zdravotnemu stavu mladsej. A tato korona to je taky bonus..Ja som taketo pocity zufalstva,beznadeje a hlavne samoty nikdy nepocitila a neviem co s tym. Normalne mam pocit ze som najosamotenejsia osoba na svete a to este v tomto obdobi ked sa nechcem stretavat ale dodrziavam to len ja,vsetci okolo robia akcie lebo sak do prace nechodia.
😢moj taky vylev smutno smutny
Mám 3 a půl letou a druhou 20 měsíční. Tady lidí nekomunikují , pomluvy teda frčí ve velkém. A protože nemáme pozemky a majetky jsme outsideři. Hodně se tu hraje na bohatství, kdo ho nemá je odepsan a utlačovan... Ujeté? Asi, jenže já na to po 3 letech života tu nemam už nervy. Vesnice vlna magoru, kdyby to aspoň byli jen ignoranti, to by bylo ještě dobre. Děti to je tu úplně to stejne, už jsou odmala učený od svých rodičů k delani rozdílu. A matky v mém věku? Každá moje snaha o navázání komunikace a nějakého "kamarádství" dopadla poměrně hodně viditelnym vyhranenim se vůči mě osobě, kterou mezi sebe jako společnost neakceptuji. Je pravda, že jsem se stěhovala 4x a nikde nebyl problém. Až v současném bydlišti jsem narazila na opravdu silnou a vlivnou společnost buržoazních lidí, kteří si hrají na elitu, mají strach si koupit nové auto, aby jim druhý přes plot nezáviděl, přitom mají nahrávání a každý z nich tak 4 baráky s velkými pozemky co pronajimaji. A to jen celý problém. Všichni se sledují ale na oko ignorují, maximálně se zmůžou na skryté naschvály. Tady jak nemáš moc, vliv a nejdou z tebe výhody, tak jsi skončila. A mě to nebaví, já jsem obyčejná ženská, žiju obyčejný život a nemám problém si na vsi vzít na sebe tepláky a starou bundu a jako obyčejná umřu, protože to jsem já a nebudu si hrát na něco co nejsem, protože prostě nechci. A tak jsme sem nenapadli. Jsou tam i jiné problémy, ale to už je na soukromou debatu.
Nejhorší je když nejsi zajedno s chlapem. Krize uvnitř je pro tebe teď palcivejsi, lidí okolo jsou už jen dodatek.
@orisek56 no paaaani toez dobra zmeska ludi.ty mas male dievcata a maly rozdiel takze je to super nebudu potrebovat ani kamaratov vystaxia si same..tu akoze su deti ale si vo svojich dvoroch voac menej😞comu nechapem.asi idu to po rodicoch.vsetci zavreti stale doma😞tu je skor taka ta ignoracia nez naschvaly.to nie.len taka ignorqcia a nezaujem o nejske blizsie kontakty.
Tiez som obycajna osoba ktora nema peoblem povedat pravdu,pochvalit,postrazit susedom decka,urobit im nakup ak nieco napr potrebuju atd atd..ale s tymto sa tu nestretavam.a do toho moj muz.zrusili mu vsetky zaujmy(korona)tak neviem asi aj on ma depresiu a serie na nas🙁a ja som potom sama medzi 4mi stenami
No tak to urcite. To musi byt o to narocnejsi kdyz ma mala specialni potreby. Snad to neni nic vazneho 🙏🏻
My ted zvazujeme druhe dite a to nevim jestli bych zvladla, kdyby byl nejaky problem. No asi musela bych..
@jednaholkaa musela by si...tu ina cesta zial nie je😔
Celé čtení jsem s tebou souzněla, máš problém si najít kamošku na pravidelné akce a podobně, ale zarazila mne poslední věta: "Normalne mam pocit ze som najosamotenejsia osoba na svete a to este v tomto obdobi ked sa nechcem stretavat ale dodrziavam to len ja,vsetci okolo robia akcie lebo sak do prace nechodia." - tak chceš a potkáváš se s lidmi nebo ne? Protože pokud se budeš potkávat s lidmi, nějakou spřízněnou duši určitě najdeš. Ale je potřeba hledat. Jinak souhlas s tím, že klíčové je si ujasnit, co chceš, nechceš, vyřešit si věci doma. Co psycholog, přemýšlela jsi o něm?
@jednaholkaa ano bohuzial,a este s dietatom so specinpotrebami..tak je to nonsens😞